Novinky Mediální výstupy

(Aktuálně.cz) Tři měsíce uplynuly od cesty předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan, během které jeden z tamních podniků Autoland Technology slíbil, že Česku daruje pět výrobních linek na roušky a respirátory. Ačkoliv se původně mluvilo o tom, že by mohly být u nás instalovány už na podzim, do Česka zatím ani jedna výrobní linka nedorazila. Podle Vystrčila bylo vyjednávání komplikovanější, než čekal. Tchajwanci nejdříve chtěli věnovat všech pět výrobních linek českému státu, nakonec se ale rozhodli, že čtyři z nich darují tuzemské firmě, se kterou zde navážou dlouhodobou spolupráci. Vystrčil jejich rozhodnutí vítá. "Pokud tu opravdu vznikne soukromé centrum výroby roušek a respirátorů, bude to jedině dobře. Konečně je totiž přestaneme brát z Číny," říká předseda Senátu.

Co se s touto linkou bude dít dál?

Technický a zkušební ústav stavební ji podle mě někomu za určitých podmínek pronajme. Jednou z těchto podmínek může být, že pronájem bude splácen formou výroby roušek a respirátorů, které půjdou do Státní správy hmotných rezerv. To ale jen tipuji.

A co se stane s těmi zbylými čtyřmi výrobními linkami, které jsme měli dostat od Tchaj-wanu?

Podle mých informací si Autoland Technology našla v České republice partnera, kterému je chce darovat. Uvidí se, do jaké míry se bude jednat pouze o dar a do jaké míry to bude souviset se založením nějakého společného podniku v České republice, který by vyráběl roušky a respirátory nejen pro Česko. To teď nedokážu přesně říct. Tento vývoj je logický. Kdyby všech pět linek dostal český stát, vznikl by problém, komu a jakým způsobem je tady darovat, protože jejich kapacita je větší, než kolik se v Česku vyrobí respirátorů za rok. Řešilo se tedy, co s linkami, až tady budou, komu by je měl stát dát do pronájmu, a ukázalo se, že ani z hlediska konkurenceschopnosti to není tak jednoduché. Kdybych to měl shrnout, vypadá to, že jedna linka půjde státu prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu a čtyři budou darovány podniku, který tu chce založit Autoland Technology společně s nějakou českou firmou.

Víte, s jakou firmou tady Tchajwanci chtějí spolupracovat?

To teď nechci uvádět, protože nevím, jestli se to třeba ještě nezmění. Ale cílem této spolupráce by měl být vznik centra pro výrobu roušek a respirátorů, do kterého se český stát nebude nijak zapojovat. Byla by to spolupráce na úrovni soukromých českých a tchajwanských subjektů.

Nedávno jste uvedl, že sem první výrobní linka dorazí začátkem prosince a další čtyři pak o měsíc později. Stále tu ale není ještě ani jedna. Na čem to tedy vázlo?

Dnes to nevidím tak, jak jsem si původně myslel, že by zdaleka jediný problém byl na české straně. Ukazuje se, že váhání, jakým způsobem sem linky darovat, bylo od začátku i na tchajwanské straně. Ne že by nám je snad nechtěli dát nebo nám pomoct. Jejich představa, že nám linky darují, pořád nad nimi budou mít kontrolu a zároveň jejich provoz zařídí český stát, ale nebyla reálná. Pokud linky dáte českému státu, pak budou podléhat českým zákonům, a v tom okamžiku nelze realizovat přání dárce, protože nad nimi má dohled stát. Což dárce nebyl nejdříve schopen úplně pochopit. Zároveň si uvědomoval, že kdyby to dal nějaké české firmě, budou linky podléhat clu. Zkrátka se ukázalo, že celý ten proces je mnohem složitější, než se na první pohled zdálo. Dle mého názoru se nakonec dárce rozhodl, že linky daruje firmě, ale tchajwanské ministerstvo, které vědělo, že už tady jsou nějaká očekávání, rozhodlo, že zúřaduje jednu linku, kterou předá českému státu. A to vše vedlo k dlouhému vyjednávání.

Tušíte, proč se nakonec společnost Autoland Technology rozhodla věnovat tyto linky soukromému subjektu?

To já nevím, to je otázka na ně. Zdá se mi, že měli již dopředu vytipované v Česku možné partnery, ale těm naše ministerstvo průmyslu nechtělo linky pronajímat, protože neměli certifikaci nebo nesplňovali jiné podmínky. A ministerstvo řeklo dárci, tedy Autoland Technology, že pokud takovému partnerovi tyto linky chce přesto dát, tak samozřejmě může, je to na ní, ale nemůže chtít, aby to za ni řešil stát, který by tím pádem nesl odpovědnost za to, zda se linky rozběhnou, nebo ne. Ministerstvo průmyslu nechtělo podstoupit takové riziko, že by to pronajalo firmě, která nemá potřebné certifikace, bylo to celé komplikované. Ale neměl jsem pocit, že by to někdo z české strany chtěl blokovat. Spíš docházelo k vyjasňování pozic, i když to na můj vkus dlouho trvalo. Ale teď už to snad bude. Máme zásobu roušek a respirátorů do února a já jsem přesvědčený, že nové centrum výroby s těmi čtyřmi linkami tu do té doby vznikne. A ta první linka darovaná českému státu by měla přijít ještě dřív.

Víte, kdy přesně dorazí?

To nevím, to už musí dojednat jiní. Vznikla tu kolem toho velká očekávání, dnes už bych to asi komunikoval jinak. Nejdříve bych se snažil více domluvit detaily. Jenže pak by to vypadalo, že něco tajíme.

Pokud stát bude muset nakupovat roušky a respirátory, které se vyrobí na linkách patřících soukromé firmě, nepostrádá pak takový dar trochu smysl? Zvlášť když nám měl především ušetřit peníze…

Jasně, ale ta jedna linka, která bude darovaná našemu státu, má také nějaké režijní náklady. Není to tak, že sem někdo přiveze linku a na té se bude zdarma vyrábět pro stát. Také tam budou lidé, kteří ji budou muset obsluhovat, budeme muset nakupovat materiál, vytápět halu, ve které se bude vyrábět, a podobně. Výsledný produkt, tedy rouška, je pak levnější jen o tu počáteční investici. Když dostanete auto, taky nejezdí zadarmo. Můj názor je, že pokud tu opravdu vznikne soukromé centrum výroby roušek a respirátorů, bude to jedině dobře. Konečně je totiž přestaneme brát z Číny. Budeme mít společnost schopnou produkovat 60 milionů respirátorů a roušek ročně, které bude rozvážet dál po Evropě. To by bylo skvělé, doufám, že tímto směrem se to bude ubírat. Česká výroba za použití tchajwanské technologie. Líbí se mi to víc, než kdyby sem někdo přivezl linky státu a nestaral se o ně dál. Tchajwanci dodají technologie, my know-how, protože jsme dobří ve vědě, jen pokulháváme v aplikacích. A tak by to do budoucna mělo probíhat mezi Tchaj-wanem a Českem. A kvůli tomu klidně obětuji i ten čas, který jsme věnovali vyjednávání.

Nebojíte se, že to bude spíš interpretováno tak, že český stát nebyl tak dlouho schopný linky převzít, až o čtyři z nich přišel?

Ale nepřišel, my je tu budeme mít.

Není problém také v tom, že tu i dnes máme české výrobce respirátorů i roušek, jenže nejsou konkurenceschopní kvůli levnějším výrobkům z Číny?

Máte pravdu a to jsou věci, na kterých musíme pracovat. Se senátorem Pavlem Fischerem se chceme podívat na zákon o zadávání veřejných zakázek. Není možné to dělat tak, že budeme odebírat dotované zboží z Číny a čeští výrobci spláčou nad výdělkem. Čína dotuje zboží svých výrobců tím, že platí poštovné, a my s tím nejsme schopni nic udělat. Všechny sklady jsou nacpané rouškami a respirátory z Číny až do února. Takže až sem ty linky přijedou, nebudou mít pro koho vyrábět.

Takže když ty darované linky něco vyrobí, tak se to stejně vyveze do zahraničí?

Tu linku, kterou dostaneme jako stát, budeme mít pro případ, že budeme potřebovat rychle spustit výrobu roušek a respirátorů. A ty další čtyři linky budou muset mít otevřené dveře ven - tedy pokud bude český stát dál nakupovat z Číny, budou dovážet do těch států, které výrobky z Číny neberou. Problém je v tom, že náš zákon o zadávání veřejných zakázek říká, že jedním z rozhodujících kritérií je cena.

Co s tím chcete dělat?

Musíme docílit změny zákona o zadávání veřejných zakázek. Je potřeba ošetřit, aby jednou z podmínek výběru zboží bylo, že bude vyrobeno v Evropské unii. Nebo aby tomu tak bylo alespoň v případě strategického zboží, jako jsou ochranné pomůcky, IT věci a podobně, tedy takové, které se dotýkají naší bezpečnosti. Čínské lidové republice se vyplatí dotovat roušky a respirátory, které k nám putují, protože tím budují závislost Česka na Číně. To je věčná debata o tom, jestli připustíme závislost na nedemokratických zemích. Pokud ano, hrozí, že nám tu postaví jadernou elektrárnu někdo, kdo pak bude znát její slabá místa, bude třeba vědět, jak hacknout elektronické sítě. Nebo bude vědět, že když nám nedodá roušky, nebudeme mít dostatek ochranných pomůcek.

Může takový návrh na změnu zákona o veřejných zakázkách vzniknout na půdě Senátu?

Ano, bavíme se o tom, ale musíme najít někoho, kdo to dokáže napsat, chceme se i třeba podívat na zkušenosti do zahraničí. I dnes lze dodání výrobků soutěžit na základě jiných kritérií, než je cena, ale neděje se to, protože se každý bojí, že to bude napadnuto u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

(Autor: Michaela Endrštová)

Rozhovor vyšel na serveru Aktuálně.cz.

Miloš Vystrčil

předseda Senátu PČR
místopředseda strany