Se 3. dávkou očkování neváhejte!
(www.blesk.cz) Covidová situace v Česku nevypadá nejlépe. Nejstarší poslanec a adept na šéfa zdravotního výboru ve Sněmovně Bohuslav Svoboda (ODS) pro Blesk Zprávy shrnul aktuální stav, apeloval na to, aby lidé, kteří se mohou nechat očkovat 3. dávkou, neváhali, a pozastavil se i nad hrozbou nového omezování nemocniční péče. Pro povinné očkování Čechů však není. A to ani v případě vybraných skupin obyvatelstva. Každý rozkaz v sobě zahrnuje odpor, upozorňuje někdejší primátor Prahy.
Blesk Zprávy: 9902 případů za úterý – jak tenhle nárůst záchytů nakažených vnímáte?
Jako věc, kterou jsem předpokládal. Už v srpnu jsem říkal, že ta další ani ne vlna, ale exploze, protože je to pořád stejná infekce, přijde někdy na úrovni října. Bohužel jsem měl pravdu, což mě mrzí, byl bych radši, kdybych se mýlil. Bylo celkem jasné, že pokud se ta vlna rozeběhne, bude svým množstvím zhruba kopírovat to, co už jsme tady jednou měli, snad jenom s tou zásadní výhodou, že ty průběhy onemocnění by měly být díky částečné proočkovanosti a prodělaných infekcích mírnější.
Aktuálně je hospitalizovaných 2058 lidí – šéf statistiků Dušek varuje před rychlým postupem na 3 tisíce. Co říkáte na současnou zátěž nemocnic a hrozí četnější omezování péče? Třeba v Ostravě už k němu přistupovat musí.
Budeme se ze všech sil tomu bránit, aby se ta péče omezovala. Samozřejmě máme už tu zkušenost, že se ta péče omezuje a v další fázi se to potom vymstí, protože lidé s onemocněními, která nebyla léčena, nebo operována, pochopitelně potom docházejí do nemocnic v klinicky horším stavu. Budeme se snažit, aby k tomu nemuselo docházet. Jsou nemocnice, které už ten systém vytvořily tak, že se zdá, že by byly schopné vybalancovat ten nával nemocných.
Ale pořád zůstává jediná základní zásada – očkujme a očkujte se všichni, protože to je jediná cesta, která zabrání tomu, aby se nám ty JIPy zaplnily. Ne, že by nám to ten virus zlikvidovalo, ten tady bude a bude pravděpodobně dělat i reinfekce u těch lidí, ale ta onemocnění nebudou taková, aby vyžadovala JIPová lůžka a aby zaplnila dlouhou hospitalizací nemocnice.
Co byste vzkázal ohledně třetí, posilující dávky lidem. Mají na ni vyrazit, jakmile to bude možné, tedy šest měsíců od druhé dávky a obdržené výzvě k registraci skrze SMS?
Sám už ji mám. Nemají váhat a mají vyrazit. Podle současných zkušeností je to věc, která významným způsobem ovlivňuje výskyt onemocnění a hlavně jeho průběh. Třetí dávka se zdá, že je z toho očkování nejúčinnější věcí.
A co obavy, že následně bude třeba čtvrtá dávka, pátá dávka…?
Když byste takto počítal, tak byste musel počítat i to, že proti chřipce dostáváme asi 20. dávku, protože se proti chřipce přeočkovává každý rok. Závisí to na typu infekce, na to, jak se ten virus chová, jak mutuje. Samozřejmě jsou očkování, která zabrání onemocnění na 20 let, ale také jsou očkování, kde musíme přeočkovávat po roce a není to nic, čemu by se lidé divili. Chodí každý rok na očkování proti chřipce, proti neuroinfekcím a je to naprosto samozřejmá věc. A u tohoto onemocnění to tak na 90 procent bude.
Nese se většinově aktuální vlna pandemie na neočkovaných? Přece jen převažují jak na JIPkách, tak i v celkovém počtu nových případů.
Samozřejmě nemocní na JIPkách jsou dneska naprosto převážně z lidí, kteří jsou neočkovaní, a proto ten náš apel na to, aby se očkovali, je skutečně tak silný. Protože kromě toho, že to může omezit vůbec tu infekci, že ji člověk nemusí dostat, tak to zcela zaručeně brání tomu, aby průběh onemocnění u něj byl těžký a vyžadoval JIPovou péči.
Mělo by být očkování z vašeho pohledu v Česku povinné?
Očkování by nemělo být povinné. Očkování je úspěšné tehdy, když ho lidé akceptují, když pochopí, že je to věc nutná a potřebná, a aktivně jej podpoří. Každý rozkaz v sobě obsahuje odpor a to nemůžeme potřebovat. Z mého pohledu povinné očkování ne. Ani pro vybrané skupiny obyvatel.
Tedy ani povinné očkování zdravotníků?
Určitě ne. Zdravotníci, kteří s tím mají zkušenosti, jsou očkovaní – lékaři přes 90 procent a sestry přes 80 procent. Je to takové plácnutí do vody. V naší nemocnici se sestry na začátku neočkovaly a snadno zjistily, že onemocní jenom ty, co jsou neočkované. V tom okamžiku to očkování běželo jako blesk.
Jak přistupovat k neočkovaným? U sousedů – tedy v Rakousku či Německu – již řeší dílčí kroky proti neočkovaným. V Sasku dokonce možný zákaz vstupu do hospod či na stadiony. Je to něco, z čeho si máme brát příklad? Chceme jít takovou cestou?
Je to věc, o které my určitě diskutujeme a zvažujeme ji. Ale naše snaha je o tom, abychom ne příkazy a zákazy tu věc řešili, ale abychom těm lidem všem vysvětlili, jak je to potřebné. Těch, co se nemohou nechat oočkovat, jestli jsou to dvě procenta, tak je to moc. Ti, co jsou skuteční odpírači z principu, protože propadli nějakému hoaxu a domnívají se, že jim to naočkuje čip, který je bude sledovat, je okolo 6–7 procent. I když bychom tyto experty neočkovali, tak budeme mít naočkováno přes 90 procent a to by bohatě stačilo na to, abychom dospěli do úplně jiné situace.
Nese se většinově aktuální vlna pandemie na neočkovaných? Přece jen převažují jak na JIPkách, tak i v celkovém počtu nových případů.
Samozřejmě nemocní na JIPkách jsou dneska naprosto převážně z lidí, kteří jsou neočkovaní, a proto ten náš apel na to, aby se očkovali, je skutečně tak silný. Protože kromě toho, že to může omezit vůbec tu infekci, že ji člověk nemusí dostat, tak to zcela zaručeně brání tomu, aby průběh onemocnění u něj byl těžký a vyžadoval JIPovou péči.
Mělo by být očkování z vašeho pohledu v Česku povinné?
Očkování by nemělo být povinné. Očkování je úspěšné tehdy, když ho lidé akceptují, když pochopí, že je to věc nutná a potřebná, a aktivně jej podpoří. Každý rozkaz v sobě obsahuje odpor a to nemůžeme potřebovat. Z mého pohledu povinné očkování ne. Ani pro vybrané skupiny obyvatel.
Tedy ani povinné očkování zdravotníků?
Určitě ne. Zdravotníci, kteří s tím mají zkušenosti, jsou očkovaní – lékaři přes 90 procent a sestry přes 80 procent. Je to takové plácnutí do vody. V naší nemocnici se sestry na začátku neočkovaly a snadno zjistily, že onemocní jenom ty, co jsou neočkované. V tom okamžiku to očkování běželo jako blesk.
Jak přistupovat k neočkovaným? U sousedů – tedy v Rakousku či Německu – již řeší dílčí kroky proti neočkovaným. V Sasku dokonce možný zákaz vstupu do hospod či na stadiony. Je to něco, z čeho si máme brát příklad? Chceme jít takovou cestou?
Je to věc, o které my určitě diskutujeme a zvažujeme ji. Ale naše snaha je o tom, abychom ne příkazy a zákazy tu věc řešili, ale abychom těm lidem všem vysvětlili, jak je to potřebné. Těch, co se nemohou nechat oočkovat, jestli jsou to dvě procenta, tak je to moc. Ti, co jsou skuteční odpírači z principu, protože propadli nějakému hoaxu a domnívají se, že jim to naočkuje čip, který je bude sledovat, je okolo 6 – 7 procent. I když bychom tyto experty neočkovali, tak budeme mít naočkováno přes 90 procent a to by bohatě stačilo na to, abychom dospěli do úplně jiné situace.
Současná situace dospěla do fáze, kdy předkládáme doklady o očkování či bezinfekčnosti v restauracích – jsou takové kontroly správným postupem? A zvyknou si postupně Češi na to, že při příchodu do hospody, baru či jiné provozovny zkrátka musí předložit Tečku?
Myslím si, že s tím lidé nebudou mít žádný problém. Jak jsem měl možnost vidět prokazování se Tečkou na koncertech, v divadle, jak jsem měl možnost vidět, jak to probíhá v zahraničí, tak toto je věc, která lidem nebude vadit.
Bylo chybou zrušit hrazené PCR a antigenní testy pro všechny? Byl byste pro jejich opětovné zavedení, případně hrazení ze státního rozpočtu?
Situace je trošičku jiná. My dneska víme, že testování má smysl u lidí, kteří jsou symptomatičtí, mají nějaké potíže a že nemá smysl provádět testování tam, kde je výtěžnost tak malá a ekonomický smysl je tak těžký proti tomu, co se získá, že to je nesrovnatelné. Tam si myslím, že musíme přejít na to, abychom testovali všechny, kteří mají nějaké potíže, a abychom to testování opírali i o praktické lékaře, kteří ty pacienty znají. A jsou schopni jim kdykoliv, když k tomu dospějí z toho, jak závažný kontakt ten člověk měl s možností infekce nebo že by ty jeho potíže mohly ukazovat na počínající chorobu, tak praktický lékař může samozřejmě pacientovi napsat to, aby se mu udělal test a ten test mu bude zaplacen pojišťovnou.
Vy se máte stát nově šéfem zdravotního výboru ve Sněmovně, kde jste byl předtím místopředsedou. Zdravotní výbor v době covidové nabývá logicky na důležitosti. Na co byste rád, aby se výbor pod vaším vedením zaměřoval?
Jsem přesvědčen o tom, že je to věc, která musí projít kompletně dohodou tak, abychom za tím stáli všichni. Rozhodně musíme dořešit problematiku covidovou a musíme se také zabývat otázkami financování zdravotnictví, protože to je problém, který trápí zdravotnictví na celém světě. Tj. způsob financování a množství financí, které zdravotnictví má.
(Autor: Jaroslav Šimáček)
poslanec PČR
místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR