Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Hostem diskusního pořadu Události, komentáře ČT24 byl předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Rakouská i česká vláda dnes oznámily výrazné zpřísnění proticovidových opatření, která jsou ale zároveň výrazně odlišná. Rakousko čeká od pondělí plošný lockdown, v Česku se výrazně omezí život neočkovaným, až na výjimky nebudou moci od příštího týdne navštěvovat většinu služeb jako třeba restaurace, posilovny nebo kina. V práci se pak budou muset povinně testovat, a to nejméně jednou týdně. Zřejmě do února bude pokračovat i testování žáků základních a středních škol. Jako potvrzení o bezinfekčnosti se zároveň od pondělí už nebudou uznávat antigenní ani PCR testy. Platit bude očkování nebo prodělání covidu.

Adam VOJTĚCH, ministr zdravotnictví v demisi /nestr. za ANO/:
Zaměstnanec má povinnost se testování podrobit. Ledaže prokáže, že je očkován, po prodělání onemocnění nebo nejdéle před sedmi dny absolvoval jiný test, tzn. PCR, antigenní test v nějakém odběrovém místě.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A v souvislosti s novými restrikcemi vláda schválila i návrh na zavedení krizového ošetřovného ve výši 80 % ze základu výdělku. Lidé v karanténě budou mít zároveň nárok na příspěvek až 370 Kč za den k náhradě mzdy nebo platu.

Marian JUREČKA, předseda KDU-ČSL /SPOLU/:
Parametricky si to představit umím, ale nevím nakolik ta opatření v této fázi, ve které my jsme, a s přístupem krajských hygienických stanic dávají úplně takový smysl, jako dávaly na jaře.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A v Událostech, komentářích teď vítám naše první dva hosty, tím prvním je vicepremiér v demisi Karel Havlíček, a tím druhým Roman Kraus, předseda senátního zdravotnického výboru. Pánové, oběma dobrý večer.

Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Dobrý večer vám i divákům.

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
Dobrý večer z Mníšku pod Brdy.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane vicepremiére, dnes schválená opatření, jste přesvědčen, že budou dostatečná?

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
Jsou to opatření, která odpovídají dané situaci, jsou to opatření, která přibližně kopírují Německo, nejenom tedy dnes už Bavorsko a troufáme si tvrdit, že to je zpřísnění, které je dost podstatné. Je pravda, že to není až tak na hranu, jako je třeba v Rakousku, ale je to srovnatelné s tím Německem.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Máte data, máte předpovědi, co ty současné kroky s epidemií udělají? Do jaké míry sníží pohyb lidí? Kdy začne ta křivka zase klesat nebo zkoušíte v tuto chvíli?

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
V tuto chvíli to není ani tolik o křivce, možná jste dneska viděli, možná i diváci, mimo jiné Česká televize to i hezky odvysílala, srovnání křivek Irska a České republiky, a tam je zajímavá jedna věc - Irsko má proočkováno, protože to je země, která má skutečně hodně proočkováno, přibližně o 20 % více než Česká republika, mají 92 %,18 plus, my máme 71 %, co je zajímavé, tak křivky lidí nebo čísla těch lidí, kteří mají infekci, tak jsou přibližně stejná, ale, a to je důležité, čísla těch, kteří jsou v nemocnici, jsou přibližně čtyř a půl násobně nižší právě v Irsku, co tím vlastně říkáme. Důležitější než sledovat křivku počtu infikovaných je sledovat počty lidí v nemocnicích, a právě tomu nesmírně pomáhá právě proočkování, takže to je tím cílem toho očkování.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano, ta data jsou divákům České televize známá, včera jsme je vysílali večer a pak byla dnes použita i z vaší strany na té tiskové konferenci na Úřadu vlády. Bavili jste se na tom dnešním zasedání o možnosti povinného očkování, nebo to není na stole?

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
Není to na stole, jdeme tou cestou stále ještě motivační, byť je pravda, že to omezení pro ty neočkované už je poměrně významné, v zásadě nemohou navštěvovat běžné služby.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Andrej Babiš sice vyloučil úplný lockdown, nicméně Němci ho nevylučují, Rakušané, jak už jsme řekli, ho zavádějí. A ta naše čísla se od německých nebo těch rakouský výrazně neliší, takže lockdown je teď zcela, teď myslím ten plošný, je zcela mimo hru nebo si hrajeme na to, že nebude v tuhle chvíli a necháváte to na nové vládě, aby to potenciálně zavedla ona?

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
Není to, že bychom to nechávali na nové vládě. My popravdě nevíme přesně, co nová vláda chce, protože stále jsme nedostali od ní prostě nějaké jasné stanovisko. Víme možná, co nechce, a my se nemůžeme dívat už na to prostě, jak by to řešila případně nová vláda. My budeme vládnout do poslední hodiny nebo do poslední hodiny s maximální odpovědností. Zavádíme náročná opatření, přísná opatření, budeme to firmám kompenzovat, omezujeme samozřejmě neočkované zcela jasným způsobem, navíc prostě všichni ti, kteří půjdou do práce, tak se budou muset opětovně testovat, bude opět plošné testování ve školách. Já myslím, že to jsou opatření, která jsou srovnatelná s jinými zeměmi.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Vy jste řekl, pane vicepremiére, že opozice tedy nepředkládá konkrétní návrhy. Já budu teď citovat to, co říká opozice, v tuto chvíli stále ještě opozice, a sice šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, Seznamu Zprávy dneska řekla, že to na ni působí tak, že na novou vládu vlastně už nezbyde nic jiného než ten lockdown zavést, a teď její citace: „Myslím si, že v tuto chvíli je záměr vlády Andreje Babiše udělat všechno pro to, aby nám předali zemi, co se týče covidové situace, v com nejhorším stavu.“ Váš komentář?

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
To je něco těžko uvěřitelného, protože já pochopím to, že dští zlost na nás, jako na její konkurenty, na politiky atd., ale tohle je plivnutí do tváře stovkám a tisícům lidí, kteří dnes a denně tvrdě pracují a jsou na hranici vyčerpání, to přece není jenom o těch vládních činitelích. A tato kolovrátková arogance se domnívám, že spíše je v důsledku toho, že oni sami neví to řešení, a že se dostávají dneska do situace, kdy neví, jakým způsobem budou postupovat, a projevuje se to právě v těchto, v těchto takových frázích.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Mluvíte o tom, že lidé jsou na pokraji vyčerpání, ti zdravotníci jsou na pokraji vyčerpání proto, že se po třech nepovedených vlnách, zdá se to počtvrté nepovedlo vládě.

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
Pane redaktore, to bychom takto mohli říct o celém světu. Co se nepovedlo vládě v Německu? Co se nepovedlo vládě v Rakousku? A co se nepovedlo vládě na Slovensku? Je přece zcela zjevné, že s tím virem se nedá bojovat, co se dá a co musíme dělat, tak maximálně se snažit ochránit lidi, a to ochráníme tím, že se budou očkovat. Ale já se mohu stejně tak zeptat, co špatného udělali právě třeba v Německu nebo v tom Rakousku.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
V obou zemích je například očkování na vyšší úrovni než u nás, byť v Rakousku zhruba o 10 %, ve zbytku západní Evropy zcela zásadně, a tam, kde je zásadně vyšší, tak nemají problémy, které máme my.

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
Velmi se mýlíte, pane redaktore. Opětovně se můžeme podívat do zemí střední Evropy, to Rakousko má proočkovanost jenom o kousek vyšší, a ta čísla tam jsou velmi nepříznivá. Slovensko má proočkovanost nižší, tam jsou čísla taky nepříznivá, Polsko má proočkovanost nižší, prostě ta proočkovanost ±2-3 % samozřejmě, že je důležitá, ale nesehrává v tom už tu absolutně dominantní roli, takže prostě, kdybychom byli pouze my na tom nedobře, já bych to pochopil, ale co Belgie, a co ostatní země? Není to zdaleka jen o těch východních zemích. Je pravda, že ta vlna šla, šla z jihu a tam, kde ty země byly třeba v září, a my jsme na tom byli dobře, tak to nebylo proto, že jsme výjimečně dobří, ale proto, že ta vlna prostě se šířila nějakým způsobem. Teď je to tak, že ve střední Evropě, a zase v těch zemích jižních je to o něco, o něco lepší, prostě celý svět zažívá čtvrtou krizi nebo čtvrtou vlnu, a nesmírně těžko se tomu vzdoruje.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Já jenom opakuji to, že v těch zemí, kde je proočkovanost přes 80 %, někde kolem 90 %, jsou na tom výrazně lépe. Pane Krausi, pojďme k vám teď, dnešní opatření a ta opatření, která budou platit od pondělka, o kterých jsme informovali, je to podle vašeho názoru dostatečné?

Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Já si myslím, že dostatečné to je určitě. My jsme naopak, ještě náš AntiCovid tým, a to pan ministr tedy opravdu neměl pravdu, že jsme nepředložili žádný náš plán, my jsme ho předložili, my jsme ho dokonce včera od půl osmé ráno 2 hodiny diskutovali, a pan ministr, předpokládám i s našimi názory a podněty šel potom na jednání na vládu, kde se přijala tato opatření téměř ve finální fázi. Takže já se opravdu ohrazuji teď, já jsem si nemyslel, že ta debata bude taková, že bude řečeno, že my nic neděláme a my jsme nic nenavrhli. Navrhli jsme trošku něco jiného, my jsme chtěli zachovat ještě to T v tom schématu OTN nebo ON proto, abychom umožnili i těm neočkovaným, kteří budou testováni PCR testem, který nebude starší, jak 72 hodin, k těm vyjmenovaným službám, které teď budou omezeny. Je to samozřejmě koncept trošičku jiný, ale my předpokládáme, že pokud se tato opatření budou skutečně dodržovat, kontrolovat, a to je opravdu osobní odpovědnost každého z nás vůči sobě, i vůči okolí, tak že to bude mít určitě dopad. Takto, já se obávám, že trošičku ještě prohloubíme jakýsi, ono se říká příkop, prostě jakési to protiřeči mezi skupinou očkovaných a neočkovaných, a že ten dopad nebude významný na vývoj epidemie. Viděli jsme tam tu křivku, kterou jste ukazoval, pane redaktore, že pořád počty pozitivně testovaných narůstají, zatím pořád ta exponenciála běží nahoru. Biostatistici mají 3 varianty modelu, který tam byl ukázán. Je fakt, že teď modelují průběh epidemie na jiném viru, když ty predikce byly před rokem, tak byly téměř stoprocentní tomu vývoji, protože to byla ta varianta alfa, teď máme variantu delta, která bohužel je nakažlivější, a chová se trošičku jinak. Ale každopádně zásadní problém, který máme, a mají ho částečně i ty země Rakousko, Německo, co jste vyjmenoval, je opravdu to nízké procento naočkovaných obyvatel. A tady si myslím, že jsme opravdu selhali a teď nechci říkat vláda, selhali nakonec i odborníci, protože jsme od začátku se k tomu měli informačně chovat jinak, neměli jsme ztratit důvěru občanů, neměla vláda ji ztratit, a pak bychom na tom mohli být třeba tak jak Dánsko nebo Portugalsko, kde z různých důvodů ti občané tam mají důvěru buď ve svoji vládu nebo v tom Portugalsku, jak jsem již vícekráte opakoval, vůči admirálovi, který dokázal většinu lidí přesvědčit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ano, to se stalo v těchto zemích. Já jsem to sám uváděl jako příklad. Na druhou stranu, pan vicepremiér má pravdu v tom, že v jiné části Evropy, v té střední a východní, ta proočkovanost je zásadně nižší, takže ta nedůvěra možná ve státní instituce není věc jenom, která trápí nás tady. Pojďme se podívat na tu jednu konkrétní věc, která se týká otázky možného povinného očkování, která je teď zmiňována právě v souvislosti s Rakouskem, kde to bude od února povinné. Je tohle věc, o které někde vzadu ve své mysli uvažujete, nebo je to úplně mimo v tuto chvíli?

Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
O povinném očkování opravdu neuvažujeme. Uvažujeme o pozitivní motivaci a hlavně o umožnění těm, kteří očkováni ještě nejsou, a nejsou to ti tzv. antivaxeři, ale prostě lidé, kteří z nějakého důvodu neměli dost informací, nemohou se dostat do očkovacích center atd. Prostě my jsme měli již včas rozjet takovou jakoby takovou door-to-door kampaň, jak se používá občas před volbami, tzn. adresné oslovování těch lidí, zvláště rizikových 65 plus, kteří naočkovaní nejsou. My dneska máme úplnou přesnou informaci, kteří lidé naočkovaní nejsou, kde jsou, u kterých praktických lékařů registrováni. Byly jim adresně rozeslány dopisy, jak těm, jak těm praktickým lékařům, tak stejně těmto klientům zdravotních pojišťoven, ale bohužel, není tam ten osobní kontakt, a tady se měli včas aktivovat, zvláště s pomocí těch nevládních organizací, které například v Brně s tím máme vynikající zkušenost, tak prostě návštěva a adresné přesvědčování a hlavně vysvětlování těm lidem, co jim to očkování přinese a umožnění jim se očkovat třeba i na místě samém přímo tím mobilním týmem. A tady si myslím, že jsme trošičku zaspali nebo hodně zaspali, a že jsme mohli být dál podstatně s tím procentem očkování.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
My se dostaneme k tomu, zda tenhle návrh, o kterém hovoříte nebo tenhle přístup je realizovatelný, jestli na to jsou kapacity, s hosty v další části debaty. Ale pojďme ještě dál, já bych rád využil toho, že tady máme vicepremiéra Havlíčka, za chvilku se podíváme i na finance na podporu firem, o které budete hovořit o víkendu, ale ještě předtím se zeptám, pane vicepremiére, na jinou věc, a to jsou kapacity PCR testování. Mnohdy trvá několik dnů, než člověk získá termín na to, aby se mohl dostat na tenhle ten test. Rakousko, co se týká PCR testů, je na tom násobně řádově lépe 9×, 10× více PCR testů denně, 440 000 včera oproti našim zhruba 9× méně. Co děláte pro to, aby tyhle ty kapacity PCR byly lepší? Abychom měli lepší přehled o tom, jak se ten virus šíří v populaci?

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
Kapacity PCR testů se stále rozšiřují. Je faktem, že nyní možná po nich nebude tak velká poptávka, protože právě my tlačíme velmi na to, aby se více očkovalo, a právě proto jsme vlastně zavedli ten režim do těch maloobchodů, respektive do služeb, abych byl přesný, v režimu ON, tzn., cílem není testovat se, je to, řekněme, samozřejmě rovněž jedna z cest, ale cílem je jednoznačně očkovat se. Takže naším cílem je, abychom se maximálně očkovali a pochopitelně navyšovat PCR kapacity, ano, protože je lepší, a to je pravda, prostě testovat PCR než antigenními testy, ale to množství, které my potřebujeme otestovat…

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Ale tohle je přesně to, pane vicepremiére, co vám někteří odborníci vyčítají, a říkají, že když teda se nedaří více očkovat, tak by se mělo maximálně v možné míře testovat a zjišťovat, jak na tom lidé jsou. Tzn. testování a případná izolace potom těch lidí, kteří jsou pozitivní. Pokud tedy odhlédneme od toho, že to PCR teď nebude, nebo testy jako takové nebudou součástí téhle té rovnice, jak říkáte OTN, to T z toho vyjímáme, nepřicházíme o důležitá data?

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
Nepřicházíme o důležitá data. My to testování nepodceňujeme. Je pravda, že kolem toho byla velká diskuse. Já nejsem odborník, abych v tuhle tu chvíli argumentoval úplně vším, a ministerstvo zdravotnictví bylo trošku obezřetnější v tom testování, nakonec zvítězily názory teda epidemiologů, těch, kteří říkali, běžme do toho plošného testování znovu, tzn. jak ve školách, kde se tedy bude na týdenní bázi testovat, tak ve firmách, kde se rovněž pojede na týdenní bázi. Samozřejmě, budou se upřednostňovat PCR testy, případně antigenní testy se servisem, tzn. s odborníky, ale pokud toto bude nedostačující, poté se budou, podobně jako třeba v tom Německu, uznávat i ty testy, samotesty.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Krausi, jak zvýšit kapacity testování?

Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Já si myslím, že ty kapacity dostatečné nejsou, to se vždycky obecně řekne, máme jich dost a zvětšovali jsme je, já neznám konkrétní čísla, kolik se zprovoznilo nových laboratoří nebo nových přístrojů. Není to jen o přístrojích, je i potřeba mít laboranty, kteří to umí obsluhovat. Ale hlavně celá ta logistika té informace, na mnoha místech je velmi, velmi špatná, takže vy jste odebrán nebo je vám odebrán vzorek, poslán na PCR test, který je udělán, ale ten výsledek se leckdy lidé dozvídají až už vlastně ten výsledek je takzvaně prošlý, to znamená po 48 hodinách i déle. To neznamená, že když bychom měli čistě teoreticky dost těch laboratorních přístrojů, tak pokud nemáme celý ten řetězec, od odběru biologického materiálu až po výsledek u toho klienta, u toho potenciálního pacienta, tak pak i množství jsou nic neříkající. Navíc dneska jsou k dispozici už malé takové jakoby PCR přístroje, které jsou schopny za den udělat zhruba 100 vyšetření, a které mohou obsluhovat relativně laici, a máte výsledek do několika málo hodin. Takže v tomto, pokud já vím, se neudělalo vůbec nic. Nevím přesně počty přístrojů, které se nakoupily, to opravdu na to neumím odpovědět. Ale jednoznačně, když nebudeme testovat, tak ztratíme tu informaci o možných nově vznikajících ohniscích, jak chceme potom trasovat, když netestujeme? Tenhle nástroj, který by měl epidemii taky možnost řídit, ten úplně ztrácíme. Plošné antigenní testy, jak bylo řečeno ve školách a ve firmách, jsou jistě dobrou věcí, ale samozřejmě, pokud jsou pozitivní, musí se verifikovat. A další věcí je úvaha o tom, že i očkovaní mohou býti nakaženi a mohou míti projevy nemoci, a měli by být, podle mého názoru, přinejmenším v těch výrobních podnicích v těch továrnách testováni. To jsou...

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
A pojďme na závěr, pardon, že vám skáču do řeči, jenom bych rád ještě se dostal k poslední věci. Pane vicepremiére, o víkendu budete ladit pomoc firmám, a pak o tom budete jednat na vládě v pondělí, jaká je teď ta nejpravděpodobnější varianta?

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
Ta nejpravděpodobnější varianta je taková, že firmy si budou moci vybrat ze třech programů, bude to program COVID 2021, program COVID nepokryté náklady, což jsou osvědčené programy, které budou kompenzovat část nákladů, případně budou přispívat na zaměstnance, a pro ty nejmenší firmy, respektive osoby samostatně výdělečně činné, tak se bude využívat kompenzační bonus. V tuto chvíli diskutujeme se svazy o tom, jaká bude v uvozovkách „vstupenka“ do tohoto programu. My jsme původně navrhovali 50 % poklesu tržeb, svazy navrhovaly 30 %, je varianta taková, že bychom se mohli přiblížit i k těm 30 procentům, s tím ale, že by potom ta podpora nebyla tak významná, tzn. například v těch nákladech jsme navrhovali 60 %, tak by to mohlo být méně, a stejně tak potom příspěvek na toho zaměstnance by byl o něco menší. Čili je to o tom, že čím více vlastně pustíme těch firem do té podpory, tak potom ta podpora bude o něco menší, ale chceme to ještě dohrát se svazy v průběhu víkendu.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Pane Krausi, je něco z tohohle, co zmínil pan vicepremiér, přijatelnější pro vás jako pro nastupující koalici než něco jiného?

Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Já ještě nevidím, ani pan premiér neřekl tu konečnou verzi. Myslím si, že tato snaha je opravdu orientována správným směrem, a počkáme si na ta konkrétní čísla. Ale každopádně podpora zvláště drobných živnostníků, ale i ostatních podnikatelů být musí, a teď je otázka jenom, co si můžeme dovolit. Ale každopádně my si nesmíme dovolit další krachy, další bankroty tady těchto zvláště malých podnikatelů. Takže já to určitě podporuji. Tady ty kompenzace, bonusy, a jak se to všelijak bude nazývat, ať už to bude těmi původními názvy paní ministryně Maláčové, nebo jakkoliv jinak, ale samozřejmě to podporuji a určitě celá naše nová koalice to podporovat také bude.
A o těch detailech by spíš měli hovořit ekonomové, protože já nedokážu říct, co má být, jestli 30 nebo 35 % a jestli se má dávat 60 % nebo vyjde méně, to skutečně si nedovolím tohle hodnotit.

Martin ŘEZNÍČEK, moderátor:
Roman Kraus, Karel Havlíček. Pánové, děkuju mnohokrát za to, že jste byli hosty Událostí, komentářů, a my to teď o víkendu budeme určitě velmi bedlivě sledovat, na čem se nakonec podaří vládě a zástupcům zaměstnavatelů, lépe řečeno firem, tedy, dohodnout. Díky moc.

Roman KRAUS, předseda senátního výboru pro zdravotnictví /ODS/:
Děkuji za pozvání, dobrou noc.

Karel HAVLÍČEK, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy /ANO/:
Mockrát děkuji a přeji všem hezký večer.