Novinky Mediální výstupy

(iHNed.cz) Když ho v sobotu dopoledne uváděl premiér Petr Fiala (ODS) do úřadu, slíbil nový ministr dopravy Martin Kupka (ODS) postavit v příštích čtyřech letech až 200 kilometrů dálnic. „Nepochybně se významně posune výstavba celé východní i severní části Pražského okruhu. Některé úseky budou ve stadiu stavby, jiné už připraveny tak, aby se s výstavbou dalo začít. To samé se týká stavby dálnice D35," odpovídá Kupka na otázku, jak budou v tuzemsku vypadat dálnice na konci roku 2025. Kupka, který na ministerstvu vystřídal Karla Havlíčka (ANO), v pátečním rozhovoru pro HN také naznačil, jak hodlá podporovat auta na elektrický pohon nebo kde bude snižovat počty úředníků.

Jaký úkol hodláte na ministerstvu dopravy řešit jako první?

Už v sobotu (18. prosince – pozn. red.) mě čekají první setkání s řediteli organizací podřízených ministerstvu dopravy. Pokládám za důležité zorientovat se v tom, jaké aktuální problémy mají na stole, v čem budou potřebovat rychlé rozhodnutí a co je pro ně opravdu hořlavé téma. Chci se s nimi bavit o tom, jak reálně budeme moci priority naší koalice naplnit.

Mám představu o investičních plánech a o tom, jak opravdu pečlivě sledovat a hnát dopředu přípravu klíčových infrastrukturních staveb. Budu se účastnit pravidelných porad, aby se jak Pražský okruh, tak dálnice D35 a samozřejmě i železniční projekty včetně vysokorychlostních tratí opravdu systematicky posouvaly dopředu.

Co konkrétně chcete udělat pro to, aby nezůstalo jen u plánů a výstavba byla lepší než za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO)?

Ono je to trochu skryto v předchozí odpovědi. Každá z těch staveb vyžaduje samozřejmě jednání s kraji, v případě Pražského okruhu s Prahou. Ty kroky musíme dělat společně. Porad, které se konaly jednou za čtvrt roku, jsem se účastnil už jako radní Středočeského kraje. Pokládám za důležité, aby byly o něco častěji a za druhé, aby se jich ministr dopravy osobně účastnil. Je to proto, aby bylo jasné, že je to stěžejní priorita. V okamžiku, kdy vznikne nějaký problém třeba pro Ředitelství silnic a dálnic, tak by jeho zástupci měli hned přístup k názoru ministerstva a věděli, jak se s problémem vypořádat.

Mezi prioritami jste zmiňoval Pražský okruh a dálnici D35. Jaké jsou další důležité stavby?

Tohle jsou stavby, které mají mít status národní priority. A samozřejmě dálnice D1, která sužuje obyvatele Přerova, protože není dokončena a je potřeba zbývající úsek dostavět, aby se jim ulevilo.

Když se podíváme na to, co bohužel pořád představuje bílá místa na mapě evropské dálniční sítě, tak je to logicky dokončení D6 do Karlových Varů a případně dál k německé hranici a dokončení D11, která se nyní významně rozšířila. O to důležitější teď bude dotáhnout úsek z Trutnova do Polska tak, aby nápor nákladní dopravy nezkomplikoval lidem život v těch místech, kde dálnice ještě není.

Další je dálnice D3, kde se od Českých Budějovic směrem na jih intenzivně staví. Je tedy důležité posunout i tu středočeskou část dálnice. Když se podíváme na Moravu, tak pokládám za důležité vypořádat se se spojením na Vídeň a také s D49 směrem na Slovensko.

Jak by tedy měla za čtyři roky vypadat dálniční síť v Česku?

Nepochybně se výstavba celé východní i severní části Pražského okruhu významně posune. Některé úseky budou ve stadiu stavby, jiné už připraveny tak, aby se s výstavbou dalo začít. To stejné se týká stavby dálnice D35. Tohle jsou konkrétní věci. Vzhledem k tomu, že už příští rok se začnou stavět další úseky dálnice D6, tak i tyhle stavby se za čtyři roky posunou významným směrem. To platí i o té nejjižnější části D3.

Hodláte do výstavby více zapojovat soukromé subjekty přes PPP projekty?

Ano. Chceme vyhodnotit to, co se daří na D4 směrem na Písek, kde díky PPP projektu rostou další kilometry dálnice. Na základě toho bychom takové projekty rádi rozšířili, také s ohledem na jasně omezené možnosti státního rozpočtu. Nástroj do budoucna využijeme třeba i pro ty nejvzdálenější části dálnice D35. Pokud to tedy bude možné a účelné. Jsou to úseky, kde se se stavbou počítá třeba až v roce 2025 nebo 2026.

Ministerstva dopravy se v příštích letech bude týkat také podpora elektromobility. ODS má obecně k zelené regulaci spíše zdrženlivý postoj. Jak se k ní stavíte vy?

Za prvé jsem přesvědčený o tom, že jeden ze stěžejních úkolů naší vlády bude prosadit jadernou energetiku jako bezemisní zdroj. To samozřejmě významně zasahuje také do dopravy. V okamžiku, kdy se bavíme o elektrifikované železnici, tak se bez zdroje energie neobejdeme. Česko nutně v tomto směru potřebuje zelenou pro jádro.

Za druhé, elektromobilita se nepochybně rozvíjet bude. Věřím, že na konci volebního období už bude, co se týká pohonů aut, větší pluralita, než je dnes. V Číně už například začali s tím, že na stanici elektromobily nedobíjejí, ale umožní vyměnit celou baterii. Což je samozřejmě o úplně jiném čase. Takže je rozumné, s nezbytnou pokorou a znalostí dramatického technologického vývoje, neuzavírat se do dogmat, která občas kolem nás běží.

Pokládám za důležité, aby Česko vytvořilo příležitosti pro rozvoj sítě, včetně dobíjecích stanic. To vnímám jako úkol státu. Zároveň ale pokládám za nesmysl zakazovat prodeje spalovacích motorů. Technologický pokrok v tomhle může nabídnout lepší řešení, než je drsná restrikce, která ve výsledku může vést k tomu, že se všechno prodraží.

Proces přípravy dopravních staveb je stále dost komplikovaný. Takzvaný liniový zákon se v minulém volebním období dvakrát podstatně upravil…

A dává dnes poměrně dobré nástroje k tomu posunout dopravní stavby rychleji. I ze svých zkušeností s velkými liniovými stavbami vím, že projekční firmy se s novými nástroji teprve učí zacházet. To je potřeba urychlit. Aby projekční kanceláře využívaly v co největším rozsahu to, co dnes máme k dispozici. Aby se stavby opravdu dařilo povolovat ve sloučeném územním a stavebním řízení. To významně přispěje k urychlení staveb. Jasný zájem je dobře projít také dohodou v tom daném území. Bez ní je vždy zaděláno na dramatické prodlužování staveb.

Jsou tedy dnes pravidla nastavena dobře a není potřeba je výrazně měnit?

Jsem přesvědčený, že v případě vysokorychlostních tratí bude na řadě míst nutné ještě sáhnout do zásad územního rozvoje krajů. Pokládám tedy za důležité dát dohromady zákon, který by umožnil výstavbu téhle klíčové infrastrukturní stavby, a to už od úrovně ukotvení železničního koridoru.

Vysokorychlostní tratě jsou téma, o němž se dlouho mluví, ale zatím se v této oblasti příliš nepokročilo. Co s tím hodláte dělat?

Nechci být ke Správě železnic nespravedlivý. Příprava vysokorychlostních tratí pokračuje, byť má zatím podobu zejména těch základních zjišťovacích a prováděcích studií. Ty existují a v některých případech jsou už poměrně dost rozpracované. Proběhla třeba architektonická soutěž na terminál Nehvizdy.

Byl bych rád, aby dopravní díla měla nejen vysokou hodnotu účelnosti, ale i architektonické kvality. V tomhle směru ve mně bude mít ŘSD i Správa železnic oporu. Může jít třeba o přemostění Vltavy na Pražském okruhu. Kvalitní architektura může vtisknout i této části Prahy nový symbol.

Vaše vláda plánuje už v příštím roce omezit počet úředníků. Jak se to dotkne ministerstva dopravy?

Musím se s úřadem teprve seznámit. Moje zprávy jsou takové, že na ministerstvu už vlna omezování nenaplněných tabulkových míst proběhla. Určitě chci, aby se digitalizovaly další agendy, což se pozitivně dotkne řidičů v případě řidičských průkazů nebo evidence vozidel. Zjednodušení samozřejmě musí přinést také úsporu pro stát, včetně úspory tabulkových míst.

Máte alespoň představu, kolik jich bude?

To nejsem zatím schopen určit.

(Autor: Jan Prokeš)

Rozhovor vyšel na serveru iHNed.cz.

Martin Kupka

ministr dopravy
místopředseda strany
poslanec PČR
expert pro veřejnou správu