Pavel Přemysl Ries Volby 2022

Absolvent SPŠ sdělovací a radiotechnické v Karlových Varech. Po absolvování pedagogického minima na VŠ pedagogické v Plzni a v Praze učitel odborných předmětů na učilišti v Sokolově a na SPŠ v Praze Na Třebešíně. V letech (1974–88) se věnoval filmové tvorbě amatérsky a za své filmy získal mnohá ocenění na festivalech doma i v zahraničí. V Karlových Varech absolvoval Lidovou akademii amatérského filmu pod pedagogickým vedením Rudolfa Adlera a Josefa Valušiaka. Po roce 1989 se začal filmové tvorbě věnovat profesionálně.

Těžiště jeho tvorby tkví ve vzdělávacích účelových a výchovných dokumentech pro různé zadavatele. Často jde o dokumenty týkající se historických řemesel například Restaurování – koexistence umění a umění a vědy (2003), Umění: Moderní výtvarné umění (1996) nebo zdraví: Dospívání a menstruace (2000). V této oblasti největší zdravotnický projekt tvořila série pro výzkumný ústav pedagogický Největší rodinná událost (1991, 5 dílů), v níž podrobně přiblížil změny v životě rodiny při narození potomka a představil šetrný porod a porod s otcem. Na tu navazoval film pro dětské zdravotní sestry Jak kojit (1997). V roce 2021 realizoval video-prezentaci porodnice U Apolináře v Praze. S touto porodnicí dlouhodobě spolupracuje v oblasti její mediální prezentace a v poslední době při tvorbě multimediálních výukových programů. Další rozsáhlejší dílo, zatím neukončené, tvoří obrazově-hudební imprese: Olomoucké doteky času (1995), Liberecké doteky (1998), Rožmitál pod Třemšínem v dotecích času (2000), Znojmo ve spirále času (2001), Olomouc ve spirále času (2005), Karlovarské doteky ve spirále času (2002), Karlovarské obrazy (2007) nebo Vary Karla IV. (2008), poslední dva snímky byly oceněny na mezinárodním festivalu Tourfilm Karlovy Vary.

Realizoval i umělecko–historické dokumenty, v nichž představil mj. Šalamounův chrám ve znojemské Louce (2001), též oceněný na Tourfilmu, či zajímavé architektonické rekonstrukce jako Obnova městského divadla v Karlových Varech (1999, několik verzí) nebo Tradice a historická kontinuita (2006) o rekonstrukci a přestavbě historické budovy restaurátorské školy AVU v Praze. Snímek byl oceněn na mezinárodním festivalu filmů o umění Arts & film v Telči (2007). Na tomto festivalu též získal v roce 2013 cenu nejvyšší, a to Grand prix Vojtěcha Jasného za doku-drama Bedřich Smetana život žitý zaživa, které několikrát uvedl kanál ČT ART v rubrice Klobouk dolů. K divácky nejvýraznějším filmům patří portrét významného architekta, stavitele a mecenáše Josef Hlávka (1991), snímek oceněn na Arts & film v Telči a filmy, kde je průvodcem Ladislav Gerendáš: Snímek k výstavě  Zakázané dějiny (1998) o 80 letech činnosti ČTK nebo Vary Karlovy (2002), svérázný portrét našich předních lázní plný hereckých skečů. Některé z projektů odvysílány i v ČT.

Velmi zajímavým projektem byla ojedinělá interaktivní multimediální DVD prezentace Lázně České Republiky (2004-2008). S Českou televizí dokončil, dle svého námětu, dvě série cyklu Historické minipříběhy a kuriozity, kde k režii některých dílů přizval Jana Loučíma. Zatím poslední prací byl TV záznam divadelní jednoaktovky Osamělé večery Dory "N" o zapomenuté dceři Boženy Němcové. Odkaz na tento záznam byl rok (únor 2012 - únor 2022) uveden na webu ČT ART. K častým spolupracovníkům patří kromě manželky také kameraman Josef Psohlavec.