Novinky Mediální výstupy

(Zbraslavské noviny) Zbraslavská základní umělecká škola patří k nejstarším v Praze, letos oslaví 75. výročí založení. Ředitel a zároveň zbraslavský zastupitel Karel Nedoma (69) stojí v čele školy už 27 let. Je přitom teprve čtvrtým ředitelem v její dlouhé historii.

Pokud vám zřizovatel školy, kterým je městská část, letos prodlouží šestileté funkční období, oslavíte za tři roky třicet let ve funkci ředitele zbraslavské ZUŠ. Věříte, že už to bude v nové budově v rámci Kulturního kampusu Zbraslav?

Moje předchůdkyně Hana Rendeková školu vedla 25 let. Když jsem ji po ní přebíral, přišlo mi čtvrtstoletí jako neuvěřitelně dlouhá éra. Nakonec jsem ředitelem ještě delší dobu. Pokud by už nová budova za tři roky stála, bylo by to krásné. Doufám, že se to podaří.

V současné době sídlíte v bývalém kulturním domě postaveném svépomocí v akci Z. V čem je dispozice toho domu nejvíc problematická?

Budova není v dobrém stavu. Její statika je narušená, na několika místech je svázaná. Nebyla stavěna pro školní účely. Sídlil zde kulturní dům, ale také policie nebo sběrna oblečení pro čistírnu. Když se sem ZUŠ v roce 1991 přestěhovala, byla většina místností průchozích, což je pro výuku jasný nedostatek. Také akusticky byl, a dodnes tento objekt je, problematický. Zvuk některých nástrojů, například trumpety, prostupuje místnostmi a ruší ostatní.

Mají ve stávající budově problémy také další vyučované obory?

Nemáme dostatečně prostorné třídy pro větší skupiny dětí. Špatně se zde vyučují skupinové předměty, jako například hudební nauka. Nejsou tady prakticky žádné šatny. Za vstupními dveřmi narazíte odpoledne na haldu bot, především v zimě je to velký problém. Taneční oddělení nemá pořádnou šatnu, děti se převlékají v prostoru toalet. Výtvarnému oboru chybí skladovací prostory pro archiv prací, čtvrtky, štětce a další pomůcky. Není to budova pro 21. století. Úplně nám chybí výtah pro handicapované žáky.

Kde pořádáte žákovské koncerty?

Využíváme sál Městského domu, dříve jsme pořádali koncerty na zámku, ale hlavně v zimě tam bylo chladno. Pro některé koncerty si pronajímáme sály v centru Prahy, v Muzeu hudby nebo v Klementinu. Taneční vystoupení pořádáme ve zbraslavské sokolovně nebo v Divadle Jana Kašky. Ve čtvrtek 30. května se však na Zbraslavský zámek zase podíváme, protože tam v Královském sále uspořádáme koncert k 75. výročí ZUŠ.

V rámci Kulturního kampusu Zbraslav by vznikla úplně nová budova pro vaši školu i pro sousední knihovnu. Co by v nich nemělo z vašeho pohledu chybět?

Ideální bude, když budeme mít koncertní sál, větší zázemí pro výuku skupinových předmětů, šatny a skladovací prostory pro výtvarníky. S architekty ze studia monom jsem od začátku proporce chystané stavby konzultoval, takže je v jejich návrhu vše, co potřebujeme. Sál budeme sdílet s knihovnou, která bude stát hned vedle školy.

Co zamýšlený kampus Zbraslavi přinese?

Pro zbraslavskou veřejnost bude mít dle mého názoru obrovský přínos. Vylepší se veřejný prostor v lokalitě ulice Opata Konráda, vznikne zde prostranství se stromy, lavičkami, kde se rodiče posadí, než přijdou jejich děti z vyučování. Kampus bude lidi více sdružovat, můžou se tu konat různé kulturní a společenské akce. Takové zázemí na Zbraslavi chybí.

V současnosti nabízíte hudební, výtvarný a taneční obor. Přemýšlíte o rozšíření školy?

Máme přes čtyři sta žáků, 80 procent z nich jsou ze Zbraslavi. Některé děti k nám dojíždějí z okolních obcí, ale třeba i z Mníšku pod Brdy. V nové budově bychom mohli obnovit literárně-dramatický obor, který jsme před necelými 20 lety zrušili. Šlo by ho efektivně umělecky propojit s Divadlem Jana Kašky, které má na Zbraslavi dlouhou tradici. S navýšením kapacity školy by však muselo souhlasit ministerstvo školství.

Jak se mění v posledních letech zájem o jednotlivé obory?

Osobně vyučuji sólový zpěv a o něj zájem roste. Když jsem začínal učit, nebo když jsem jako žák chodil do hudební školy, tak se zpívaly písně klasických autorů, například od Leoše Janáčka nebo Bohuslava Martinů. Dnešní děti mají často zájem o populární zpěv. A v tom jsme se museli přizpůsobit. Když je dítě nadané a má dobrou techniku a chce dělat klasický zpěv, tak děláme klasický zpěv. Ale když dítě tíhne k populární hudbě, zpíváme i populární písně. Pořídili jsme si kvůli tomu i novou aparaturu.

Mění se také nabídka školy v oblasti výuky hry na hudební nástroje?

Vyučujeme elektrickou kytaru nebo hru na keyboard. V nabídce samozřejmě zůstává i klasická kytara a klavír. V tanečním oboru se nedělá jen klasický, ale také moderní tanec. To samé platí pro výtvarné oddělení. I tam pracují s moderními materiály a technikami.

Jakého nejslavnějšího hudebníka vaše škola vychovala?

Někteří naši žáci pokračují ve studiu na konzervatoři nebo jiných uměleckých školách. Asi nejslavnější je klarinetistka Anna Paulová, která byla devět let žačkou mého zástupce Karla Mezery a dnes je mezinárodně uznávanou interpretkou. Dá se říct, že je dnes světovou klarinetistkou. V březnu se představila na Hudebním festivalu Zbraslav.

Petr Buček