Novinky Mediální výstupy

(CNN Prima News) Hostem nedělního diskusního pořadu Partie CNN Prima News byl europoslanec a místopředseda ODS.

„Budeme muset udělat víc pro to, aby se Ukrajinci mohli bránit,“ uvedl europoslanec ODS Alexandr Vondra a zmínil možnost dodávek protileteckých střel a dalších zbraní. Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina silně zkritizoval. „Tak se na Ukrajině naposledy choval Hitler,“ dodal Vondra.

Řeč tak padla i na rostoucí ceny ropy, které podle Vondry tíží všechny na západě. „Očekával bych, že Američané vstoupí do hry jednáním s dalšími exportéry ropy. Myslím, že je prostor přimět je ke zvýšení těžby, což by mohlo mít vliv i na to, aby cena nerostla a možná i klesla,“ řekl Vondra v Partii.

Přepis debaty:

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Dobrý den. Pěknou neděli vám přeji a děkuju, že na Primě a CNN Prima News sledujete Partii. Jediné a velké téma: válka na Ukrajině. Ruská agrese trvá jedenáctý den. Dnes mimořádně ve 3 hodinách proberu se svými hosty všechny dopady války. V první části nabízím velkou politickou diskusi. Mými hosty jsou pan Alexandr Vondra, místopředseda ODS, europoslanec. Dobrý den, vítejte.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Hezký dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Karel Havlíček, místopředseda Sněmovny, první místopředseda hnutí ANO. Dobrý den.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
Dobrý den.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pan Marian Jurečka, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda KDU-ČSL. Dobrý den, pane předsedo.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Dobré dopoledne.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A pan Jaroslav Bašta, poslanec SPD a člen zahraničního výboru. Dobrý den. Dobré dopoledne.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jenom krátká poznámka, zvali jsme nejvyšší vedení vašeho hnutí, pan Okamura i pan Fiala se omluvili pro nemoc, to jenom pro pořádek. Pánové, Putin včera prohlásil, že sankce jsou vyhlášením války, ve čtvrtek ruská armáda střílela rakety na jadernou elektrárnu v Záporoží. Dana Drábová řekla, že se jí zhroutil svět a Rusové zešíleli. Pane ministře, já začnu u vás, vy jste napsal poměrně ostrý tweet s nepublikovatelným výrazem na adresu Vladimira Putina a dodal jste: „Na to musí přijít ze strany celého světa jasná reakce a přitvrzení.“ Co by mělo přijít?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Ještě další pokračování v těch sankcích, ostatně vidíme, že to má další vývoj, že...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jaké pokračování? Promiňte.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
V těch ekonomicko-hospodářských sankcích, nejenom na úrovni státu, ale i na úrovni velkých národních korporací, které sídlí v západních zemích. To se děje, vidíme odchody dalších a dalších společností z Ruské federace tak, aby opravdu ruský putinovský režim pocítil tu reakci, že prostě není možné přijít na Ukrajinu, říkat, že to je mírová operace, zabíjet tam bezbranné lidi včetně malých dětí a tvářit se, že to je vlastně jako nějaká záchrana, denacifikace Ukrajiny. Mimochodem, ta denacifikace je úplně mimo, protože ukrajinský prezident Zelenský je Žid, jeho ministr obrany je Žid, to jsou úplně vymyšlené báchorky, a prostě na to musí přijít tvrdá reakce. Já jsem ten tweet napsal v reakci na to, že se vlastně zbořil svět, jak to napsala Dana Drábová, ve smyslu, že prostě na atomové elektrárny se nesahá. Ani ve válečném konfliktu. A prostě Putinova armáda tady překračuje veškeré myslitelné psaná i nepsaná pravidla.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Ty sankce. Úplné odpojení od Swiftu, úplné odpojení od ropy a plynu z Ruska například? Po tom volají někteří politici a říkají: to už je jediná cesta, která nás sice bude bolet, ale to morální dilema je pak takto jednoduché.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Ano. Bude nás to bolet, my k těm krokům přistupujeme, ty sankce se ztvrdšují. A musíme si uvědomit to, že ukrajinští obyvatelé byli těmi, kteří při osvobozování naší země, Československa v roce 1945 přinesli obrovské oběti. První, druhý a čtvrtý ukrajinský front, to byli jedni z těch, kteří tady opravdu byli nejaktivnější v rámci tehdejší Rudé armády. Takže my jim to dlužíme opravdu i, řekněme, morálně. A samozřejmě je to pro nás povinnost jako země, která má k Ukrajině velmi blízko, a zároveň jsme zemí, která vlastně v rámci společenství NATO je potenciálně ohrožena tou ruskou agresí a rozpínavostí, kdy Putin nerespektuje ani žádné hranice, ani žádné dohody, které byly učiněny v minulosti.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane místopředsedo Havlíčku, přitvrdit vůči Rusku ještě víc v ekonomických sankcích, nebo jak?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
Ano. Já tady souhlasím s panem místopředsedou vlády. A nutno říct, že my i v této oblasti jsme vládu podpořili. A je třeba nejenom přitvrdit ekonomické sankce například tím, že se ten Swift rozšíří, protože tím pádem už se de facto vyloučí to, že by vlastně Rusko dneska participovalo z těch extrémně vysokých cen plynu a ropy. To je třeba si uvědomit, že oni jsou skutečně na extrémní úrovni a z toho stále Rusko dneska participuje. Současně je to o ekonomicko-vojenské pomoci ve smyslu vojenského materiálu a zatřetí, musí se dále zvyšovat podpora nebo pomoc v oblasti humanitární, nás se to týká zejména v logistice a se vším, co je s tím spojeno s uprchlíky.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Vypneme si sami ruský plyn?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
Spěje to k tomu, že pokud chceme skutečně někoho ekonomicky přitlačit, tak bychom mu neměli nechávat ten největší benefit, ze kterého dneska on čerpá. Rusko má téměř tři čtvrtě příjmů ze státního rozpočtu založeno na ropě a na plynu. To, že se dneska odpojilo 7 bank Swiftem a dělá to přibližně 70 % toků, ale znamená to, že ti ostatní mohou u těch jiných bank si založit účty a de facto nadále obchodovat. Ten problém je skutečně v tom, že Rusko dnes vydělává extrémní zdroje na plynu a na ropě, jejichž cena je naprosto nevídaná a neuvěřitelná. Jenom si vezměme dvě čísla. V minulém týdnu, to byl první den války, byla cena elektřiny na úrovni někde 127 eur za megawatthodinu, dneska je to na úrovni 360 eur za megawatthodinu, a to jde ruku v ruce s cenou plynu, a to je právě to, co se týká Ruska. Ten byl na úrovni 90 euro a už to bylo tenkrát extrémně drahé před týdnem. A dneska je to na úrovni 200 euro nebo respektive 190, ať jsem přesný. To znamená, toto jsou nezbytně nutné kroky, které by měl svět udělat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, jaké kroky by měl teď svět udělat, když vidíme, co se děje? Ostřelování elektrárny atomové, zabíjení civilistů, včera přišla zpráva, že v Mariupolu zemřelo malé miminko při tom ostřelování, mohutná uprchlická vlna.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já myslím zaprvé. Ta slova Putina o tom, že to je vyhlášení války, vlastně podle mého soudu svědčí o tom, že ty sankce začaly fungovat a že Rusko skutečně bolío. To je jako první teze. Druhá teze, samozřejmě je tady to riziko, že prostě on půjde dál, začne dobývat ta velká města, a to by samozřejmě přineslo nezměrné lidské oběti. Mimochodem, takhle se naposledy choval Hitler jako na Ukrajině a v Kyjevě si to dobře pamatují ti starší. Čili řeči o té denacifikaci se dají podle mě úplně obrátit. A tak si myslím, že samozřejmě je čas na to to i přitvrdit a přiškrtit. My jsme hlasovali tento týden v Evropském parlamentu rezoluci, kde vlastně jsme vyzvali členské státy Evropské unie, aby skutečně odpojily všechny banky, nejenom ty vybrané. Takže to je, bych řekl, ten druhý krok. A třetí teze, myslím si, že budeme muset také udělat víc ještě pro to, aby se Ukrajinci mohli bránit. Ne tím, že bychom se dostali do toho přímého střetu s ruskými vojsky ve vzduchu, to NATO správně odmítlo, protože to je samozřejmě pak cesta, jak Rusko ještě více sjednotit. Ale prostě umožnit skutečně dodávky účinných protitankových, protileteckých střel a dalších podobných zbraní, protože tady, myslím, ještě vlastně ta logistika, ta realita pokulhává za tím, co se jaksi deklarovalo ten minulý týden.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Že ta pomoc bude mohutná a velká.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Tak. No a pak je poslední věc, kdy si myslím, Ukrajina bude hodně rozbitá, a pokud ale si jaksi obhájí své území, tak budeme muset být připraveni skutečně k mohutné ekonomické pomoci vlastně odpovídající nějakému Marshallovu plánu. A samozřejmě je i teď velká výzva se postarat o ty uprchlíky, protože to jako nabývá obřích rozměrů.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Bude to určitě téma dnešní diskuse. Pane Bašto, jaký je postoj SPD? Jak by měl svět postupovat, když vidí to, co se děje na Ukrajině? Přitvrdit v sankcích?

Jaroslav BAŠTA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Tady v tom případě je třeba učinit úplně všechno pro to, aby ten konflikt skončil co nejdříve. To přitvrzení sankcí, ekonomické sankce mají samozřejmě velmi vážný dopad na ruskou ekonomiku a i na ruskou společnost, ale je to záležitost, která funguje dlouhodobě. Takže k samotnému zastavení války a bojů to nepřispěje. Může to ovlivnit, ale buď pozitivně, to znamená, že by prezident Putin začal být náchylnější k nějakému vycouvání z té situace, anebo naopak negativně, že by ještě ve snaze to co nejdříve ukončit přitvrdil. Když sleduju tu situaci, tak pokud to tam bude trvat ještě 14 dní, tak riziko velkého konfliktu, který by mohl začít s některým sousedním státem NATO, se enormně zvýší. Takže v této situace je třeba buď pomoct Ukrajině k tomu, aby donutila tu druhou stranu k zastavení bojů, to znamená jako všestrannou pomoc, nejenom tu humanitární. To je první moment a druhý moment je podpořit všechny snahy o mírové urovnání. A tady bych upozornil na jedno nebezpečí, pro nás jako pro Evropu, Evropskou unii by bylo velmi nepříjemné, kdyby se těmi mírotvůrci ukázali Číňané.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Bašto, někteří vaši politici na sociálních sítích oslavují Putina, vodíková bomba je ideální řešení, napsal Daniel Makay a je jedním z lidí, o které se zajímá policie, kolik lidí ve vašem hnutí podporuje Putina a agresi?

Jaroslav BAŠTA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Jestli jde o toho pána z té Poruby, tak ten byl sice před lety zvolen zastupitelem za SPD, ale už nějakou dobu funguje u Volného. Takže jako aspoň z toho, co já vím, tak tohle jsou excesy.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A k té mé otázce, kolik lidí v SPD podporuje Putina a jeho agresi?

Jaroslav BAŠTA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Já doufám, že nikdo.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
SPD by podpořila další dodávky zbraní na Ukrajinu?

Jaroslav BAŠTA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Jako za této situace, pokud se to ukáže jako velmi účinné, tak ano. Ale já jenom upozorňuju na postoj Polska v té poslední době. V tomto týdnu pan prezident Duda se vyjádřil zcela jednoznačně, že Poláci, pokud budou dodávat zbraně na Ukrajinu, tak to učiní pouze poté, co oni sami dostanou jiné a lepší. Protože musíme brát v úvahu i to, že se ta válka může rozšiřovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, co si myslíte o výroku ombudsmana Stanislava Křečka, který napsal: „Pomáháme, jak můžeme na úkor vlastních občanů a ještě máme se nechat urážet, přestává se mi to líbit.“ On tak reagoval na ten emotivní projev Volodymyra Zelenského, který vyčetl Západu, že pomáhá málo. Ozývají se už lidé, říkají: tady je draho, energetická chudoba nám hrozí, jsou extrémně drahé pohonné hmoty a pomáháme Ukrajině. Jak s tímto vláda bude pracovat, s tou rozbušnou směsí, migrační vlna, drahota a naštvanost lidí?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Já jenom krátce na ten výrok pana ombudsmana Křečka. Já si myslím, že byl opravdu jako mimo tu současnou realitu. Pokud je někdo veřejný ochránce práv, tak musí chápat tu situaci v tom kontextu, kdy prezident Zelenskyj je opravdu v praxi ochránce práv svého lidu. Ten člověk je extrémně vyčerpaný, dělá maximum v téhle tíživé situaci a i on sám v první linii za tím lidem stojí a chrání jeho práva. To je potřeba vnímat. To, že mu zároveň, řekněme, tečou nervy, to je pochopitelné. To, že by on pro svůj lid chtěl ještě větší podporu Západu, to lze lidsky pochopit. Myslím si, že my a zrovna Česká republika v tomto děláme maximum možného, nejenom za nás, ale i na tom mezinárodním poli. Samozřejmě pro Českou republiku, pro naši vládu, pro mě jako předsedu KDU-ČSL i pro ostatní vlády tady v tom středoevropském prostoru je klíčové udělat tři kroky. Za prvé, maximální podpora Ukrajiny vojensky, ale zároveň i diplomaticky hledat to řešení. Ten druhý krok je zvládnout tu uprchlickou humanitární krizi, tu musíme zvládnout. A ta třetí věc je samozřejmě maximální pomoc i našim občanům, na které budou dopadat ty negativní důsledky té války.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Promiňte, co to je maximální pomoc? Cena benzínu za týden vzrostla až o 8 korun v některých místech.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
To není jenom o ceně benzínu a nafty. Je to samozřejmě o narůstajících cenách energií, které od toho minulého čtvrtka opravdu raketově ještě rostou proti tomu, co jsme viděli teď. To znamená změna některých věcí v oblasti pohledu na energetickou situaci u nás i v Evropě, ale pro nás jako pro vládu je to věc, kterou budeme řešit teď ve středu, budeme ji opravdu z hlediska těch dalších kroků, které lze udělat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
A s čím tam jdete, pane ministře? Bude některá ta pomoc plošná, například snížení DPH na pohonné hmoty?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Já teď řeknu zhruba ty oblasti, kde můžeme tu situaci pomoct těm občanům řešit, a to je otázka hledání například formou zastropování cen, otázka, případně spotřební daně nebo DPH, otázka případně zeleného bonusu nebo si umím ještě představit otázku v daňové oblasti, například řešením přes slevu na poplatníka. To jsou, řekněme, čtyři oblasti, kde já vidím...

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zastropování cen pohonných hmot nebo ceny energií, co konkrétně?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Například i v oblasti pohonných hmot nebo v oblasti energií, je to jedna z variant, kterou budeme v diskusi zvažovat. A já tady říkám, že my jsme si toho vědomi, že ta situace dopadá negativně na naše občany, a to řešení musíme a budeme ho hledat. Ta situace opravdu za posledních 9 dnů se dramaticky změnila oproti tomu, co tady bylo ještě před, řekněme, třemi, čtyřmi měsíci.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Předpokládám, pane Havlíčku, že se vám to poslouchá dobře, po těch plošných pomocích volalo vaše hnutí.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
Tohle se nikdy neposlouchá dobře. Ale my nechceme být v situaci, že prostě budeme říkat: vidíte, my jsme to říkali. Rozdělme to na dvě části. To je energetika jakožto elektřina a plyn. Pan místopředseda to ví, od konce prosince tvrdíme, že jediná možná cesta je cesta plošná, například přes to DPH, nebo přes odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, což je solární tunel. To je cesta rychlá, která určitě může lidem pomoci v řádu až 30 %. Do toho dneska se to ještě zhoršilo v rámci ukrajinské krize a do toho ještě dneska stoupají ceny pohonných hmot. My vládě nevyčítáme to, jaké jsou ceny, navíc jsme ji podpořili v ukrajinské krizi. My vládě vyčítáme to, že je v tomhle případě bohorovná a nečinná, což je jednoduše doložitelné na rozpočtu. Vždyť je to přece tři dny, co jsme diskutovali rozpočet, druhé čtení. Historicky snad poprvé už ve druhém čtení rozpočtu se začíná uvažovat ze strany vládních činitelů o tom, že se bude rozpočet novelizovat, což jsme věděli od samého počátku, že to nemůže takhle projít, protože v něm není vůbec žádná podpora až na výjimky teda, velmi malá, v té energetické oblasti. To znamená, je to o těch rychlých řešeních plošného charakteru v kombinaci se zastropováním. Dneska nemáme už jinou šanci. Protože to je skutečně energetické tsunami, co se na nás řítí.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, mimochodem, ten výrazný nárůst až o 8 Kč, někde opravdu ty ceny třeba nafty atakují 50 Kč, je to, nebo není to uměle vyšroubované i obchodníky a tím extrémním zájmem o pohonné hmoty? Je k tomu opravdu důvod?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
Je to dáno cenou ropy za barel. Ta se pohybuje na 118, 119 dolarech za barel, což je o skoro polovičku více, než jak tomu bylo na podzim. Je to nejvíce za posledních 8 let. A pokud se podíváme, tak co si vzpomínám, tak snad historicky ještě vyšší byla jednou jedinkrát a to bylo v roce 2008, kde to bylo někde na 140 dolarech za barel. To znamená, je to dáno obrovskou nejistotou a zjednodušeně řečeno, ta energetika se neodvíjí jenom od objemu, který se obchoduje, ale od míry jistoty, respektive spíše nejistoty, a je tam v uvozovkách jakási psychologická přirážka nebo riziková přirážka. A to se dneska projevuje a bohužel toto bude eskalovat. Pokud nebudeme jednat rychle, budeme stále jenom prostě číhat na signály a budeme neustále jenom něco analyzovat, tak prostě ty domácnosti to neustojí. A to se nebavíme vůbec o firmách, které jsou v kritické situaci. Ty energie jim stouply třeba až desetinásobně.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane europoslanče Vondro, ekonom Lukáš Kovanda napsal, že pohonné hmoty mohou stát i 65, 70 Kč za litr, pokud se ty sankce přitvrdí, je to, s čím máme počítat?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já tady teď nechci strašit, ale kdesi jsem už několikrát prohlásil, že i kdyby nebyla válka, tak jako v důsledku toho tlaku na tu elektromobilitu jsem očekával, že do takových čtyř let může cena benzínu nebo nafty skutečně vzrůst tak o 20 Kč. Ale teď je ta situace samozřejmě daleko dramatičtější, protože do toho vstoupil ten faktor války, ten teď enormní nárůst vlastně cen ropy a plynu je čistě způsoben tím, co se jaksi děje tady na východě. Seděli jsme tu někdy 2 týdny zpátky, kdy ještě válka nebyla, a já jsem říkal na jednu stranu, že když došlo k tomu propadu tady některých klientů, odběratelů energie do toho režimu DPI, protože vsadili jako na špatné koně, tak tam si myslím, že to plošné opatření, které vyhlásila minulá vláda, nebylo dobré, protože zbytečně odčerpávalo prostředky i tam, kde to vlastně jako nebylo nutné. Takže tady ta adresná podpora byla zcela namístě. Ale zároveň jsem říkal, že se k tomu vláda s ohledem na ten dramatický vývoj ještě bude muset jakoby vrátit, k tomu, co se děje dnes a co se bude dít dál. Já tady nechci fušovat do řemesla ani ministrovi financí, ani ministrovi průmyslu a obchodu, podle mě vláda se o tom určitě bude nějakým způsobem bavit, poněvadž to skutečně nabývá rozměrů, kdy nejenom nějak nejchudší lidé tady v této zemi, ale i střední třída s tím už začínají mít problém.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Zastropování jako řešení?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já nechci znovu fušovat, ale prostě nějaký regulační princip, asi se tomu podle mě, je to můj odhad jako Saši Vondry, nic víc, nic míň, vláda nevyhne. Ale těch nástrojů je celá řada. A myslím si, že je dobré zvolit takový nástroj, který nepovede k tomu, že se ty peníze budou prostě jen tak jako komínem foukat ven. Ale aby skutečně jako co nejvíc tu situaci zklidnily a pomohly.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane poslanče Bašto, jak by měla vláda pomáhat v této situaci?

Jaroslav BAŠTA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
V tomto případě je třeba říct, že to zdražování energií začalo ještě před tou válkou. A to, co se odehrává teď, to znamená třeba ty vyšroubované ceny pohonných hmot, tak je čirá spekulace těch lidí, kteří to prodávají, protože mezitím ještě dobíhá ta ropa, která byla nakoupena za peníze nižší. Všimněte si, že on tam řekl, kdy ropa zlevňovala, tak to trvalo 6 neděl, než se to projevilo na cenách na benzínových pumpách. V okamžiku, kdy ta ropa, a v tomhle případě se bavíme o ropě, která se bude platit v květnu, se zdraží, tak se to zdražení projeví okamžitě. Takže tady by měla vláda v zájmu občanů prostě zasáhnout proti těmhle spekulacím. To je první věc. Druhá věc je z hlediska naší energetické bezpečnosti do budoucnosti, zejména pak s ohledem na tu vládu, já bych se přikláněl k takovým radikálním návrhům, které měl například bývalý předseda vlády Mirek Topolánek. Prostě jako jestliže bude nezbytí, tak je třeba, jak on říkal, znárodnit ten plyn v těch zásobnících a vláda by také se měla postarat o to, aby ty zásobníky byly naše a nikoliv cizí. A za druhé také stejným způsobem zacházet s tou rourou, která nám ten plyn vede.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju. Pan Vondra chtěl reagovat a potom pan ministr.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Jenom ještě jeden dodatek. Vlastně ty dramaticky rostoucí ceny ropy zejména teda v tomto případě, myslím, tíží všechny na Západě. A já bych tady očekával, že prostě Američané a další vstoupí tady do hry i jednáním vlastně s těmi dalšími exportéry ropy na Blízkém východě, Nigérie a podobně, vlastně s výjimkou Venezuely všechny tyto státy hlasovaly v OSN ve Valném shromáždění pro tu rezoluci odsuzující Rusko. Čili myslím si, že tady je prostor třeba k tomu, přimět je ke zvýšení těžby, a to samozřejmě zase by mohlo mít jakoby vliv na to, aby ta cena nerostla a možná i klesla.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, pojďte reagovat na to, co říkal poslanec, že vláda by měla zasáhnout proti spekulantům a že nevidí důvod k tak razantnímu nárůstu.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Určitě na to zareaguju, já jenom chci říct jako pro diváky. Musíme si tady jasně uvědomit to, že my z hlediska bezpečnosti, z hlediska bezpečnosti našich domovů a životů jako člen NATO a Evropské unie jsme v bezpečí. Na rozdíl od občanů Ukrajiny, kterým jde o ten život a kteří umírají, aniž by věděli dne a hodiny. Takže v tomhle ohledu jsme jako Česká republika zemí a území bezpečné. Ale je válka. A každá válka na světě podle míry rozsahu ovlivňuje ty dopady prakticky pro celý svět. Toto je válka poměrně velkého rozsahu a bude se nás týkat. Stejně tak, jako se týkala občanů Velké Británie, týkala se občanů USA či Kanady druhá světová válka, i když třeba nebyla bezprostředně na jejich území, například Kanady a podobně. Ale týkala se jich. Měla pro ně dopady. Tenkrát také byla obrovským způsobem narůstající inflace a tak dál. A my samozřejmě jako vláda, jak jsem tady řekl, ještě než na to potom reagoval pan poslanec Havlíček, že jsem tady vyjmenoval zhruba čtyři okruhy oblastí, kde budeme hledat a budeme teď ve středu o tom vést diskusi na vládě, jak konkrétně chránit naše občany, pomoci zranitelným skupinám obyvatel v České republice tak, aby tyto negativní dopady růstu cen energií, růstu cen nejenom nafty a benzínu, ale i dalších cen, cen potravin a podobně, aby na naše občany dopadly co nejméně. To dělat budeme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pracuje vláda s tou možností, jak podle vás je velká, nevím, že může být narušen sociální smír, že může pod dopadem tady těch ekonomických dopadů opadnout ta solidarita s Ukrajinou a ochota pomáhat?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Toho jsme si vědomi.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
To už prostě vidíme na sociálních sítích, píší nám diváci, a nemyslí to ani špatně, říkají: chceme pomáhat, ale my už také nemáme za co žít.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Toho jsme si vědomi a rozhodně s tím pracujeme. Pracujeme i s tím, že počítáme s tím, že v řádu týdnů například ta obrovská míra solidarity, která se dneska blíží k 90 %, já za to děkuji, že tento národ se takto ukazuje v těch krizových situacích, jako jsou povodně, tornádo nebo válka, že jasně ví, kde se má podat pomocná ruka, ale samozřejmě to přinese obtíže pro naše obyvatele. Jsme si toho vědomi. Ale proto budeme dělat ty kroky, které mají vést k tomu, aby třeba integrace lidí, kteří přicházejí z Ukrajiny, byla opravdu dobrou integrací, abychom těm lidem, kteří mohou pracovat, tu práci dali. Abychom tady neměli statisíce nebo desetitisíce lidí, podle toho, jak se ten konflikt bude vyvíjet, kteří nebudou schopni pracovat, budou jenom čekat, jakou humanitární pomoc jim tento stát poskytne. Pro nás je důležité těmto lidem zpřístupnit legálně co nejrychleji nejjednodušší pracovní trh. Na tom také pracujeme. Já to budu ve středu předkládat na vládu, abychom poté, co to projedná potom Parlament v obou komorách, zase v návaznosti v řádu dnů těm lidem ten pracovní trh zpřístupnili. Takže my musíme tyto kroky udělat. A zároveň chránit naše obyvatele, rodiny, seniory, tyto věci dělat budeme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Havlíčku, zatím vypadá česká politická scéna jednotná. Udrží se to? Nestane se z těchto problémů politické téma?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
My chceme být v tomto korektní a teď hovořím samozřejmě za hnutí ANO. Chceme být možná korektnější, než jak byla opozice vůči nám v rámci covidu. A jednoznačně jsme řekli, že stojíme za vládními kroky ve smyslu podpory Ukrajiny, ve smyslu názoru nebo i stanoviska vůči Rusku. A v zásadě si myslím, že jsme i na stejné lodi ve smyslu toho, že by se mělo ještě přitvrdit.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Já za to chci fakt poděkovat. Díky za to.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
Ne, ale tady musím říct, že i ve všech diskusích s panem ministrem, chodíme velmi často, tak si myslím, že v tomhle jsme zajedno. Ale na druhou stranu nemůžeme nevidět to, že se podceňuje situace v České republice. A pojďme si to teda říct úplně natvrdo. Já musím pozitivně vzít to, že vláda bude ve středu jednat, mimo jiné o tom, co tady několik týdnů tvrdíme, to znamená plošnější opatření, zastropování cen, ať už prostě energií, případně pohonných hmot atd. Ale jak to tedy chceme udělat s rozpočtem? Vždyť ve čtvrtek se má ve třetím čtení schvalovat rozpočet, ten nepočítá s touto pomocí, tak si nehrajme na schovávanou. Prostě my už jsme teď v pátek při projednávání ve druhém čtení rozpočtu říkali, že to je v podstatě už jenom ovívání mrtvé pokojské. Že ten rozpočet v tuhle chvíli už je mrtvý. A my nevyčítám vládě to, co se odehrává na Ukrajině. Je pravda, že došlo k určité změně, i když je pravda, že o těch energiích prostě my hovoříme už celou řadu týdnů a věděli jsme, že to tam není, ale tak prostě pojďme si férově přiznat to, že ten rozpočet v tuhle chvíli už je mrtvý. Nedělejme příští čtvrtek prostě schvalování něčeho, co stejně nebude platit, a rovnou si řekněme, kolik peněz tam budeme muset dát. Anebo si řekněme, že využijeme, to je to, co my navrhujeme, protože nechceme být jenom kritici, zdrojů z modernizačního fondu, anebo ještě lépe z vyšších cen za emisní povolenky, což bude několik set miliard, které přitečou do České republiky, z toho si ty zdroje vezměme ještě předtím, než dorazí do modernizačního fondu, a využijme to na podporu domácností, na podporu firem.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře, pojďte na to reagovat.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Já jenom stručně zareaguji. My opravdu potřebujeme už nezbytně nutně ten rozpočet schválit. I když víme, že po minulém čtvrtku ho budeme muset novelizovat. Protože to rozpočtové provizorium komplikuje situaci pro kraje, pro mnoho dalších organizací včetně ministerstev. Takže už potřebujeme fakt ukončit rozpočtové provizorium. Ten rozpočet opravdu přepisuje minulý čtvrtek a začátek putinovské války na Ukrajině. To my víme a už teď v rámci druhého čtení na některé věci reagujeme a víme, že ještě budeme potřeba reagovat. Že nejenom Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictví, ale třeba i Ministerstvo práce a sociálních věcí bude potřebovat více finančních prostředků na to, abychom tu situaci zvládli.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Kolik to je, pane ministře, víte to?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Já to neumím odhadnout. Kdybyste mně dneska řekla, jak rychle ten konflikt se aspoň zastaví a bude mít nějaké mírové řešení a kolik lidí odjede do té doby z Ukrajiny, tak já vám budu schopen kvantifikovat, kolik lidí bude asi u nás a jaké budou náklady. Ale to dneska nikdo neumíme. Byť bychom si tady všichni u tohoto stolu přáli, ať se to zastaví co nejdříve. Ať ti lidé přestanou utíkat.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
Ale v tom je ten problém, protože vy jste měli v rozpočtu rozpočtovou rezervu. To je v pořádku. A ta by za normální situace na tu Ukrajinu zřejmě stačila. To je těch 8 miliard. Jenomže ta rozpočtová rezerva byla jenom hra, byly to triky a my jsme věděli od počátku, že vy už si s tou rozpočtovou rezervou pracujete tak, že to, co jste takzvaně ušetřili, budete z ní platit. Typický příklad je Česká pošta, obnovitelné zdroje atd. To znamená, vy už máte tu rezervu de facto utracenou. A v tuto chvíli vlastně říkáte: my ten rozpočet musíme změnit. My to víme, že ho musíte změnit.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, vy jste chtěl reagovat.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já bych teď určitě neměnil rozpočet, já si myslím, že teď se rozpočet má schválit, kdykoliv se k tomu v průběhu roku dá vrátit, až jako vlastně budeme o těch parametrech vědět víc. Já jsem tady použil ten jeden příklad s tou ropou. Druhý příklad je vlastně cena emisní povolenky. Já nevím, jestli si toho někdo všimnul, najednou prostě o 40 % propadla. Protože vy jste správně, my jsme správně poukazovali na to, že tam hrajou roli spekulanti, ale nám se teď podařilo, protože se to začalo projednávat skutečně v Evropském parlamentu, máme tam už předložené pozměňovací návrhy, které by vlastně vyloučily ty spekulanty ze hry nebo by jim minimálně ztížily prostě prostor pro ty dlouhodobé spekulace, a najednou oni začali odcházet z toho systému. A cena se propadla o 40 %, přestože vlastně cena plynu zase vzrostla na dvojnásobek. Čili díky tomu v průměru vlastně se dneska cena elektřiny drží tak plus minus na té vysoké výši, ale nestoupla na dvojnásobek jako v případě toho plynu. To se říkalo, že kopíruje vždycky jenom ten plyn, ale není to tak. Takže myslím si, že to chce jako opravdu i v rámci teď Evropské unie, protože jako ceny se odvíjí u elektřiny na burze v Lipsku, u plynu na burze v Rotterdamu. Čili chce to fakt v rámci Evropské unie, konečně jako se začali probouzet ti lidé, nás ještě, já si pamatuju, před pár měsíci školili, že spekulanti vlastně nemají žádný vliv na cenu těch povolenek. Není to pravda. To se teď prakticky ukazuje. O 40 % to propadlo. Čili dejme si ještě nějaký čas, až se vlastně jakoby ta mapa přesně ukáže, kde pak má cenu udělat nějaká, řekněme, možná třeba i plošná opatření, když nebude zbytí, ale nedělejme to prostě ve zmatku pod tlakem. Rozpočet teď schvalme.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Bašto, prosím, ještě krátká poznámka.

Jaroslav BAŠTA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Já bych jenom chtěl doporučit ještě jednu věc, protože přicházíme do opravdu krizového období, tak vláda by měla mít na tu základní infrastrukturu vliv. A teď nastal čas možná některé věci, když už jsem mluvil o těch zásobnících, případně o tom plynovodu, tak tam dobíhají ještě věci, které asi už nebudou pokračovat, to znamená zbavování se všeho, co se týká fosilních paliv, například Allianz by se chtěla zbavit právě toho plynovodu. Takže teď je čas k tomu, aby prostě vláda vzala tyhle věci do svých rukou. Protože je nemá. Protože nejsme schopni tyhle záležitosti od nás z domova ovlivnit. Takže jako když už, tak investujte právě do toho, že se nám vrátí do rukou to, co nám nejvíc chybí a co nám neumožňuje ovlivňovat ty ceny i pro obyvatele.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Jurečko, já vím, že to je otázka spíš na ministra průmyslu, ale je to reálné, to, co říká pan Bašta?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Já si myslím, že je určitě reálné to, aby například Správa státních hmotných rezerv daleko více mohla v budoucnu vstoupit do toho, že by část tady těchto, řekněme, klíčových energetických surovin měla ještě víc třeba v nějaké své gesci z hlediska nákupu. Dneska Správa státních hmotných rezerv má na 94 dnů zásoby ropy a pohonných hmot pro Českou republiku. To je možné vést k debatě, jestli takovýto princip by neměl být kromě ropy, benzínu, nafty například také v oblasti plynu. A já jenom chci říct jednu věc, že vláda reaguje. My teď startujeme podporu kotlíkových dotací v rámci programu, který samozřejmě už připravovala předchozí vláda, tady nebudu si honit triko na této věci. Ale prostě teď se to rozvíjí, pokračuje se v tom, že říkáme: lidé, kteří mají například staré topení, staré kotle, tak mohou získat dotace až 95 % na pořízení, ať už je to fotovoltaika, tepelné čerpadlo a další modernizaci svých energetických záležitostí na svých rodinných domech a podobně. Nebo případně u těch lidí, kteří, a to říkám, je to u lidí 95 %, kteří mají čistý příjem na hlavu domácnosti 14 242 Kč. U těch, kteří jsou výšepříjmoví, tam bude padesátiprocentní dotace. Ale jaké je nejlepší řešení do budoucna? Využít maximálně potenciál energetický, který má Česká republika. To znamená hledat úspory, zateplovat a hledat zdroje, které tady máme. Slunce, vítr, biomasa, bioplyn a případně samozřejmě jádro a vést také debatu teď i na úrovni Evropy, jak a jakým tempem a s jakou dobrou strategií řešit otázku odchodu od uhlí. To teď bude velmi aktuální téma, protože pro nás nejdůležitější je opravdu velmi rychle snižovat maximálním tempem závislost na těch ruských surovinách, ať už je to zemní plyn, nebo je to ropa.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Omlouvám se, pánové, pojďme ještě teď vrátit tu debatu k tomu podstatnému, a to jsou životy lidí na Ukrajině, jejich osudy. Podle Úřadu nejvyššího komisaře OSN uprchlo z Ukrajiny před válkou už milion a půl lidí. Míří do Polska, ale do Česka a na Slovensko. Teď krátce se pojďme podívat do Lvova. Je tam naše reportér Patrik Kaizr, který celý týden natáčí ty lidské osudy ve Lvově. Lidé, kteří prchají před válkou.

Patrik KAIZR, redaktor:
Kolečka kufrů drncají po lvovské dlažbě. Ještě v létě typicky turistický zvuk. Dnes v tom kufru je celý jejich domov. Uprchlíci nejsou jen před nádražím. Potkáte je po celém městě. Je 9 večer. Nad městem zní sirény ohlašující nebezpečí vzdušného útoku. Před nádražím se v mrazu tísní tisíce lidí. Děti nabalené, jak jen to jde. Venku čekají s maminkami na vlak nebo autobus i několik dní. Město po počátečním chaosu postavilo zdravotnické stany, polní kuchyni, stánky s teplým čajem. Obyvatelé Lvova pomáhají, jak mohou.

Saša, dobrovolník:
My tady pomáháme lidem, protože to potřebují. Pomáháme všem. Proč? Protože jsem člověk.

Patrik KAIZR, redaktor:
Na děti ale jako by se zapomnělo. Sedí v mrazu na lavičkách. Bílý chleba zmrzlýma rukama namáčejí do polévky v plastikovém kelímku. Alespoň trochu něco teplého. Pro ty nejmenší ale není jídlo vůbec. Chybí přesnídávky nebo instantní kaše. Sušenky prostě nestačí.
Když máte štěstí, jste ve frontě na autobus. V náručí dcerku nebo syna, v ruce kufr. Kam vás ale autobus odveze, nevíte. Teď je volný jeden do Maďarska. Ten příští možná pojede do Polska. V očích těch, co prchají, se zračí odevzdanost, únava, ale i slzy zoufalství. A z nebe se znovu snáší sníh. Zima si vybírá na nádraží krutou daň. Stovky lidí dnes město opustí. Autobusy s nápisem Děti mají přednost. Tisíce jich ale do Lvova přišly. Je to koloběh, který zatím nebere konce. Je čtvrt na 10 večer. Za 45 minut začíná zákaz vycházení. Autobusy už nejedou. Ti, na které se nedostalo, zkusí svoje štěstí zase zítra. Možná už budou úspěšní. Ze Lvova Patrik Kaizr, CNN Prima News.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Strašlivé záběry sledujeme, hrozné lidské osudy, kolika lidem jsme schopni pomoci, pane ministře?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
To neumím přesně říct, ale jak tam zaznělo, pomáháme, protože jsme lidé, a uděláme maximum pro to, abychom pomohli maximálnímu množství lidí, kteří tu pomoc budou potřebovat.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Jsou to stovky tisíc lidí, hovořilo se o půl milionu Ukrajinců.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Je to možné, že to bude i v řádu stovek tisíců lidí, je možné, že to bude v řádu i třeba toho půl milionu lidí. A my se snažíme opravdu tu pomoc dělat maximálně, jak to jde, pamatujeme samozřejmě i na děti, pamatujeme i na lidi, kteří mají různý typ postižení, nabízíme jim své kapacity, nejenom v rodinách. Pamatujeme samozřejmě také i na občany z Ukrajiny, proto děláme spoustu materiálů, které jsou i v ukrajinštině, tak aby oni měli přímo ty informace. Myslím si, že i ta spolupráce jednotlivých ministerstev, Ministerstva vnitra, krajů běží velmi dobře. Já jsem se byl v pátek večer podívat v tom asistenčním krizovém centru v Jihlavě, v Brně, snažíme se nabídnout dětské koutky pro děti, aby po těch dnech a hodinách složité, strastiplné cesty jsme jim dali to nejlepší, co v těch podmínkách můžeme dát. Takže my opravdu teď jako vláda a obrovské množství lidí, nejenom státních úředníků a lidí z integrovaného záchranného systému, ale jako stovky nebo tisíce dobrovolníků dělají v těchto dnech maximum toho, co můžeme. Můžete nás kritizovat, můžeme hledat ještě lepší cesty, jak to změnit, jak to doladit, některé ty parametry, některou tu formu spolupráce. Ale fakt si myslím, že Česká republika dělá v těchto dnech maximum možného a jsem na to hrdý.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Na tom letáčku bylo mimochodem napsané, jak pomoci dětem, které přicestují bez rodičů do jiné země. To se stalo včera na Slovensku, jedenáctiletý chlapeček přešel hranici úplně sám. Za chvíli máme konec první části. Jenom ještě otázka, pane ministře, děláte už plán na to, že někteří ti lidé tady možná zůstanou dlouho, budou tady pracovat, tak aby je Česko integrovalo bez nějakých větších problémů?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
I na tom pracujeme tak, abychom těmto lidem poskytli velmi rychle jazykové kurzy, abychom jim nabídli možnost vstoupit do našeho vzdělávacího systému. Samozřejmě řešíme tam i ty věci, které souvisí s některými zdravotními riziky a podobně, to všechno také musíme umět udělat bezpečně. Nemůžeme tím ohrozit naše děti, naše rodiny, ale snažíme se v těch věcech postupovat, jak nejrychleji to jde.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
V tuto chvíli vám děkuji, Marian Jurečka, Karel Havlíček, Alexandr Vondra a Jaroslav Bašta zůstávají mými hosty v politické diskuzi na Primě a CNN Prima News. Za chvíli budeme pokračovat na CNN Prima News. Děkuju, že se díváte, děkuju, že si počkáte.

Krásné nedělní dopoledne vám přeju. Na CNN Prima News pokračuje Partie. Díky, že jste si počkali. Díky, že se díváte. Mými hosty zůstávají Marian Jurečka, Karel Havlíček, Alexandr Vondra, Jaroslav Bašta. Dobrý den, pánové, ještě jednou. Pojďme k té vojenské stránce ještě věci. V týdnu zkolaboval web Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, kde byl návod, jak se chovat v případě atomového výbuchu. Lidé hledají jaderné kryty, skupují je. Máte ve svém okolí, ve své rodině podobnou zkušenost, že se lidé takto bojí, pane Vondro?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Ne, já ne. Já si myslím, že strach je jako špatný rádce v tomto smyslu. Já skutečně věřím Daně Drábové a tomu našemu systému, je podle mě jeden z nejlepších na světě. A myslím si, že s tím strachem trošku kalkuluje i Vladimir Putin, že vlastně málo se ptáme, co by bylo jakoby důvodem toho obsazování těch jaderných elektráren. On určitě chce jednak teda jakoby ovládnout tu infrastrukturu v Ukrajině. Ale zároveň, myslím tak, jako posílají takový vzkaz, tady je ta jaderná renesance, o kterou my jsme usilovali a podařilo se nám třeba v té taxonomii to konečně teď začátkem roku prolomit tak, abychom mohli stavět jaderné elektrárny, protože nemáme my jinou šanci prostě v rámci našich přírodních podmínek. Uran navíc se dá dovážet nejenom z Ruska, ale z celé řady jiných zemí. Čili myslím si, že Putinovi a Rusku tahle ta jaderná renesance vadí, protože samozřejmě je to vlastně konkurence k tomu jeho plynu. A myslím si, že se snaží vlastně vysílat i takové jakoby zastrašující vzkazy. A my se nesmíme nechat v tomhle tom jako zastrašit. Náš systém prostě je funkční, funguje a je podle mě nesmysl si tady prostě dělat nájezdy na lékárny a kupovat si nějaký jód.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Lidé, tak to jenom podotknu, reagovali už před tím útokem na Záporoží už po té minulé neděli, kdy Vladimir Putin přikázal svým generálům, aby dali jaderné hlavice do toho stupně nejvyšší pohotovosti. Váš pan předseda, pane Havlíčku, mluvil o tom, že jeho manželka hledala atomový kryt ve svém okolí. Vy tu zkušenost máte, chápete tu paniku občanů?

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
Samozřejmě, že musíme do značné míry chápat to, že lidé jsou zcela frustrovaní. V tuto chvíli jsou překvapeni. Uvažují logicky prostě jinak, než tomu ještě byl před 14 dny. Ale my nesmíme a nemůžeme vyměnit odhodlání čelit této naprosto bezprecedentní averzi a za strach. To je přesně to, kam se snaží Putin zbytek světa dostat. A on je nesmírně překvapen a podle mě to totálně podcenil, to, že svět jedná rychle, že se semknul a že prokazuje to, že nemá strach. Mimo jiné ty ekonomické sankce jsou zdrcující na Rusko, to je skutečně, to asi v tom ten Putin má pravdu, že je to de facto vyhlášení války. Ale ta válka, si uvědomme, že dneska, myslím tím ta ekonomická, v podstatě vezme 2 generace Rusům, posledních 30 let, protože Rusko se posouvá o 30 let zpátky s jediným rozdílem před 30 lety svět Rusku fandil, dneska se k němu otočí zády. Důvěra bude totálně shozena a dalších 20 let se z toho Rusko bude dostávat. Jsou to 2 ztracené generace, co ten Putin udělal.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane ministře Jurečko, někteří muži, na druhou stranu je tady panika, někteří muži volají po tom, že by chtěli umět zacházet se zbraní, že jim chybí vojenský výcvik. Budete vy jako politici, teď jako vládní politici reagovat na tu současnou situaci, je čas k nějaké povinné vojenské službě, povinnému výcviku, nevím?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Přímo k tomu, že bychom se chtěli vrátit do povinné vojenské služby, tak k tomu úplně směřujeme, ale rozhodně to platí v posledních letech, je tady velmi silná a aktivní snaha rozšiřovat aktivní zálohy Armády České republiky. Ty kampaně tady fungovaly v minulých letech a v tento okamžik počítáme s tím, že samozřejmě ty řady se výrazným způsobem rozšíří, že ten zájem bude větší a budeme velmi rádi, když všem těmto lidem, kteří splní i nějaké ty fyzické předpoklady, umožníme, aby se do aktivních záloh Armády České republiky zapojili. Takže v tomto ohledu i to uvědomění toho národa, to širší uvědomění, že ta bezpečnost není samozřejmost, že i každý z nás bychom měli někde v sobě nést tu vlasteneckou povinnost být připraveni tomu státu pomoci, především muži, tak já to vítám. Myslím si, že v tomhle ohledu se taky spoustu věcí změní. I ty debaty o tom, kolik máme dat na armádu, věčné debaty ke 2 % HDP, tak si myslím, že dneska už o tom nikdo tu polemiku vést nebude. Prostě ta bezpečnost něco stojí, stála i naše předky a my v tomto ohledu prostě už to nemůžeme podceňovat, nemůžeme to bagatelizovat. Prostě ta země musí mít dobrou aktivní armádu tak, abychom plnili i ty své úlohy, které máme v rámci NATO.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Branná povinnost je pro muže od 18 do 60 let, když vidíme statečné Ukrajince, jak brání Ukrajinu. Odpověděl jste si, pane ministře, v posledních dnech na otázku, jak by se zachovali čeští muži?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Já si myslím, že v zásadě by se chovali velmi podobně, protože asi před několika třeba měsíci by mnoho lidí mohlo zpochybňovat, nakolik je ukrajinský národ schopen dnešní generace třeba mladých lidí mít nějaké vzepětí a opravdu jít a nasadit se za cenu vlastního života na obranu vlasti, určitě i tam by ty pochybnosti byly velmi silné. Když já vidím přes sociální sítě fotografie i mladých dívek, bývalé Miss Ukrajina, tito lidé se zvednou a jdou bránit tu vlast za cenu toho vlastního života. Já si myslím, že můžeme podceňovat Českou republiku a dnešní i mladou generaci. Já si myslím, že u většiny lidí by ta reakce byla velmi podobná, protože bychom si v ten okamžik uvědomili, o co nám opravdu jde. Teď samozřejmě jsme nějakým způsobem zhýčkání, žijeme v bezpečné zemi na velmi vysokém životním standardu, který naši předci nikdy neměli, ten máme my, ale myslím, že v tomto okamžiku bych náš národ nepodceňoval. Ostatně vidíme to právě na těch přírodních katastrofách, jako jsou povodně, jako je tornádo, i teď, že to vzepětí, a to, že ti lidé ví, kdy mají podat tu pomocnou ruku, otevřít to srdce, takže v České republice funguje. Takže v tomhle ohledu já těm lidem děkuji a v tomhle ohledu jim i věřím.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Bašto, souhlasíte, měli by Češi stejné odhodlání bránit se?

Jaroslav BAŠTA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Samozřejmě. Právě proto, že si pamatuju rok 68 a některé ty záběry, které jsme viděli, jako třeba z Chersonu, tak mi to hodně připomněly. Ale jenom jsem chtěl říct jednu věc, když už se bavíme o těch sankcích a tom dopadu, tak Rusové jsou v podstatě zaskočeni tím, že se proti němu sjednotila Evropa. To je asi takový ten první šok. Já jsem sledoval debaty, které tam probíhají a přichází tam naprosto šokující návrhy, třeba od oligarchy Děripasky, který prostě říkal, že v této situaci nezbývá nic jiného než opustit Moskvu jako hlavní město a přestěhovat hlavní město Ruské federace někam do Novosibirska nebo Krasnojarsku, soustředit se na spolupráci s Asií, prostě rezignovat na to, že Ruská federace patří do Evropy. Čili postavit cosi jako novou železnou oponu, nebo v tomto případě spíše novou velkou čínskou zeď na hranicích se Západem a soustředit se na něco úplně jiného. Čili to je jako... A je pravda, že toto Vladimir Putin odmítl, nicméně chce přestěhovat některé úřady právě na tu Sibiř. Čili to je takové, jako když jsme po roce 90 nebo 89 stěhovali některé úřady do Brna.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, ještě otázka na vás, pane Vondro, jako na bývalého ministra obrany. Když čteme vzkazy českých mužů, že bych se chtěli umět lépe bránit, změní to nastavení společnosti? Jsme možná blíže k nějaké formě nějakého základního výcviku nebo čekáte to, co říká pan ministr, že více mužů bude se chtít přihlásit do těch aktivních záloh?

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Já si myslím, že ty aktivní zálohy je vlastně úžasná příležitost. My jsme tohle začali budovat, když já jsem byl ministr obrany tehdy a udělal jsem v té věci kus práce. Samozřejmě to jakoby naráželo na nedostatek možná i pozornosti a zájmu. Možná ne tolik třeba těch lidí, ale i podniků, nebo prostě jejich zaměstnavatelů, tak v tomhle myslím se dá udělat asi víc. Tak, aby skutečně ti, kteří mají zájem se připravovat na obranu vlasti a nejsou profesionálními vojáky, tak aby vlastně rozšířili řady těch aktivních záloh a aby vlastně stát vytvářel pro to příznivé podmínky. Nemyslím si, že má cenu teď zavádět zbrkle prostě nějakou povinnou vojenskou službu, protože vlastně většina stejně těch zbraňových systémů je poměrně odborná záležitost docela. Ale tohle to určitě cenu má udělat. A koneckonců ani ta Ukrajina, já jsem se furt ptal ten týden, kdy Putin začal opravdu vyhrožovat, bylo jasné, že jde do tuhého, že vlastně nemobilizovala, ona mobilizovala jako plně až vlastně v okamžiku toho vlastního útoku. Bylo to tam evidentně kvůli tomu, že podle mě prezident Zelenskyj nechtěl zavdat žádnou záminku k tomu útoku. Čili byla to taková jako docela pokerová hra, v které Ukrajinci teda mimořádně, myslím, uspěli. Ale k tomu, co jste se ptala, co vidíme, vlastně to odhodlání jich bránit jako svou vlast, myslím si, že je do hodně inspirativní jako pro nás tady v Česku, že přece jenom jako vnímám určité ty rozdíly, ten pragmatismus Čechů na straně jedné a takový ten větší romantismus třeba Poláků na straně druhé, což se jako mnohokrát manifestovalo v konkrétních případech v historii, třeba 20. století. My tady vedeme věčně takovou tu debatu, že jsme se v 38. měli bránit. Oni se brání.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju, pánové, ještě poslední otázka z domácí politiky. Zítra pan prezident předá na Pražském hradě státní vyznamenání v den výročí své inaugurace, nepřijdou předseda Senátu, předsedkyně Poslanecké sněmovny, místopředsedové Sněmovny chtějí akci bojkotovat kvůli dřívějším postojům pana prezidenta k Vladimiru Putinovi. Pane ministře, vy půjdete na Hrad?

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Já musím říct, že pro mě to rozhodování je poměrně složité, protože já jsem za posledních 6 let tam nešel ani jednou, nešel jsem tam tehdy už jako člen Sobotkovy vlády, ale situace, ve které teď Česká republika je a potřebujeme táhnout za jeden provaz, i přes veškeré výhrady, které já mám vůči panu prezidentovi, tak jsme i po debatě s panem premiérem, který tam půjde, tak jsme se o tom bavili, že většina členů vlády, kteří opravdu nemají akutní pracovní povinnosti v zahraničí, tak abychom tam i jako určité symbolické gesto v téhle situaci přišli. Takže já teď chápu, že mnoho lidí snese kritiku na moji hlavu, ale já tam půjdu, stejně jako pan premiér.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Děkuju za odpověď. Pane Havlíčku.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
Určitě ano. Za prvé podle mého názoru je to elementární slušnost a politické půtky by neměly vstupovat do tohoto, tím spíše, že to je vyjádření i určité úcty k těm, kteří ta vyznamenání dostanou.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Bašto, půjdete zítra na Hrad?

Jaroslav BAŠTA, člen zahraničního výboru PS PČR /SPD/:
Samozřejmě. Jako já v tomto případě se domnívám, že nás čekají asi z hlediska toho, co se bude odehrávat na Ukrajině, ty nejhorší možný dny, protože tahle operace jde do té fáze, ve které bude daleko víc obětí na životech právě mezi civilním obyvatelstvem. Takže ta solidarita s Ukrajinou by měla být co nejvyšší a zatím tomu tak je.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pane Vondro, my jsme se tady pouze bavili, že zítra budete cestovat. Máte ale pochopení pro pana Vystrčila, pro paní Pekarovou, že nechtějí jít na Hrad, protože říkají, byl to Miloš Zeman, který Vladimira Putina omlouval, nazýval ho svým přítelem.

Alexandr VONDRA, europoslanec a místopředseda strany /ODS/:
Podívejte, to je rozhodnutí každého. Já jsem za prvé pozvánku nedostal, takže v tomto smyslu jsem ušetřen takových rozhodování, nebo ke mně aspoň nedorazila. Za druhé, mám zítra ve Štrasburku celý večer velmi důležité jednání s Fransem Timmermansem, kde se začneme konečně bavit, jak jako modifikovat Green Deal rozumným způsobem tak, aby bezpečnost energetická byla na prvním místě. Takže i kdybych tu pozvánku dostal, tak bych se asi z pracovních důvodů omluvil. Ale za třetí musím říct, že kdybych nic jiného neměl, tak si myslím, že vlastně teď je spíš důležité se trošku jako semknout. Já jsem rád, že pan prezident přiznal chybu. Já jsem rád, že tady je vlastně docela efektivní kooperace a spolupráce mezi vládou, premiérem a prezidentem republiky v téhle těžké situaci a teď jakoby řešit minulost, vyzývat k abdikaci, tak to jako i já jako zase taky chartista z druhé strany, kdy si myslím, že je teď zbytečné, že vlastně nechme si tyhle ty zápasy na dobu, až budeme trošku jako v lepší a jednodušší situaci.

Terezie TOMÁNKOVÁ, moderátorka:
Pánové, já vám mockrát děkuju, že jste byli hosty Partie. Na shledanou.

Marian JUREČKA, vicepremiér, ministr práce a sociálních věcí a předseda strany /KDU-ČSL/:
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

Karel HAVLÍČEK, místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda hnutí /ANO/:
Děkuji za pozvání.

Alexandr Vondra

místopředseda strany
europoslanec