Nominační projev před volbou místopředsedů
Projev Martina Baxy před volbou místopředsedů ODS.
Vážený pane předsedo,
vážené kolegyně, vážení kolegové!
Předstupuji před Vás, abych se Vám představil jako kandidát na pozici místopředsedy Občanské demokratické strany. Chci se stát posilou předsednictva a napomoci k tomu, aby vzestup ODS pokračoval ještě rychleji než doposud.
Občanská demokratická strana v říjnových sněmovních volbách dosáhla pod vedením Petra Fialy na volební výsledek, který bez pochyby znamená její výrazné posílení oproti roku 2013. Těší nás druhé místo mezi všemi kandidujícími subjekty, těší nás fakt, že jsme výrazně předstihli našeho tradičního rivala – sociální demokracii a těší nás i to, že ze stran napravo od středu jsme opět nejsilnější politickou formací.
Na druhou stranu ovšem jednoznačně platí, že díky těmto výsledkům jsme teprve v půli cesty; cesty k postavení, které ODS na české politické scéně zaujímala v době, než přišla současná éra bezbřehého populismu, který zásadně proměnil politickou scénu v naší zemi. Ještě před dvanácti lety by si přeci málokdo z nás dokázal představit, že se budeme radovat z výsledku necelých 12 % ve sněmovních volbách. Dnes je to úspěch, který nás ale musí motivovat k další práci a hledání způsobů, jak oslovit další voliče. S nadsázkou platí, že nás zatím nevolilo 88 % voličů. Samozřejmě nás mnozí nebudou volit nikdy, ale tímto číslem chci ukázat, že potenciál růstu má občanská demokracie stále obrovský.
A jak tedy na to?
Já osobně pocházím z plzeňského regionu, který v rámci ODS dlouhodobě dosahuje v celostátním měřítku nadprůměrných volebních výsledků. Přitom nejsme regionem, který by k tomu byl z různých důvodů, např. demografickou strukturou, předurčen.Vždyť u nás v kraji leží např. „rudé“ Tachovsko.
Plzeňský kraj se přesto stal baštou ODS, protože u nás vedeme řadu obcí a měst. Dokázali jsme bojovat dokonce o vítězství v krajských volbách a jsme klíčovou stranou v krajské koalici.
Chci proto Občanské demokratické straně nabídnout svou zkušenost z vedení našeho regionu a patnácti let v komunální a krajské politice.
Prošel jsem opakovaně volbami komunálními a krajskými, kandidoval jsem v loňském roce i do Parlamentu a nebyl bych proto někým, kdo upřednostňuje jen jeden úhel pohledu. Zkušenosti mi přinesly nebo stále přinášejí funkce primátora města Plzně a náměstka primátora, náměstka hejtmana a nyní i poslance. Stále se však cítím být v první řadě komunálním politikem.
To může být i argument ve prospěch mé kandidatury právě letos, kdy nás čekají komunální volby. Jejich výsledky by se podle mého názoru měly stát pro ODS dalším krokem na cestě k tomu, abychom v příštích parlamentních volbách dokázali atakovat hranici 20 % hlasů.
Proto musíme všude tam, kde to půjde, posílit naše zastoupení na radnicích a mimo jiné také opět začít hrát roli těch, kteří spolurozhodují o osudu i těch největších měst v České republice. Plzeň je ostatně jedinou z pěti největších metropolí naší země, kde je ODS v současnosti nejsilnější stranou ve vedení města. Jak pozici v krajském městě, tak ve vedení Plzeňského kraje jsme navíc dokázali získat bez toho, že bychom spolupracovali s hnutím ANO.
Osobně jsem proto přesvědčen, že ani na celostátní úrovni nemusíme v tomto ohledu dělat kompromisy k tomu, co jsme před volbami slíbili voličům. Andrej Babiš nás sice opakovaně označuje jako svého nejbližšího partnera pro možné společné vládnutí, ale dělá to přece proto, že ví, že jsme dnes jedinou reálnou alternativou k jeho „firemnímu státu“. Jednoduše se řídí principem, že v politice můžete občas svého politického protivníka zničit i tím, že ho prohlásíte za svého přítele.
A nyní k tomu, jak coby kandidát na místopředsedu strany vidím ODS.
ODS je pro mne liberálně-konzervativní stranou, která spojuje svobodu s tradicí. Sám se považuji za liberála, ale ctím řadu konzervativních hodnot. Nestydím se i proto označovat ODS jako tradiční stranu. To totiž není nadávka, jak si myslí v sokolovně v Průhonicích.
Jak jsem říkal, jedním z pilířů programu ODS musí být naše liberální politika. Jako liberální „strana svobody“ proto musíme bránit životy lidí před různými plánovači, ať už si říkají socialisté, nebo mávají vlajkou hnutí ANO.
ODS musí zůstat vlajkovou lodí liberálního přístupu k ekonomice. Nejen průzkumy veřejného mínění, ale i má osobní zkušenost z poslední volební kampaně potvrzují, že ODS se opět stala stranou živnostníků. Samozřejmě nejsme jen živnostenská strana, ale ochrana podnikání musí být prioritou a oblastí, kde nepřistoupíme na žádné kompromisy.
Konzervativní potom musíme být v tom, jak ODS vždy vystupovala coby strana, která nezapomíná na naši národní zkušenost s režimy postavenými na diktatuře a potlačování svobody.
Stále častěji slýcháme, že téma komunistické totality je už vyčpělé. Kdy jindy by ale mělo být očividné, že to neplatí, než v době, kdy v čele vlády stojí člověk, který se vědomě a silně zapletl s minulým režimem; kdy instituci sledující přešlapy příslušníků bezpečnostních složek má kontrolovat politik, který na sklonku komunistických časů mlátil lidi demonstrující za svobodu na Václavském náměstí; kdy nás média informují o tom, že tajemník jedné parlamentní strany údajně zase posílá Židy do plynu. A kdy jindy bychom si měli v tomto ohledu připomínat slova velkého amerického prezidenta Ronalda Reagana: „Svoboda není nikdy dál od zániku než jednu generaci.“ Možná nám projevování úcty k těm, kteří se v naší těžce zkoušené vlasti nebáli postavit nacistům, nepřinese nové hlasy. A nejspíš to nebude antikomunismus, který by byl klíčovým argumentem pro naše budoucí volební vítězství. My ale jsme strana svobody a musíme si být vědomi, že stále platí slova konzervativního filozofa Edmunda Burka:
„Lidé, kteří se neohlížejí zpět, ke svým předkům, nebudou brát ohled ani na své potomky.“
O riziku totalitarismu možná nemusíme mluvit v každém projevu, ale odpor proti němu musíme mít za hodnotu, která bude určovat naše postupy v každodenní politice.
Konzervativní musíme být i v našem vnímání České republiky na mapě světové politiky v současných nelehkých časech. Čelíme dnes už i v Poslanecké sněmovně nápadům na vystoupení z NATO. Často jsou halené do líbivého závoje snah o zavedení obecného referenda. My v ODS ale víme, že jde jen o zastírací manévr. Nejde o referendum, jde přece o to nás dostat někam jinam, změnit vše, na čem stála polistopadová republika. Lidé v naší zemi musejí vědět, že ODS je tu od toho, aby to nedopustila.
Stále platí, že my jsme Západ, protože Západ, jak já ho vidím, je svoboda, rovnost před zákonem a kapitalismus postavený na svobodném podnikání a iniciativě každého člověka. U nás, v západních Čechách si to možná uvědomujeme z geografických i historických důvodů jednodušeji než ve zbytku republiky. V roce 1945 nás osvobodila americká armáda, ale poté, přes 40 let, nám komunisté zakazovali, abychom děkovali našim osvoboditelům ze západního světa za to, že nám vrátili svobodu.
Západní hodnoty jsou dnes pod obrovským tlakem: u nás je zpochybňují okamurovci i komunisté, kteří z nás už zase chtějí dělat most mezi Západem a Východem. V západní Evropě jsou zase myšlenky svobody neustále konfrontovány islamisty a jejich bojem proti svobodě i samotnému právu na život. Terorismus v jejich podání navíc nejenom zabíjí a zraňuje lidi, ale jeho cílem je i náš způsob života. Terorismu musíme samozřejmě čelit jasnými opatřeními, ale naši nepřátelé by zvítězili, kdybychom při tom omezili naše základní svobody a opustili postupně demokracii a náš západní způsob života. I v těchto otázkách musí být ODS stranou svobody.
Naše hodnoty můžeme ale hájit, chránit a podporovat pouze tehdy, pokud budeme dostatečně silní a budeme dosahovat výsledků, které nám to umožní. I proto se hlásím do služby, nabízím své zkušenosti z řízení čtvrtého největšího města republiky a žádám Vás o podporu své místopředsednické kandidatury.
Děkuji za pozornost!
poslanec PČR za ODS
1. náměstek primátora města Plzně