Novinky Mediální výstupy

 

 

Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, moje interpelace bude záměrně položena obecným jazykem, nikoliv odborným jazykem v oblasti komunikačních sítí. Oba totiž společně s panem ministrem pocházíme ze střední Moravy. A jako Středomoravák jsem celé poslední čtvrtstoletí vždy opakovaně přemýšlel při překračování hranic do Rakouska směrem na Vídeň nad onou zvláštní symbolickou situací, kdy dodnes občané České republiky tam musí cestovat po složitých místních komunikacích, přes vesničky na začátku rakouského území. Vždycky to pro mne byl symbol oné rozdělené Evropy čtyřicet let po válce, symbol, jak se dvě přirozeně spolu vždy sousedící území oddělily od sebe, včetně toho oddělení neexistencí dálniční sítě.

 

My jsme tady na půdě Poslanecké sněmovny nedávno slyšeli expresivní výrazy o tom, že se za čtvrtstoletí po listopadu neudělaly ani ty podělané dálnice. Mně nedávné rozhodnutí, kterým jsme zafixovali ten stav, že plynulé propojení mezi Českou republikou a Vídní v podstatě v tuto chvíli ani neplánujeme a chystáme propojení, možná sofistikovanější, to jest obchvaty obsahující sítí, ale stále těch nižších tříd komunikací. Mně toto strategické rozhodnutí přijde skandální, přijde mně jako rezignace na standard, který funguje všude ve středoevropských zemích široko daleko okolo, a proto bych se chtěl pana ministra zeptat touto cestou, jaké důvody skutečně vedly k tomu, že jsme v této oblasti rezignovali na to, že nebudeme schopni propojit moravské území s metropolí, která je dokonce geograficky bližší, než je Praha, naše hlavní město. Přijde mi to neuvěřitelné a ty důvody bych chtěl slyšet v daleko hlubší argumentaci, než jaká zazněla na půdě médií.

 

 

 

 

Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste říkal, že máte obecnou interpelaci na stav silniční a dálniční sítě v České republice. Já bych vám chtěl říci, že v současné době, co se týká rozpočtu, co se týká finančních prostředků na vybudování dálničních a rychlostních komunikací a přilehlých úseků silnic první třídy, které jsou v majetku státu a kde stát má možnost využít evropských finančních prostředků, tak tento rozpočet je naplněn. 

 

Je naplněn od roku zhruba 2013 a s ohledem na to, co jsme schopni stavět, netrpíme finanční nouzí. Pokud to bylo dříve, že se vymlouvali různí představitelé, naši předchůdci, na to, že tento stát nemá peníze, a proto nemůže stavět dálnice, lhali našim občanům. Nikdy to tak nebylo.

 

Zásadní komplikací při výstavbě obecně sítí bylo pozastavení výkupu pozemků díky snížení ceny od 1. 2. 2013. Tento zákon, který má číslo 416, byl přijat v roce 2009. Dneska máme rok 2014. Za 4,5 roku nikdo nepřišel s tím, že tento problém existuje, občané nechtějí prodávat pozemky za poplatky nižší než poplatek na veřejném WC, a nic se s tím nedělá.

 

V současné době se napravil stav, abychom mohli vlastníkům pozemků v zemědělské a lesnické půdě dát adekvátní finanční prostředky a mohli tak celý proces přípravy investic zrychlit. Novela je přijata, je schválená a platná. Účinná od 13. 9. Tím se výrazně navýšila možnost přiznat spravedlivé odměny majitelům pozemků. Ředitelství silnic a dálnic už v předstihu zahájilo zpracování znaleckých posudků, čili ocenění jednotlivých těchto pozemků v daných lokalitách, tak aby bylo možné uplatnit příslušný násobek a zahájit výkupy pozemků a pokračovat dál. Předpokládáme, že tady se posuneme výrazně do konce letošního roku, protože my musíme respektovat devadesátidenní lhůtu a po ní teprve v případě nedohody přistoupit na vyvlastnění. Takže tady nás čeká tři měsíce. Mezitím budeme velmi pečlivě analyzovat, jak budou probíhat jednotlivé diskuse s občany a jaký bude mít novela zákona efekt.

 

Co se týká vašeho konkrétního dotazu, silnice R52 Brno-Vídeň. V posledních dnech je velmi mediálně sledovaná tato kauza, resp. moje prohlášení, které vyplynulo z pondělního společného setkání s hejtmanem Erwinem Pröllem. Bylo to už druhé setkání za mého krátkého působení na Ministerstvu dopravy. My jsme skutečně spolu hledali všechny cesty, jakým způsobem společně najít prostor a napojit českou a rakouskou rychlostní komunikaci. Na rakouské straně se jedná o rychlostní komunikaci, která bude vedena od Freiburgu - ne od Freiburgu, od Schricku by měla být vedena v uspořádání pouze dvou pruhů. Vyplynulo to patrně z rakouského prověření finanční efektivity celého - rakouská strana nám oznámila, že na českou hranici podle uzavřené smlouvy, kde je definován bod napojení, přivede tuto komunikaci pouze ve dvoupruhovém uspořádání.

 

Já jsem nikdy neřekl, a znovu to opakuji, na půdě Poslanecké sněmovny, že nebude Česká republika stavět dálnici mezi Brnem a Vídní. Do Pohořelic máme čtyři pruhy a od Pohořelic směrem ke státní hranici připravujeme uspořádání v dálničním čtyřpruhovém profilu. Omezení, které máme, je otázka přechodu Novomlýnských nádrží, kde je dvoupruhové uspořádání, a tady navrhujeme dočasně toto dvoupruhové uspořádání při přechodu Novomlýnských nádrží zachovat, a dále, protože byly zrušeny zásady územního rozvoje kraje, to je pro nás podstatný fakt, my v této chvíli na území Jihomoravského kraje nemůžeme udělat ani chodník. Byly zrušeny zásady územního rozvoje na základě podání občanské iniciativy k Nejvyššímu správnímu soudu, a jak jsem informován, obnova zásad územního rozvoje kraje pokračuje a měly by být znovu projednány ve třetím čtvrtletí roku 2015. Zrušené zásady územního rozvoje kraje se netýkají pouze dotčeného katastrálního území obce Mikulova, tam můžeme pokračovat dále v přípravě. Bylo by velkou ostudou této republiky, kdyby rakouská strana přivedla svoji dálnici k hranicím a my na ni nedokázali plynule navázat.

 

Co se týká Mikulova, budeme pokračovat v přípravě výkupu pozemků pro klasické dálniční těleso ve čtyřpruhovém uspořádání, tak abychom v okamžiku, kdy dojde k dohodě, byli na vlastních pozemcích a mohli tento úsek dostavět. Naše představa je taková, že za současného stavu probíhají už diskuse mezi oběma stranami, jak rakouskou, tak Ředitelstvím silnic a dálnic, připravujeme smlouvu na společnou výstavbu hraničních mostů, odstranili jsme problémy, které vyplývaly z nivelety na jedné a na druhé straně. Tam byly rozdíly jenom v tom, že rakouská strana používala jiný výškový systém oproti České republice. Jsme velmi blízko, aby tyto smlouvy o společném postupu hraničních mostů mohly být uzavřeny ještě v letošním roce.

 

Znovu říkám a opakuji to, a důrazně, nikdy jsem neřekl, že nebudeme stavět dálnici mezi Brnem a Vídní.

 

 

 

Děkuji, panu ministrovi za toto interpretační vyjádření. Každý z nás, kdo sleduje vývoj v území posledních mnoho let, samozřejmě vidí nejbanálnější vrstvu situace, tedy zatímco na české straně se nepostavilo za poslední léta vůbec nic, tak rakouská strana postavila mnoho kilometrů dálnic a já jí v tom směru rozumím, že nulový pohyb z české strany mohl vést až k deklaraci postoje, který rakouská strana v tuto chvíli zaujímá.

 

Chtěl bych pouze touto cestou pana ministra požádat, on mě o tom teď ujistil, abychom v našich postojích nikdy s tím stanoviskem rakouské strany nevyjadřovali jakýkoli souhlas nebo se s touto vizí neztotožňovali. Myslím si, že by skutečně byla ostuda, aby jeden z těchto hlavních tahů pro budoucnost budoucích generací zafixován v podobě, která vznikla v době železné opony. Není to dotaz, je to jenom jakési doplnění. Pan ministr v podstatě můj dotaz zodpověděl, ale ten můj apel směřuje k tomu, abychom jakýmkoli verbálním formulačním způsobem nefixovali tuto situaci, že by se mohla skutečně v příštích dvaceti třiceti letech stát pravdou. Děkuji.