Události, komentáře ČT24: Nedostatek léků
(ČT 24) Předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že v případě nedostatku léků je třeba reflektovat více realitu. „Bezprecedentní situace už trvá několik měsíců, bohužel je to problém celé Evropy, nejen Evropy.“
„Bezprecedentní situace už trvá několik měsíců, bohužel je to problém celé Evropy, nejen Evropy,“ podotkl Kraus. Ten je podle něj způsoben mnoha faktory. „Zpřetrhání celosvětových výrobních a dodavatelských řetězců. Protože vlivem covidu byly úplné lockdowny v zemích, které vyrábějí základní látky, ze kterých se vyrábějí léky,“ uvedl senátor Kraus jako příklad. Továrny na tyto látky jsou převážně v Indii a Číně, jedna je ve Spojených státech, řekl.
„Navíc došlo k většímu výskytu některých bakteriálních a virových onemocnění, což bylo způsobeno opatřeními během covidové epidemie. Spotřeba tak byla větší, než bývala,“ doplnil Roman Kraus.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek neříká dle Krause milosrdné lži, občas má možná jen příliš optimistická očekávání. „Česko už dnes má legislativní nástroj, který po schválení vlády dovoluje hradit léky dovezené ze zahraničí. Stejně tak se dováží léky z cizojazyčných zemí, stejně tak se zakazují exporty léků, které nejsou k dispozici nebo hrozí jejich výpadky. Navíc se odsouhlasují specifické léčivé programy,“ sdělil Kraus.
„Maximální ceny a úhrady provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), to by možná mohlo být pružnější a rychlejší,“ myslí si Roman Kraus. Česko se totiž dostalo do kritického bodu, kdy pro některé výrobce a prodejce ceny léků nepokrývají jejich reálné náklady. „Na to je potřeba reagovat rychle.“
„Je to věc SÚKL a celého toho mechanismu. Už jsem říkal, že bychom měli být pružnější a reflektovat více realitu,“ reagoval Kraus. „Nyní je otázka, jestli to má být takzvaně plně hrazené z všeobecného zdravotního pojištění, nebo jestli se máme podívat na doplatky na léky. (…) Ale je to i politicky složitá situace. Říci občanům, že možná budou muset doplácet více, je velmi nejednoduché,“ přiznal Kraus.
Kraus ale uznává, že je jednodušší občanům říci, že budou muset za léky více doplácet, než jim sdělit, že léky nebudou. „Za mě ano. Ale není to oficiální postoj vládní koalice nebo ODS,“ upozornil Kraus. „Tam, kde se řádově zvýší doplatky v korunách nebo desetikorunách, tak aby z všeobecného pojištění byl dostatek na ty opravdu drahé léky a nebylo to zatěžující pro pacienty, kteří tyto léky užívají,“ uzavřel Roman Kraus.
Přepis debaty:
Daniel TAKÁČ, moderátor:
V Česku pořád chybí některé léky. Teď především penicilin. Hlavní výrobce přerušil jeho dodávky. Podle premiéra je situace složitá v celé Evropě. Vyřešit ji má jako hlavní úkol ministerstvo zdravotnictví. To by mělo podle předsedy vlády intenzivně komunikovat a vysvětlovat. S výpadky některých léků, zejména antibiotik, se Česko potýká od loňského podzimu.
Petr FIALA, premiér a předseda strany /ODS/:
To, co se podařilo, a to je určitě dobře, je nahrazovat největší výpadky pomocí zásob z jiných zemí. To, že jsme přijali zákon, který dokáže nebo díky němuž dokážeme výpadkům léku lépe předcházet, je určitě dobře a v praxi se to osvědčuje a musíme dál pracovat na tom, aby čeští občané neodcházeli z lékáren bez léků, který dostali předepsán.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ministerstvo tvrdí, že má na řešení problémů s výpadky penicilinu čas až do října. Teď ho mohou nahrazovat zdravotníci jinými léky, třeba antibiotiky se širším účinkem. To ale může zvyšovat odolnost bakterií a efektivitu léku snižovat.
Milan TROJÁNEK, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny:
Penicilin je úzkospektré antibiotikum, které používáme v poměrně úzce indikovaných situacích. A máme určitě jiná antibiotika, která využijeme. Ale to, co potřebujeme, je, aby ta antibiotika pokud možno co nejméně ovlivňovala střevní mikroflóru, případně aby nám poměrně málo indukovala rezistenci. Takže máme jiná antibiotika, která vlastně patří do kategorie acces podle jaksi WHO. Ale principiálně důležité je, aby to byla antibiotika, která jsou také úzkospektrá, aby nám také neovlivnila tak moc mikroflóru a neindukovala rezistenci.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
První hosté Událostí, komentářů, předseda zdravotnického výboru, senátor Roman Kraus, někdejší ředitel Fakultní nemocnice v Brně. Dobrý večer, pane senátore.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Dobrý večer vám i všem divákům.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Kamal Farhan ze zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny tentokrát. Dobrý večer, pane poslanče.
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A šéfredaktor Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Dobrý večer, Tomáši i vám.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Vítám vás v Událostech, komentářích. Pánové, u pana senátora bych začal. Proč se zase vrací, nebo vlastně stále pokračuje nedostatek léků v České republice?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Ta svým způsobem bezprecedentní situace už trvá několik měsíců. Bohužel je to problém celé Evropy a nejen Evropy, který byl způsoben mnoha faktory. Ať už to bylo přetrhání těch dodavatelských a výrobních řetězců celkově celosvětových. Protože vlivem covidu byly úplné lockdowny v zemích, které vyrábějí ty takzvané API. To jsou ty základní látky, z kterých se ty léky vyrábějí. Tyto továrny jsou umístěny převážně a je jich jenom pár v Indii, v Číně. Jedna, pokud víme, ve Spojených státech. Takže Evropa se stala tady v této věci nesoběstačnou a kvůli těmto problémům s distribucí, s transportem, a nebyly to jenom účinné látky, ale byly to také obalové materiály. Ať už blistry, které používají hliník a které se z velké části importovaly z Ukrajiny, kde továrny buď byly zničeny, nebo nemohly pracovat. Stejně tak dodávky skla na ampule, lahvičky zase v těchto zemích. Takže těch faktorů bylo mnoho. A navíc došlo k daleko většímu výskytu některých bakteriálních i virových infekcí, což bylo způsobeno těmi opatřeními během covidové epidemie a došlo k narušení přirozené rovnováhy. Takže ta spotřeba byla větší, než běžně bývala. A farmaceutické firmy plánují dlouhodobě výrobu. Většinou je to na rok, rok a půl. A nedokázaly svými kapacitami pokrýt tyto zvýšené požadavky. Takže je to tak zhruba v kostce ty příčiny, proč se to stalo.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Rozumím, pane senátore.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Zatím se je nepodařilo odstranit.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pánové, tady ve studiu, pane poslanče, pane Cikrte, s popisem situace souhlas, nebo nesouhlas? Můžete, musíte.
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já bych se jenom krátce k tomu vyjádřil. Ten problém je samozřejmě multifaktoriální. To s panem senátorem souhlasím. Na druhou stranu prostě já jsem přesvědčený o tom, že ministerstvo koná málo a nekoná. Protože, kdyby byla pravda, jako vzali jsme to jako pravdu to, co řekl pan senátor.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A ona to není pravda? On si to polovymyslel, nebo jak?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Ne, je to jenom částečně pravda, protože kdyby toto ministr věděl, tak by nemohl ty léky slibovat, že budou v lednu, na jaře, až vyjde slunce a že budou na podzim, protože kdyby přijal tuhle tu premisu.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Počkejte, a kdyby řekl, ty léky nebudou proto, že a teď by vyjmenoval ten seznam.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Ale ony nebudou, on musí…
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Teď jste slyšel pana senátora, tak byste řekl, no je to tak.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Ministr zdravotnictví a ministerstvo podle kompetenčního zákona jsou tady od toho, aby zajistili dostatek léků a zdravotní služby pro české občany. To je jako základní věc, kterou ministerstvo musí konat. Těch nástrojů k tomu, aby ty léky zajistil, má jich spoustu. Uvedu několik příkladů, jako co koná německý ministr zdravotnictví, který řekl, že u kritických léků zvýší úhrady o 50 %. Lékárny jsou bonifikovány německými pojišťovnami až 25 % za to, když vydávají léky, které přijdou ze zahraničí a jsou importované. Vláda Rakouska podpořila výrobu antibiotik v Rakousku. Macron ve Francii paracetamol, výrobu paracetamolu. To jsou prostě jasné kroky, který vedou k tomu, aby podpořil se jak domácí farmaceutický průmysl, tak zajištění léků. Pak tady máme, jenom ještě v krátkosti řeknu, ceny a úhrady. Vemte si dneska…
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dovolím si vás zastavit, k cenám se dostanu. Chci se zeptat. Tomáš Cikrt, popis situace tak, jak říkal pan senátor platí a neschopnost ministerstva to řešit tak, jak říkal pan poslanec, taky platí?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Já bych určitě nebyl tak přísný. Vždycky ten ministr musí řešit jak ty krátkodobé problémy tak dlouhodobé. Krátkodobě ministerstvo se snaží shánět léky různě po Evropě, domlouvat se s výrobci. A pod tímto dojmem pan ministr občas řekne, už ty léky budou, nebo nebudou. Asi by ta komunikace měla být opatrnější, protože přece jenom…
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Dobře, ale léky, které pan poslanec popisoval. Podpořme výrobu penicilin.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Teď jsem mluvil o těch krátkodobých.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Plaťme víc a tak dál. To mělo ministerstvo udělat?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Teď jsem mluvil o těch krátkodobých věcech. Myslím, že je ministerstvo dělá. Ale, že tam je trošku komunikační problém, protože je těžký říci, nemáme, léky nebudou. Tak ten ministr se snaží tu veřejnost uklidnit. A možná až příliš konkrétními časovými údaji. Teď to nejnovější, co jsem pochopil, je, že na podzim léky budou, protože jsou přislíbeny nějaké dodávky.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A jak tomu máme věřit, když už jsme to slyšeli několikrát, že budou?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
No, musíme věřit.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jinými slovy, ministr nám nabízí milosrdnou lež?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Ministr to nemá úplně v rukou, snaží se. Ale on nevyrábí léky, on je nedodává. On musí nějak jednat s těmi výrobci a ten tlak je všude ve světě. I v tom Německu, kde mají o 40 % dražší léky, taky mají nedostatek léků, je to složitý problém. A to, o čem mluvil pan poslanec, to jsou všechno podle mě velmi správné body, dlouhodobé body, ale na kterých už je třeba teď pracovat a já věřím, že ministerstvo na nich pracuje.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane senátore, je to milosrdná lež, když nám ministr říká, že léky budou? Neměl by nám na rovinu říci, léky nebudou, protože prostě nebudou?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Já si nemyslím, že to je lež. Jsou to někdy možná očekávání, která jsou příliš optimistická. Nicméně já k tomu musím říct, my už máme dneska legislativní nástroje. Je to paragraf 3020 zákona 48, který dovoluje po schválení vlády hradit léky dovezené ze zahraničí. Stejně tak se dováží léky z cizojazyčných marží. Stejně tak pravidelně se zakazují reexporty léků, které nejsou k dispozici nebo hrozí jejich výpadky. Navíc se odsouhlasují takzvané specifické léčivé programy. To jsou věci, které reálně probíhají. A on to celé řídí vlastně pan náměstek Dvořáček, s kterým já komunikuji nejméně jednou týdně. Takže konkrétně minulý týden, bylo na trhu 20 000...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
No a co říkal pan poslanec, podpora výroby paracetamolu, vyšší úhrady ze strany zdravotních pojišťoven, to se pomalu dostávám k těm penězům, tak to se děje v České republice?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
V České republice stanovování úhrad, jednak maximální ceny, jednak úhrady vlastně provádí Státní ústav pro kontrolu léčiv. Můj názor je, že možná by to mohlo být pružnější, rychlejší, protože skutečně my jsme se dostali do kritického bodu, kdy pro některé výrobce a prodejce léků, ty ceny už nepokrývají jejich reálné náklady, ať už s výrobou a transportem. Takže na to je potřeba reagovat rychle. Ne, že by se to nedělo. Ale toto souhlasím, by mohlo být rychlejší. Co se týče těch dlouhodobých věcí, příprava výroby těch základních léků, generik. To je nesmírně složitá záležitost vybudovat tyto továrny. Zvlášť, co vyrábějí ty takzvané API, protože to jsou v podstatě těžké chemičky, které zase v Evropě jsou ovlivněny velmi přísnými ekologickými normami. Také proto mimo jiné se tyhle ty věci vyrábí v Indii a Číně, kde jaksi ta tolerance je větší. A samozřejmě je to otázka ekonomická a cena práce, cena pracovní síly.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče, jenom než se dostaneme k těm penězům, velice krátká reakce na tu poslední záležitost. Vyrábět si to, je strašně složité a nejde to hned. Není to falešná kritika od vás? Prostě to nejde vyrobit najednou a rychle.
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já jsem si toho samozřejmě vědom. Ty kroky jsou buď krátkodobé, nebo dlouhodobé. Podpora farmaceutů.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Že kritizujete ale vládu za to, když to tedy nejde si to vyrábět sami, no tak…
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Ale to není otázka výroby, to je otázka zajištění. Jako to je otázka práce téhle vlády v ilegalitě. Tady jsme řekli, tady pan senátor řekl, že ministerstvo zajistilo léky. Zajistilo 140 tisíc balení. My jsme 3-4 měsíce žádali vůbec, aby nám sdělili, kolik jich zajistili. My nevíme, jaké léky zajistili, kdy je zajistili, kolik jich zajistili. Ale řekněme si otevřeně. 140 tisíc balení za, já nevím, 7-8 měsíců je dvě balení na jednu lékárnu každý třetí den v České republice. Jako tak jestli tohle je dostatečné zajištění, tak já to tak nevnímám a zrovna tak teďka vlastně není.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A vy byste toho uměl koupit víc?
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já jsem…
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Kde se to dá koupit, jak se to.
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Ale to není otázka, to je vyjednávání s firmami. Jako i ty zahraniční vlády a zahraniční ministři musí s těma firmami vyjednávat. My jsme byli svědky, kdy firmy farmaceutické byly obviněny z toho, že ony jsou vlastně za tím, proč je nedostatek léků v České republice. Ale si myslím, že jako bičem nebo, já nevím, bičem nebo prostě tlakem na ně, nezískáme ty léky do České republiky. A sám jste tady zmínil, že prostě třeba u toho penicilinu bude mít ministerstvo čas do podzimu. To je přesně o tom. Oni čekají zase další 2-3 měsíce. Firma požádá, není to problém globální. Mám látku, mám léky a můžu je prodávat v České republice, ale nejsem ochoten je prodávat už za 88 korun.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A to se dostáváme právě k těm penězům. Jednoho výrobce bychom mohli jmenovat. Je to slovenský výrobce základního penicilínového antibiotika. A ten jako důvod přerušení dodávky do konce září uvedl nízkou maximální cenu, za kterou lék v České republice může prodávat. Ten důvod se musí nahlásit SÚKLu. SÚKL to zveřejnil. Platí Česko málo, pane poslanče, za léky?
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Česko platí za léky, vypočítává tu maximální cenu z takzvaných košů. To znamená, že si vezme tři nejlevnější léky v rámci Evropské unie a podle toho vypočte cenu. Takže patříme ke státům, kde máme ty ceny jako nejnižší.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Já bych chtěl to hodnocení. Je to málo, platíme málo?
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Za některé léky je to málo a dojde k tomu, pokud nedojde k navýšení maximálních cen a změnám legislativním, aby byly možnost ty ceny navýšit, aby to nebylo jenom jednorázové, což dneska může udělat se ve veřejném zájmu, může se udělat deregulací ceny a stanoví třeba ministerstvo, že místo 88 korun bude platit třeba 120 korun za ten daný lék. Je to otázka priorit. Chceme tady mít lék, musíme zvýšit, zaplatit. A čekají nás další léky, které už tohle to hlásí postupně. Budou nás čekat adrenalinové pero. Budou nás čekat další léky, který budou žádat o maximální cenu. A když ji nezvýšíme, tak ty léky prostě odejdou, protože už se to těm výrobcům nevyplatí dodávat do České republiky.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane senátore, bude se platit víc, bude stát platit víc za léky?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Stát za léky neplatí, platit to zdravotní pojišťovny.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Omlouvám se, ano zdravotní pojišťovny.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Pardon, já jenom chci.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ne, máte pravdu.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
…jenom říct, že samozřejmě stát platit za takzvané státní pojištěnce, takže nepřímo tímto způsobem také stát platí a těch státních pojištěnců kvůli stárnutí obyvatelstva přibývá.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
K tomu, jestli se má výrobcům platit víc, to mě zajímá.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
No, já si myslím, že to je věc SÚKLu a celého toho mechanismu stanovování maximální ceny a úhrady a tady to je to, co jsem již zmínil, my bychom měli být pružnější a reflektovali realitu. Protože skutečně ty náklady na výrobu, byť těch jednoduchých.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jestli to panu Dvořáčkovi řeknete, musí se za to platit víc výrobcům, když jste s ním každý týden v kontaktu.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
To ministerstvo ví, ale my jsme dlouhá léta se chlubili, ministři zdravotnictví, a to teď není cíl na někoho konkrétního, jak jsme šikovní, jak máme laciné léky a ono to dosáhlo té kritické hranice, kdy dál už to nejde. A teď je otázka naprosto podle mě zásadní. Jestli to má být zase takzvaně bezplatné. To znamená plně hrazené z všeobecného zdravotního pojištění, anebo jestli se máme podívat na doplatky na léky, protože my jsme v minulých letech ty doplatky drželi na stejné úrovni, ale postupně jsme snižovali hranici, nad kterou už potom pojišťovny klientům, tedy pacientům peníze vracejí. Takže to je nesmírně složitá věc i politicky, protože říci občanům, že budou možná doplácet více, je velmi nejednoduché. To si řekněme, takže je to otázka, která se musí velmi rychle nastolit a vyřešit.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A není lepší lidem říct to, že si budou doplácet, než to, že nebudou mít léky?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
No, tak já za sebe, a teď to, prosím, není oficiální vyjádření koalice nebo strany, za mě ano. Protože právě tam, kde se zvýší doplatky řádově v korunách nebo desetikorunách, aby z všeobecného pojištění bylo dostatek na ty opravdu drahé léky a opravdu to nebylo sociálně zatěžující pro pacienty, kteří tyto léky užívají, tak zcela jednoznačně ano.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče, musíme se vrátit k debatě o doplatcích a musí si lidi platit za léky víc?
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já si myslím, že nemusí. Já jenom, já si myslím, že nemusí, prostě je to otázka priorit. Jenom za naší vlády jako minulé, tak narostly investice do zdravotnictví z 270 miliard na 420 miliard.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Ano, vidíte a stejně nemáme léky.
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Nemáme léky, protože současná vláda je není schopná dostatečně zajistit. A co se týká...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
O tom jsme se bavili mimo jiné proto, že na ně dáváme málo peněz. Musí se za léky platit víc, musí lidi za léky platit víc? To je moje otázka.
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Nemusí za ně platit víc. Za nás se taky neplatilo víc. My jsme umožnili vstupy nových inovativních léků, navýšily se peníze 10 miliard praktickým lékařům. Tady vůbec třeba i u toho antibiotika nejde o cenu. Jako, aby vůbec ten výrobce…
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Podle slovenského výrobce jde o cenu.
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Jde o cenu. Ale ano, pan senátor, a já s ním souhlasím, je to politické rozhodnutí. Nebavíme se o ceně, když se navýší cena.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ano a dá se to politické rozhodnutí udělat, bude se platit víc?
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Ale to jako za nás jako to není nutné. Za nás to není nutné. Je to jenom otázka priorit. Prostě, když jsme schopni dávat desítky, stovky miliard na zbraně nebo na jiné aktivity současné vlády. Tak nevidím, proč bychom nemohli dát další peníze do zdravotnictví, kdy tahle vláda už sebrala 14 miliard jednou, v loňském roce pak když zaváděla valorizační mechanismus. Takže je to jenom otázka na směrování priorit. Je třeba se postavit před ty občany a říct, budeme dávat, řeknu, 100 miliard na zbraně a nedáme 10 miliard do zdravotnictví. Je to velmi jednoduché.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tomáš Cikrt to rozsoudí. Platíme málo za léky v České republice, výrobcům myslím a je potřeba lidem říct, že budou platit víc?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Vždycky musíme hledat nějaké priority. Pan poslanec použil výraz, že pokud jsou prioritou vlády zbraně, já doufám, že ty zbraně nejsou prioritou vlády, ale potřebou nás všech, protože Ukrajinci brání demokracii a brání i naši zemi. A vždycky vláda bude muset takto zvažovat. Takže úplně říkat, já vím, že to je rétorika opoziční, ale dávat to takhle do kontrastu, s tím jako občan mám trošku problém. Ale vrátím se k tomu. Ano, léky u nás jsou v těch nejnižších hladinách evropských. Je podle mě třeba změnit ta pravidla, která jaksi říkají, jakým způsobem se tvoří ceny a úhrady. V lékové politice by se měla taková pravidla měnit, třeba každých pět let by se to mělo přehodnotit podle vývoje situace. Tato pravidla byla zavedena za Tomáše Julínka, s kterým já jsem byl na ministerstvu. A bylo to v době, kdy všichni říkali: léky jsou drahé a musíme... Dobře, tak se snížily ty ceny. Pořídilo se více muziky za méně peněz. Ale to bylo třeba kultivovat a přizpůsobit době. A dneska je na řadě nové přehodnocení celé té lékové politiky. Musí se to nastavit znovu. A sáhne se jak do kapes zdravotních pojišťoven, tak lidí. To jinak nepůjde. Někdo to zaplatit musí. A jestli chceme dostupnost, musíme na to dát peníze.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Zaplatit víc prostřednictvím doplatku nebo prostřednictvím vyššího zdravotního pojištění?
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Já si nemyslím, že vyššího zdravotního pojištění. Ty odvody máme dost vysoké. U těch levných léků mně připadá logické to, co říká pan senátor, aby si lidi ty korunové věci dopláceli a měli jsme peníze na ty drahé léky. Pro ty lidi, kteří opravdu nemohou s tou svojí vážnou nemocnic dělat. My ostatní s velkou částí nemocí můžeme něco dělat. A to je taky další debata o českém zdravotnictví. Co udělat s nemocemi, jimž lze předcházet prevencí. A tam musíme začít a tam hledat také peníze. Ale určitě dostupnější léky znamená dražší léky pro pojišťovny i pro lidi.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče, když jsem otevřel tady tu otázku vyššího zdravotní pojištění, je potřeba zvyšovat zdravotní pojištění, nebo ne?
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já si myslím, že není. Jako prostě peníze jsou, peněz je relativně dostatek. Samozřejmě to zdravotnictví, aby bylo schopné dávat nové inovativní léky a novou léčbu, zkracovat čekací doby, tak ty peníze na to třeba jsou. Na druhou stranu já si nemyslím, že je třeba zvyšovat doplatky na léky, a ani si nemyslím, že je třeba zvyšovat zdravotní pojištění.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A ty peníze vzít někde jinde mimo zdravotnictví. Potom jste třeba ve vztahu k těm zbraním mluvil. Pan senátor, vyšší zdravotní pojištění ano, ne?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Povinné určitě ne. Musíme přichystat a chystáme jak zákonné změny, aby bylo možné připojistit některé věci. Teď nebudu u toho konkrétní. Jednoznačně je to o stanovení priorit. A já souhlasím v podstatě ve všem s panem Mgr. Cikrtem. Ale nedá mně, opravdu musím říct jednu věc. Dobře, můžeme se rozhodnout, že nebudeme posilovat armádu, nakupovat zbraně, ale pak se nám může stát to, že už nebudeme potřebovat speciální léky, ale budeme potřebovat léky na těžká zranění z války, která začne. Budeme potřebovat prostředky na popáleniny, tak, jak už dneska naši lékaři na Ukrajině zvláště pomáhají s pacienty popáleninovými, ať už na místě, nebo potom sekundárně. Kdy plastičtí chirurgové všechny ty následky těch bojů ukrajinských občanů řeší. Takže já tady v tomto, prosím, dávat do kontradikce prioritu, Buď se budeme bránit a nebudeme dávat peníze na léky, nebo dáme na léky a nebudeme se bránit, to tak opravdu není.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Rozumím vaší potřebě. Tento politický komentář připojit, protože pan poslanec tu otázku otevřel. Vraťme se, prosím, ke zdravotnictví. Nový zákon o léčivech, který má tuto situaci nějakým způsobem řešit, nařizovat skladové zásoby, zjednodušeně řečeno, u výrobců, případně i distributorů. Pane poslanče, to je cesta, kterou se má jít a která pomůže tu situaci řešit.
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Já jsem přesvědčený, že tento zákon nezajistí dostatek léků. Tento zákon vlastně už nám byl slibovaný rok a půl. Dostává se do Sněmovny teď, takže bude platit až někdy příští rok. Co se týká té dvouměsíční zásoby, kterou jste zmínil, nebo která je hodně často reflektována. Ono nejde vůbec o dvouměsíční zásobu. Ono jde o to, že vlastně ti distributoři jsou povinni držet průměrnou dvouměsíční zásobu. To znamená, že když třeba bude peak antibiotik nějaká vyšší z 12 měsíců ten průměr. A když bude nějaký peak, tak třeba ta zásoba může být spotřebována za 14 dní. A těm výrobcům nebrání, tam je ještě jedna formulka, že budou hlásit výpadky dva měsíce dopředu. To znamená, že naroste určitě počet hlášených výpadků proto, aby nebyly pokutováni. A poslední věc je tam, že i z evropské legislativy vyplývá, že z výjimečných případů, který nejsou definovaný, co je výjimečný, můžou nahlásit i den, kdy dojde k výpadku, že vypadl. Takže myslím si, že to nebude řešit.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane senátore, zákon, který připravuje vláda, řešením není, podle vás je?
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Já si myslím, že pomůže řešit tuto věc. Není to opravdu samospádné řešení, ale je to asi tak jediná možnost zákona, kterou můžeme udělat a ovlivnit výrobu a distribuci. Samozřejmě může to díky tomu, že distributoři budou muset mít větší zásoby a nejedná se o všechny léky. To je zase tam definováno, jak to je, nebo není. Takže to může zase zdražit prostě léky, distribuci. To se stává.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale k tomu principu, když to má být jakýsi průměr, no, tak ten v krizové situaci stejně nepomůže, jak naznačoval pan poslanec.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
No, tak krizová situace, to je otázka třeba pandemie nebo války nebo něčeho takového. Takže já doufám, že už…
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Teď je válka, ale pandemie není a nemáme penicilin. No, tak kdyby byl ve skladech výrobců a distributorů patrně, tak třeba tak velký problém nebude.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
No, ona ta spotřeba byla větší, tak jak jsem říkal, došlo prostě k narušení rovnováhy, zvláště těmi opatřeními izolačními. Teď jsou velmi těžké angíny a takový počet, že to pediatři nepamatují dlouhou dobu. Takže jsou to věci, které nejsou úplně ovlivnitelné zvenčí. Ale nicméně já si myslím, vracím se k tomu zákonu, může pomoci řešit, uvidíme, jaký bude jeho reálný dopad. Ale k tomu, že s tím vláda přišla pozdě, on už byl, nebo měl být na programu jednání Poslanecké sněmovny. A kvůli tomu, co se tam dělo, se prostě do programu nedostal. Takže už mohl projít prvním čtením. To k tomu chci tedy poznamenat, že to není jen tak, jak je jako naznačováno pozdní příprava, protože ono to začali připravovat až ve chvíli, kdy ty výpadky se staly. A mohli jsme už mít první čtení za sebou. To jenom komentář k tomu zákonu.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Tomáš Cikrt, zákon tak, jak je napsán, tak jak je připraven, řeší situace podobné té, která je tady dnes, není penicilin.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Ten zákon je asi dobrou snahou, ale když se člověk podívá na množství připomínek od relevantních subjektů, tak jich je opravdu hodně. O některých těch problémech tu hovořil pan poslanec. A já myslím, že takováto problematika, která se dotýká krizové situace v zásobování léků celé země, by měla být více konsenzuální. A rozhodně, kde nic není, tam ani čert nebere. Čili, když ty firmy nebudou mít ty léky, tak je nebudou mít ani v těch skladech, akorát dřív nahlásí prostě ten problém. Já nechci úplně shazovat ministerský návrh, oni tu nejsou, aby si obhájili. Ale určitě to není nějaký zásadní průlom. Je to určitá snaha, něco to ministerstvo jaksi udělat musí. Ale asi ty jiné kroky dlouhodobé, o kterých jsme hovořili. Byla tu zmiňována Francie panem poslancem. To není jenom paracetamol. Prezident Macron hovoří o 50 látkách, účinných látkách takzvaných API, které si chtějí Francouzi vyrábět. Dokonce i Poláci mají seznam menší, ale taky docela úctyhodný, jestli jich tam mají 19. Taky si dělají jako přehled toho, co vlastně by byli schopni sami. I tímhle my musíme také začít. Je to běh na delší trať. Penicilin, o kterém tu dneska se nejvíc mluví, už chyběl před několika lety, před pandemií, před covidem. To je problém, který je hlubší. Ale všichni nějak spoléhali na to, že to nakonec nějak ty firmy, dodavatelské vztahy, že to nějak jaksi nakonec se uspěje a ten lék se najde. Ale to se zdá, že selhávají tyto mechanismy, protože ti výrobci všichni to převedli do té Asie ty účinné látky. Tam se musí začít. Evropa se musí stát soběstačná. Státy si musí říct, co je důležité, které léky jim skutečně jako nejvíc chybí. Některé si dělat doma, některé v rámci Evropy.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pánové, všem třem díky za tuhle debatu v Událostech, komentářích, na shledanou.
Tomáš CIKRT, šéfredaktor Zdravotnického deníku:
Na shledanou.
Kamal FARHAN, člen sněmovního výboru pro zdravotnictví /ANO/:
Na shledanou.
Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Na shledanou, děkuji za pozvání.
senátor PČR