Novinky Mediální výstupy

(Radiožurnál) Česká republika sklízí za předsednictví v Radě Evropské unie chválu. Můžeme končící české předsednictví Evropské unie skutečně považovat za nesporný úspěch? Změnilo předsednictví českou pozici v Evropě? Proč vzniká nová funkce poradce pro národní bezpečnost? A funguje vládní kabinet dobře? Poslechněte si celý rozhovor s premiérem České republiky Petrem Fialou (ODS).

List The Financial Times vyzdvihl české předsednictví Evropské unie titulkem „Češi se ukázali jako dříči“. Co si naše vyjednávací týmy doslova oddřely?

Za prvé musím říct, že celý systém, který jsme vytvořili pro předsednictví, fungoval velmi profesionálně, hlavně lidé. A že se ukázalo, že to nejen politická reprezentace zvládla. Ale hlavně to zvládli diplomaté, lidé, kteří se věnují evropským agendám na jednotlivých ministerstvech, a že jejich systematická a profesionální práce pomohla dovést věci do konce. Určitě se ukázalo, že jsme dobří vyjednavači, protože řada těch otázek byla velmi složitá.

Uvedu dva příklady, které se podařily v poslední době. Bylo to schválení zdánlivě nesouvisejícího balíku, na jedné straně řešení financování Maďarska v souvislosti s maďarskými problémy a kritikou ze strany Evropy a současně s tím související dlouhodobá podpora Ukrajině, 18 miliard eur na příští rok. Ty věci spolu skutečně v politické rovině úzce souvisely a my jsme museli vytvořit takové podmínky a koalice, které nakonec umožnily, že se to všechno schválilo.

Druhým příkladem je to, co se podařilo v úterý, kdy Rada pro energetiku přijala řadu opravdu důležitých rozhodnutí o zrychlení energetických staveb, které jsou ekologicky příznivé, až po limit pro cenu plynu. Nebylo to vůbec jednoduché a museli jsme dát dohromady řadu zájmů jednotlivých zemí. A je to opravdu práce pro vyjednavače na expertní a diplomatické úrovni, ale také na té nejvyšší politické úrovni, bez toho by se to kupředu neposunulo.

Všechno si to dohromady sedlo. A to, že jsme byli aktivní, že jsme dokázali věci moderovat, že jsme skutečně dokázali najít koalice napříč Evropou a dospět k výsledku, který je pro všechny dobrý. To je myslím náš největší přínos. Spoustu agend, které tam ležely, jsme dokázali dovést do dobrého výsledku.

Co vy osobně hodnotíte jako největší úspěch posledního půl roku, kdy Česko stálo v čele sedmadvacítky?

Naprosto jednoznačné zlepšení obrazu a hlavně postavení České republiky v Evropské unii. Berou nás tam velmi vážně, náš hlas má sílu a jsme schopni prosazovat bez bouchání do stolu a dělání nějakých gest, která většinou k žádnému výsledku nevedou. Jak se v minulosti ukázalo, jsme schopni prosazovat zájmy Česka. To se myslím dlouhodobě ukáže jako největší přínos českého předsednictví.

Naši přátelé v Evropě z nás byli opravdu překvapeni a myslím, že to souvisí i se změnou, jak se dnes Evropa dívá na země ze střední a východní Evropy po ruské invazi. Najednou naši západní přátelé vidí, že jsme měli v řadě věcí pravdu, že náš hlas je potřeba brát vážně a lidé si třeba i všímají toho, že Česko patří spíš do třetiny těch větších, ale taky ekonomicky sociálně rozvinutějších zemí Evropy.

A to je myslím něco, co si musíme uvědomit i my, na co máme být hrdí a podle čeho máme uvažovat. Nejsme malá země v Evropě. Jsme země, která je středně veliká, která má dnes autoritu, je ekonomicky silná a která by se podle toho měla chovat odpovědně, ale i sebevědomě.

Vláda včera zřídila novou funkci poradce pro národní bezpečnost. Od začátku příštího roku ji obsadí váš nynější poradce Tomáš Pojar. Proč podle vás tato funkce dlouhodobě chyběla?

Funkce poradce pro národní bezpečnost nám skutečně dlouhodobě chyběla. Nebudu používat ten argument, že je taková pozice dnes dost obvyklá v řadě zemí v Evropě a ve Spojených státech i v řadě asijských zemí. Ta pozice je důležitá proto, abychom měli někoho, kdo koordinuje činnost bezpečnostních složek státu a činnost zpravodajských služeb, kdo dokáže přenášet informace mezi vládou a těmito složkami státu.

Ukazuje se, jak je taková koordinační role potřebná – teď, když čelíme dopadům války, ale když s námi také třeba Rusko vede různé formy hybridní války. Volala po tom i odborná komunita, lidé, kteří se zabývají bezpečností. Měli jsme to v našem programu.

Jsem rád, že se to podařilo už během prvního roku naší vlády uskutečnit. A jsem moc rád, že se té funkce ujímá Tomáš Pojar, protože to je člověk, který má obrovské zkušenosti s těmito věcmi a je to i pro mě velká pomoc, ale myslím hlavně, že to bude pomoc pro bezpečnost a obranyschopnost Česka.

Řekl jste, že vaše vláda funguje jako tým. Říká se, že tým je tak silný, jak je silný nejslabší článek. David Klimeš v Hospodářských novinách napsal, že na nejslabšího člena vlády aspiruje podle něj váš stranický kolega Zbyněk Stanjura. Nešetřil ale ani Víta Rakušana za STAN a Vlastimila Válka z TOP 09. Můžete říct, jak jste s jejich prací spokojen?

To jsou zrovna ministři, o nichž jsem přesvědčen, že spoustu věcí zvládli takovým způsobem, jak by se to mnohým nepovedlo. Když si vzpomeneme na pana ministra Válka a na to, čemu čelil při nástupu do funkce... To byla nová vlna omikronu. Tehdy jsme se vláda jako tým, že nepůjdeme do lockdownu, že nebudeme dělat to, co udělala předcházející vláda. Že se obrátíme na občany, aby se chovali zodpovědně.

Tehdy jsem za to sklidili já i pan ministr posměch: „Lidé se přece odpovědně nebudou chovat. Teď máme Vánoce a Silvestra, špatně to dopadne. Obrovská katastrofa.“ A nic se nestalo. Lidé se chovali odpovědně a omikron jsme zvládli bez lockdownu, bez zavírání škol. To je jen jeden příklad. Vít Rakušan řešil uprchlickou vlnu. Máme největší počet uprchlíků na počet obyvatel v Evropě. Jsme dáváni za příklad toho, jak jsme zvládli uprchlickou vlnu, dokázali integrovat Ukrajince, dostat je na pracovní trh.

A Zbyněk Stanjura odvádí obrovskou práci. V těchto nesmírně těžkých časech se nám daří držet rozpočet v rozumných mezích. Hned po nástupu do vlády jsme přepracovali rozpočet s obrovským deficitem, který nám zanechala Babišova vláda. Snížili jsme to o 100 miliard korun. Díky tomu jsme si vytvořili podmínky pro to, abychom pak mohli přidávat v době rostoucích cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině, abychom mohli přidávat lidem peníze na podporu, která je potřeba.

A myslím, že pan ministr Stanjura odpovědně zvládá obrovské výzvy. Připravil daň z válečných zisku, což je úplně něco nového. Myslím si, že zrovna tito tři kolegové, které jste jmenoval, patří k těm, kteří pro stát odvádějí výbornou práci.

Současný dosluhující prezident nevyloučil, že by ještě před koncem volebního období mohl jmenovat nového předsedu Ústavního soudu, přestože Pavlu Rychetskému končí mandát až v létě. Bylo by to podle vás legální?

Určitě by to nebylo šťastné. Když poslouchám většinu ústavních právníků, říkají, že by to nebylo v souladu s ústavou a že by to spíš vedlo k destabilizaci ústavního systému. A čistě logicky, když se na to podíváme zdravým rozumem, nedává moc smysl, aby prezident, který odchází, jmenoval někoho, kdo má nastoupit do funkce půl roku poté, co už bude v úřadu jeho nástupce.

Kdybychom to dovedli ad absurdum, tak by teoreticky mohl prezident jmenovat třeba člena české bankovní rady, který by měl mandát třeba až za dva roky. Nějaká hranice tam být musí a v ústavě a v zákonech není, protože se prostě nepředpokládá, že by někdo s takovým předstihem tyto důležité ústavní kroky dělal. Bylo by to velmi nešťastné. Věřím a doufám, že k takovému kroku pan prezident Zeman nepřistoupí.

(Autor: Vladimír Kroc)

Petr Fiala

předseda vlády ČR
předseda ODS