Interpelace na ministra školství ve věci postavení učitele
12. června 2014
Ústní interpelace poslance Simeona Karamazova na ministra školství Marcela Chládka ve věci postavení učitele.
Simeon Karamazov:
Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v nedávné době jste přišel s návrhem, aby učitelé získali statut tzv. veřejné osoby. Reagoval jste tím mj. na případ ze školy v Boleticích na Děčínsku, kde se po verbálním útoku rodičů zhroutila jedna z učitelek. Dovolte mi, abych se vás v souvislosti s tímto návrhem zeptal, zda se opravdu domníváte, že ve chvíli, kdy se některý z rodičů nebo žáků rozhodne vulgárně, nebo dokonce fyzicky napadnout učitele, že je od toho odradí to, že je někde v nějakém zákoně uvedeno něco o chráněné osobě. Nebylo by vhodnější se raději zabývat příčinami stále častějších ataků vůči učitelům, tedy proč jsou dnes děti agresivnější než dříve, proč rodiče častěji sahají k útokům vůči učitelům? Váš návrh, který je zřejmě i právně velmi problematický, představuje pouze nejjednodušší způsob, jak se k danému problému postavit. Bohužel však neřeší jeho příčiny. Děkuji za odpověď.
Marcel Chládek:
Máte naprostou pravdu, pane poslanče, protože nikdo z mých předchůdců to vůbec neřešil. Ale vůbec. Protože dlouhodobě poslední výsledky např. PISA nebo České školní inspekce nám ukazují tragické klima na českých školách. Dlouhodobě např. v těch výchovných zařízeních došlo k napadáním vychovatelů nejenom slovním, ale fyzickým. A vyvrcholilo to např. tím probodnutým krkem ve výchovném zařízení v Králíkách. Šedesát osm napadení za loňský rok! Nikdo neřekl z Ministerstva školství ani popel. A nikdo to ani neřešil. Takže máte naprostou pravdu, že Ministerstvo školství v minulosti zaspalo a neřešilo to.
Samozřejmě musíme začít u prevence, ale je to mnohem složitější. Nejenom prevence, ale vůbec i prestiž, pracovní pozice učitele a vychovatele se musí zvýšit. Je to spojené i s navýšením platu. Tady pevně věřím, že slovutná Poslanecká sněmovna podpoří navýšení finančních prostředků do českého školství, a tím i navýšení finančních prostředků na platy.
Dále je to spojené také - a patří to do té prevence - s podmínkami pro vytváření práce učitelů a vychovatelů. Mimochodem, já jsem s tímto návrhem nepřišel v době - a to je další krok, který spadá do té mozaiky, a není to jediné řešení, ale patří to do té mozaiky - až v těch případech ohledně Děčína. Ale mimochodem, řada vašich předchůdců, někteří z nich jsou ještě v Poslanecké sněmovně i dnes, takovýto návrh předložila, tuším, asi před dvěma třemi lety. Tehdy Poslaneckou sněmovnou neprošel a byl to ten statut veřejného činitele. Já dávám do diskuse ne statut veřejného činitele, ale chráněné osoby. A je to i po vzoru Slovenska, musím se přiznat, protože na Slovensku již tento návrh funguje, a když ho zjednoduším, tak funguje tak, že jsou tam za napadení učitelů nebo pedagogických pracovníků příslušné a zpřísněné tresty. Samozřejmě že to nevyřeší, ale může to řešit ty případy, kdy dochází k napadení ze strany dospělých osob. A dnes kolikrát se vám stane, že za napadení učitele v pedagogickém procesu je to řešeno nějakou pořádkovou pokutou. Tady bychom přistoupili k nějakým tvrdším sazbám. Má to poměrně značnou podporu veřejnosti. Ale souhlasím s vámi, že pouze tímto bychom to nevyřešili. Tak ještě se zastavím u výchovných zařízení, protože tam je to ještě problematičtější, protože tam už se řeší děti, které už mají za sebou nějaké delikty a jsou samozřejmě v těchto zařízeních. My připravujeme celkovou koncepci, která by to měla řešit. Její součástí je zvětšení počtu financí, které půjdou do těchto zařízení, protože se musím přiznat, když jsem např. byl v těch Králíkách, tak je to, jako když se vrátíte do filmu Requiem pro panenku. Prostě to je tragédie. To vybavení je strašné. Tam si sednete ve třídě na židli a propadnete se, protože je to odrbaná stará židle. Podíváte se na okno, ono samo vypadne jenom tím pohledem. Takže se vůbec nedivme, že nám ty děti utíkají.
Mimochodem, mám ale jeden pozitivní příklad, který mi dnes oznámili, že právě jeden z chovanců teď zachránil tonoucí děcko. Tam jsem si myslel, že ho pochválím a přijmu na ministerstvu, ale zjistil jsem, že je na útěku, takže to moje nadšení bylo opět trochu zchlazeno. Ale jsou tedy i pozitivní příklady, že i na tom útěku to tonoucí děcko zachránil.
Ale samozřejmě musíme pracovat dlouhodobě, koncepčně, není to jednoduchá věc. A když se bavím s jednotlivými vychovateli, tak kromě toho finančního navýšení musíme zvýšit i počet pracovníků. Aby dva vychovatelé sloužili noční službu v zařízení pro 25 chovanců, tak to se mi zdá příliš málo. A zároveň se bavíme i o podpoře dalších kurzů, protože i z řad vychovatelů zaznívají mnohé názory, že dnes nejsou již připraveni kvalifikací, kterou mají, na situace, které tam nastávají, a na reakce a brutalitu, která se zvyšuje, že potřebují nějaké další doškolování, proškolování, jak tomu hlavně předcházet, jak předejít tomu, aby k tomu nedošlo.
Takže je to složitá problematika. Neříkám, že tohle by to rozhodně vyřešilo. Určitě je důležitá prevence. Ale v některých dobách prevence prostě selhává. A tím končím i svůj příspěvek.
prof. Ing. Simeon Karamazov, Dr.
poslanec PČR