Novinky Mediální výstupy

Daňové poplatníky má stát zhruba 850 mil. Kč, náklady na některé projekty však uvedeny nejsou a navíc neobsahuje související náklady města s opravou městských bytů pro sociální účely (cca 50-75 mil.Kč). Celkově tedy zatíží veřejné finance skoro miliardou korun. Cílovou skupinou je pak zhruba 10 tis. sociálně nezačleněných obyvatel Brna, přičemž sama státní Agentura pro sociální začleňování nedokáže odhadnout, pro kolik z nich bude tento plán přínosem.

Plán sociálního začleňování jde přímo proti své základní myšlence, tedy budovat pozitivní vztah mezi majoritní společností a sociálně nezačleněnými obyvateli města a těmto zároveň pomoci. Byť některé jeho části smysl mají, řada návrhů je zcela neakceptovatelná, protože budou pro sociálně nezačleněné ve svém důsledku demotivační, pochopení u většinové společnosti stěží najdou, zavádí pozitivní diskriminaci a upřednostňují menšinu před většinovou společností.

Právě naopak. Lidé potřebují vědět, že určitá míra zodpovědnosti a povinností je vyžadována i od těch, kteří jsou hlavními konzumenty našeho štědrého sociálního systému. Jen tak se nebude společnost radikalizovat a na síle nebudou nabývat extremistická hnutí, se kterými dnes často bohužel sympatizují i ti, kteří extremisty nejsou.

Přijetí Strategického plánu sociálního začleňování proto na zastupitelstvu města klub ODS nepodpoří.

Níže naleznete 5 zásadních výhrad ODS ke konkrétním návrhům předkládaného plánu.

V obecné, ale velmi důležité rovině, je SPSZ postaven na preferenci potřeb a práv sociálně nezačleněných jedinců bez adekvátního důrazu k osvojení povinností a zodpovědnosti těchto lidí. Naopak je jeho cílem působit na většinovou populaci a „vychovávat“ ji k pro-inkluzivním postojům, k sympatiím a pochopení sociálně nezačleněných osob a komunit, monitorovat chování většinové populace a její případné „závadné“ reakce postihovat (str. 34 a násl. SPSZ).  

-          Zcela nepřijatelný je konkrétní návrh, aby bylo posíleno působení ochranných složek, jmenovitě městské policie, v sociálně vyloučených lokalitách za účelem „ochrany sociálně vyloučených před chováním, které je neslučitelné s inkluzí“ (str. 38-39 SPSZ). Policie by měla především dohlížet na bezpečnost v ulicích a chránit společnost před kriminalitou, často páchanou právě lidmi ze sociálně vyloučených lokalit, nikoli monitorovat prvky často domnělé xenofobie či nesnášenlivosti.

 

-          Sporným je také návrh, aby město při zadávání veřejných zakázek zohlednilo nabídky firem, které prokáží, že zaměstnají určitý počet sociálně nezačleněných a nezaměstnaných osob (str. 63 SPSZ). Zatímco těmto povinnost přijmout práci (např. veřejně prospěšnou při úklidu města) při přidělení opraveného městského bytu nedává, podnikatelům a firmám chce povinnost zaměstnat stanovit. Není přitom uvedeno, jaká budou kritéria výběru firem, zda již nebude rozhodovat nejnižší cena, ale to, kdo předloží potvrzení o „formálním“ přijetí do práce určeného počtu nezaměstnaných osob, bez ohledu na jejich odbornost a chuť skutečně pracovat.

 

-          Taktéž nepřijatelný je návrh, kterým bude město šikanovat podnikatele při budování bytů a domů. Při výstavbě nových soukromých bytových domů po nich bude požadovat, aby v daném domě vyčlenili určitý počet sociálních bytů, nebo se dle SPSZ mohou „vykoupit“ a náhradou městu pořídit byty jinde (str. 163-164 SPSZ). Rozvoj bydlení i nárůst počtu obyvatel Brna by přitom měl být pro jeho vedení prioritou, tímto vydíráním ji rozhodně nenaplní.

 2.       SPSZ zavádí pozitivní diskriminaci a nerovné podmínky přístupu ke službám města

Řada návrhů na bezplatné čerpání služeb města a městem podporovaných organizací zvýhodňuje některé obyvatele Brna před ostatními, ale bude působit i demotivačně.

-          SPSZ počítá se zavedením bezplatného přístupu sociálně nezačleněných a nezaměstnaných do městských nebo městem podporovaných institucí (divadel, sportovních zápasů, bazénů, koncertů apod.), str. 41-42 SPSZ.

-          SPSZ počítá se zavedením bezplatného stravování a jízdného v MHD pro žáky ZŠ ze sociálně vyloučeného prostředí (str. 140 SPSZ).

-          SPSZ počítá s přidělování opravených bytů sociálně nezačleněným, a to i těm, kteří v minulosti v rámci užívání obecního bytu zanechali nezanedbatelné dluhy vůči městu (str. 158-161 SPSZ).

 

            3.       SPSZ plánuje osvětu k multikulturalismu na všech brněnských základních a mateřských školách

SPSZ má za cíl, působit na majoritní společnost a vychovávat ji k pro-inkluzivním postojům. I proto budou nově na všech mateřských a základních školách (tedy nejen těch, které se potýkají s problémy sociálního vyloučení), zřízeny funkce školních asistentů, respektive mentorů, jejichž cílem bude pro-inkluzivní působení. Školeními projdou i pedagogové (str. 137-139 SPSZ). Domníváme se, že takto plošné šíření multikulturních myšlenek financované z veřejných peněz, a to dokonce již v mateřských školách, je nepřijatelné a nevhodné.

 4.       SPSZ obsahuje návrh nehospodárných kroků města Brna při nakládání s veřejnými financemi

SPSZ obsahuje několik návrhů v rámci hospodaření s veřejnými prostředky, které nejsou logické a smysluplné.

-          Nákupy bytů a objektů pro sociální účely za desítky milionů korun i přes stovky volných bytů a mnoho poloprázdných domů v majetku města (str. 65 a 167 SPSZ).

 

-          Vznik nových institucí (vznik Centra podporujícího koncept společenské odpovědnosti – str. 63 SPSZ, Sociálně nájemní agentury, neboli realitní kanceláře města a zřízení Garančního fondu – str. 163 SPSZ), jejichž přínos je sporný a které budou mít dopady do veřejných financí.

 

-          Přeměna Kreativního centra Brno (objektu bývalé káznice), jehož současné opravy jsou předmětem sporů a kritiky ze strany Konfederace politických vězňů, z původního konceptu na zařízení pro sociálně nezačleněné obyvatele Brna. Původní účel KC je uveden na http://www.kreativnibrno.cz/projekt-kreativniho-centra/ a zněl: „V KC Brno je naplánováno umístění inkubátoru pro začínající podnikatele v kreativních odvětvích, součástí vize jsou i nájemní ateliéry, zkušebny, dílny. Cílem projektu je pomoci rozvinout tvořivý potenciál talentovaných lidí a zamezit tak jejich odlivu mimo Brno“. SPSZ však využití KC chápe odlišně (str. 43 SPSZ).   

 5.       SPSZ má cíl vytvořit z Brna pilotní město v ČR, otevřené k migrantům

SPSZ je základem pro plán zveřejněný hnutím Žít Brno, tedy aby se z Brna stalo pilotní město v bezproblémovém přijímání uprchlíků. Plán na zavedení tzv. brněnského integračního pasu, který počítá s nabízením bezplatných služeb nově příchozím cizincům a s jejich „pasováním“ na obyvatele Brna po jednom roce, je nedomyšlený a s ohledem na již existující problémy sociálně vyloučených lokalit také nebezpečný.