Novinky Mediální výstupy

(MF DNES) Výsledek eurovoleb premiéra Petra Fialu (ODS) neznervóznil. „Kdybych to měl říct sportovní terminologií: Dostali jsme se do finále, měli jsme šanci i zvítězit, ale ve finále jsme nevyhráli,“ říká premiér v rozhovoru pro iDNES.cz. Úspěch protestních koalic Přísahy s Motoristy a Stačilo! se podle něj příští rok v parlamentních volbách nemusí opakovat.

Před dvěma lety jste po komunálních volbách řekl: „Jestli to voliči brali jako referendum o vládě, pak nás ocenili.“ Byly tyto volby referendem o vládě?

Nebyly, ale samozřejmě výsledek chápeme jako určitou motivaci a budeme se snažit v příštích volbách oslovit více voličů. Je pravda, že z toho výsledku nejsem nějak nadšen, současně z něj ale nejsem ani v nějaké depresi. Ten výsledek je pro koalici SPOLU slušný, ale musíme pracovat na tom, abychom ho v příštích volbách měli lepší. Pokud jde o referenda, můžete se na to dívat různým způsobem. Strany, které jsou zastoupeny ve vládě, získaly devět mandátů, opoziční strany získaly osm mandátů. Takže to není o posílení opozice, tyto volby přinesly posílení stran, které jsou protestní a nejsou ve Sněmovně.

Ano, protestní strany výrazně uspěly. Co z toho plyne pro koalici SPOLU?

Protestní strany uspěly, ale řekněme si, že to není v historii evropských voleb v Česku ani jinde v zahraničí nic nového. Měli jsme tady v minulosti příklady osobností a stran, které neuspěly v parlamentních volbách, ale do Evropského parlamentu se dostaly – Železný, Bobošíková, Mach. Těch příkladů z historie je celá řada. V těchto volbách lidé často volí méně obvyklé strany a nějakým způsobem vyjadřují svůj názor, třeba kritický. Eurovolby často nejsou úspěšné pro vládní strany, musíme to vidět v tomto kontextu. Ale samozřejmě nijak nezpochybňuji, že chceme víc. Kdybych to měl říct sportovní terminologií: Dostali jsme se do finále, měli jsme šanci i zvítězit, ale ve finále jsme nevyhráli.

Jak teď budete pracovat na tom, abyste zvedl důvěru lidí ve vládu? Podle průzkumu CVVM jí důvěřuje jen pětina lidí.

Nejlepší průzkum jsou volby.

A teď jedny byly. Vládní strany v nich získaly dohromady jen 37 procent hlasů a hnutí ANO vyhrálo ve všech krajích kromě Prahy.

Ano, voliči nám něco sdělili a my s tím budeme dál pracovat. Musíme lidi přesvědčit, že naše politika a změny, které děláme, fungují. Nezapomínejme také na to, že máme za sebou roky krizí a naše vláda čelila spoustě problémů, kterými jsme museli provést tuto zemi, ať už to byla energetická krize, bezpečnostní krize, migrační, respektive ta uprchlická vlna. Nemusím to všechno ani připomínat. To všechno jsou věci, které na voliče působí a které do jisté míry ještě mohly mít vliv i na tyto volby.

Opravdu to lze svádět pořád jen na covid nebo válku na Ukrajině? Vaše vláda jinak chyby nedělá? Nebo i sám u sebe vidíte nějaké chyby?

Naopak si myslím, že to máme za sebou. Přicházíme do lepšího období. Začíná růst ekonomika, rostou reálné mzdy o 4,8 procenta v prvním čtvrtletí, to vůbec není málo. Klesá inflace na 2,6 procenta, to je nové číslo z úterka. Dobrých zpráv, jak jsem to slíbil ve svém vánočním projevu, je víc a víc. Jsem si jistý, že se to v příštích volbách projeví. A jak říkám, musíme více pracovat na tom, abychom vysvětlili naše kroky a přesvědčili, že byť jsou některé věci nepopulární, tak dlouhodobě jsou správné. Ať už je to důchodová reforma, nebo snižování zadlužení. Velký úspěch je také to, že jsme se z více než pěti procent deficitu veřejných financí vůči HDP dostali letos na 2,3 procenta. To jsou všechno věci, které jsou prostě z hlediska dlouhodobé prosperity Česka dobré. Rozhýbali jsme konečně dopravní stavby, máme rekordní rozestavěnost. To všechno se projeví na kvalitě života, ale ano, naším úkolem je přesvědčit voliče, že jsme to udělali správně.

Třeba končící europoslankyně Michaela Šojdrová, která se teď na kandidátce SPOLU nedostala do europarlamentu zhruba o 500 hlasů, zmínila, že se do výsledků voleb mohlo promítnout i zvýšení daní z nemovitosti a ze zemědělské půdy. Vnímáte, že vám to mohlo ubrat hlasy?

Přestože jsme v prvním roce naší vlády snížili celkové daňové zatížení asi o 30 miliard, tak jsme k určitému navýšení daní prostě přistoupit museli. Ano, daň z nemovitosti, která zvyšuje lidem daňové zatížení v průměrné rovině o nějaké stovky, možná jednotky tisíc korun ročně, jsme zvýšili mimo jiné i proto, že je jedna z nejnižších v zemích OECD. A to platí i po tom zvýšení.

Zároveň jste před parlamentními volbami tvrdili, že daně zvyšovat nebudete.

Ano, ale všichni si musí uvědomit a věřím, že to voliči chápou, že jsme se také dostali do úplně jiné situace. Museli jsme kompenzovat energetickou krizi, zastropovat ceny energií, pomoci podnikům, aby nepropouštěly lidi a aby to přežily. To všechno stojí nějaké peníze. Také ale rekordně investujeme, zvýšili jsme finanční prostředky učitelům. Jim jsme dokonce garantovali v zákoně 130 procent (průměrné mzdy – pozn. red.). Dělali jsme řadu kroků, které lidé pociťují a ještě pocítí na kvalitě života. Já si třeba myslím, že zvýšit mimořádně nízkou majetkovou daň ve srovnání s jinými zeměmi, která zvedne lidem náklady o pár stovek korun nebo tisícovek korun za rok, je mnohem lepší než navyšovat daně z příjmů, které by lidi stály mnohem víc. Ať si všichni vzpomenou, že zrušení superhrubé mzdy, na kterém se podílela ODS, znamenalo o 7 procent víc čisté mzdy pro každého. Hledali jsme model, kterým bychom zátěž spojenou s ozdravným balíčkem rozložili na všechny sociální skupiny. A myslím, že se to podařilo.

Když jste zmínil platy učitelů, reálně těch 130 procent nedostávají, školy navíc loni stávkovaly kvůli nedostatečným platům pro kuchařky či školníky. Na ministra školství Mikuláše Beka se kvůli tomu snáší kritika. Neuvažujete o jeho výměně?

Jednak bych chtěl říct, že jsme zvýšili výdaje státního rozpočtu, které jdou do kapitoly školství, oproti roku 2021 o zhruba 35 miliard korun. To je potřeba říct. Nejsou to malé peníze. Učitelé mají nárok na 130 procent průměrné mzdy a taky je dostávají. My jsme to udělali proto, aby se zvýšila atraktivita učitelského povolání pro mladé lidi a abychom měli dostatek učitelů. Máme jedny z nejrychleji stárnoucích pedagogických sborů v Evropě. Tomu musíme čelit. Pokud jde o výměny ve vládě, na to mám odpověď, kterou znáte. Kdybych měl takovou úvahu, tak bych o tom nejprve mluvil s těmi, kterých se to týká. Pak bych to sdělil veřejnosti. Ne, momentálně žádné změny ve vládě neplánujeme.

Minimálně u lidovců se ale pod Marianem Jurečkou po eurovolbách výrazně kýve předsednické křeslo. Co by pro vládu znamenalo, kdyby na podzim jeden z šéfů koaličních stran skončil?

Nepředbíhejme. Já ani nebudu komentovat dění v jiných politických stranách, teď všichni procházíme fází, kdy vyhodnocujeme, co ty volby přinesly a co to pro jednotlivé strany znamená. Myslím, že se ukázalo, že projekt koalice SPOLU je životaschopný. A že je pravda, co jsme říkali před volbami, že to je jediná relevantní politická síla, která se může postavit populistickému hnutí ANO.

A nebyly eurovolby zlomové právě v tom, že se ukázalo, že hnutí ANO rostou noví potenciální koaliční partneři pro volby do Sněmovny?

Myslím, že když budeme ty volby analyzovat hodně s odstupem, ale to je na politology, to není na mě…

... vy jste politolog…

Jsem, ale současně jsem i politik a jsem uvnitř děje, takže to zároveň nemohu nezávisle pozorovat zvenku (smích). Když budeme ty volby analyzovat z určitého odstupu, tak zjistíme, že se tentokrát dostaly do Evropského parlamentu strany, které v českých parlamentních volbách neuspěly (Přísaha a komunisté). V těchto volbách neposílil ani vládní tábor, ani opoziční. A to ukazuje, že nedochází k nějakým velkým přelivům voličů.

Co vlastně říkáte na úspěch Filipa Turka? On se sám označuje za takový „ODS revival“.

Nevidím tam žádné překryvy s ODS. Ani analýzy, které máme k dispozici, neukazují třeba odklon našich voličů směrem k Motoristům. A hlavně nezapomínejme, že to nejsou Motoristé. Je to Přísaha Roberta Šlachty s celou jeho minulostí, která byla pouze překryta fenoménem Filipa Turka, který dokázal oslovit určitou část voličů. Počkejme si ještě na analýzy, zda dokázal oslovovat část mladých protestních voličů. To je něco, co někteří analytici naznačují.

Nepodcenila ale ODS jeho nástup? Protože i váš lídr Alexandr Vondra po volbách mluvil o tom, že Turek uštědřil tradičním stranám lekci.

Úspěch Přísahy s Filipem Turkem ukazuje sílu sociálních sítí a jiných způsobů oslovování voličů. To nepochybně. Na druhé straně opakuji, jsou to evropské volby, ve kterých často mají šanci uspět právě protestní strany, které se jinak nedostávají do parlamentu. ODS jako taková určitě jeho nástup nepodcenila, protože ODS není ta, která by na úspěchu Přísahy ztrácela hlasy. Když se podíváte i do minulosti, tak by to bylo absurdní.

Během volební noci zavítal do štábu Přísahy a Motoristů pogratulovat i končící europoslanec ODS Jan Zahradil, který tvrdí, že programovou blízkost „staré“ ODS a Motoristů vidí a že by mezi SPOLU a Motoristy s Přísahou nějaká spolupráce probíhat měla. Umíte si to představit?

Já to takto nevidím. A ani nerozumím tomu, proč šel Jan Zahradil k naší politické konkurenci ve chvíli, kdy bych spíš čekal, že bude ve štábu SPOLU. Tomu opravdu nerozumím. Ale znovu opakuji, to nejsou Motoristé. Vyhrála Přísaha Roberta Šlachty se svým kandidátem Filipem Turkem (nestraník nominovaný Přísahou, pozn. red.). Tak to je a tak je to i potřeba interpretovat.

Právě od Jana Zahradila ale i dalších členů ODS také stále častěji zaznívají hlasy, že koalice SPOLU už moc nedává smysl a těží z ní hlavně TOP 09. I teď po volbách, protože ODS si pohoršila o jednoho europoslance, zatímco TOP 09 je pořád na svých dvou. Jak tohle vnímáte?

Koalice SPOLU má smysl, a to jak pro ODS, tak samozřejmě i pro ostatní dvě strany. Vždy se na to můžete dívat z různých úhlů pohledu. Samozřejmě když vytváříte koalici, tak se všichni musíte domluvit. Ideální je, když je to pro všechny vítězná a posilující strategie. Já jsem přesvědčen, že koalice SPOLU je důležitá i pro Česko, protože spojuje hlasy středopravých voličů a dává jim sílu. A tím, že SPOLU spojuje tři strany, které reprezentují konzervativní, liberální a křesťansko-demokratický proud, tak vlastně nabízí voličům jednu politickou sílu, která třeba v jiných zemích bývá spojena do jedné politické strany. Takže ono to má i logiku a myslím, že voliči oceňují, že se dokážeme společně domluvit.

A bude to platit i pro krajské volby? V kolika krajích půjdete jako SPOLU?

Tam je definitivní rozhodnutí ještě před námi. Určitě to nebude většina krajů, ale v tom musíme zohlednit, že v jednotlivých krajích jsou různé podmínky. Budeme se všichni snažit dosáhnout co nejlepších výsledků. Z těch krajů, kde je koalice už jistá, zmíním střední Čechy a jižní Moravu. Tam máme velkou šanci zvítězit. A o to nám jde.

Jak to vlastně vypadá s výběrem nového českého eurokomisaře, je po volebním neúspěchu ještě vůbec ve hře Danuše Nerudová?

Platí, že eurokomisaře má právo navrhnout bývalá koalice PirSTAN. V mé interpretaci tehdejší dohody to jsou Starostové. A o jejich návrhu bude rozhodovat vláda. Je zbytečné se teď bavit o jménech, počkejme, koho navrhnou. Pak to jako vláda posoudíme tak, aby to byla osobnost, která má šanci získat nějaké silné ekonomické portfolio.

A není spíš pravděpodobné, že někoho navrhne ODS?

Já držím dohody, když jsme se dohodli tak, že budou navrhovat Starostové, tak to tak bude. Ale je samozřejmě na vládě, aby rozhodla, protože je to záležitost vlády.

(Autoři: Jiří Vachtl, Dominika Hejl Hromková)

Rozhovor vyšel na serveru iDNES.cz.

Petr Fiala

předseda vlády ČR
předseda ODS