Novinky Mediální výstupy

 

 

 

Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené reziduum přítomných, moje otázka souvisí trošičku s tím, co tady už znělo od kolegyně Pastuchové, ale je to daleko přízemnější, není to otázka toho, jestli máme nebo nemáme hlavní sestru. Je to otázka, jestli vůbec máme sestry.

 

Ten problém, který vznikl, vznikl zvláštním způsobem. Povolání sestry je povolání velmi namáhavé a složité a my jsme to ještě zkomplikovali tím, že jsme vytvořili jiný systém vzdělávání, a dneska máme sestry, které jsou bakalářky nebo magistry. Nic proti tomu, bylo by to velmi dobré, kdybychom pro takové sestry skutečně vytvořili pracovní náplň, aby třeba v nějaké podobě suplovaly takový ten meziprostor, který mezi lékařem a sesterskou péčí je. Tyto sestry dneska nenacházejí uplatnění, přestává to být pro ně zajímavé a chybí nám ty normální sestry. Ono totiž, pane ministře - vy to jistě znáte jako bývalý ředitel nemocnice - v té nemocnici jedna z nejdůležitějších péčí je péče té sestry, která se o toho pacienta obyčejně stará, která mu ošetří dekubity, která mu přestele postel, která ho umyje. A my je dneska v nemocnicích začínáme nemít. Nějakou dobu tu suplovaly slovenské sestry, pro ně to dnes už přestalo být zajímavé, protože pokud se tu nevdaly, tak to, co tu vydělávají, už dostanou i u nich doma na Slovensku.

 

Já se tedy ptám, jakou má další koncepci Ministerstvo zdravotnictví v tom, aby naše péče nezkolabovala nebo neztratila na své kvalitě prostě proto, že nebude mít personál, který by byl schopen se o ty nemocné starat. Děkuji za odpověď.

 

 

 

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já začnu několika čísly, která mi náš odbor ošetřovatelství a nelékařských povolání na ministerstvu připravil jako podklady, jak ta personální situace z pohledu sester vlastně vypadá. Oni oslovili poskytovatele zdravotních služeb přímo řízených organizací i poskytovatele v krajích. Z výsledků toho šetření vyplývá, že v přímo řízených organizacích chybí zhruba 2,2 % všeobecných sester. Ono to procento vypadá, že je malé, ale fakticky to je 330 neobsazených volných pracovních míst. V rámci krajů mimo Prahu chybí 3,1 % všeobecných sester, což je 280 pracovních míst. 

 

Já tady trochu navážu na tu odpověď první, kterou jsem tady měl, protože si myslím, že to s tím souvisí. Přiznám se, že když to tak lapidárně řeknu, že jsem k tomu přišel trochu jako slepý k houslím, protože ten systém tady byl po mnoho let takto nastavován a my dneska máme důsledky toho stavu, takový, jaký je. A víme všichni, že setrvačnost toho systému je obrovská, že jakákoliv změna, kterou teď provedeme, přinese zlepšení poměrně velmi pozdě. Nicméně jsem si vědom toho problému i z toho, když jezdím po regionech a po regionálních nemocnicích, tak jedno z těch klíčových témat, které mi tam lidé říkají, je: máme problém, co se týče obsazení počtu zdravotních sester. To je i ten důvod, kdy jsem se rozhodl, že je třeba urychlit ty věci a nehledat nekonečný konsenzus, který nikdy nenastane, a zákon, který je připraven, tu devadesátšestku, pustit do legislativního procesu. Já se vám přiznám, že i ty informace, které se ke mně dostávají jako k ministrovi zdravotnictví, jsou rozporuplné. I z našeho odboru ošetřovatelství je informace, že podle evropské směrnice jsou tam věci, které by velmi komplikovaly návrat úplně k tomu původnímu systému, a já si prostě nejsem jist, jestli to takto lze. Nicméně si myslím, že ten systém si žádá úpravy, posílit právě pravomoci a kompetence těch, kteří budou dělat tu základní klíčovou práci u toho lůžka. A já tady slibuji, dávám veřejný příslib, že ten zákon v okamžiku, kdy ho pustíme jak do vnitřního, tak především do vnějšího připomínkového řízení, dáme tam dostatečný prostor i potom v rámci projednávání ve Sněmovně. Chci hledat konsenzus, protože si myslím, že to není prostě politické téma, které by nás tady rozdělovalo na nějaké ose, ale že lidé, kteří mají blízko ke zdravotnictví, mají představu, jak by to mělo vypadat, tak bych chtěl, aby především, protože je tady ta skupina lidí, kteří jsou původně zdravotníci, je velmi silná, takže si myslím, že i z hlediska nějaké odborné erudice je tady silný tým, a chtěl bych s tímto týmem společně najít řešení, které zjednoduší vzdělávání, které posílí kompetence těch lidí v první linii tak, abychom dodrželi evropská pravidla a zároveň to zjednodušili. To tady chci slíbit veřejně.

 

 

 

Děkuji. Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi za ta slova a za to, že o tom problému ví, protože ta absolutní čísla jsou taková, jak říkal. Ale to, co je na těch číslech rizikové, je to, že ten nedostatek narůstá. Kdybyste si vzal čísla rok stará, tak budete možná na polovičních číslech a to je prostě trend, který tady je a který musíme zastavit.

 

Měl bych ještě jednu doplňující otázku, jenom na jednu specializaci. Je to problematika dětských sester, které prakticky vůbec nemáme, protože je nevzděláváme, a už vůbec se nevzdělávají sestry v oboru neonatologie, to je péče o ty nejmenší, o ty jipky. Jestli v tomto směru máte nějaké signály, že by se mělo něco upravit.