Novinky Mediální výstupy

Česko uprostřed Evropy. Kterým směrem se vydá? Hostem nedělních Otázek byl 1. místopředseda ODS a europoslanec Jan Zahradil.

Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na ČT24.

Václav MORAVEC, moderátor:

Přísně tajná smlouva. Návrh transatlantické dohody o rozbourání obchodních bariér mezi Evropskou unií a Spojenými státy je k vidění v budovách amerických ambasád, včetně té pražské. Do uzavřené místnosti se dostanou jen vyvolení. Na českém seznamu je stovka jmen, což je v unijním srovnání vysoké číslo. Dotázali jsme se tedy v pátek tiskového oddělení americké ambasády, kolik ze stovky vyvolených z osmi ministerstev a pěti státních úřadů už si přišlo návrh přečíst. Číslo nás nemile překvapilo, zní - tři. Slovy tři. Hlavní kvalifikací státního úředníka zřejmě je to, že není vůbec zvědavý. Další možné vysvětlení - smlouvu nelze nějak kopírovat, takže je nutné si ji pamatovat. A ten boj možná všichni vzdali. Je to paradox. Ti, které by dohoda zajímala, se k ní naopak nedostanou, například europoslanec za ČSSD Jan Keller. 

Jan KELLER, europoslanec; Aliance socialistů a demokratů /nestr. za ČSSD/ /10. 6. 2015/: 

Já jsem psal Evropské komisi, aby mi vysvětlila, proč se ty věci tak utajují. A Evropská komise mi písemně vysvětlila, že ze smlouvy není utajováno vůbec nic, s výjimkou věci, které musejí být utajeny. Jestliže si ze mě Evropská komise tímto způsobem dělá legraci, tak mi nezbývá nic jiného, než podepisovat protestní petice spolu s občany, kteří jsou informováni stejně mizerně jako já. 

Dita CHARANZOVÁ, europoslankyně; Aliance socialistů a demokratů /ANO/ /10. 6. 2015/: 

Kritika pana Kellera mě překvapuje, protože Česká republika podporuje tato jednání. Teď není okamžik toho říkat si, jestli tu dohodu ano nebo ne, ale je to okamžik říct, co chceme, aby za nás, za Českou republiku, Evropská komise vyjednala. Pro nás je to i určitý geopolitický moment, mluvíme o strategickém partnerství se Spojenými státy. Chceme, aby v těch jednáních byla i třeba oblast energetiky. A z toho důvodu si myslím, že možná vznikají i ty vášně, které jsou antiglobalizační. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Argumentuje europoslankyně Dita Charanzová z hnutí ANO. Vedení Evropského parlamentu tento týden odložilo hlasování o výhradách europoslanců k chystané dohodě o rozbourání obchodních bariér mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Hlasovat se opět bude na začátku příštího týdne. Pozvání do Otázek přijali ministr zahraničí, místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek. Vítejte po čase. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Dobrý den přeji. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Hezké dobré poledne přeji. A vítám i europoslance, 1. místopředsedu občanských demokratů, Jana Zahradila. I vám hezké dobré poledne. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Dobrý den. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, souhlasíte s těmi výhradami k formě i možná k obsahu té transatlantické dohody, která se chystá, tedy s výhradami Jana Kellera? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Ne, já jsem se teď setkal s paní komisařkou Wallströmovou, která se právě zasadila o to, aby celý ten proces byl naprosto transparentní bez nějakých pochyb. Já bych chtěl ujistit, že neexistují žádné utajené dodatky. Ta smlouva je sjednávána v naprosto standardním režimu, stejně jako se to dělalo s Jižní Koreou, Mexikem, Kolumbií, Peru, Chile a dalšími zeměmi. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A do toho standardního režimu patří to, že je na ambasádě... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Když vláda... 

Václav MORAVEC, moderátor:

...smlouva uzavřena, jenom stovka vyvolených se k ní dostane. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Rozumíte, když vláda jedná třeba, tak také není pod reflektory. To znamená, ta jednání i z důvodu toho, že to je vyjednávání, nemohou být stoprocentně otevřená, ale ta informovanost je o všech výsledcích jednání, pokud jsem se právě o tom přesvědčoval, a je to rozhodně tak, že ten režim není nějak odlišný od toho, který byl zvolen v minulosti. A když chce vidět někdo, o co se vlastně jedná, co má být výsledkem, tak se může podívat na smlouvu, která byla uzavřena s Kanadou, Evropskou unií, takže máme tady i vzory toho, co se děje. Není to rozhodně nestandardní postup. Připadá mi, že pokud se tam ovšem málo lidí chodí dívat, tak se obávám, že to je možná také proto, že vzniká veliký otazník nad časem, ve kterém máme šanci tuto smlouvu sjednat. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Překvapilo vás to číslo, že stovka úředníků z různých ministerstev a státních úřadů má od konce května možnost se na tu smlouvu podívat na americké ambasádě a do pátku toho využili zatím jen tři úředníci. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:
Nepřekvapilo mě to, já vám řeknu jeden důvod, proč mě to nepřekvapilo. Já nevím, víte, co se stalo teď v pátek v Kongresu Spojených států? V pátek Kongresu Spojených států americký prezident nedostal mandát na vyjednávání smluv, nejenom s Evropou, ale také ani s pacifickou oblastí, takže tady toto, co se mělo schválit a co mělo dát šanci, aby tato americká administrativa dokončila ten proces, vlastně to se v této chvíli nestalo. Já vím, že v příštím týdnu ještě bude v Kongresu pokus. Uvidíme to. Netroufám si teď soudit, to vrátit, ale pokud se to nepovede, já se prostě obávám, že pak je zřejmé, že tato administrativa není schopna to dokončit. A důvody, proč teda ti kongresmani američtí s tím nesouhlasili, jsou takové, že se obávají konkurence evropského zboží. Právě to, o co nám šlo. My chceme, aby se evropské firmy dostaly do veřejných tendrů ve Spojených státech. My chceme, aby se i malé střední podniky prosadily, aby se proces technických norem a podobně zjednodušil tak, abychom se prosadili na americkém trhu. A právě proto v té debatě v americkém Kongresu se řeklo, že to je ohrožení pracovních míst ve Spojených státech, no, americký prezident nedostal ten fast-track, že ten rychlý mandát, aby mohl skutečně mít mandát to dojednat. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A když se vrátím k výhradám vašeho europoslance Jana Kellera, tak těm nerozumíte? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Já jsem přesvědčen, že to, co se utajuje tak, jak jsem se o tom s paní komisařkou bavil, Wallströmovou, tak to je opravdu to, co bezprostředně není možné před vyjednáváním dopředu říci a všechny výsledky se sdělují. Takže já jsem... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Kellerovy výhrady jsou tedy zbytečné? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Ale já si hlavně myslím, že bohužel mě mrzí to, že třeba ta debata typu v této chvíli mi připadá předčasná. Protože jestliže se nepodaří prolomit tu situaci v Kongresu, což vypadá v této chvíli špatně, tak se bohužel ten proces odkládá na roky. Je mi líto, že to takto říkám, protože si myslím, že to byla i šance pro českou ekonomiku, která i export do Spojených států vlastně potřebovala jako něco, co mohlo být... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ona ještě v pondělí při jednání G7 německá kancléřka Angela Merkelová i americký prezident Barack Obama říkali, že by bylo dobré, aby ta smlouva transatlantická o rozbourání bariér mezi Evropskou unií a Spojenými státy, aby byla dojednána do konce roku 2016. Jste tak skeptický, Jane Zahradile, že se to nemusí podaří, jak naznačuje ministr zahraničí? 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ta smlouva vzbuzuje kontroverze v určitých kruzích na obou stranách. Já tady musím říci, že ten vládní přístup, ta vládní podpora té smlouvy je něco, s čím my se jako opozice ztotožňujeme, my jí podporujeme z ekonomických důvodů, podporujeme ji z geopolitických důvodů. Já nemohu souhlasit s tím, co říkal pan europoslanec Keller. A možná by si sociální demokracie měla trochu vyjasnit vztahy se svými vlastními europoslanci, protože on to není první případ, kdy se vláda sociální demokracie dostává do rozporu se svými europoslanci v Evropském parlamentu, tahle ta smlouva tajná není. Spousta věcí je možné si stáhnout z internetových stránek. Stejný mechanismus, jaký jste popsal tady, pokud jde o tu americkou ambasádu, platí i v Evropském parlamentu, tam je možné jít do speciální místnosti. Prostudovat si ty poslední výsledky vyjednávání. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy jste si je studoval? 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Studoval jsem si ty, které mě zajímaly. Můžete se tam podepsat. Chodí tam desítky lidí, mimochodem, nejsou to tři lidé jako z české státní administrativy, tam chodí desítky lidí. Ale já opravdu musím říct, že není možné, a v tom se asi shodujeme, aby každý výsledek vyjednávání nebo každá vyjednávací taktika, protože obě strany mají určitou vyjednávací taktiku, byla okamžitě zveřejněna. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy byste tady, promiňte, Jane Zahradile, vy byste označil za dostatečně transparentní to, že jenom okruh vyvolených se smí dostat k takové smlouvě na amerických ambasádách, u vás asi v rámci Evropského parlamentu a podobně? 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

My jsme schválili mandát pro Evropskou komisi v Evropském parlamentu, bude se hlasovat, teď se mělo hlasovat už na plénu, vrátilo se to zpátky do výboru, bude se hlasovat o zprávě, která hodnotí průběh toho jednání. Evropská rada, tedy i česká vláda, dala mandát Evropské komisi k tomu vyjednávání a budou to nakonec parlamenty členských států, ale i Evropský parlament, které tu smlouvu budou schvalovat a buďto jí schválí nebo neschválí. Čili já už nevím, co transparentnějšího by tady mohlo být. Je to prostě tak, že nemůžete veřejnosti uvolňovat minutu po minutě to, jak běžela vyjednávání v tom nebo v onom kole, odkrývat vyjednávací karty, protože pak byste nemusel vyjednávat vůbec o ničem, kdyby ty strany si vyložily ty karty na stůl a řekly: tady máme červenou čáru a za tu červenou čáru nepůjdeme, tak už nemusí vůbec vyjednávat, protože to by jakákoliv vyjednávací strategie a taktika prostě šla pod stůl. Takže nesouhlasím s tím, že je tajná, nesouhlasím s tím, že to vyjednávaní je netransparentní. Ty parametry jsou jasně dané, jde o odbourání celních bariér, jde o vzájemné uznávání různých regulací a předpisů jak na evropské, tak na americké straně, čímž se sníží byrokratická zátěž a jde i o řešení případných sporů tak, aby státy měly v tom silné slovy a aby nebyly převálcovány nějakými nadnárodními korporacemi. To je v zásadě to, o co se jedná. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Já bych k tomu už jenom řekl to, že mezi členskými státy Evropské unie je shoda na tom, že to vyjednávání nemůže vést ke snižování sociálních standardů, standardů ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitele a podobně. Dokonce je z toho jednání vyndána ta platnost dohody REACH nad chemickým průmyslem i otázka geneticky modifikovaných potravin... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ty veřejné služby... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

 
To znamená, to všechno, a na tom je dohoda. To znamená, až to bude hotové a vrátí se to, tak každý členský stát si může zkontrolovat, jestli toto takto zadání bylo dodrženo a každý bude muset se k tomu vyjádřit a dokonce to ratifikovat v parlamentu. Takže ta kontrola. A je to všechno podle mě, v tomhle si myslím, že mám čisté svědomí, protože natolik jsem se o to zajímal, abych věděl, že tohle mohu veřejnosti garantovat, že to tak je. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ještě to musíte vysvětlit svému europoslanci, pane ... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

To určitě při první příležitosti se k tomu zase vrátíme a to nebude tak podstatné, protože bude mít jiná témata. Já se obávám, že se, přátelé, opravdu bavíme o něčem, co díky tomu, že pan americký prezident nedostane mandát, podle mě půjde na nějakou dobu k ledu... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Není to úplně tak. Spojené státy jednají o dvou velkých smlouvách. Je to tato smlouva s Evropskou unií. A je to takzvaná transpacifická smlouva... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Ten mandát se týkal obou. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

S deseti zeměmi jihovýchodní Asie, s výjimkou Číny. A jak to teď vypadá, tak Spojené státy možná budou schopny rychleji dojednat tu pacifickou dohodu a možná dokonce ještě tato administrativa prezidenta Obamy bude schopna ji schválit. Asi už nebude schopna schválit tu dohodu s Evropskou unií. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Takže promiňte, tam jste také skeptický, že se to za Obamovy administrativy nemusí podařit. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Já si myslím, že nejen, že se to nepodaří, ale je to možná i strategický záměr, protože pokud budou mít Spojené státy uzavřenou tu pacifickou obchodní dohodu, tak se Evropská unie dostane pod určitý tlak a bude to v našem zájmu, především v našem zájmu, a už ne tolik v zájmu Spojených států, tu dohodu uzavřít. Takže my bychom se naopak měli snažit, aby se jednalo rychle, aby se jednalo účinně a aby základní parametry té dohody byly ještě za Obamova prezidentství uzavřeny. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Když se podívám ještě na ta data. Tak Evropská unie a Spojené státy tvoří v součtu polovinu světového hrubého domácího produktu. A třetinu globálního obchodu. Tady jsou data. Navzájem jde co do objemu obchodování o dva největší obchodní partnery. Ročně proudí mezi starým a novým kontinentem zboží a služby za stovky miliard eur. Dovoz ze Spojených států amerických do Evropské unie, stejně jako vývoz Unie do států se za posledních deset let zvýšil, s výjimkou krizových let, 2008 a 2009. Vloni Evropská unie dovezla zboží za téměř dvě stě pět miliard eur. Vývoz je tradičně vyšší. Vloni za tři sta deset miliard eur. Ona dohoda transatlantické obchodní a investiční partnerství, ve zkratce z angličtiny TTIP, má odstranit cla, byrokracii a obchodní omezení. Kritici upozorňují na měkčí americké předpisy a oslabení evropského spotřebitele a na výhody smlouvy pro velké korporace. Pane ministře Zaorálku, vy jako zástupce české vlády, existují nějaká data, která byste těm skeptikům řekli, ano, povede to k tomu, že i pro Českou republiku z toho bude víc výhod než nevýhod. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

My jsme teď zadali studii, která...Právě já pořád obávám, že to je trochu předčasná diskuse, protože dokonce ten americký prezident nestál ani na tu pacifickou dohodu. Ale budiž jako, bavme se o tom, jednou nás to čeká. My jsme zadali studii, vláda, která zadala studii, která by měla být v nejbližších měsících dokončena, takže přesnější informace a kalkulace dostaneme brzy. Ale jednu věc bych chtěl říci ještě, protože tady dnes se pořád mluví o takových trochu katastrofických věcech, když se bavíte o tom obchodu. Já bych rád řekl, že mezinárodní banka vydala zprávu, která je docela zásadní, konstatuje, že poprvé od roku 2007 všechny vyspělé ekonomiky světa jsou na vzestupu. Poprvé od roku 2010 překonávají ekonomickým růstem, dvě procenta v tomto roce překonají. To znamená, v současné době ta ekonomika vyspělých zemí se opravdu vymanila z finančního chaosu a deflace a je to docela dobrá zpráva, kterou by bylo dobré, aby, tady říci, abychom si uvědomili, že nejsou jenom špatné zprávy ve světě. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Jednu poznámku, nemusí vaše vláda dělat nějakou analýzu, stačí, když si zajdete na webové stránky Hospodářské komory a na stránky Svazu průmyslu a dopravy, to jsou organizace, které už ty analýzy udělaly, které podporují tu smlouvu, a z těch analýz jasně vyplývá, že České republice to ekonomicky pomůže, že to povede k nárůstu pracovních míst a že to i povede k mírnému růstu ekonomiky. Takže stačí vyjít z analýz, které už mají tyto profesní organizace udělány. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A jak, pane místopředsedo, dopadne podle vašeho odhadu to hlasování v Evropském parlamentu, odložené hlasování, protože jste měli o těch výhradách a tom vykolíkování hřiště pro další vyjednávání hlasovat tento týden a hlasování bylo odloženo na začátek příštího týdne? 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

To by možná byla otázka spíš na pana ministra, protože takových europoslanců, jako je pan Keller, tam v té socialistické skupině není málo a jsou to ti, kteří chtějí celý ten proces pozastavit nebo ho zmrazit nebo ho dokonce poslat k ledu. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Protože k tomu mají nějaké zásadní věcné výhrady. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Základní problém je, že ta liberální nebo konzervativní, řekněme, středová pravicová část Evropského parlamentu je pro dohodu, proti je krajní levice, krajní pravice a část socialistů. Já doufám, že socialisté budou schopni si to mezi s sebou vyříkat, že hlasy, které tady reprezentuje pan Keller, tam nebudou mít většinu a v tom případě v pondělí na výboru by mělo projít usnesení, které už tam jednou prošlo a které bude v zásadě vyjadřovat kladný postoj k tomu, že ta jednání o té smlouvě by měla být dokončena. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Prostě jako jsem vám dneska ukázal, že ve Spojených státech velká část kongresmanů a dokonce se to také netýká jenom demokratů, ale i republikánů, v případě demokratů mají strach o ztrátu pracovních míst ve Spojených státech a kvůli tomu odepřeli mandát americkému prezidentovi na ten fast-track, tak stejně tak je tady část poslanců, která podobně nevěří tomu, že tady nejsou nějaké ..., ano, a to je prostě věc, to je právě na vás, v Evropském parlamentu, abyste tuto věc diskutovali. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Je to váš europoslanec a já doufám, že ho dokážete přesvědčit, protože ten rozpor mezi postojem vlády a postojem europoslance, který zastupuje vládní stranu, je očividný. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Poslanci jsou svébytné bytosti, oni mají nárok na své pochyby a my samozřejmě, naše role je, abychom s nimi o tom mluvili a přesvědčili je o opaku. Já vás ujišťuji... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Já jako poslanec opoziční strany vlastně hájím tu vládní pozici TTIP víc než váš vlastní poslanec, to je paradox tedy, ale jako musíte si to nějak vyříkat uvnitř sociální demokracie. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Ano, ale oceňuji tedy, že jsme tady za jedno. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Rok a čtvrt trvá otevřený konflikt mezi proruskými separatisty a ukrajinskou armádou. Válka o východ Ukrajiny stála už víc než šest tisícovek životů. Počet zraněných se blíží k šestnácti tisícům. Podle Organizace spojených národů uprchl před konfliktem na východě Ukrajiny milion lidí. Dalších bezmála jeden a půl milionu lidí, kteří byli nuceni opustit své domovy, jsou uprchlíky ve své vlastní zemi. Separatisté z Donbasu přišli tento týden s návrhem nové ústavy, podle které by povstalecká území zůstala součástí Ukrajiny, získala by rozsáhlou autonomii. Boje na východě Ukrajiny pokračují a minské dohody a příměří jsou porušovány, což na začátku týdne odsoudili účastníci summitu zemí G7. 

Barack OBAMA, americký prezident /10. 6. 2015/: 

G7 nadále zůstává jednotná ve své podpoře Ukrajině. Budeme nadále poskytovat ekonomickou a technickou podporu, kterou Ukrajina potřebuje, aby mohla realizovat své zásadní reformy pro posílení svého hospodářství a demokracii. Jak jsme viděli v posledních dnech, ruští vojáci nadále jsou přítomni ve východní Ukrajině, porušují územní celistvost Ukrajiny. Už je to druhý rok, kdy se G7 schází bez Ruska. Rusko je evidentně izolované a každý člen skupiny G7 nadále udržuje sankce vůči Rusku za to, co provádí na Ukrajině. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Konstatoval po jednání summitu G7 na začátku tohoto týdne americký prezident Barack Obama. Spojené státy a Evropská unie dokončují podle diplomatických zdrojů přípravu případných dalších sankcí proti Rusku. Tato opatření by se mohla uplatnit, pokud Moskva povede další vojenské akce na Ukrajině. Nadešel, pane místopředsedo, čas na další kolo sankcí a jejich přijetí? 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

To se uvidí. V každém případě je to věc, kterou je dobré anoncovat. Ty sankce jsou určitým symbolickým vyjádřením nesouhlasu s tou současnou ruskou politikou. A myslím, že český národní zájem tady je prostě jasný. Český národní zájem přece je, aby se nerozšiřovala sféra ruského zájmového vlivu někam směrem na Západ, tedy někam směrem k nám. A cokoliv, co jí udrží v těch mezích, kde teď je, tak je v našem zájmu. To je podle mě základní...

 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pokud byste byl ministrem zahraničí, tak byste na těch evropských fórech říkal, že by v červnu, například, kdy se bude rozhodovat o prodloužení těch sankcí, takže by mělo být přijato kolo nových sankcí? 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Jsou tady určité dohody. Ty dohody buďto jsou dodržovány nebo nejsou dodržovány. Jak se ukazuje podle nejrůznějších faktů, údajů, svědectví, tak dodržovány nejsou. A pokud to bude pokračovat, tak je samozřejmě na řadě nějaká odpověď, a jediná odpověď, kterou v tuto chvíli státy Evropské unie mohou dát, je nějaké další kolo, další pokračování sankcí. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Takže nadešel, promiňte... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Uvidíme v tuto chvíli, jak bude ta situace vyhodnocena, ale ty dohody prostě dodržovány nejsou. Myslím si, že ta fakta hovoří jasně. A říkám znovu, v českém národním zájmu prostě bez ohledu na to, jaký je vnitropolitický vývoj na Ukrajině, je jedna věc. Udržet ruskou zájmovou sféru tam, kde je, nedopustit její rozšiřování směrem na Západ, tedy směrem k nám. To je základní postulát, ze kterého my musíme vycházet. My jsme se z té ruské zájmové sféry vymkli po roce 1989. Zařadili jsme se do toho západního hodnotového společenství. A nemáme absolutně žádný důvod jenom přihlížet tomu, jak se sféra ruského zájmu a vlivu rozšiřuje zase blíž směrem k nám. To je vůbec základní postulát, se kterým k tomu musíme přistupovat. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ty připravené nové sankce mají zahrnovat diplomatických zdrojů především bojkot dalších osob a firem, větší tlak na sektor financí, energetiky a obrany Ruska. Vy, pane ministře, předpokládám, že jste v rámci diplomatického vyjednávání seznámen s tím novým úkolem sankcí? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Evropská rada bude v červnu, která by měla rozhodnout o dalším osudu sankcí, tam byly zhruba tři varianty, buď se ukáže, že strany mají zájem se dohodnout a bude možné mluvit o jejím nějakém postupném odbourávání nebo se prostě ukáže, že ta situace v tom místě není jednoznačně naplňování minských dohod a bude třeba sledovat ten vývoj dále až do konce roku, protože ty minské dohody vlastně pokrývají vývoj během celého roku. Já tohle pokládám za nejpravděpodobnější variantu, že v této chvíli se řekne, že ta situace je taková, že bude dál ten vývoj sledovat naplňování minských dohod a že se prodlouží vlastně platnost těch sankcí až do konce roku, aby uběhl ten čas, kdy se měly odehrát určité věci, nejenom příměří, ale také i volby nové v Doněcku, Luhansku a řešení té situace i z hlediska ústavního a z hlediska rozhodnutí /nesrozumitelné/ rady... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy tedy neočekáváte, že by byl spuštěn... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

A ta třetí varianta, o té se mluvilo v souvislosti s tím, kdyby došlo k tomu, že znovu dojde k nějakém útoku na té, v Doněcku, v Luhansku, něco takového, co už skoro nastalo, protože vím, že před několika dny došlo k útoku asi dvaceti tanků a zhruba pěti set až tisíce vojáků v jednom úseku. To byla docela vážná situace, kterou se podařilo odrazit. A pokud by se něco podobného mělo opakovat nebo něco třeba ještě ve větším rozsahu, tak tohle chápu z těch debat, kterých jsem se účastnil, by byl důvod k tomu, aby se přikročilo ještě k vyššímu a dalšímu kolu sankcí. To je, to teda reflektuju, tu atmosféru a to, kterak doposud v těch debatách panovala. Takže já v této chvíli stále pokládám za nejpravděpodobnější to, že v průběhu červnové rady, kde si myslím, že hlavními tématy bude otázka migrace, otázka Británie a Řecka, tak si myslím, že ty sankce by měly, za nejpravděpodobnější verzi pokládám to, že budou prodlouženy do konce roku. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nikoli, že bude spuštěno nové kolo. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

To je můj odhad. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jan Zahradil. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Já jenom k těm sankcím ještě jako takovým, protože se objevily různé hlasy v době, kdy byly zavedeny, jaký to bude mít negativní dopad na českou ekonomiku a na bilanci českého zahraničního obchodu, tak bych jenom tady chtěl říct, že možná paradoxně ten česko-ruský obchod navzdory těm sankcím vůbec nestagnuje, on tedy objem toho obchodu je velmi malý, jsou to asi tři procenta celkové obchodní výměny České republiky. Takže i pokud by to propadlo, tak nás to nějak výrazně nezasáhne. Ale ukazuje se, že ten česko-ruský obchod a obchodní výměna se nepropadá, že nestagnuje, že dokonce mírně roste a pokud tam došlo k nějakému propadu, tak to nebylo vinou sankcí, ale bylo to kvůli devalvaci rublu a bylo to kvůli pádu cen ropy. Čili i ty hlasy těch takových těch sýčků, kteří prostě ty sankce zpochybňovali, z těch, řekněme, obchodně-ekonomických důvodů, tak se ukázaly jako nepravdivé. Já myslím, že ty sankce prostě svůj symbolický význam jako vzkaz Rusku, že dělá věci, které se dělat nemají a které prostě tolerovat nelze, takže ty sankce význam mají. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Já bych k tomu řekl jednu věc ještě, co by tady možná mělo zaznít, co si myslím ale, a co teda zdůrazňuji, je, že to, co má podle mě největší cenu v té situaci je to, že po celou tu dobu trvání konfliktu v Evropě jsme byli schopni jednat a dobrat se jednotného stanoviska. A to je důležité i pro tu červnovou radu. To znamená, když se bavíme o těch alternativách, tady důležité je to, že to musí být jasná shoda, která bude, která... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy říkáte, že je jasné, že ta shoda bude určitě na prodloužení těch dosavadních sankcí... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Počkejte, teď to zase říkáte trochu silněji, než jsem to řekl já jako, já jsem řekl, že to pokládám za... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nejpravděpodobnější variantu... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

...nejpravděpodobnější variantu, protože ona... 

Václav MORAVEC, moderátor:

...že budou prodlouženy stávající sankce... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

...rozumíte, protože hlasy zaznívají z různých stran. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Nemůžete pana ministra dostávat do diplomaticky nepřijatelných situací. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Ale hlavně, že já... 

Václav MORAVEC, moderátor:

 
Počkejte, až dostanu vás. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

...nechci předjímat, protože samozřejmě ty debaty někdy se nevyvíjí úplně předvídatelným způsobem, že se..., a nevím taky, co se stane, jako do toho, do té Evropské rady také se ještě něco udá. A obávám se, že řadu těch věcí nejsem schopen odhadnout. Takže já říkám to, co v této chvíli odhaduji, tak jak se to vyvíjí a také vzhledem k tomu, že se hledá určitý jmenovatel, na kterém jsme schopni shodnout, protože tam zaznívají hlasy, které řekl třeba tady pan poslanec Zahradil, ale zaznívají i jiné. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

To je pravda. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

A já prostě... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ne všichni jsou za jedno vždycky. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

A my se musíme dobrat výsledku. A já říkám opakovaně, přeji si a věřím, že se to nám bude dařit, že Česká republika bude ta, která bude budovat jednotnou pozici a nebude nikdy zemí, protože to bych pokládal za nejhrubší chybu dnes, jako my musíme být schopni dokázat, že v Evropě jsme schopni se dobrat jasného jednotného stanoviska. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ony země skupiny vyspělých ekonomik G7 daly v pondělí na závěr summitu v Bavorsku najevo, že jsou připraveny zpřísnit dosavadní protiruské sankce, pokud to bude kvůli situaci na Ukrajině nutné. Připomeňme si slova německé kancléřky Angely Merkelové. 

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka /10. 6. 2015/: 

Jednomyslně odsuzujeme obsazení Krymu. Shodujeme se, že rušení sankcí je podmíněno naplňování minských dohod. A jsme v případě nutnosti připravení, i když si to nepřejeme, sankce zpřísnit. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Prohlásila v pondělí německá kancléřka Angela Merkelová. Evropský parlament v tomto týdnu, pane europoslanče, přijal zprávu o vztazích s Ruskem, podle níž, cituji: „Není možné Moskvu kvůli jejímu zapojení do ozbrojeného konfliktu na Ukrajině a protiprávní anexi Krymu považovat za strategického partnera.“ Jaký to bude mít dopad na evropsko-ruské vztahy ta zpráva a doporučení, která jste přijali? 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Zpravodajem této zprávy byl kolega z Litvy, litevský poslanec Landsbergis, takže ten jazyk velmi striktní, velmi silný jazyk tomu odpovídá. Ale já myslím, že... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ten jazyk si ale osvojila většina europoslanců. Včetně vás. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ano, samozřejmě, já to nezpochybňuji, pouze to vysvětluji. A já se domnívám, že tohle to není jakoby něco nového, nebo že to není překvapivé stanovisko Evropského parlamentu. Je to přece reakce na některé strategické dokumenty Ruska, kdy Rusko samo ze své vlastní iniciativy definuje třeba Severoatlantickou alianci jako svého konkurenta, de facto jako svého protivníka. Čili my na to musíme nějak zareagovat, my můžeme brát Rusko jako obchodního partnera, například někdy v budoucnu, ale ukazuje se, že strategickým partnerem prostě Rusko v tuto chvíli v tom režimu, který tam existuje pro tu euroatlantickou civilizaci, není, že sleduje trochu jiné cíle, že se pokouší, jak už jsem tady řekl, obnovovat sféry svého vlivu v těch teritoriích, které kdysi patřily do toho sovětského impéria. A to je věc, která prostě přijatelná není. Čili ano, Rusko v tuto chvíli, nemusíme ho považovat za nepřítele nebo něco podobného, tomu slovníku já bych se velmi bránil, ale není to v tuto chvíli strategický partner, je to prostě autonomní, řekněme, regionální velmoc nebo velmoc druhého řádu, která si hraje vlastní politiku a tato politika v mnoha ohledech je v rozporu tím, co sleduje Západ nebo v širším smyslu slova euroamerická civilizace. Čili tato definice je podle mě zcela na místě. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Když mluvíte o tom, co, promiňte, pane ministře, co sleduje Západ v tom dalším vývoji Rusko-ukrajinského konfliktu, tak Ministerstvo obrany Spojených států amerických chystá posilování obrany východní hranice států Severoatlantické aliance a podle toho připravovaného plánu by Spojené státy měly rozmístit tanky, bojová vozidla a další těžké zbraně pro až pět tisícovek svých vojáků v pobaltských zemích a také v některých dalších spojeneckých státech východní Evropy. Pane ministře, tento plán, který americké ministerstvo obrany chystá, má podporu České republiky? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

To, co jste řekl? To je článek dvou novinářů v sobotním vydání New York Times. A pokud jsem si všiml, tak ti, kteří jsou tam, to komentují, tak to jsou většinou vysloužilí představitelé americké administrativy, takže... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Takže ten návrh neberete vážně? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

To neříkám, jako já v podstatě nevím, teď to nechci soudit, já jsem s těmi novináři nemluvil. Ale pro mě to bude relevantní ve chvíli, kdy se k tomu vyjádří nebo to podpoří americký prezident, ministr obrany. A samozřejmě já znám ty hovory, které jsme vedli doposud. A vím, že se mluvilo o tom, že je třeba reagovat na obavy třeba pobaltských zemí a podobně. To znamená, to je něco, co může dostat podobu nějakého podobného rozhodnutí, ale nejsme tak daleko, z americké strany nemáme nic z toho, co avizuje tento článek ještě v takovéto konkrétní podobě, nemáme to potvrzeno. Takže pro mě to je trochu předčasné to komentovat. To je pouze tedy článek v novinách. A nevím přesně, co jsou zdroje a kdo vlastně je ten, řekněme, přímo z centra, kdo by tady tohle potvrdil. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že to není zatím tedy tak žhavé, podle toho, co vy vojensky a diplomaticky vyjednáváte? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

V České republice z vojenského hlediska nevidím důvody k nějakému rozmisťování, protože si myslím, že máme především úkor budovat svou obranu a svou i kvalitu sami a my bychom měli v tom možná přidat, pokud cítíme někde nedostatek, ale rozumím tomu, že někteří naši partneři by pravděpodobně podobné rozhovory ocenili. Ale tomu, co tady říkal ještě pan Zahradil o Rusku, je to samozřejmě v ledčems pravda. Ale dovolte, abych k tomu řekl takovou poznámku jenom, víte dobře, že Rusko má největší počet bojovníků v Islámském státě, ze všech těch tisíců zahraničních bojovníků je nejvíc shodou okolností z Ruska, že teď zrovna i pan ministr Kerry oceňoval, že v rozhovorech kolem Íránu a nukleárního programu, nukleární dohody s Íránem oceňoval roli Ruska, kterou tam Rusko sehrálo, nebo že teď v rozhovorech, které se týkají Sýrie, vlastně také jsem z americké strany zase slyšel dost jednoznačné ocenění role, kterou Rusko v poslední době sehrálo. Takže vy sice máte pravdu v tom prohlášení, kterou Evropský parlament, přijal, že z hlediska toho, co se děje na Východě, máme jisté obavy, které zřejmě, je tam řada věcí, ale je zvláštní, a to také patří k tomu současnému světu, že zároveň ale je třeba říci, že s Ruskem se spolupracuje v celé řadě věcí, které jsou pro nás také životně důležité... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

 
Jak kdy, jak kde. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Stejně jako jsem teď byl v Izraeli a bylo pro mě pozoruhodné vidět to, že dneska jak Palestinci, tak Izrael má jednoho společného nepřítele, který logikou věci, jako kdyby je měl nutit k tomu uvažovat společně, takže já jenom poukazuju... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

K tomu se dostaneme... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Ty nové fenomény v tom světě vedou k překvapivým situacím a samozřejmě to, co já vám říkám třeba kolem Ruska, tak to není jenom nějaká má soukromá úvaha, velmi podobnou byste mohl slyšet dneska z úst třeba i ministra zahraničí Spojených států. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Pokud jde třeba o ten Írán, tak nejsem takový optimista jako vy. Já myslím, že Rusko s Íránem hraje velmi šikovnou strategickou hru, která není tak úplně v zájmu Západu, ale to teď nechme, k tomu se možná dostaneme později. Já si myslím, že ta situace je jasná, že je prostě přehledná, že pokud jde o rozmisťování, abychom se vrátili k těm případným americkým jednotkám ve východní Evropě, pokud jde o rozmisťování těch amerických jednotek, záleží to na každém státu, jestli to přání vyjádří, jestli to bude považovat za svou prioritu, pokud půjde o pobaltské země nebo o Polsko, tak si to samozřejmě dovedu představit, já říkám... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Je dobře, že Česká republika... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ne, otevřeně říkám, my jsme vždycky byli strana, která už v době, kdy se jednalo o té radarové základně na území České republiky, tak jsme byli pro, na rozdíl od sociální demokracie, která byla tehdy proti, ten plán nakonec zkrachoval vinou, řekněme, Obamovy administrativy, která to odpískala. Já bych absolutně nebyl proti tomu, aby nějaký počet nějaké americké jednotky nebo jednotek byl trvale dislokován na území České republiky. Myslím si, že by nás to posunulo trochu výš na tom žebříčku důvěryhodnosti spojenců v rámci NATO a tu zdrženlivost české vlády v tomto já tedy tak úplně nesdílím. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Když jsem v úvodu zmiňoval, že rok a čtvrt trvající konflikt na východě Ukrajiny stál život už víc než šest tisícovek lidí, tak separatisté z Donbasu přišli tento týden s návrhem nové ústavy, podle které by povstalecká území zůstala součástí Ukrajiny, získala by rozsáhlou autonomii, území má mít zaručené zformování vlastních bezpečnostních složek a autonomní využívání přírodních zdrojů v Donbasu, který je právě díky zásobám nerostných surovin nejbohatší částí Ukrajiny. Volební systém - povstalecké území má být nezávislý na Kyjevu a zvolení zástupci Kyjevem neodvolatelní. Povstalci zároveň odmítají anexi Krymu, když v návrhu rozsahu autonomních území uvádějí i tento poloostrov. Na kolik se bude, pane ministře, v zájmu míru tento návrh špatně odmítat, návrh separatistů? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Pane redaktore, tam je jedna svízel, že ten stejný pan Zacharčenko, který podepsal to prohlášení, tak vzápětí téměř v rozdílu hodin vydal prohlášení, že v žádném případě žádnou kyjevskou, tu neakceptuje. Takže na to jako koukám asi nejenom já, ale i ostatní, co vlastně teď brát vážně, jestli to jeho přihlášení se k tomu projektu, že teda v jakési podobě budou připraveni se omluvit autonomii pod kyjevskou vládou, anebo jestli platí to jeho prohlášení o něco pozdější, kde se pro mě trochu iracionálně...najednou to všechno odmítl a řekl, že nic z toho vlastně neplatí, on je pro to, aby to byla, že jediný skutečný cíl je samostatnost. Takže... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Reprezentaci Donbasu podle vás není možné věřit? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Tam je problém v tom, že ve chvíli, kdybychom skutečně se dobrali k nějakým volbám, tak je pro ty, kteří dnes reprezentují, otázka, jestli by v těch volbách uspěli. A já se toho bojím, že vlastně tam, kde je ta neochota udělat volby, to nevidíme jenom, to vidíme i v jiných částech světa. Nechci teď jmenovat další, kde je neochota udělat volby, protože ty volby mohly ukázat, že s reprezentanty lidí je to jinak. A proto si myslím, že je to, je to velmi těžká cesta a tohle je nejednoduché a v této chvíli je opravdu otazník, čemu se vlastně má v případě Zacharčenka více věřit. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Já myslím, že jim ta situace vyhovuje v těch separatistických oblastech, že jim to vyhovuje tak, jak to je, že je to v situaci toho zmrazeného konfliktu, že se tady může hrát s různými variantami, od kterých se potom takticky ustupuje a držet tu situaci na určité hladině napětí, to svědčí o tom, že skutečně nejde o seriózní partnery k jednání. 

Václav MORAVEC, moderátor:

On Rusko-ukrajinský konflikt zůstává v posledních týdnech asi neprávem stranou uprchlické krize způsobené přílivem migrantů z Afriky a z Blízkého a Středního východu. Rusko-ukrajinský konflikt přitom za ten rok a čtvrt zhruba vyhnal z Ukrajiny milion lidí do sousedních států dalších jeden celý tři desetiny milionu obyvatel jsou uprchlíci ve vlastní zemi. Pane ministře, když se podíváte na tu humanitární pomoc, kdy Česká republika podle serveru úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí dává méně než například Estonsko. Chápu, že asi Estonsko je Ukrajincům bližší, než Česká republika, tak není ta humanitární pomoc České republiky opravdu mizivá? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

 
Ne, nesouhlasím. To absolutně nesouhlasím. Nechci to teď tady srovnat se všemi dalšími čísly. My jsme v loňském roce dali na Ukrajinu čtyřicet tři milionů. V tomto roce ta suma bude, tuším přes devadesát, devadesát tři milionů. A na humanitární, čistě humanitární záležitosti to bude, by to mělo být dohromady na konci roku osmnáct milionů. Takže se domnívám, že to jsou sumy, které jsou důstojné a já se za ně vůbec nestydím. A navíc ještě k těm osmnácti milionům, dneska vy byste mohl říci, že prozatím se utratilo osm milionů na humanitární, celkově se na Ukrajinu do března, to je dvacet sedm milionů, na humanitární osm, to máte pravdu, ale v plánu je osmnáct, ale do toho ještě nejsou započítány peníze, které půjdou z vnitra, protože s panem Chovancem domlouváme MEDEVAC další, kde chceme letět pro raněné a do té, tak, jak to bude možné transportovat z té východní části, především děti a podobně, a to budou zase náklady zhruba asi sedmnáct milionů. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A promiňte, ale to jsme zatím neudělali, Rakousko, Řecko například léčbu těch zraněných civilistů nabídly a už uskutečnily. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Ano. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Česká republika v letošním roce je nula. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Dobře, ale my připravujeme, říkám, další MEDEVAC, prozatím jsme utratili osm, na konci roku osmnáct, plus těchto sedmnáct, to je humanitární oblast. A to tvrdím, že v těch tabulkách na konci roku budeme na slušném místě. Takže... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Takže myslíte, že budeme nad Estonskem? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Já nevím, kolik ještě Estonci udělají do konce roku, a to přece nejsou závody, to přece není, nejsou... 

Václav MORAVEC, moderátor:

No, ale ukazuje to na hodnoty té dané země, na míru humanitární pomoci, když se něco děje za humny. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Ale já vám říkám ta čísla, to je moje povinnost tady před veřejností a tvrdím, že ta čísla jsou slušná. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Když jsem zmiňoval uprchlickou krizi. Podívejme se opět na mapu světa. Uprchlickou krizi na jihu Evropy má řešit Evropská komise na konci června. Zatím plán, který je z konce května, řešení je jen částečné, jde v něm o přerozdělení čtyřiceti tisíc Syřanů a Eritrejců, kteří žádají o azyl v Itálii a v Řecku. V příštích dvou letech by si imigranty rozdělily členské státy Unie podle klíče, který zahrnuje jak velikost, tak ekonomickou výkonnost země a dosavadní počet poskytnutých azylů. Ten v Česku není nějak velký. Výsledek propočtu tedy zní - třináct set dvacet osm uprchlíků, což znamená devátý nejvyšší počet z evropské osmadvacítky. Nejvíce lidí má přijmout Německo, přes osm tisíc sedm set. V první pětici států následují Francie, přes šest tisíc sedm set. A dále Španělsko, Polsko a Nizozemsko. Ze sousedních zemí má Rakousko přijmout dvanáct set lidí a Slovensko sedm set osmdesát pět. Stanovení kvót pro příjem migrantů navržené Evropskou komisí odmítá například Velká Británie, ale také země Visegrádské čtyřky, včetně České republiky, sousední Rakousko přestalo už vyřizovat žádosti o azyl. Vídeň se tak snaží tlačit na další evropské země, aby víc pomáhaly v přebírání přistěhovalecké vlny na starý kontinent. Maďarsko dokonce uvažuje kvůli masivnímu přílivu uprchlíků o dočasném uzavření svých státních hranic. Pane europoslanče, jak může být úspěšná ta rakouská strategie získání většího množství podporovatelů kvót, když Rakušané přestali udělovat azyl? 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Může to vyprovokovat dominový efekt, že ostatní země se začnou chovat stejně. Dostaneme se do mrtvého bodu. A já tuto strategii Rakouska, jakkoliv ji samozřejmě mohu do jisté míry chápat, tak považuji za neúčinnou. To nepovede... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Podle vás to akorát odstartuje dominový efekt neudělování azylu v dalších zemích? 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Neříkám, že se tak stane, ale může se to stát, já bych to považoval za logické, že ostatní země řeknou: Tak když vy ne, tak my taky ne. A nedostaneme se nikam. Ten systém kvót ve své podstatě, ve svém principu je totiž špatný, protože jestliže se někdo dovolává tady nějakého principu solidarity, tak to nemůžete nikomu nařídit. Já bych řekl, že principiálně tady jde o to, že ta evropská integrace, jak je vidět, se dostala někam za hranice toho, co je vůbec únosné. Já bych tady docela chtěl připomenout těm stranám, a nebyla to jenom sociální demokracie, byli to lidovci a byla to TOP 09 také, strany, které vždycky podporovaly více Evropy, více Evropy a musíme se hlouběji integrovat a podobně. No, tak ty kvóty, to je teď jeden z důsledků této politiky, není to jediný důsledek. Měli jsme tady už různá jiná opatření v minulosti. Když vypukla fiskální krize, přišlo se fiskálním kompaktem. Ukrajinská krize, pan Juncker začal mluvit o evropské armádě a nutnosti naprosto sjednocené zahraniční politiky. Teď máme uprchlickou krizi a je tady další pokus o centralizaci rozhodování na úrovni Evropy a nadekretování povinných kvót pro jednotlivé státy. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Naráží, pane ministře, naráží tady na svůj strop ta proevropská politika, když... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ale měli by promyslet skutečně, ty kvóty jsou důsledek jistého typu politiky, ty sem nespadly z nebe a jsou důsledkem určitého vývoje Evropské unie za posledních patnáct nebo dvacet let. Já jsem přesvědčen, že na nich se ta evropská integrace začne lámat, protože jak je vidět, tak pro celou řadu zemí je to nepřijatelné, logicky je to nepřijatelné. Pro nás je to nepřijatelné. Jestliže vláda říká, že je to pro ní nepřijatelné, tak v tom má naší podporu, ale měla by si vláda taky umět říct a jasně definovat, jaká politika k těm kvótám vedla, jaké politiky jsou ty kvóty důsledkem. Je to politika toho bezuzdného prohlubování evropské integrace za každou cenu. A na jejím konci stojí mimo jiné i kvóty. Tak to prostě je. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Já se teď nechci pouštět do debaty o Lisabonské smlouvě, to je příliš abstraktní debata a já tady s panem poslancem dlouhodobě nesouhlasím. Soustřeďme se radši na ten konkrétní problém. Jako já si myslím, že on není vyvolán integrační politikou, ale prostě on má řadu důvodů. A v zásadě bych chtěl říci, že my podporujeme to, že musíme něco dělat, protože ta situace je taková, že, a dokonce kdybychom měli jednat každý zvlášť. Tak to možná právě je to stejně jako v té oblasti bezpečnosti, kde se snad shodneme na tom, že kdybychom každý měli sám hájit své území, tak to nezvládneme a proto jsme součástí těch integračních procesů, a je třeba, abychom si dobře doplnili tu svou roli, tak i stejně tak si myslím, mimochodem, migrace, to jsou taky pohyby, které dokázaly rozvrátit říše v minulosti, jak víme, to není legrace, to... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že rozvrátí evropskou... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:
Ne, nemyslím, jako já nechci, hlavně bych byl rád, kdybychom, já jsem tady dneska řekl, že jsou i dobré zprávy, že to není jenom tak, že jsou samé krize, že dokonce jsou některé velmi významné dobré zprávy, které bychom měli také zdůrazňovat, aby lidé nepropadali pocitu, že nic nefunguje, ale... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ale negativní zpráva se vždycky lépe šíří a tohle je závažný problém. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

To jo, ale jako, to se /nesrozumitelné/ tak dobře, že ..., ale podívejte, jenom tak... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, ten rakouský plán, pokud byste mi odpověděl na stejnou otázku, jako pan Zahradil, má šanci ten rakouský plán, že Rakušané zastavili přijímání žádostí o azyl a rozhodování o žádostech o azyl. Má šanci získat v Evropě víc podporovatelů těch kvót? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Ale podívejte se, neberte teď...Rakousko má své specifický vztah k tomu plánu. Ale já říkám, toto, zásadně podporuji to, že musíme v Evropě hledat řešení, to je naše pozice. A my jsme teď poslali dopis, Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, jsme poslali dopis, ve kterém upozorňujeme na to, že ale ten materiál, který komise předložila, je zeměpisně nevyvážený, protože... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Pane ministře, máte už blokační menšinu na jednání v Evropské radě? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Necháte mě dopovědět to, co jsem chtěl říct. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ano, ale odpovíte mi pak na tu otázku, jestli už máte blokační menšinu? 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Jako rozumíte, takhle neodpovím vůbec nic, jako vy začínáte něco, veřejnost neví, co to je blokační menšina, tak mě nechte dokončit to, co jsem začal říkat. 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ale já se k té otázce vrátím. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Podívejte se, ano, ale dovolte, abych teda řekl to, co, abych já mohl slušně odpovědět na to, na co jsem byl dotázán. Já pokládám za důležité to, že jsme se obrátili na Evropskou komisi s tím, že ten materiál neřeší, sice řeší jednu vlnu uprchlíků, a my máme také poměrně velkou zásadní vlnu uprchlíků z Kosova, ze západního Balkánu, a tu neřeší vůbec, ta je fyzická, ta už je v chodu. Další věc je, že máme jedna celá tři nebo jedna celá pět vysídlenců na Ukrajině, kterým do konce roku dojdou příspěvky, které jim ukrajinská vláda vyplácí. A my nemáme jistotu, že výsledek nebude, že se poté době ti vysídlenci neobrátí na Východ. A bude prostě... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Dobře. 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

A budeme prostě, a budeme...,a to je obrovská masa uprchlíků. To znamená... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Co bude dělat vláda, když... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Já vám odpovídám, ne, ne ... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

... když v Evropské radě projde... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

Počkejte, já říkám, ne skončit s integrací, ale hledat řešení, které nám skutečně umožní reagovat a které bude i z hlediska země... 

Jan ZAHRADIL, poslanec EP a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ale já se ptám na konkrétní... 

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničních věcí a místopředseda strany /ČSSD/:

... co nás čeká. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Promiňte, pane europoslanče, když tady tedy, pane ministře, než se dostanete k té otázce Jana Zahradila, tak jestliže tady plán Evropské komise, který na konci června má probírat Evropská rada, tedy přerozdělení čtyřiceti tisíc Syřanů, Eritrejců, kte

Ing. Jan Zahradil

1. místopředseda strany
poslanec EP