Český venkov potřebuje méně byrokracie, více svobody a změnu hospodaření na půdě
Stávající politika zvyšování byrokracie, regulací a evidencí škodí ze všech obyvatel naší země nejvíce venkovu a především drobným a středním podnikatelům, kteří v tomto prostoru žijí a kteří se s byrokracií vyrovnávají podstatně obtížněji než velké společnosti.
V úvodu diskusního semináře s názvem „Co skutečně potřebuje náš venkov a zemědělství“, který se včera uskutečnil ve velké aule CEVRO Institutu v Praze, to uvedla vedoucí expertní skupiny ODS pro venkov a zemědělství Veronika Vrecionová.
Podle místopředsedy ODS Martina Kupky představuje podnikání na venkově nejcitlivější prostor při zavádění jakýchkoli regulačních opatření. I proto, že v obcích do 2000 obyvatel žije podle statistik více drobných a středních podnikatelů, než v průměru v celé ČR. „Pro život v obci je nejdůležitější atmosféra, která se odvíjí i od toho, jak se daří místním podnikatelům a živnostníkům a jak jsou díky tomu dostupné služby,“ zdůraznil Martin Kupka. Připravovaná opatření Vlády ČR, jako jsou elektronická evidence tržeb, úplný zákaz kouření, změny zákonů o DPH nebo úvahy o zpoplatnění WI-FI dopadnou podle místopředsedy ODS právě na ně a zásadně negativně ovlivní život na malých obcích.
V oblasti zemědělského podnikání je podle člena expertní skupiny Miroslava Tyla základní prioritou zastavit dlouhodobou degradaci půdy a vodních režimů v krajině. Toho je podle Tyla možné dosáhnout rychlejším přechodem ze současného převážně nájemného hospodaření (podíl hospodaření na pronajaté půdě činí v ČR v současné době zhruba 80 procent) na převážně vlastnické hospodaření. „Jedině vlastnické hospodaření může utlumit expandující rozsah úbytku zemědělské půdy,“ zdůraznil Tyl.
Příkladem takového podnikání jsou sedláci sdružení v Asociaci soukromého zemědělství ČR (ASZ), jejichž podíl hospodaření na zemědělské půdě navzdory obecnému povědomí podle předsedy ASZ Josefa Stehlíka reálně stále roste a v současné době již přesáhl 30 procent. Roste i počet fyzických osob – podnikatelů v zemědělství, a to na úkor velkých zemědělských podniků. Od roku 2000 do roku 2013 se podle Stehlíka zvýšil o 15,2 procenta. „Rodinné farmy mají nezastupitelnou roli pro stabilitu místních ekonomik,“ konstatoval Stehlík. To podle něj v praxi vnímá i společnost, pro kterou se stal symbolem kvalitní české potraviny s dohledatelným původem český sedlák, který je vyobrazen i na obalech potravin průmyslových výrobců. „To je pro nás velké zadostiučinění,“ poznamenal Stehlík.