Češi jsou ve všech směrech tolerantním a mírumilovným národem
Podle senátora Lumíra Aschenbrennera (ODS) bychom měli rozlišovat běžence, kteří potřebují skutečnou pomoc a ty, jež k nám přijdou "pro kapesné" a vyzkoušet, co vydržíme.
Co říkáte současné situaci kolem běženců? Přihřívají si někteří politici nebo "noví čekatelé" svoji polívčičku? A kdo?
Určitě se na tom kdekdo přiživuje. A občas je to pěkná bramboračka. Ale ať si každý sám udělá obrázek, kdo nabízí řešení, nebo je pouhou "ozvěnou davu". Veřejnost by měla vědět, že na rozdíl od mnoha zavádějících tvrzení velká část běženců nedosáhne na azyl v žádné evropské zemi. Proto i v České republice musíme zefektivnit procedury posuzování žádostí o azyl a ti, kteří přišli pro kapesné a testovat naše azylové zákony, by měli získat co nejdříve zpáteční jízdenku do místa, odkud přišli. Například Bavorsko chce budovat stanová městečka na svých hranicích, aby minimalizovalo možné konflikty migrantů s místními obyvateli. To je příklad poctivého přístupu politiků k imigraci. Pokud si na imigraci přihřívají "polívčičku" extrémisté, je to chybou stávající politické reprezentace, která není schopna obtížné téma uchopit tak, aby skutečně zastupovala zájmy svých voličů a ne multikulturalistických ideologů.
Jsme tak xenofobní a rasistický národ, jak se nám někdo snaží podsouvat?
Češi jsou ve všech směrech tolerantním a mírumilovným národem. Xenofobie ve smyslu nepřiměřeného, patologického strachu, nebo rasismus ve smyslu pocitu vlastní nadřazenosti, jsou nálepky, které nevystihují podstatu a mají umlčet ty, kteří se neodmítají o problémech současnosti věcně a realisticky bavit. Pravdou ovšem je i to, že zkušenosti s některými, u nás již dlouhodobě existujícími menšinami, nejsou úplně nejlepší. I poslední nejaktuálnější zkušenosti s imigranty v Bělé pod Bezdězem, pro které jsme pouze tranzitní zemí, sympatie určitě nevzbuzují. Češi jsou samozřejmě citliví na to, pokud přichází někdo, kdo pohrdá zdejší kulturou a zákony i pravidly.
Každopádně ani města nejsou na případný příliv uprchlíků připravena. Co tomu říkáte jako starosta významného městského obvodu?
Je častým jevem, že politici reagují na výzvy doby až na poslední chvíli. Budování uprchlických center, jakkoliv k němu můžeme být dotlačeni, je ale nesystémové a neefektivní řešení důsledků jiných politických selhání. Naše energie by měla být v první řadě investována do pomoci Řecku nebo Itálii, přes které se uprchlíci do EU často dostávají a především do efektivní ochrany evropských vnějších hranic. Pokud se toto nedaří, je pak vzhledem k otevřenosti evropského prostoru prakticky nemožné pohyb příchozích omezit. Řešením by zřejmě nebylo ani obnovení hraničních kontrol, pokud bychom nezadrátovali celé hranice.
Máme začít po vzoru Maďarska či Řecka budovat ploty a zdi, na základě prohlášení našeho prezidenta připravovat armádu na ostrahu hranic?
Pokud má smysl budovat ploty, pak na vnější hranici Evropské unie. Tu ale my nemáme. Můžeme však pomoci těm, kteří na svůj úkol nestačí, protože se jedná i o náš zájem. K tomu je třeba využívat další technické prostředky, pomocí kterých můžeme na moři významně omezit činnosti mafií, které v přistěhovalectví nalezly zlatý důl. Prezidentu Zemanovi je ke cti, že není ve svých postojích omezován nadnárodními tlaky, nicméně se v nich bohužel neomezuje ani vlastní soudností. Řada jeho výroků i k imigrantům je možná dobře myšlených a snad i vyslovených s vědomím národního zájmu, ale pro jejich neuskutečnitelnost a nadsazenost, působí trochu nedomyšleně.
Není to tak trochu labutí píseň Schengenu a neměli bychom více spolupracovat v rámci Visegrádu?
Schengen byl jednou z vlajkových lodí evropské integrace, velká příležitost pro mladé a zadostiučinění pro starší generace. Každá země má ale i v rámci tohoto systému právo dočasně uzavřít své hranice, když je to v zájmu její bezpečnosti. Pokud budeme důslední na vnějších hranicích Evropské unie, nebudeme se pak muset připravovat o jednu z nejvýznamnějších výhod existence EU/ESVO.
Nezapomínáme kvůli uprchlíkům na jiné starosti a problémy, třeba právě na Ukrajinu, která je tak nějak upozaděna?
Člověk - i novinář nebo politik - má sklon v určitou chvíli reagovat tam, kde se něco děje a kde se věci zhoršují. Bezpečnostní hrozby, které vyplývají z nestability na Ukrajině, se příliš neumenšily, ale ani nezvětšily. Jakkoliv je Ukrajina blízko a jakákoliv tamější eskalace může znamenat bezprostřední ohrožení i pro nás, problémy s obtížně kontrolovanou imigrací, řešíme v reálném čase a přímo na našem území. Mezi migranty je velké množství lidí, kteří utíkají před hrůzami války nebo pronásledováním, je mezi nimi ale i významný díl těch, kteří prostě přišli za lepším, a bohužel i těch, kteří zřejmě spolupracují s islamistickými teroristickými organizacemi. U některých skupin uprchlíků je tedy potenciál ohrožení našeho způsobu života a našich hodnot větší, než u jiných typů ohrožení. V tomto případě se jedná o ohrožení jak sociální, tak bezpečnostní, kterému je nutné v danou chvíli věnovat větší pozornost.
Pak se už vůbec zapomíná například na Tibet, který vy podporujete...
Zde bych si dovolil citovat politologa a ekonomického stratéga Petra Robejška, podle něhož má mít dobrý politik "odvahu rozpoznat nedosažitelné, strpět neovlivnitelné a soustředit své vždy omezené síly pouze na nejdůležitější a zároveň nejpravděpodobněji uskutečnitelné cíle".
Rozhovor vyšel na serveru ParlamentniListy.cz.
(Autor: Václav Fiala)
senátor PČR
zastupitel statutárního města
starosta
člen regionální rady
člen oblastní rady