Novinky Mediální výstupy

(ČT 24) Vedení státu se po čase znovu sešlo na Pražském hradě, aby sladilo noty, nebo si alespoň řeklo, kam Česko patří a kam chce směřovat. Prezident, premiér, 3 klíčoví ministři a šéfové obou komor Parlamentu probírali hlavně směřování EU po startu brexitu, bezpečnost, ale i chystanou cestu prezidenta Zemana do USA. Jaké měla schůzka výsledky? A vysílá Česko lepší signály do zahraničí poté, co se vedení státu začalo společně scházet? O tématu v Událostech, komentářích ČT24 diskutoval předseda ODS Petr Fiala.

Celý rozhovor s Petrem Fialou můžete zhlédnout na ČT24.

David BOREK, moderátor:
Nejvyšší ústavní činitelé si dnes na Pražském hradě vyjasňovali klíčové otázky zahraniční politiky. Schůzka se koná pravidelně každého čtvrt roku a účastní se jí prezident, premiér, předsedové obou parlamentních komor a ministři obrany a zahraničí. Dnes řešili, o co by se měla Česká republika snažit po odchodu Británie z Evropské unie.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
První požadavek, na kterém jsme se všichni shodli, hájení zájmu českých občanů v Británii, aby prostě, je nepřípustné to, aby se stali druhořadými občany, anebo aby se jejich podmínky zhoršovali, protože je 3 milionů Britů v Evropě a ti určitě také budou chtít, aby i evropské zacházení s nimi a život s nimi se odehrával na základě jakýchsi základních standardů a důstojnosti.

David BOREK, moderátor:
Tématem taky byla chystaná cesta Miloše Zemana do Bílého domu. I když v jejím programu zůstávají určité nejasnosti.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí /ČSSD/:
Domnívám se, že tady bych nechtěl lézt panu prezidentovi do zelí, protože tohle je asi komunikace, kterou by si měla řídit především prezidentská kancelář, takže vám neřeknu úplně všechno. To, co prozradím a co myslím si, že je jednoznačné, že určitě významný bod bude boj proti terorismu a extremismu v současném světě.

David BOREK, moderátor:
Na otázky Událostí, komentářů už je připraven předseda ODS Petr Fiala. Vítejte.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Dobrý večer.

David BOREK, moderátor:
S námi ve spojení by měl být také předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček z ČSSD. Hezký večer i vám.

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Hezký večer z Mladé Boleslavi.

David BOREK, moderátor:
Pane Fialo, ta porada dnes, to je žánr ústavních činitelů, což vy nejste, ale jak hodnotíte míru, se kterou tato vláda otázky zahraniční politiky konzultuje s opozicí? Myslím posledního půlroku, dejme tomu.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Já jsem byl dlouhodobě nespokojen s tím, jak vláda vůbec informuje o zahraniční politice a koordinuje zahraniční politiku nejenom s opozicí, ale dlouhodobě i třeba Hradem a s prezidentem Zemanem. Byl jsem to já, kdo vyzval pana premiéra k tomu, aby se uskutečnilo jednání šéfů parlamentních stran, které by se týkalo brexitu a týkalo se taky dalších otázek reformy Evropské unie. Po delším volání a několika měsících pan premiér mě vyslyšel a takové jednání se uskutečnilo. A myslím, že bylo pro všechny užitečné, protože zahraniční politiku musíme vnímat v nějakém širším kontextu a je samozřejmě důležité, abychom byli doma sjednoceni na základních národních pozicích, protože jedině tak můžeme být navenek silní.

David BOREK, moderátor:
Čili teď už je to jenom mírná kritika nebo už vůbec žádná kritika.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Ne, kritika je velká, protože ta jednání nikam nepokračují. Vláda informuje třeba v Poslanecké sněmovně o zahraničněpolitických otázkách, a to o velmi podstatných pouze na nátlak opozice, na naše opakované výzvy. Já bych byl mnohem raději, kdyby tady probíhal pravidelný dialog, protože za chvíli máme volby, po volbách bychom měli kontinuálně pokračovat v zahraniční politice a je důležité, abychom se o tom bavili. A já opakovaně vyzývám k tomu, abychom dosáhli nějaké společné národní pozice, abychom si definovali zájmy České republiky, ty společně prosazovali, protože opravdu v zahraniční politice platí, že můžeme být tak silní pouze, nakolik jsme doma jednotní.

David BOREK, moderátor:
Pane Hamáčku, prosím o reakci.

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já se nechci vracet do historie, ale když byla u moci ODS, tak komunikace o zahraniční politice s opozicí byla nulová a koordinace zahraničněpolitických postojů s prezidentskou kanceláří byla velmi omezená, takže já si myslím, že v porovnání s tehdejším obdobím jsme na tom podstatně lépe. Já jsem rád, že proběhla ta schůzka nebo několik schůzek ke společné pozici k brexitu. Tam si myslím, že je shoda, jaké jsou priority České republiky a nám se daří pravidelně koordinovat postoje nejvyšších ústavních činitelů a důkazem toho je i dnešní schůzka. Tudíž mám pocit, že jsme pokročili...

David BOREK, moderátor:
Pane Hamáčku, dobře, ale je to opravdu tak těžký úkol koordinovat postoje ústavních činitelů, z nichž tři jsou sociální demokraté a čtvrtý je bývalý sociální demokrat?

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Tam ještě je přítomen pan ministr zahraniční, je také sociální demokrat, a pan ministr obrany, který je za hnutí ANO. Nicméně to je současné obsazení nejvyšších ústavních funkcí. Ale v té době, pokud se nepletu, byl prezident také bývalý předseda ODS a premiér byl z ODS, tudíž ta koordinace tehdy mohla být samozřejmě lepší na této ústavní úrovni. A v parlamentu se s opozicí, tedy s námi, vládní koalice bavila pouze tehdy, když potřebovala naše hlasy, zejména tedy, když šlo o vysílání našich ozbrojených sil do zahraničí a my jsme tehdy byli připraveni na diskusi a také jsme v drtivé většině vládní koalici podpořili.

David BOREK, moderátor:
Pane Fialo, květen 2007, průzkum CVVM, 62 % populace proti americkému radaru, 30 % pro, ten zbytek nevěděl. Nevšiml jsem si tehdy, že by ODS, která byla ve vládě, nějak zásadně vstřebávala ten kritický hlas veřejnosti.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Zahraniční politika v minulosti byla naprosto srozumitelná a jasná. Nikdo nezpochybňoval, ani prezident, ani vláda, euroatlantickou vazbu, nikdo nevytvářel žádné signály navenek o tom, že by něco mělo být jinak. Teď zahraniční politika dlouhodobě srozumitelná není. To, že se tady bavíme o tom, že se setkávají přední ústavní činitelé a baví se o zahraniční politice, no, to snad musí být samozřejmost. A je potřeba, abychom mluvili jedním hlasem a mluvili srozumitelně. Já jsem byl svědkem tady nedávno toho, jak v klíčových otázkách ministři jedné vlády vystupovali tak rozporně, vzpomeňme si na kvóty, vzpomeňme si na další věci, že nebylo vůbec jasné, jaká naše zahraniční politika je. Slabá zahraniční politika nás ohrožuje. Já si myslím, že tady máme 3 roky nějakou vládu...

David BOREK, moderátor:
Vy jste řekl, pardon, pardon.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
...nebudeme se bavit o tom, co bylo v minulosti. Teď jsme v složitém období, kolem nás jsou velká bezpečnostní rizika, mění se Evropská unie a je potřeba sjednotit zahraniční politiku...

David BOREK, moderátor:
Dobře, budeme se o tom bavit, já tomu rozumím. Ale prosím, odpovězte mi na moji otázku. Vy jste řekl, že česká zahraniční politika není srozumitelná. Možná moje otázka nebyla srozumitelná. ODS, když vládla, tak také nerevidovala svůj postoj k radaru jenom proto, že většina populace, obzvláště té opozičně naladěné byla proti radaru. A já nemusím to brát jako pitvání se v událostech 10 let starých, ale obecné extrakt z té otázky je takový - není to vlastně logické, že zahraniční politika je vždy doménou vlády. Ostatně vláda vládne.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Je to logické, ale taky je logické a dělají to všechny země, které chtějí být v zahraniční politice úspěšné, že se domlouvají na nějakém národním konsensu, který se týká zahraniční politiky. Ten nutně nemusí znamenat, že se ptám na názory veřejného mínění, ale musí znamenat, že se ptám na názory klíčových opozičních sil a pravidelně informuji o svém postoji. To, že se na něčem nedomluvíme, to já chápu a může se to stát, ale důležité je se o to pokusit. Podívejte se, když jsem inicioval to jednání o brexitu, tak jsme se poměrně rychle domluvili na nějakém postoji, které všechny politické strany zastávají a který budou sdílet. Já bych třeba podobnou debatu uvítal i o budoucím vývoji Evropské unie, o tom, jakou máme představu Česká republika o reformě Evropské unie. A podívejte se, já budu rozumět tomu, že se nedomluvíme, ale myslím si, že je obrovská chyba to nezkusit. A já vyzývám k tomu, pojďme to zkusit, když se nám to povede, budeme schopni zájmy České republiky prosazovat mnohem silněji než teď.

David BOREK, moderátor:
Zeptejme se pana Hamáčka, jestli tuto nabídku přijímá.

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Samozřejmě pro takovouto debatu je celá řada možností nejen na plénu Poslanecké sněmovny. Chápu, že pan předseda Fiala by chtěl debatovat na plénu sněmovny, tam je to nejvíce vidět, ale máme odborné výbory, máme zahraniční výbor, máme výbor pro evropské záležitosti, tam se ta debata vede na každém jednání. Máme odborné konference...

David BOREK, moderátor:
Pardon, nepatří toto na plénum? Není to tak zásadní věc, že to patří na plénum?

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Samozřejmě asi finále té debaty na plénum patří. Ale já vždycky bych stál o to, abychom ji nejprve projednali v těch odborných výborech, protože tam jsou poslanci, kteří se odborně věnují dané problematice a poté můžeme již tu předpřipravenou debatu nebo ty předpřipravené výsledky, návrhy, usnesení debatovat na celém plénu Poslanecké sněmovny. Ale Poslanecká sněmovna je primárně zákonodárný sbor. My máme dnes na programu schůze skoro 300 bodů a já si myslím, že si nemůžeme dovolit ten luxus, že budeme věnovat polovinu jednací doby sněmovny diskusím o zahraniční politice, protože souhlasím s vámi, tím hlavním aktérem zahraniční politiky je a bude exekutiva. To znamená vláda. Tudíž já jsem připraven tu debatu vést, ale nemusíme ji výlučně vést na plénu Poslanecké sněmovny, máme pro to i jiné nástroje.

David BOREK, moderátor:
Abychom ale tak jenom neteoritizovali, tak pane Hamáčku, prosím, řekněte mi, a já vám teď přečtu pasáž z prohlášení římského summitu Evropské unie, ke kterému se přihlásil i Bohuslav Sobotka a česká vláda. Pasáž zní takto: „Evropskou unii učiníme silnější a odolnější prostřednictvím ještě větší jednoty a vzájemné solidarity, dodržováním společných pravidel. Jednota je nezbytností i naší svobodnou volbou.“ Konec citátu. S dovolením, když někdo v evropském žargonu řekne ještě větší jednota, tak je to klasické přihlášení se k evropskému federalismu. A já se ptám, na jakém základě, po jaké debatě, po jaké odborné diskusi a veřejné diskusi, pane Hamáčku, se česká vláda prostřednictvím svého předsedy přihlásila k tomuto eurofederalistickému tvrzení?

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já si myslím, že to je trošku vaše interpretace toho textu. Já tam nevidím, nebo neslyšel jsem slovo federalismus.

David BOREK, moderátor:
Ještě větší jednota. ‚Ever closer‘ union je klasický žargon evropských federalistů. Stále těsnější unie.

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Samozřejmě výraz, výraz ‚ever closer union‘ je něco, co je součástí evropské diskuse mnoho let, možná i mnoho desítek let. Takže já to čtu tak, že Evropská unie a členské státy tímto říkají, že na ty zásadní problémy, kterým čelíme dnes, ať je to migrace, ať je to terorismus, ať jsou to finanční krize, musíme hledat společné evropské řešení. Tyto problémy nemají národní řešení, my si nemůžeme naivně myslet, že migrační krizi nebo terorismus vyřešíme tady u nás v České republice bez spolupráce s našimi partnery. Takto já čtu to prohlášení, které vy jste odcitoval a nehledám v tom nějaké skryté přihlášení se k federalismu. Tam slovo federace nepadlo a pokud by takto ten text byl interpretován, tak jsem přesvědčen, že celá řada členských států, například Polsko, by takovýto dokument nepodepsalo.

David BOREK, moderátor:
Vy to intepretujete to jak, prosím, ten římský summit nebo toto třeba prohlášení a vůbec tu diskusi před i po ohledně formulace tohoto textu zásadního?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Ona žádná diskuse není. Ale hlavně podle mě vláda nemá ani představu, co chce prosazovat. A když tady říká pan předseda Hamáček, že se to má probírat na výboru pro evropské záležitosti. Já jsem člen výboru pro evropské záležitosti a pana premiéra se často ptám na to, s čím pojede na jednání summitu, s čím pojede do Bruselu, nebo na jiná místa, a ta odpověď není často uspokojivá, protože pan premiér nám popíše, co se tam bude odehrávat. Ale mě zajímá, co bude prosazovat Česká republika, jak bude hájit zájmy českých občanů, co chceme v Evropě. Toto by nemuselo nastat, kdybychom si to vyjasnili, kdybychom věděli, jestli chceme stále těsnější Unii. Já třeba nechci stále těsnější Unii, možná to nechci většina lidí, možná bychom zjistili, že to nechce ani sociální demokracie. Ale pak se to tam objeví, protože žádná debata se tu nevede, a protože pan premiér žádné jasné postoje k Evropské unii nezastává. A to, čemu teď budeme čelit, není jednoduché. Odchod Velké Británie je krize, kterou si nikdo před pár lety nedovedl představit. Evropská unie nemůže pokračovat dál způsobem, jakým se dosud rozvíjela. Už i komise snad poprvé v historii připouští různé varianty dalšího vývoje. A my bychom tu měli vést seriózní debatu uvnitř České republiky o tom, co my chceme, co my budeme prosazovat. Je jasné, že to řešení nakonec bude nějaké společné, ale my přece musíme do těch jednání jít s nějakou vlastní představou, a pokud ji nemáme, tak nebudeme hájit svoje zájmy, ale budeme hájit zájmy někoho jiného, a to já nechci.

David BOREK, moderátor:
Zní to hezky, ale když si představím, že toto v jiném televizním studiu a s jinými politiky říkají v Německu, ve Francii, v Nizozemsku, v jakékoliv členské zemi Unie, tak výsledkem takovéhoto tlačení národních zájmů přece musí být totální kakofonie. Není nakonec i z hlediska praktického, nechme si stranou sny o tom, že je dobré mít své zájmy, jasně definované, není z hlediska praktického prostě lepší, když těch 27 států v otázce brexitu to bude řešit jednotně?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Ale ve výsledku to musí řešit jednotně.

David BOREK, moderátor:
No ne, ale jestli si nerozhádají, když každý bude tak hodně cizelovat svůj zájem.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Ta iluze je taková a my jí někdy taky podléháme a je naprosto nesprávná, neracionální, že existují nějaké evropské zájmy. Primárně existují zájmy těch jednotlivých národních států, které je v rámci Evropské unie prosazují. A samozřejmě, že se dá dospět k nějaké společné pozici a je to i nutné. Nemůže nikdo vést vyjednávání s Velkou Británií separátně. To ani není možné, ale přece musíme vědět, co chceme. A tady budeme čelit opravdu velké debatě o změnách v Evropské unii. O její reformě. A my musíme vědět, co jako Česká republika chceme prosazovat. Přece nepřijedeme na jednání, neposlechneme si, co říká Francie, Německo, Polsko a oni svoje národní pozice mají zformulované. A my budeme čekat, co uslyšíme a pak se k něčemu přikloníme? Na to já říkám, to je neodpovědný postoj. Pojďme zformulovat českou národní pozici, tu prosazujme a uvidíme, k čemu dospějeme.

David BOREK, moderátor:
Ještě mi, pane Hamáčku, prosím, vysvětlete, jak se ČSSD a vy stavíte k tomu lednovému výroku vašeho stranického kolegy ministra vnitra Chovance, který řekl, že Česko by mělo zahájit jednání o brexitu samostatně s Británií a nemělo by čekat na to, co udělá Evropská unie, protože by to mohlo dlouho trvat. To pořád platí? To je osobní názor pana ministra, nebo je to názor ČSSD? Jak je to?

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já to pokládám za osobní názor pana ministra, pozice České republiky a my jsme si to dnes potvrdili i na té schůzce, je, že musíme vyjednávat společně a musí to být tedy společná pozice Evropské unie. Ale ještě k tomu, co říkal pan kolega Fiala, že nevíme, co chceme. Tak já nevím, koho poslouchal pan předseda Fiala v té upoutávce. Pan ministr zahraničí jasně řekl dvě klíčové priority, které chceme v rámci vyjednávání s Velkou Británií. Ochrana našich občanů ve Velké Británii, kteří tam pracují nebo studují a přístup pro naše výrobky na britský trh. To je jasná pozice. Co jsme chtěli v migrační krizi, my pořád říkáme to samé, a díky tomu, že jsme byli schopni udržet jednotný postoj v rámci Visegrádu, tak jsme posunuli i debatu v Evropské unii. Chtěli jsme vnější ochranu hranic, to se povedlo. Chtěli jsme navýšení rozpočtu Frontexu, to se povedlo. Takže já nemůžu akceptovat argumenty, že nevíme, co chceme, ba naopak na konkrétních důkazech ukazuji, že jsme věděli, co chceme a víme to i ve vztahu k Velké Británii.

David BOREK, moderátor:
Pojďme, pánové, probrat ty další vrcholy onoho trojúhelníku zahraniční politiky nebo zahraničněpolitické orientace. Nejprve USA. Pane Hamáčku, co vlastně čekat nebo co vy čekáte od návštěvy prezidenta v USA nad rámec samozřejmě zdvořilostí a dejme tomu lidského kapitálu, který to bude nějak generovat. Co se od toho dá čekat?

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Já samozřejmě očekávám, že to bude klasická schůzka na nejvyšší úrovni, která kromě toho, o čem jste hovořil, potvrdí tu sílu česko-amerických vztahů a česko-amerického spojenectví i po změně americké administrativy. Pro to si myslím máme celkem solidní předpoklady. Telefonát mezi oběma prezidenty proběhl velmi dobře. Byl bych rád, kdyby v rámci té diskuse se hovořilo i o vzájemných investicích, protože Spojené státy jsou důležitým investorem v České republice. Vzpomeňme například nedávno dojednaný kontrakt nebo dohodu o tom, že firma GE Aviation tady otevře vývojové centrum na letecké motory a mohl bych dát celou řadu dalších příkladů. Takže určitě vzájemný obchod. A samozřejmě také bezpečnost. Spojené státy jsou naším klíčovým spojencem, jsou samozřejmě klíčovým globálním hráčem a pokud chceme bojovat proti islámskému terorismu, proti mezinárodnímu terorismu, proti těm všem fenoménům, které nás dnes trápí, tak Spojené státy jsou neoddiskutovatelný partner a my musíme hovořit o tom, jaký bude podíl České republiky a jak budeme společně v této věci působit.

David BOREK, moderátor:
Pane předsedo, kancelář prezidenta v poslední době naznačuje, že je nepochybným faktem, že za prezidenta Zemana má Česko a bude mít Česko nadstandardní vztahy vlastně se všemi třemi mimoevropskými mocenskými centry toho světa. Tedy Čína, Rusko a USA. Berete to tu tezi?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Zatím čekám na to, jestli se ty vztahy se Spojenými státy skutečně tak rozvinou. Ta dosavadní politika prezidenta Zemana, za kterou jsme ho opakovaně kritizovali, byla hodně zaměřená na Východ, ať už na Rusko nebo na Čínu, nevím jestli...

David BOREK, moderátor:
Ale teď právě bude na Západě.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Nevím, jestli to byla i politika skutečně vlády. Já jsem vždycky si myslel, že vláda, která je z ústavy odpovědná i zahraniční politiku, tak by se měla snažit aspoň s prezidentem domluvit nebo ho dokonce usměrnit v zahraničněpolitických otázkách, to se nedělo. Pokud se budou rozvíjet vztahy se Spojenými státy, a pokud pan prezident Zeman skutečně pojede do Spojených států, pořád ještě nevíme kdy a nevíme ani, jaký bude formáty té návštěvy, jestli bude oficiální státní návštěva, nebo pracovní návštěva. Ale pokud se to stane, tak je to dobře a musím to jenom pochválit, protože Spojené státy jsou skutečně náš klíčový spojenec, jsou mimořádně důležité, my jsme ti, kteří podporují euroatlantickou vazbu, tak pro nás je dobře, když český prezident pojede do Spojených států.

David BOREK, moderátor:
Dobře, ale koriguje to nějak to vaše vymezování se proti údajné orientaci nebo reorientaci české zahraniční politiky na Východ, když teď český prezident nepochybně, dejme tam malé, malé vozovky nebo malý otazníček, ale vypadá to, že bude mít dobré vztahy s novým americkým prezidentem.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Na to si ještě počkejme. Pokud bude mít dobré vztahy s americkým prezidentem, je to pro nás všechny dobře, protože pro mě je mnohem podstatnější mít dobré vztahy se Spojenými státy, rozvíjet euroatlantickou vazbu než nějaké východní experimenty, a než, aby nám tady prezident říkal, že se učí stabilitě od Číny.

David BOREK, moderátor:
A na závěr Rusko. Včerejší teroristický útok, ne první, možná ani ne poslední. Je Rusko spojencem, stále větším spojencem Evropy nebo Západu v boji proti terorismu, a je toto spojenectví věcí, do které je nutné více investovat, než do pokračujících roztržek nebo rozporů okolo Ukrajiny, pane předsedo Fialo?

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Rusko by mohlo být za určitých okolností spojencem, ale zatím úplně spojencem není. Podívejme se na působení Ruska na Blízkém východě, podívejme se na působení Ruska například na Ukrajině. To nevede ke stabilizaci situace a k nějakému společnému postupu. Já si do jisté míry slibuji od nové americké administrativy, že jasněji vymezí vztahy s Ruskem, včetně toho, kam až Rusko smí a kam hlavně nesmí a na základě toho se pak dá domlouvat i nějaká spolupráce. Dosavadní politika Obamovy administrativy vedla k tomu, že vztahy s Ruskem jsou sice na bodu mrazu, ale Rusko rozhodně není žádným spojencem v boji s terorismem tak, jak bychom si to všichni představovali.

David BOREK, moderátor:
Pane Hamáčku.

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Samozřejmě to, co se stalo v Petrohradě, je odporný zločin a my jsme všichni odsoudili a vyjádřili jsme soustrast pozůstalým po obětech tohoto odporného činu. Rusko se samozřejmě stalo obětí teroristického útoku, není to poprvé v historii, i v moderní historii máme několik velkých útoků, které Rusko zažilo. A je potřeba hledat cesty, jak společně proti terorismu bojovat. Samozřejmě tím nejúčinnějším nástrojem je výměna informací na úrovni zpravodajských služeb, tak tam si myslím, že prostor je. Nicméně vyžaduje to budování důvěry a samozřejmě vzhledem k nedávnému vývoji například na Ukrajině to budování důvěry bude velmi složité, ale musíme se o něj pokusit. Kde se nabízí pole pro spolupráci, tak je Rada bezpečnosti OSN. Určitě by stálo za to společně se stálými členy připravit rezoluci, která by byla účinným nástrojem v boji proti terorismu a vymezila nějaké mantinely i možnosti nějakých aktivních opatření proti uskupením jako je Islámský stát nebo, nebo Al-Kajda. Tam ten prostor pro spolupráci samozřejmě také je. A samozřejmě musíme najít, se pokusit hledat prostor pro spolupráci při řešení konfliktů na Blízkém východě, které velmi často stojí u zrodu potom těch teroristických útoků, protože například ten petrohradský je v některých spekulacích spojován právě s působením ozbrojených sil Ruské federace v Sýrii. Takže to jsou pole, na kterých můžeme hledat spolupráci a určitě je v zájmu jak Ruské federace, tak Západu tu spolupráci zintenzivnit a tu cestu k sobě nalézt.

David BOREK, moderátor:
Jan Hamáček a Petr Fiala, debata o české zahraniční politice. Děkujeme, pánové, na shledanou.

Petr FIALA, předseda strany /ODS/:
Na shledanou.

Jan HAMÁČEK, předseda Poslanecké sněmovny /ČSSD/:
Děkuji, na shledanou.

Petr Fiala

předseda strany