Novinky Mediální výstupy

(FORUM 24) Jako první z politiků chtěl lékař a poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) mluvit už na lednové schůzi Sněmovny o připravenosti na epidemii koronaviru. Ačkoli jeho návrh smetla vládní většina podpořená komunisty s tím, že je všechno pod kontrolou, realita se ukázala poněkud odlišná. O poklesu důvěry ve stát, kapacitě zdravotního systému i o předvídání dalšího vývoje hovoří docent Svoboda v rozhovoru pro deník FORUM 24.

Pane poslanče, jak hodnotíte dosavadní postup vlády?

Trochu rozdílně bych hodnotil dřívější a ty poslední kroky. Samozřejmě mají zákazová rozhodnutí, která mají snížit komunikaci mezi občany, svůj zásadní smysl. Kontaktní přenos nemoci je nejčastější. Je to tedy jistě věc, která je velmi pozitivní. Stejně jako to, že konečně vznikl ke koronaviru Ústřední krizový štáb (ÚKŠ) a že ho vede odborník. Profesor Prymula (Roman Prymula je náměstek ministra zdravotnictví – pozn. red.) je epidemiolog, velmi zkušený v této oblasti, a je naprosto jasné, že v takovýchto situacích rozhodují odborníci.

Jak by situace mohla vypadat v případě dřívějšího zřízení ÚKŠ?

Doposud byly všechny kroky prováděny velmi chaoticky a vlastně pozpátku. V momentě, kdy se něco stalo, tak se udělalo řešení. Krizový štáb je orgán, který musí na svých jednáních předpovídat na základě svých vědomostí, jaký bude další vývoj, a snažit se předejít některým možným komplikacím. Dále by měl mít samozřejmě jasnou představu o tom, kolik bude potřeba ochranných prostředků, jak bude potřeba zajistit nemocnice a tak dále. Jsou to všechno věci, které jsou sice složité, ale v teorii známé. A to je úkol krizového štábu.

Je to přitom stejná situace jako za povodní, kdy se takto naučili pracovat starostové, kteří byli schopni řešit věci dopředu. Jejich krizové štáby fungovaly dobře, a dokonce fungují v současnou chvíli i krizové štáby na úrovni jednotlivých obcí lépe než stát.

Co tedy konkrétně ukázal koronavirus o fungování státu?

Bohužel jsem zklamán tím, jak k tomu stát přistupoval. Tato pandemie je věc, která je velmi vážná. Nelze si z toho dělat PR a mít několik tiskových konferencí za den. Naopak je nutné odborně řešit, přijímat rozhodnutí a používat všechny prostředky, které tu situaci přibrzdí. Skutečně je to věc, která nemá s politikou vůbec nic společného, nikdo si na tom nesmí nahrávat politické body a je nutné pracovat naprosto systematicky. A dodržet všechno to, co se o těch věcech ví. Už tu byla SARS, MERS a leccos víme i kvůli ebole. Tyhle věci mají definovaný řád. Tohle se nemáme učit za pochodu, ale nasadit na to odborníky, kteří mají mít rozhodující slovo.

Například Tchaj-wan zvládl situaci bez většího omezování občanských práv a svobod. Nedalo se i u nás předejít plošnému zavírání obchodů a restaurací?

Tchaj-wan měl od začátku krizový štáb. Na místě celou tu organizaci vedl velmi zkušený, světově známý epidemiolog. Je to navíc člověk, jehož rozhodnutí platila, a on sám komunikoval s občany. Samotný šéf státu do této věci vůbec nezasahoval a svěřil to celé do rukou odborníků. Předpokládali, co se bude dále dít, a nemuseli dojít k tomu, že by se jim to rozběhlo do té míry, kdy to je nezvládnutelné, kdy musíte začít zavírat a zasáhnout velmi podstatným způsobem do běžného života.

Tím myslím okamžik, kdy naskočí počet případů nad určitou hodnotu. To jsou mocniny, nikoli sčítání. Když si to vezmeme, tak každý člověk nakazí dva, dále jsou čtyři a tak dále. Není to žádná plošně stoupající křivka, ale vyběhne strmě nahoru. Dneska vidíme i u nás, jak rychle to dostává dynamiku. Z ojedinělých případů se stávají desítky a stovky.

V současnosti roste počet nakažených přibližně o třicet denně. Jak dlouho by tento trend mohl trvat?

To se těžko odhaduje. Jsem malý odborník na to, abych mohl takovou věc predikovat. Vím, že v určité podobě zavedená opatření přibrzdí trend šíření, ale nezastaví. Už byl překročen bod, kdy se to celé rozběhlo. Doba, po kterou to bude trvat, je opravdu velmi těžko definovatelná. Podle mě je to otázka minimálně čtyř týdnů.

Proč myslíte, že vláda ještě nenařídila nošení roušek? Bojí se premiér Babiš argumentu, že je nezvládli zajistit?

Ano, protože je nemáme! Lékaři dokonce musí pracovat bez nich. Nedokážou všechny pacienty vyhnat. Někdo se musí starat o těhotné, nádorově nemocné či lidi s nejrůznějším selháváním. Navzdory vydanému pokynu, aby prakticky bez roušek neordinovali, tak to stejně dělají. Co jim taky jiného zbývá? Jejich přístup k povolání, Hippokratova přísaha, je tak zavazuje, že nemají sílu to nedělat. Ale stejně tak platí, že lidé nastupují do tramvají, komunikují spolu na ulicích, takže by to situaci významně zlepšilo. Rouška sice není žádný zázrak, ale v každém případě snižuje možnost toho, aby nakažený šířil vir dál.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler k tomu v Otázkách Václava Moravce řekl, že přes premiérovy sliby o zajištění ochranných pomůcek může vzhledem k jejich nedostatku klesat i důvěra lidí ve stát. Váš názor?

Samozřejmě jdou tyto věci ruku v ruce. Není možné něco slibovat a vydávat to za pravdu, a pak se prokáže, že je to jinak. To ruší důvěru i ve vztahu normálních lidí, natož občanů vůči vedení státu. Není možné v těch věcech nemluvit pravdu a svádět všechno na vnější okolnosti.

Vy jste chtěl ve Sněmovně jako první 28. ledna zařadit na program mimořádný bod s názvem „Informace vlády ČR k opatřením souvisejícím se šířením koronaviru“, ale přes vládní většinu s KSČM to neprošlo. I velká část veřejnosti se ale v té době domnívala, že jde čistě o problém asijských zemí. Co vás k tomu tehdy vedlo?

Vedlo mě k tomu moje povolání lékaře. Vystudoval jsem Lékařskou fakultu hygienickou, protože mě komunisti na všeobecnou medicínu nepustili. V oblasti epidemiologie a hygieny mám naprosto jiné základy než běžný člověk. Řadu věcí o tom vím, mám hodně spolužáků a kamarádů, kteří se tomu věnovali celý život, i kontaktů v zahraničí. Dostával jsem informace o tom, že je to věc, která má nakročeno k pandemii. Proto jsem volal po tom, abychom to začali brzy projednávat. Byly to obavy z toho, co říkala teorie, a sice co všechno se může stát. Bohužel se to stalo. Hrozně rád bych neměl pravdu.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vám tehdy sdělil, že je všechno pod kontrolou a ochranné prostředky jsou zajištěné. Jak si vysvětlujete současnou situaci? Myslíte, že byl špatně informován?

To je přesně to, co jsem říkal. V těchto věcech se nemůže lhát. Myslím si, že nebyl informován. Není to lékař, ale manažer. Pracoval na základě nějakých podkladů, které dostával, a byly asi odborně špatné. Nevím, myslím si to. Kdyby si někdo ty informace opatřil, tak by nemohl postupovat tak, že by říkal, že je všechno pod kontrolou.

Během rozpravy jste se mimo jiné ptal i na dostatečné kapacity zdravotního personálu. Při jakém počtu nemocných podle vás hrozí narušení plynulého fungování zdravotního systému?

V okamžiku, kdy bude řádově okolo tisíce pacientů, kteří budou hospitalizováni v nemocnici a budou vyžadovat intenzivní péči. To znamená odsávačky, dýchací přístroje a další zařízení pro zajištění mimotělního oběhu či problémy s fibrózou plic. Když jich bude tisíc, tak to bude množství, které bude kapacitně obtížně zvládnutelné. Ale opět je to spekulativní odhad.

Každopádně je případný nedostatek přístrojů jedna z věcí, která by se měla dneska řešit. Skutečně by se měla vytvořit představa, kam až to může v těch počtech dojít, a dopředu se na to připravovat. V současnou chvíli máme již pacienta, který je ve velmi vážném stavu, takže tu to riziko bezprostředně hrozí.

Jak by se měla připravovat v současné chvíli větší a menší zdravotnická zařízení?

To všechno je úkol pro ten krizový štáb. Ten musí nadefinovat, jak se musí nachystat lůžková zařízení, jak se má reprofilizovat náplň činnosti, jak se má postupovat v tom, zda mají být prováděny plánované operace a tak dále. Je potřeba rozhodnout o tom, zda se uvolní specializovaná lůžka ve velkých nemocnicních, které jsou schopné takovou péči poskytovat. Samozřejmě to bude znamenat určitý přesun zdravotnického personálu, aby se k pacientům, kteří to budou vyžadovat, dostali specialisté. Možná se budou muset vytvořit i týmy, které budou trvale pracovat na specializovaných odděleních.

Takže zaplať pánbůh, že máme ten krizový štáb. Znovu říkám, že je to opravdu nejzásadnější rozhodnutí vlády. Jsme ve fázi, kdy veškeré trasování kontaktů už nedokáže vývoj zastavit, ale bude ho pouze zpomalovat. Přejdeme do fáze, kdy budeme potřebovat výkonnou medicínu, a na to je potřeba se připravit. Hovořme o tom, co budeme dělat, a nachystejme se na to, abychom nedopadli jako v lednu. Když jsme měli možnost připravit se rozšířením zásob ochranných prostředků, tak jsme to promeškali. Znovu dostávám zprávy o tom, jak je jednotlivá zařízení i radnice shánějí a nemají je.

Jaké nové poznatky o nemoci vlastně máme? Aktuálně se mluví třeba o tom, že bychom se měli vyhýbat i domácím mazlíčkům. O tom máte nějaké zprávy?

Tuto informaci nemám, ale vzniká to neustále. Je řada věcí, na které neumíme odpovědět. Nikdo ani nevíme, jestli je to přenášeno na plod těhotných, protože jsou zkušenosti až s druhou polovinou těhotenství, nikoli se začátky. Myslíme si, že nikdo neví, jak se to bude vyvíjet dále. Viry mají navíc schopnost mutovat a své vlastnosti trochu měnit. Těžko se na to odpovídá, ale znovu opakuji, že to patří do rukou odborníků. Nemůžeme vyvolávat paniku, že si všichni budou myslet, že se to přenáší přes zvířata, když to není pravda. Musí se k tomu vyjádřit krizový štáb a zaujmout stanovisko. Ať už z vlastní zkušenosti, či dnes již z rozsáhlých údajů ze světa.

Existují informace o tom, jak se ta choroba chová, jaké jsou nálezy při aktivaci onemocnění. Zabývá se tím přední lékařský svět a pracuje se na léku. Dokonce jsou v oblasti výzkumu už nějaké dílčí úspěchy. Uvažuje se o tom, jestli bychom ho sem nepustili k experimentálnímu použití. Vývoj vakcíny nebude jistě trvat déle než půl roku. A naposledy opakuji, že na tom opravdu pracují odborníci. Tohle není politická hračka, ale záležitost ryze medicínská.

A úloha politiků?

Ta je jediná. A sice, abychom plnili všechno, co je potřeba, abychom zajistili věci, které nám určí odborníci za potřebné, a našli pro ně prostředky. Vedle toho samozřejmě i odstranit další vedlejší vlivy, jako budou zcela jistě otázky dopadů na ekonomiku.

(Autor: Dominika Jeřábková)

Rozhovor vyšel na serveru Forum24.cz.

Bohuslav Svoboda

poslanec PČR
místopředseda výboru pro zdravotnictví PS PČR