Otázky Václava Moravce
Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byl předseda ODS Petr Fiala.
Václav MORAVEC, moderátor:
Česko to vidí černě, to je známá věc. Platí to i o aktuálním vnímání politické situaci v zemi. Česká televize má k dispozici nejnovější data z kontinuálního sociologického šetření Trendy Česka 2014. Jde o společný projekt České televize a společnosti TNS AISA. Dotázaní měli zhodnotit politickou situaci v zemi, skoro tři čtvrtiny se přiklonili k tomu, že je spíš nebo rozhodně špatná. Tuto krajní odpověď zvolilo dokonce 30 % lidí. Jen jediné procento ohodnotilo politickou situaci jako rozhodně dobrou. Pětina jako spíše dobrou. Sociologické šetření se uskutečnilo mezi 18. až 24. únorem na reprezentativním souboru 1200 respondentů. Podle ředitele společnosti TNS AISA Bronislava Kvasničky jsou nejméně spokojení voliči komunistů a Úsvitu přímé demokracie. O trochu spokojenější jsou voliči vládních stran, i když i tady najdeme výjimku.
Bronislav KVASNIČKA, ředitel TNS AISA:
Dalo by se očekávat, že vlastně strany vládní koalice, jejich voliči, budou spíše s tou politickou situací spokojeni a spokojeni i s prací vlády. Je tomu tak bezesporu u voličů ČSSD a hnutí ANO. Pozoruhodné je, že u voličů KDU-ČSL ta nespokojenost je poměrně vysoká, což je asi dáno i tím, jakým způsobem probíhaly volební rozhovory. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že vláda byla sestavena teprve nedávno a že je poměrně málo času na hodnocení, aby vláda vůbec mohla ukázat nějaké výsledky. Čili zatím bych asi toto hodnocení ze strany jednotlivých stran nepřeceňoval.
Václav MORAVEC, moderátor:
Dodává v rozhovoru pro Otázky spoluautor výzkumu Trendy Česka 2014 Bronislav Kvasnička. Právě aktuální pohled na důvěru lidí ve vztahu ke kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky je víc než zajímavý. Podívejme se na data. V Poslanecké sněmovně si sice vláda důvěru získala, u lidí si většinově musí teprve vybudovat alespoň podle dat společnosti TNS AISA pro Otázky. V týdnu od 18. do 24 února 1 200 respondentů odpovídala na otázku, do jaké míry důvěřuje současné vládě. Sami vidíte, rozhodně věří vládě jen 3 % dotázaných. 39 % pak spíše věří, spíše kabinetu nedůvěřuje 36 % lidí a rozhodně nevěří 17 % lidí. Tady je opět komentář spoluautora výzkumu Bronislava Kvasničky.
Bronislav KVASNIČKA, ředitel TNS AISA:
Méně jak polovina voličů dává důvěru současné vládě, což je velmi zavazující pro vládu, protože má před sebou samozřejmě velké úkoly, aby toto hodnocení zlepšila. Asi není zvláštní, že voliči hnutí ANO i ČSSD hodnotní vládu velmi vysoko, to je až tři čtvrtiny. Na druhou stranu KDU-ČSL ta spokojenost už je nižší. To hodnocení vlády je nižší. Na druhé straně toho spektra tu nejvyšší nespokojenost vyjadřují spíše voliči KSČM a voliči Úsvitu. V takovém tom prostředním poli, kde ta spokojenost je zatím v pořádku, ani nijak zářná, se pohybuje TOP 09 a ODS.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vysvětluje v rozhovoru pro Otázky spoluautor výzkumu Trendy Česka 2014 Bronislav Kvasnička. Pozvání k diskusi přijali ministr školství, senátor z ČSSD Marcel Chládek. Vítejte v Otázkách, hezký dobrý den.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
A vítám i bývalého ministra školství, především však předsedu ODS, poslance Petra Fialu. Dobrý den, vítejte v Otázkách.
Petr FIALA, předseda ODS:
Dobrý den.
Václav MORAVEC, moderátor:
Začněme u vás právě, pane předsedo. Strany vládní koalice slibovaly po nástupu do exekutivy nový styl komunikace s opozici, když si vypůjčím to sousloví a citát. Ve sněmovně jsou přitom zásadní zákony jako zákon o státní službě. Chystá se novela Ústavy České republiky zpřesňující pravomoci prezidenta, novela vysokoškolského zákona řešící jmenování profesorů. Máte pocit, že nový styl komunikace vlády s opozicí začala?
Petr FIALA, předseda ODS:
Musím se přiznat, že zatím ten nový styl nevidím, ale já jsem konzervativní člověk a ctím staré zvyky. A je takový zvyk, že vláda má mít sto dní hájení na to, aby se mohla seznámit s agendami, navrhnout svoje řešení. Tak já čekám, jestli během těch sto dnů skutečně začneme vést vážný dialog mezi vládou a opozicí o všech těch problémech, o kterých jste hovořili.
Václav MORAVEC, moderátor:
Zatím se nevede třeba o služebním zákoně, protože ten služební zákon se bude dotýkat i školství.
Petr FIALA, předseda ODS:
Já jsem byl jen svědkem toho, že vláda prosazovala se svou velkou většinou ve sněmovně poměrně nelogicky v prvním čtení služební zákon a to nikoliv proto, že by ho chtěla přijmout, ale jen proto, že to byla podmínka od pana prezidenta Zemana, aby se mohl pan Babiš stát ministrem financí. Tomu neříkám nějaký rozumný dialog o něčem tak podstatném, jako je služební zákon.
Václav MORAVEC, moderátor:
Přesto dáváte tedy vládě sto dnů hájení.
Petr FIALA, předseda ODS:
Já se snažím být trpělivý a čekám, jestli vláda skutečně začne vést nějaký dialog a realizovat rozumně ty věci. Samozřejmě těch sto dní hájení je velmi obtížná věc. Když se podívám na to, jak vláda postupuje, co slibuje, jak postupovala vládní koalice třeba při přijímání rozpočtového zákona i vůbec ty první kroky jsou velmi problematické. Je tu spousta slibů, o kterých nevíme, jak budou naplněny, ale samozřejmě souhlasím s tím, co jsem řekl, to znamená, je potřeba určitý čas na to, aby vláda mohla začít realizovat svůj program.
Václav MORAVEC, moderátor:
Marcel Chládek jako nový ministr školství není výjimkou, když chce předložit do konce března novelu vysokoškolského zákona, která má vycházet z vaší předlohy, tak je tam komunikace lepší například, kdo bude jmenovat vysokoškolské profesory. Tedy ta novela, se kterou Rusnokova vláda tady v obhajobě Marcela Chládka, který byl v té nezáviděníhodné situaci, že si musel osvojit ten návrh?
Petr FIALA, předseda ODS:
Pozice ministra školství je hodně složitá a vidíte, že já tady hájím staré tradice, staré dobré demokratické tradice, ale sám jsem ses tomu privilegiu těšit nemohl. Jestli si vzpomenete, jak jsme spolu hovořili chvíli poté, co jsem se stal ministrem školství, tak víte, že jsem okamžitě musel řešit krizi s maturitami, krizi s nečerpáním evropských strukturálních fondů. Takže já jsem žádných sto dní hájení neměl...
Václav MORAVEC, moderátor:
Je ta komunikace lepší s Marcelem Chládkem?
Petr FIALA, předseda ODS:
Já si myslím, že teď je potřeba, abychom se vrátili k dobrým demokratickým tradicím. Já se těším na dialog s panem ministrem a čekám, s čím přijde, co bude předkládat, a pokud ty věci budou rozumné, já jsem opakovaně řekl, že občanští demokraté budou konstruktivní opozicí, pokud ty věci budou rozumné a nebudu mít žádný problém s tím je podpořit.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, když začnu u toho symbolického aktu, tedy jmenování profesorů, už jste se přiklonil k nějaké variantě, protože březen začal a dodržíte-li svůj slib, tak musíte mít do konce března jasno.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Jestli dovolíte, pane redaktore, já bych nejprve reagoval na pana poslance. Já si myslím, že pan předseda Fiala ví, že ta komunikace tady bude. Když jsem s ním měl osobní schůzku na toto téma. A zároveň jsem prohlásil, že některé projekty, které byly připraveny za minulých vlád, tak v těchto projektech chci pokračovat, protože musí skončit doba minimálně aspoň v českém školství, aby někdo něco připravil, přišel druhý ministr, ten to zrušil a české školství šlo jednou doleva a jednou doprava. Opravdu musíme vytvořit jednu strategii, která bude přesahovat více jak jedno volební období. Já nabízím panu poslanci Fialovi, aby se zapojil i do těchto příprav. Projekty, na které se navázat dá, například Strategie 2020, Kariérní řád, hovořili jsme o vysokoškolském zákonu, tak vyzývám opozici, ať se zapojí do této debaty. Nabízím jí pozice v národních radách. Budeme mít národní radu pro sport, pane poslanče, národní radu pro vzdělávání. Dopisem jsem oslovil předsedy jednotlivých stran, aby vyslali své zástupce do těchto orgánů včetně opozice, a to si myslím, že je první vstřícný krok. Ty údaje, které jste tady uváděli, tak samozřejmě pro nás jsou motivační, byť jsou lepší, než měla Nečasova vláda, ale samozřejmě my si dovedeme představit, že budou ještě lepší. Takže chtěl bych opravdu říct a slíbit, že vyzýváme opozici, že jim nabízíme možnost do toho mluvit, možnost spolupráce, možnost spolupodílet se na vývoji České republiky.
Václav MORAVEC, moderátor:
V případě školství, to jsou ty dvě národní rady, které se chystáte ustavit, národní rada pro vzdělávání a národní rada pro sport.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Ano, národní rada pro sport bude mít na starosti strategii financování českého sportu. Bude mít na starosti i způsob, kam by tyto prostředky měly jít, jaké sporty podporovat a jaké ne. Co se týče vzdělávání, ta by měla tvořit strategii českého školství, jak by mělo vypadat za 5, za 10, za 15, za 20 let a tady na tom se musíme shodnout napříč politickým spektrem.
Václav MORAVEC, moderátor:
Garantujete opozici, že se těmi doporučeními těch rad budete řídit, protože aniž bych chtěl srovnávat ty rady, které ještě ani nevznikly s Národní ekonomickou radou vlády, tak si pak část členů Národní ekonomické rady vlády s přibývajícím časem stěžovala, že spíše je fíkovým listem, vlády a neřídil se premiér či vláda jejími doporučeními. Kde opozice bude mít jistotu, že u těch národních rad pro sport a národní rady pro vzdělávání to bude fungovat a že se tím budete řídit, že se nepojedete svojí cestou?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Nemá smysl tvořit nějakou národní radu, pokud nebudeme respektovat její názory a rozhodnutí. Samozřejmě, nebude to tvořeno pouze z politiků, ale i z odborníků z těch jednotlivých segmentů, a pokud názor třeba Petra Fialy přesvědčí většinu v té radě, tak logicky můžeme nastavit část té strategie tímto směrem. Každopádně jsou tam některé body, kde se rozhodně neshodneme. Pan poslanec to ví, neshodneme se například na tématu školného na vysokých školách, ale pak jsou tam určité momenty, jako je kontraktové financování u vysokých škol a tam jsme zajedno. A proč tedy nespolupracovat v těch bodech, kde jsme zajedno a diskutovat o těch bodech, a přibližovat své názory tam, kde máme jiné.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo, přijmou zástupci ODS nabídku účastnit se práce těch dvou národních rad?
Petr FIALA, předseda ODS:
Já se radám nebráním. Byl jsem to já, kdy zřídil radu pro úpravu státních maturit v té kritické situaci a přizval jsem, a to bylo celkem nové v naší politické kultuře, přizval jsem tam i zástupce opozice. Právě pan senátor Chládek jako stínový ministr se účastnil té práce a myslím si, že jsme toho hodně dosáhli. Já nicméně bych před těmi obecnými radami docela preferoval něco jako pracovní skupiny ke konkrétním tématům, že tam si myslím, že tam bychom toho dosáhli mnohem více. Mimochodem při přípravě strategie 2020, tedy nějaké obecné koncepce rozvoje vzdělávací soustavy, na které jsme začali pracovat, tak tam také funguje celá řada rad a expertních skupin složených z odborníků, takže možná není potřeba vytvářet nějakou další radu pro vzdělávání, ale je potřeba navázat na už existující činnost těchto odborných skupin a v tom pokračovat. Nicméně já velmi vítám tu představu, že ve vzdělávání nejde vždycky jenom o střet mezi opozicí a momentálně vládnoucími politickými stranami, ale že je potřeba hledat společná řešení, protože většinu toho, co ve školství prosadíte, tak začne působit na společnost, na školy, na děti, na rodiče až za několik let, tedy ve chvíli, kdy ti, co to připravovali, už zpravidla nejsou ve svých křeslech.
Václav MORAVEC, moderátor:
Kdy, pane ministře, chcete mít ty rady ustavené?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Já myslím, že si budeme rozumět s panem poslancem, protože my kromě těchto dvou rad máme připravené i národní kulaté stoly, které právě se budou zabývat těmi jednotlivými segmenty. Národní kulatý stůl pro předškolní vzdělávání, pro základní školství, pro přípravu a dokončení kariérního řádu. Využijeme to, co se použít dá. Na druhou stranu musíme mít jednu centrální radu, ten systém byl v minulosti řízen tak, že se řídil buď zprostředka, řešily se třeba státní maturity. Nebo svrchu, a řešily se vysoké školy. My chceme řešit od předškolního vzdělávání, přes základní, střední, po vysoké až další vzdělávání, čili celý školský segment.
Václav MORAVEC, moderátor:
Kdy ty rady chcete mít ustavené?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Rady dopisy již byly poslány, měly by být do konce března ustanoveny a měly by okamžitě začít pracovat.
Václav MORAVEC, moderátor:
Horší než se čekalo, kantorů bez potřebné kvalifikace je 17 tisíc, v některých krajích jde do konce až o 30 % všech učitelů. Ministerské sčítání odhalilo, že nekritičtější situace je v kraji Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Libereckém a také v Praze. 10 tisíc učitelů už studovat začalo nebo začne. U zbývajících 7 tisíc je situace stále otevřená. Na pedagogické fakulty by měli nastoupit během letošního roku. Výjimku mají jen učitelé starší 60 let a také ti, kteří k 1. lednu roku 2005 měli nejméně 15 let praxe ve škole. Na doplnění vzdělání měli kantoři 10 let.
František DOBŠÍK, předseda školských odborů, 11. 2. 2014:
My jsme vždycky chtěli, aby učitel měl magisterské vzdělání, že od toho se odvíjí i jeho prestiž.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pokud si učitelé bez vzdělání nebo s jinou vysokou školou nezačnou kvalifikaci dodělávat do konce letošního roku, měli by podle dnes platného zákona s učitelským povoláním skončit. Patří mezi ně i Šárka Petříková a Jiří Koláček.
Šárka PETŘÍKOVÁ, učitelka ZŠ Satalice, /ukázka 11. 2 .2014/:
Odmítám přemýšlet, co bude, protože dneska tu sem a zítra tu být nemusím.
Jiří KOLÁČEK, zástupce ředitelky, ZŠ Brno, Otevřená /ukázka 11. 2. 2014/:
Buď mě musí paní ředitelka propustit 1. 1. 2015 nebo do té doby musím studovat.
Václav MORAVEC, moderátor:
Nový ministr školství Marcel Chládek při svém nástupu do funkce slíbil učitelům i nový kariérní řád. S jasnou motivační vazbou na jejich ohodnocení a to od příštího roku.
Jiří KUHN, ředitel projektu kariérní systém /ukázka 1. 2. 2014/:
Čtyři kariérní stupně, tak jak jsou v projektu připravovány, jsou rozlišeny jednak kvalitou práce učitele, jednak rozsahem jeho působení a jednak výsledky, které jsou za tím učitelem patrné.
Václav MORAVEC, moderátor:
Co stupeň, to peníze pro učitele navíc. Postup ale nemá být automatický. Učitelé by měli v průběhu své kariéry podobně jako lékaři skládat atestace a na ně by se museli připravovat. Systém vzniká už léta. Vždy ale ztroskotal na nedostatku peněz. Proti poslednímu návrhu se staví i část učitelů.
Jan KORDA, prezident Asociace profese učitelství /ukázka 1. 2. 2014/:
Je to prostě úplné nepochopení a myslím si, že to je zase jenom produkt, který zůstane v šuplíku.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Sobotkův kabinet slibuje v programovém prohlášení i postupné přidávání peněz na mzdy pedagogických a nepedagogických zaměstnanců.
Václav MORAVEC, moderátor:
Kariérní řád pro učitele by měl mít tedy čtyři úrovně, dvě atestace. Jak jsme slyšeli, tak ten návrh kariérního řádu, který je na stole, tak se nelíbí některým učitelským organizacím. Pane ministře, uvažujete, že budete ten kariérní řád stavět na tom návrhu, který byl představen loni v listopadu, nebo ho nějak výrazně budete ještě měnit?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Tady musím na obranu mého předchůdce říci, že je tam celá řada prvků, které se dají použít. Já bych samozřejmě si také dovedl představit ten kariérní řád jinak, například vrcholem kariéry by byl inspektor, skončila by doba, že inspektor jde do školy a hodnotí učitele, který má delší praxi, větší zkušenost a bylo by to takové vyvrcholení kariéry učitele. Ale je pravdou, že ty určité stupně, které tam jsou, tak je to dobrý základ, na kterém se dá stavět a jeden z těch národních kulatých stolů, o kterém jsem hovořil, tak je právě národní kulatý stůl, který se bude zabývat kariérním řádem a vzděláváním pedagogů.
Václav MORAVEC, moderátor:
A vyjde z toho návrhu, i když ho tedy kritizují profesní učitelské organizace?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Já si nemyslím. Já tam vidím styčnou plochu nějaké spolupráce, protože ti lidé, kteří ho připravovali, tak také byli z pedagogického prostředí, byli z pedagogického terénu. To jistě pan poslanec ví, že oslovili pedagogický terén, ale jedna jediná podmínka a ta je klíčová, pokud nenavýšíme finanční prostředky na platy učitelů, nemá smysl spouštět kariérní řád.
Václav MORAVEC, moderátor:
Počkejte, ale když tady byl Petr Fiala, tak jsme se bavili o tom, že by bylo ideální, aby ten kariérní řád platil od roku 2014, což se nestihlo. Rok 2015 byl ten, se kterým počítal ministr školství Rusnokovy vlády. Je tedy možné, aby kariérní řád kantorů se čtyřmi stupni platil od 1. ledna roku 2015?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Je reálné, že to může být od roku 2015 z jednoho prostého důvodu. V návrhu rozpočtu, já připravuji 1,5 miliardy na navýšení platů právě v tomto sektoru. Chápu, že to není taková částka.
Václav MORAVEC, moderátor:
Když vám to ministr financí nedá?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Já předpokládám, že ano, protože není to jen záležitost ministerstva financí.
Václav MORAVEC, moderátor:
Že vám nedá?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Že ano. Není to jen záležitost ministra financí, ale celé vlády a já mám příslib premiéra, že školství bude klíčové, bude klíčové a rozhodující pro tuto vládu. Zároveň jsem již hovořil s Andrejem Babišem na toto téma a jednoznačně bylo řečeno, pokud se nebude plýtvat v tom resortu, tak já jsem pro, aby tyto prostředky se navýšily. Příklad z minulého týdne, 150 milionů korun jsme našli v úsporách jen na úřadu. A těchto 150 milionů korun, byť to není žádná velká částka, od září již letošního roku dáme právě na navýšení platů v regionálním školství.
Václav MORAVEC, moderátor:
Vy tedy počítáte s tím, že od 1. ledna roku 2015 vstoupí v platnost kariérní řád pro kantory a ruku v ruce s tím navýšení jejich platů o miliardu a půl, které budou rozděleny už podle toho kariérního řádu?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Já počítám s tím, že kariérní řád vejde v platnost v roce 2015. Nehovořme od 1. 1., můžeme se bavit, že to bude třeba od 1. 9. tak, aby to navazovalo na školní rok.
Petr FIALA, předseda ODS:
Já bych tomu velice rád věřil, ale já jsem si nechal spočítat, kolik budou stát sliby, které současná levicová vláda učinila. A jen když si vezmeme i ty sliby, které se netýkají školství, tak je to navíc 65 miliard korun. Tady mám takovou tabulku, kdy ty sliby jsou vyjmenovány a vyčísleny. Já se velice obávám, že na školství finanční prostředky nezbudou a přitom já souhlasím s tím, že je potřeba na platy pedagogů přidat v závislosti na zavedení kariérního systému finanční prostředky.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ta miliarda a půl stačí v návaznosti na ten čtyřstupeň?
Petr FIALA, předseda ODS:
Pane doktore, pan ministr mě nemusí bránit, jak sám řekl. Ten kariérní systém se tady připravuje řadu let, ale teprve v období, kdy jsem se stal ministrem, se ty práce opravdu rozběhly. A já jsem nikdy nepředpokládal, že bychom už v roce 2014 měli kariérní systém v praxi, já jsem tehdy pouze říkal, že do roku 2014 ho připravíme tak, aby mohl být v roce 2015 spuštěn. Já jsem velice rád, že na tom kariérním systému se od počátku podílela pedagogická veřejnost. My jsme tu účast jednotlivých asociací obohatili ještě o to, že jsme přizvali ke spolupráci také pedagogické fakulty, protože mimochodem součástí toho kariérního systému má být i nová definice standardů pro pedagogickou práci. To znamená, kompetence, které má mít učitel a učitelský pracovník, což je něco, co jak se ukazuje třeba i ve věci i těch nekvalifikovaných pedagogů, náš vzdělávací systém mimořádně potřebuje. Tak já doufám, že práce na kariérním systému se povedou, že skutečně ho budeme mít v praxi od roku 2015. Je to něco, co náš systém nezbytně potřebuje. Mimochodem i proto, že máme problémy s mladými pedagogy, s atraktivitou pedagogického povolání, s tím nic neuděláme. A miliarda a půl na to může stačit pouze v samém začátku. My máme spočítáno, že celý ten systém by potřeboval do budoucna navýšení zhruba o 3 miliardy korun, ale ty věci jsou složité. Tam nejde jen o kariérní systém, tam jde totiž také o to, že se zvyšují v souvislosti s populačním vývojem pedagogické výkony na základním školství, a proto je potřeba do toho systému přidat určité finanční prostředky.
Václav MORAVEC, moderátor:
Protože původně ještě v listopadu, když jsem se díval na propočty, které souvisejí s kariérním řádem, tak za atestaci, za ten čtyřstupňový postup se mluvilo každá atestace pět tisíc korun k platu navíc, přičemž dnes máme průměrný plat kantorů nějakých 25.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
To si nemyslím, že je dobrá cesta. Ten kariérní řád a to ohodnocení by mělo být kontinuální. Mělo by být závislé na tom, jakým způsobem ten člověk učí, jak na sobě pracuje, a není možné, jestli udělá atestaci, to se nám pak může stát, že se ten celý systém zhroutí, že tam budeme mít špičkového učitele, který nemá atestaci a nemůžeme ho ohodnotit. Na druhou stranu druhého učitele, který si udělá dvě atestace a dostane dvakrát pět tisíc navíc.
Václav MORAVEC, moderátor:
A když to bylo v tom původním listopadovém návrhu.
Petr FIALA, předseda ODS:
Ne, ne, já vím, že ta problematika je složitá. Pokusím se to říct jednoduše. To je sice čtyřstupňový kariérní systém, ale pouze ten první stupeň je povinný. Pak už jsou to všechno otázky dobrovolnosti a jakési dohody, takže my nemůžeme jednoduše přepočítat to, že si všichni učitelé po 15 letech udělají 4 stupně a budou mít druhou atestaci, tak to není myšleno a není to tak ani koncipováno. Můžete být vynikající učitel, celý život budete pouze s tím druhým stupněm a nebude to mít žádný vliv na vaši kariéru učitelskou.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale na plat ano.
Petr FIALA, předseda ODS:
Na plat to určitý vliv mít bude, ale ne na to, že pokud budete kvalitně pracovat, tak budete získávat vyšší mzdu, protože bez ohledu na to, v jakém stupni budete, tak ten kariérní systém a v návaznosti na něj ekonomické ohodnocení činnosti učitele, musí změnit současný stav, kdy učitel po mnoha letech praxe má jen o málo více než ten, který do školy právě nastupuje.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Ale, pane poslanče, sedm let jste byli u vlády a s tímhle tím systém jste, nezlobte se na mě, vůbec nic neudělali. Do toho systému za pravicových vlád nešla ani koruna. A já tady hovořím o tom, že teď už to musíme nastartovat, jeden a půl miliardy se shodneme, že to je začátek, protože je pravdou.
Václav MORAVEC, moderátor:
A vy se shodnete i na tom, že pak to budou tři miliardy?
Petr FIALA, předseda ODS:
Ale to není pravda, protože my jsme navyšovali finanční prostředky i na regionální školství.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Když se podíváte pak na ta směrná čísla, tak my se pohybujeme někde kolem 4 % hrubého domácího produktu, průměr, oba dva to víme, v Evropě je 6 % hrubého domácího produktu. Nemůžeme očekávat výkon od českého školství, pokud do něj nedáme finanční prostředky, to je věc číslo jedna. Věc číslo dva - úspory. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale to se netýká, teď si to neberte osobně, pane předsedo, to se netýká vás, ale já během 14 dnů jsem našel úspory ve výši 150 milionů korun, které se dají efektivněji použít právě například na platy učitelů. Uvedu jeden konkrétní příklad, škrtl jsem třeba zahraniční služební cestu na otočku do Sao Paula za půl milionu. Tak já v této situaci v tom, abych zjistil, jaké je české školství, tak raději pojedu do Lužné u Rakovníka, bude mě to stát 200 korun českých a zjistím, jaká je tam situace na základní škole. Nezlobte se na mě.
Václav MORAVEC, moderátor:
Třeba byste zjistil v Sao Paulu, jaký mají kariérní řád, pane ministře.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Například. Ale takto bych mohl počítat, 90 milionů korun, které jsme tam našli v úsporách například na vnitřním chodu úřadu, a to si myslím, že je dobrá cesta. A já očekávám podporu opozice v tomto, protože pokud nebude podpora opozice, tak nikam s tím školstvím se nemůžeme dostat. A třetí věc, poslední moje poznámka, čerpání evropských prostředků. Hrozí nám 7,5 miliardy ztráty ve VaVpI, to je věda, výzkum, inovace. Tam musíme na tom zapracovat, pane poslanče, abychom to někam posunuli. Já tady nechci ukazovat časovou křivku, kdo za to může. To nám vůbec nepomůže. OPVK, operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost, byl za minulých vlád pozastaven právě z důvodů chyb minulých vlád. Musím ale zase říct kladnou poznámku, že se za poslední rok a bylo to i za působení pana poslance, se čerpání tohoto projektu zlepšilo. Nepodařilo se to u VaVpI, ale já pevně věřím, že se nám to podaří také.
Petr FIALA, předseda ODS:
Vidíte, jak jsem se vzorně držel, abych neskákal do řeči, ale těch témat bylo hodně. Já bych řekl tři poznámky. Za prvé, my jsme i v době velmi silných ekonomických obtíží zvýšili rozpočet regionálního školství. Za mě to bylo o 2 %, není to dost, ale nedá se říct, že jsme v této věci nic neudělali. Druhá poznámka, a to souvisí v podstatě s těmi 100 dny hájení. Provozní rozpočet ministerstva školství počítejte prosím se mnou, provozní rozpočet je 300 milionů. Jestliže z těchto 300 milionů dokáže pan ministr ušetřit 150 milionů, tak je to fantastický výkon, ale já tomu prostě nemohu věřit, takže já bych počkal, až se tady sejdeme třeba za rok, za půl roku, aby nám pan ministr řekl, kde konkrétně ze 300 milionů provozního rozpočtu dokázal ušetřit 150 milionů, aniž by se to ministerstvo nezhroutilo. A počkejte ještě třetí poznámka. Já se omlouvám. Do Sao Paula, já neznám vůbec tu služební cestu ani neznám jiné služební cesty, které jste zrušil, ale tam se nejezdí zjišťovat, jaký je kariérní systém. Podívejme se na to, co má ministerstvo za kompetence a ze zákona číslo 130 o podpoře výzkumu vyplývá, že ministerstvo školství je odpovědné za mezinárodní vztahy v oblasti výzkumu, a to je opravdu nesmírně důležitá oblast pro Českou republiku, to jsou záležitosti, kam prostě musíte jet, musíte vyjednávat další programy, musíte vyjednávat spolupráci, a to se nedá dělat z Prahy.
Václav MORAVEC, moderátor:
Já se omlouvám, pánové, ať to neskončí u služební cesty do Sao Paula.
Petr FIALA, předseda ODS:
Toto je hodně důležité, protože můj předchůdce Josef Dobeš si myslel, že se nikam nemusí jezdit a s nikým se nemusí mluvit. A já jsem pak měl obrovské problém, abychom vrátili tu výzkumnou diplomacii zpátky a nepřišli jsme o miliardy korun, které z těch vědeckých programů ze zahraničí získáváme. Takže se jen obávám, abyste neudělal stejnou chybu.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Ne, nebojte se, já vám udělám radost, já ta čísla už mám tady před sebou konkretizované po konkrétních částkách. Jsou zahraniční cesty, které jsou účelné a pak jsou zahraniční cesty. Jenom jednu poznámku.
Václav MORAVEC, moderátor:
Já se, pane ministře, omlouvám, protože ne, vy se tady budete bavit o zahraničních cestách, jsou daleko klíčovější věci, jako těch 17 tisíc učitelů, kteří stále ještě nedosáhli podmínek.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Já se omlouvám, hned se k tomu dostanu. Ale k té konkrétní cestě, aby tam někdo jel na politické fórum na téma dovednosti pro sociální pokrok a na dva dni a stálo to půl milionu korun, to si myslím, že zrovna není účelné vynaložení finančních prostředků. Já tady mám před sebou konkrétní částky, abychom měli.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, co jako sociální demokrat máte proti sociálnímu pokroku?
Petr FIALA, předseda ODS:
150 milionů chcete ušetřit.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Ne, máme tady další částky. Abychom měli rezervy, například 90 milionů korun, kdy v oblasti strategických projektů nám nejsou schopni zdokumentovat, kam šlo 200 milionů korun v minulých obdobích, já vám rád ty konkrétní čísla ukážu. Nejsou to jen zahraniční cesty.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane ministře, víte co, nechte si tohle na školský výbor a nechte si tohle do Poslanecké sněmovny ve vší úctě, ale teď mi odpovězte, jestli vám přijde správné, že pedagogické fakulty nabízejí právě a vracím se i k tomu, co bylo v úvodu toho příspěvku, dodělání si vzdělání, v masovém měřítku těm zhruba sedmi tisícovkám kantorů, kteří musejí začít studovat, aby neskončili ve školství od 1. ledna příštího roku, protože nebudou splňovat podmínky zákona, jen pro úplnost, o kterém se ví 10 let.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Ano, ten problém je úplně někde jinde, správně jste řekl, že to je záležitost deset let stará. Deset let se na to reflektovalo pravděpodobně pomaleji, než se mělo reflektovat. Neměli jsme žádná konkrétní data, a mně překvapuje, že na ministerstvu školství neexistuje konkrétní vyčíslení, například potřeb toho školského segmentu, kolik budeme potřebovat matikářů, kolik budeme potřebovat fyzikářů a tak dále. Já mám před sebou ty konkrétní údaje. Teď momentálně v našem systému, kde působí v regionálním školství přes 130 tisíc učitelů, tak je 17 tisíc učitelů bez kvalifikace, 6 tisíc chce si to dodělat, protože již studují, takže těch se to týkat nebude a další 4 tisíce slibují, že nastupují v letošním roce. Takže týká se to konkrétně 7 tisíc osob, které mluví o tom, že pro ně to nebude nějakou další validitu, nebude to pro ně mít smysl a cenu z jednoho prostého důvodu, týká se to například výuky cizích jazyků, kdy vám tam přijde rodilý mluvčí, má třeba diplom ze Spojených států amerických, který se neuznává v České republice a on bude muset odejít. Nebo učitel odborného předmětu, který nemá pedagogickou kvalifikaci, učí tam na zkrácený úvazek. Ta čísla jsou konkrétní, ale největší problém, který je a já se musím na to dívat i z pozice ministra, byť chápu, že odbory...
Václav MORAVEC, moderátor:
Promiňte, jestli tomu rozumím správně, tak vy jste v pátek řekl, že bude zapotřebí navýšit kapacitu pedagogických fakult, neukazuje tento deset let táhnoucí se příběh, jaký je náš postoj ke vzdělávání, protože teď rozdáme diplomy, abychom splnili formální předpoklad, že ti kantoři, kteří na to měli deset let, od 1. ledna roku 2015 neskončí ve školství? Není to krásná ukázka formálního přístupu?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Nezlobte se na mě. Tak já jsem ten problém samozřejmě zdědil.
Václav MORAVEC, moderátor:
Proto se vás ptám, jestli to jeho řešení není ukázkou formálního přístupu ke vzdělávání v této zemi?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Tam je problém, že řada lidí si myslí, když je nekvalifikovaný pedagog, že to je člověk, který nemá žádnou kvalifikaci a to není pravda. On může být vysokoškolák, dokonce může mít pedagogické zaměření, ale třeba pro střední školu a učí na základní škole.
Václav MORAVEC, moderátor:
Takže si nemyslíte, že tento příběh není ukázkou formálního přístupu ke vzdělávání, protože rozdáme papíry, navýšíme kapacity.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Ne, to je ukázkou toho, že se dlouhodobě tomu nikdo nevěnoval, že nemáme konkrétní data, protože ten systém nám zároveň ukazuje, že největší problém je v některých regionech a v některých krajích. A já ten systém musím řešit. První krok, který udělám příští týden, tak se setkám se zástupci pedagogických fakult, to je, o čem hovoříte, a požádám je o otevření dalších termínů, ale ne že někdo dostane diplom, ale že budou studovat určité zaměření. Tam se netýká to jenom lidí, kteří potřebují další vysokoškolské vzdělání, ale například mohou mít v uvozovkách kurz o 200 hodinách. Týká se to konkrétně Karlovarského kraje. Velký problém je paradoxně v Praze, v Praze-západ je velký problém, v Ústeckém kraji. My máme teď konečně čísla, která předtím nebyla k dispozici o tom, kde je největší problém a potom je problém druhý. Jak je možné, že máme 7 tisíc učitelů nekvalifikovaných, kteří si nebudou dodělávat vzdělání a na druhé straně 6 tisíc učitelů na úřadu práce. A my nemáme ani porovnání. To znamená, pravděpodobně tam máme učitele nějakého zaměření, které nepotřebujeme teď momentálně. Na druhé straně potřebujeme matikáře, fyzikáře a není jich dostatek.
Václav MORAVEC, moderátor:
Pane předsedo, s vaší krátkou zkušeností ministra školství, jak je možné, že tady 10 let se vědělo o tom, že si kantoři musí tu kvalifikaci dodělat a ministr školství tady za 10 měsíců, kdy má ten zákon začít platit, respektive ty podmínky vstoupí v platnost, tak teprve zjišťuje ta čísla, protože to nikoho nezajímalo v těch předchozích letech.
Petr FIALA, předseda ODS:
Ale zajímalo. My jsme věděli, že to vstoupí v platnost. Tam je spíš problém, že část pedagogické veřejnosti uvěřila tomu, že se to zase odsune a bude se to odsouvat do nekonečna, což je samozřejmě obrovská chyba. Kdykoliv jsme mluvili o tom zákoně, tak vlastně všichni, kterých se to týká, s výjimkou těch, kteří nemají tu kvalifikaci, říkali, že je to tak správně. Říkala to asociace pedagogické, říkaly to tak odbory a samozřejmě že jakousi logiku to má, protože kdo by měl jít příkladem ve vzdělávání, mají to být pedagogové, jestliže nemají úplné vzdělání, mají si ho doplnit. Ale tady narážíme na jeden problém. Který je velmi podstatný. Vy totiž, pane doktore, máte docela pravdu v tom, že říkáte: A nebude to zase jenom formální věc, tak si někdo udělá papír a co, on je třeba dobrý učitel? Kdybychom měli kariérní systém, kde jsou definovány kompetence učitele, tak bychom byli třeba mnohem snadněji schopni uznat neformální vzdělávání a pro řadu těch lidí by byl menší problém, si dodělat nějakou velmi konkrétní kompetenci na pedagogické fakultě, než studovat celý obor znovu. A já vám řeknu ještě jednu věc.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ale jak byste to tedy řešil?
Petr FIALA, předseda ODS:
Když ten zákon byl přijímán, tak se řeklo, že kdo je 15 let v praxi, tak už se to na něj nebude vztahovat v roce 2005. Teď máme vlastně o 10 let víc, takže ti lidé, kteří tehdy měli 5 let praxe, už jich mají také 15. Čili ono je to velmi problematické.
Václav MORAVEC, moderátor:
Jak byste to teď řešil? Přijde vám správné, jak to bude řešit ministr školství, ten námět, který tady zmínil, nebo byste postupoval jinak?
Petr FIALA, předseda ODS:
Je to velmi složité mimo jiné i proto, že když teď to posunete nebo uděláte výjimku, tak budete se chovat nespravedlivě k těm, kteří prostě věřili tomu, co říká stát a s velkou námahou často si dodělali to pedagogické vzdělání. Tady je otázka, jestli tou cestou by nebylo posunout účinnost anebo řešení těch konkrétních případů do okamžiku, kdy budeme mít definovány standardy učitele a kdy vstoupí v platnost kariérní systém. Ale musíme se také podívat na to, koho se to opravdu týká, co jsou ty konkrétní případy a postupovat asi případ od případu. Jakékoliv plošné řešení tohoto systému může udělat víc škody než užitku.
Václav MORAVEC, moderátor:
Ještě poslední otázka, ta se právě týká toho, že ministr školství Marcel Chládek už tady zmiňoval novelu vysokoškolského zákona, na které jste pracoval vy, a na jejíž základech právě staví nový ministr školství Marcel Chládek s tím, že součástí té zásadní novely vysokoškolského zákona by mělo být tak často zmiňované jmenování profesorů. Vy už, pane ministře, máte jasno, kterou cestou jmenování profesorů půjdete, protože jste vyřešil balvan podzimního jmenování profesorů, téměř 90 lidí, takže v březnu dostanou jmenovací dekrety, které už jsou podepsány prezidentem republiky.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Je pravda, že jsem vyřešil pozůstatek mých předchůdců. To je také ta záležitost té spolupráce, protože to domluvil pan exministr Fiala s panem prezidentem.
Petr FIALA, předseda ODS:
Ale úplně jinak samozřejmě.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Poté samozřejmě pan ministr Štýs předložil nějaký návrh, se kterým jsem já šel do Poslanecké sněmovny a sliboval jsem jeho úpravu. Máme v podstatě 4 možné způsoby jmenování, buď to zůstane u pana prezidenta, nebo to bude jiný vládní činitel, například ministr, nebo to bude předseda Senátu anebo to bude, tak jak je zvykem v zahraničí. Na půdu vysoké školy a budou si vysoké školy ty profesory jmenovat samy.
Václav MORAVEC, moderátor:
A bude to, protože to chcete mít do konce března vyřešené? Z těch čtyř variant, které opakujete poslední dva měsíce, máte už teď jasno, jakou variantu vládě v novele vysokoškolského zákona navrhnete?
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Já preferuji variantu ministr nebo předseda Senátu. Dovedu si připustit variantu pan prezident s tím, že při poslední schůzce s panem prezidentem jsem byl informován, že stále trvá na tom, že bude jmenovat profesory, ale případně.
Václav MORAVEC, moderátor:
Tak jak jste to krásně popsal, tak jste vyjmenoval tři ze čtyř variant, takže jste se nepřiklonil k ničemu.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Ale nejzajímavější na tom je, že my potřebujeme řešit vysokoškolský zákon a toto je, ať se na mě nikdo nezlobí při úctě ke všem profesorům, marginálie tohoto zákona. Jenom malou technickou poznámku. Já jsem neřekl, že ten zákon bude předložen do legislativního kolečka v březnu, to bychom nebyli schopni stihnout, ale že otevřeme debatu a jeden z těch národních kulatých stolů nad právě vysokoškolským zákonem a to i nad tím, který tam byl připraven. A vím, co chce říct pan poslanec, jak se nadechuje, protože už jsme se o tom bavili, sami rektoři vysokých škol po mě chtějí, dokončit tuto debatu. Souhlasili s tím návrhem Petra Fialy, ale protože byly v časovém presu, tak řekli: "Ano, my jsme s ním souhlasili, ale vidíme tam několik klíčových momentů, o kterých se chceme ještě pobavit." Ale na nás už je, a je to moje plná zodpovědnost, abych k tomu vytvořil parametry, aby se nám nestalo to, co v předchozích letech, že opět budeme diskutovat a oddalovat vysokoškolský zákon. To vysokoškolské prostředí ho nutně potřebuje a já se tady zavazuji, že chci dokončit tuto debatu do června letošního roku a v červnu, aby tento návrh, pokud bude třeba, plus další podzákonné předpisy, šel do legislativního kolečka.
Petr FIALA, předseda ODS:
Já myslím, pane senátore, omlouvám se, pane ministře, že jste tentokrát dobře neodhadoval, co chci říct. Protože já jsem se nadechoval, protože jsem s vámi chtěl výjimečně zcela souhlasit.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
To mě mrzí, že jsem vás v tu chvíli přerušil. Bylo by to poprvé.
Petr FIALA, předseda ODS:
To jste udělal chybu, protože já jsem chtěl opravdu říct, že my se v tom mediálním prostoru pořád bavíme o tom, jak budou jmenováni profesoři a těch problémů, které vysokoškolský systém valí před sebou řadu let, je mnohem více a jsou mnohem důležitější, ať už je to třeba systém akreditací, hodnocení kvality nebo financování. Pokud jde o to nešťastné jmenování profesorů, musíme z toho bludného kruhu ven. Já jednoznačně řadu let preferuji přechod k funkčním místům, to znamená, že by profesora jmenovala konkrétní vysoká škola. Je to obvyklé v zahraničí a bylo by to dobré. A všechny tyto problémy, které jsou způsobeny nějakými politickými otázkami a neochotou jednoho ústavního činitele něco dělat, jen ukazuje, jak je rozumné, aby to opravdu přešlo na vysoké školy. Pokud bych si měl zvolit druhou variantu, tak druhou variantu si dovedu představit ministra školství. Není to nic zvláštního, takový systém je třeba v Německu, ale tam zase profesor má postavení státního úředníka, takže přeci jen je tam určitá diference. Co si tedy vůbec nedovedu představit, je to, aby profesory jmenoval předseda Senátu. Nenajdete to nikde na světě, ale hlavně to ani neodpovídá logice toho, jaké kompetence předseda Senátu má. Ale jak říkám, pojďme se bavit podstatnějších věcech, já doufám, že komplexní novela vysokoškolského zákona by dokázala vyřešit tento zdánlivě neřešitelný problém.
Václav MORAVEC, moderátor:
Omlouvám se, protože končíme. Měli jsme právě připravenu i tu část, která se týkala akreditací, která je daleko zásadnějším problémem nedopracování toho akreditačního procesu, ale kvůli dění na Ukrajině jsme tuto část bohužel zkrátili. Budu tedy rád, když se budeme věnovat přesně problematice akreditací, počtu studentů na vysokých školách, právě formálního předpokladu vzdělávání, protože jsme více prostoru dnes věnovali právě tomu regionálnímu školství. Děkuji hlavním hostům, kterými byli ministr školství České republiky, senátor ČSSD, Marcel Chládek a předseda občanských demokratů, exministr školství Petr Fiala. Pánové, v dohledné době věřím, že se tady potkáme, díky na shledanou.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/:
Za měsíc na viděnou.
Petr FIALA, předseda ODS:
Těším se na další debatu, na shledanou.
Václav MORAVEC, moderátor:
Budu rád, děkuji.