Hranice EU musí být nepropustná
Jan Zahradil, jeden ze dvou poslanců ODS v Evropském parlamentu, jasně odmítá kvóty na přistěhovalce. "Jediný, kdo má mít právo udělit azyl, je konkrétní stát," říká.
Co je špatného na plánu Evropské unie na přerozdělení imigrantů do jednotlivých zemí podle kvót?
Není na něm nic dobrého. Právo azylu v nějaké zemi a čerpání souvisejících sociálních či jiných výhod, to není nárok, to je privilegium. A jediný, kdo má právo toto privilegium udělit, je ten konkrétní stát. Pokud tomu státu bude někdo nařizovat – musíte ročně přijmout pět stovek nebo pět tisíc uprchlíků – tak to suverénní právo je státu odebráno nebo omezeno.
Jak jinak byste to řešil?
Evropská unie musí říci hraničním státům, Řecku, Itálii, Španělsku, že musí své hranice, které jsou schengenskými hranicemi, hájit. Jinak tu vzniká nebezpečí, že pokud to nedokážou, začnou hranice uvnitř Unie hájit jiné státy a začne pomalu erodovat Schengen. S tou ochranou hranic je jižním státům možné na unijní úrovni pomoci. Musíme tu hranici učinit nepropustnou: vracet převaděčské lodě zpět do přístavů, odkud vypluly, a podobně.
Další diskutovanou záležitostí je obchodní a investiční dohoda TTIP mezi Evropou a USA. Evropští sociální demokraté si minulou středu vynutili odložení hlasování o postoji Evropského parlamentu k ní. Není to počátek konce této dohody?
Pevně doufám, že ne, že tak daleko to nedojde. Spíše to svědčí o zmatcích v řadách socialistů. Zatímco jejich česká vláda dohodu TTIP podporuje, tak europoslanci za ČSSD jsou poněkud jinde. My jsme v tomto sporu jasně pro TTIP. Je to klíčová věc, nejen ekonomická, ale i geopolitická. Ekonomické klady jsou jasné, ale láme se to na těch geopolitických.
Vy jste se nedávno stal předsedou AECR, třetí nejsilnější strany v Evropském parlamentu. Její hlavní silou jsou britští konzervativci. Přejí si konzervativci, aby Británie v EU zůstala, přestože o členství své země pořádají velmi riskantní referendum?
Současná vládní garnitura, tedy Konzervativní strana vedená Davidem Cameronem, nechce odejít z Evropské unie. Většina britského byznysu také nechce odejít. Ale chtějí prosadit určité ústupky ze strany kontinentální Evropy, hlavně Francie a Německa, v postavení Velké Británie vůči zbytku EU. Týká se to azylové politiky, sociální oblasti a podobně. Pokud se však evropský establishment zatvrdí a řekne, že s Británií žádný obchod v tomto smyslu dělat nebude, tak skutečně hrozí, že si britští voliči odhlasují, že z Unie odejdou. Já si to nepřeji.
Další země, o jejímž vystoupení z EU a také z eurozóny se stále hlasitěji mluví, je Řecko. Jak dopadne řecké drama?
Vystoupení z eurozóny a EU jsou dvě různé věci. Současná generace klíčových evropských politiků, reprezentovaná Angelou Merkelovou na národní úrovni a Jean-Claude Junckerem na té evropské, si prostě vystoupení Řecka ani z eurozóny nedovede představit. Odporuje to jejich představě jednosměrné EU, která se jen stále více integruje. Odchod Řecka z eurozóny proto nepřipustí a udělají všechno, aby se to nestalo. Alexis Tsipras to ví moc dobře. Hrají se tady jen různé mediální tanečky, ale ve skutečnosti řecká vláda vyhraje, dovydírá evropské politiky k tomu, že jí to všechno zaplatí, odpustí a odmažou a že se pojede dál.
Vaše ODS, jejímž jste místopředsedou, tvrdě útočí na ANO a označuje ho za ohrožení české demokracie. Proč, když se ANO pohybuje v mantinelech daných platnými zákony?
Je tu spousta věcí, které jsou podezřelé, které jsou za hranicí řekněme dobrého vkusu, což se týká především hlavní postavy hnutí, pana Babiše. Ten v sobě koncentroval naprosto nebývalým, bezprecedentním způsobem velkou moc v oblasti politické, ekonomické i mediální. A to jsou věci, které nás posunují někam na Východ, k oligarchickému systému politiky. České politice se dá vyčítat za posledních 25 let mnohé včetně korupce a systému kmotrů, to je fakt. Ale za posledních 25 let tu nebyl nikdo, kdo by zkoncentroval tolik moci v jedné osobě, jako to koncentruje Andrej Babiš. Je otázka, zda je dostatečně zřetelná hranice toho, kdy je to ještě politika a kdy už je to jeho byznys. Kdy se politika s byznysem prolíná, jako v případě různých zemědělských, potravinářských či jiných zákonů, které mohou být v parlamentu šity na tělo některým konkrétním podnikům Babišova koncernu.
Dobrá, ale máme demokracii a ve Sněmovně má Andrej Babiš necelou čtvrtinu poslanců. Proč mu ty zbylé tři čtvrtiny ten jeho byznys prostě neomezí, nezakážou tak, aby to fungování demokracie nenabourávalo?
Protože další třetina poslanců je s ním v koalici, která má ve Sněmovně většinu. Nikdo z nás v tuto chvíli netvrdí a nemůže to prokázat, že by tu docházelo k nějaké kriminální činnosti. V minulosti ale voličům vadilo, že se v příšeří politiky pohybovali lidé, kteří využívali politiky k vlastnímu obohacení. A teď tady máme člověka, který to neskrývá, který byznysu nenechal, neodstřihl se od něj, ale jenom přeskočil do politiky a přitáhl si tam svůj byznys s sebou.
V čem to Česku škodí?
Na příkladu jako biopaliva evidentně dochází k tomu, že to či ono zákonné opatření jeho byznysu prospívá. Je to minimálně neetické. Je to obrazně řečeno na úrovni toho, když úřad premiéra Petra Nečase řídila Jana Nagyová. Nebyl to kriminální čin, ale bylo to z hlediska etického, morálního a politických standardů nepřijatelné. A podobně mám pocit, že to, do jaké pozice sám sebe vmanévroval Andrej Babiš vstupem do politiky, je také nepřijatelné.
A co s tím? Voličům to zatím nevadí?
Voliči to zatím akceptují. My na to jako opozice budeme poukazovat a uvidíme, jaký tomu voliči vystaví verdikt v příštích volbách.
Pokud ale říkáte, že je to nepřijatelné, tak byste se přece měli snažit udělat takovou změnu zákonů, která něco takového, co dnes dělá Andrej Babiš, neumožní. Tak jako by se mělo asi upravit fungování Úřadu vlády, aby se kauza Nagyová neopakovala, tak je asi potřeba změnit české zákony, aby tady nevznikl oligarchický systém politiky.
To je pravda. Ale viděli jsme to i v kauze biopaliv, že to tomu Agrofertu napříč vládou namazali. Takže je tam nějaká dohoda napříč vládou, která funguje. To, že to zatím nevadí podstatné části voličů, je smutné. Já bych očekával nějakou vyšší citlivost. Uvidíme, jestli se dostaví někdy v příštích letech.
(Autor: Luboš Palata)
1. místopředseda strany
poslanec EP