Novinky Mediální výstupy

Evropská komise představila návrh, jak se vypořádat s přílivem migrantů. Během následujících dvou let navrhuje mezi státy unie rozdělit 20 tisíc lidí z uprchlických táborů. Chystá také lepší ochranu hranic anebo zásah proti pašerákům lidí. Plán musejí schválit členské země – jenže řada z nich včetně Česka povinné kvóty pro přijímání uprchlíků odmítá. Měl by Brusel stanovovat, kolik uprchlíků mají jednotlivé země přijmout? Hostem Událostí, komentářů byl místopředseda ODS Martin Kupka.

Celý rozhovor s Martinem Kupkou můžete zhlédnout na ČT24.

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

V Bruselu se má rozhodovat o tom, kolik v které zemi Evropské unie bude uprchlíků, nikoli v hlavním městě toho kterého státu. Tak zní návrh Evropské komise. Má to být dočasné řešení, které si vynutila uprchlická vlna posledních týdnů. Itálie v tom prostě nesmí být sama. Může to ale zapříčinit radikalizaci Evropy a vznik stran, které imigraci a evropské integraci moc nefandí. To jsou dva pohledy na takzvané kvóty pro uprchlíky, kterým dnes česká vláda řekla jasné ne. Probereme je v Událostech, komentářích. Dobrý večer. Právě Itálie je hlavním cílem běženců, kteří se do Evropy chtějí dostat přes Středozemní moře. Na osmnáct stovek z nich se od začátku roku už utopilo. A k italským břehům lodě míří pořád. Navrhované kvóty Česku přidělily 525 uprchlíků. Jak už řečeno, kabinet Bohuslava Sobotky se dnes dohodl na tom, že direktivy z Bruselu nechce. 

 

Federica MOGHERINIOVÁ, šéfka evropské diplomacie:

Čelíme neobvykle dramatické situaci, která si vyžaduje adekvátní akci. Musíme společně přijmout odpovědnost za to, co se děje. Evropská unie těmi dnešními rozhodnutími ukázala, že je připravena se k tomu postavit čelem. 

 

Nikola TENEVOVÁ, redaktorka:

Komise do konce května zveřejní program, v jehož rámci bude moct během 2 let do Evropské unie přicestovat 20 tisíc uprchlíků. Hodlá na něj vyčlenit 50 milionů eur. Hlavní podmínkou má být jednoznačná potřeba mezinárodní ochrany. Dalším klíčem k rozmisťování pak třeba velikost populace dané členské země, její HDP, počet dosavadních žádostí o azyl nebo míra nezaměstnanosti. Plán ale musí schválit Evropský parlament a všechny členské země. Některé se systémem ale výrazně nesouhlasí. Zdrženlivé je v této otázce i Česko. 

 

Bohuslav SOBOTKA, premiér /ČSSD/ (záznam): 

My jsme připraveni pomáhat, ale chceme to činit na základě dobrovolnosti a chceme to činit na základě našeho suverénního rozhodnutí. 

 

redaktor /citace: Martin SCHULZ; předseda Evropského parlamentu/ /Zdroj: Deutschlandfunk/: 

„Egoismus některých zemí v Evropské unii brání už 20 let efektivnímu a humánnímu řešení těchto problémů.“ 

 

Nikola TENEVOVÁ, redaktorka:

Plán nouzového přesídlování a záměr umožnit legální migraci do všech zemí Evropské unie je ale jen část chystaných opatření. Ztrojnásobit se mají prostředky námořních operací agentury FRONTEX. Dalším krokem jsou chystané operace proti pašerákům, kteří si ze zoufalství jiných udělali byznys. O konkrétních krocích má Evropská unie rozhodnout na summitu v červnu. Nikola Tenevová, Česká televize. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

V Událostech, komentářích Jana Hybášková, vedoucí delegace Evropské unie v iráku. Dobrý večer. 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

Dobrý večer. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Cyril Svoboda, někdejší ministr zahraničí České republiky. Dobrý večer. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

 

Dobrý večer. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Místopředseda ODS Martin Kupka. Dobrý večer. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Dobrý večer. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Vítejte všichni v Událostech, komentářích. Proč má, pane Svobodo, Evropská komise nařizovat, kolik kde bude uprchlíků, kolik jich země musí vzít? 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Já myslím, že postoj České republiky je, je odsouzeníhodný. Je to ostuda, dokonce bych řekl, že to je drzost odmítnout kvóty. Mám pro to 3 důvody. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Proč? Takže Evropa má právo nařídit Česko ty vezmeš x y uprchlíků. 

 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Ano, přesně tak. A mám 3 důvody, proč si to myslím. První důvod je, že když emigrovali kdysi z Československa naši spoluobčané, ty země, které jsou dneska velkorysé a hlásí se ke kvótám, abych uvedl příklad, Švédsko přijalo 80 tisíc uprchlíků, Německo 200 tisíc uprchlíků, tak tyto země byly velkorysé a jsou velkorysé, máme jim co vracet. Argument číslo 2... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Je to srovnatelné mimochodem? 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Je to srovnatelné. Argument číslo 2 je tento. Ty země, které se hlásí ke kvótám a k evropskému řešení, jsou čistými plátci v Evropské unii, to znamená, že dávají víc do Evropské unie, než z ní získávají. My máme nastavenou ruku, protože jsme v opačné pozici. My více dostáváme, než platíme a tuto solidaritu bereme. A když jde o druhou solidaritu, že bychom se měli podílet na kolektivním řešení, společném řešení uprchlíků, tak říkáme: to s námi nepočítejte. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A ten třetí důvod? 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

A třetí důvod je, že jde o to, že Česká republika to zvládne. Jestliže říkáme, že my nezvládneme 500 lidí, 500 uprchlíků v České republice, znamená, že nejsme schopni takovýhle úkol zvládnout, protože Evropská komise říká, že počet těch uprchlíků bude dán velikostí HDP, velikostí nezaměstnanosti, počtem obyvatel a celkovou zkušeností s migrací. To znamená, že to nebude nějaké číslo, které by se nebude opírat o realitu, která v Evropě je. Zkrátka tato solidarita... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A těch 2,63 % to odpovídá těmto kritériím. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Já si myslím, že ano. A já se stydím za to, když Česká republika říká - my to uděláme podle sebe. A končím, abych dal prostor ostatním. Co nabízíme my? Nabízíme jedno letadlo CASA, 60 úředníků, terénní vozidla a vycvičené psy. No prosím vás, co to je? Za to bychom se měli stydět. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Martin Kupka se taky stydí? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Já se nestydím, já se domnívám, byť jsem z opoziční strany, takže v tomhle případě je postoj vlády správný a že musí vystupovat velmi rezolutně proti kvótám a to z toho důvodu, že kvóty přinášejí násilí na všech stranách a fakticky ten problém nebudou řešit, protože rozdělení uprchlíků podle nějakého rozhodnutí od zeleného stolu, může taky znamenat, že budou přicházet do těch států lidé, kteří do nich vůbec nechtějí přijít. A základní princip dobré azylové politiky je, že ti lidé mají zájem se začlenit do té společnosti. Základní podmínka toho ale je, že oni sami ten zájem mají. Pokud ho mít nebudou, tak jakákoli možnost začleňování je v podstatě... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A to, co tady říkal pan Svoboda, jsme něco dlužni, zkráceně řečeno, je to pro nás finančně výhodné a zvládneme to. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Především ten náš rezolutní postoj směřuje proti principu kvót. Proti principu nařizování, protože tohle je přesně věc, kterou má určit každý stát. Co se týče solidarity, tak k principu solidarity také patří to, že ten, který pomoc poskytuje, tak může volit, jakou formou ji poskytne, co může, co nemůže, co je pro něho adekvátní, odpovídající tak, aby sám sobě nenavodil další problémy. A Česká republika to, co zaznělo, to zdaleka není jediná pomoc, která směřuje už teď do Jordánska, do Iráku, koneckonců i na Ukrajinu nebo do Turecka do uprchlických táborů, takže té pomoci je už v tomto okamžiku mnohem víc. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Svobodo, on to říkal i premiér, my budeme pomáhat jako Česká republika, ale ne na základě nějakého nařízení z Bruselu, ale na základě své vlastní úvahy. Vláda odmítla kvóty, ne pomoc. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Ale i ta finanční pomoc, kterou my bereme, je na základě obecných pravidel, to není dobrovolné rozhodnutí Německa, že bude přispívat více do rozpočtu Evropské unie, než bude získávat. To je také řešení, které je evropské. Mně vadí z principu, že když jde o evropské řešení, tak pokud jde o peníze, máme nataženou ruku, pokud jde o solidaritu jinou, říkáme: s námi nepočítejte, my si to budeme dělat podle sebe. A já čtu, co rozhodla vláda. Můžu to zopakovat znova, jedno letadlo, několik, několik terénních vozidel, nebudu to opakovat. Mluvíme o této otázce. My nemluvíme o pomoci jinde. Samozřejmě, Evropa pomáhá i jinde. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

No ale vláda říká ano, musí se pomoct uprchlíkům... 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

No nepochybně. V tomto ohledu má pravdu... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ale ne direktivou, ale ne direktivou. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Ale jaká direktiva. To je dohoda. Kvóty budou dohodnuty na celoevropské úrovni, samozřejmě... 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Toto není dohoda. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Očividně to dohoda není podle toho, co říká česká vláda. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Dobře, ale nakonec, nakonec to bude dohoda států, protože leží to na, leží to na 4 zemích...

 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

 

Kvóta je direktiva. 

 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

... leží to na 4 zemích to leží za hlavní břemeno, 10 zemí s těmito 4 dohromady říkají, že to chtějí řešit a 18 zemí říká bez nás a proč to má ležet na Itálii nebo na některých zemích? Protože jsou na jihu? Ty mají říct všem migrantům máme říkat zůstaňte prosím vás v Itálii, zůstaňte ve Španělsku, v Řecku, tam zůstaňte, k nám nechoďte? To není solidarita. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Proč nemáme být solidární se zeměmi na jihu? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Ale my nepochybně jsme solidární s problémem evropské... 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Nejsme. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Ne podle principu kvót. Já jsem už zmínil, že ta pomoc směřuje... 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

A co jsme udělali? 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Teď nechme mluvit pana Kupku, prosím. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Naše pomoc směřuje do konkrétních uprchlických táborů. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Tak drsně bych to neřekl. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

A mimochodem otázka finanční pomoci, finanční pomoci i do dalšího důležitého kroku Evropské unie, to jest do reálné pomoci tomu, aby dokázala bránit jižní hranice, aby dokázala zajistit, že dál nebude bujet obchod s lidmi, pašeráctví, které mnoho lidí, lidských životů už fakticky... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Čili zaplaťme, co je potřeba, když to řeknu zjednodušeně. To je ta cesta, kterou vy byste šli. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Má smysl hledat přece efektivní pomoct a v tomhle směru i Česká republika bude poskytovat, tak jako ostatní státy Evropské unie nepochybně i ekonomickou pomoct, bude-li to nutné. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Paní Hybášková, co čekají ti, kteří chtějí do Evropy? Tady slyšíte dva naprosto rozdílné názory. Co si lidé, kteří chtějí do Evropy, o tom podle vás budou myslet? Znáte to prostředí. 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

Já se samozřejmě nechci a nemohu vyjadřovat k politice jednoho členského státu. Já jsem odpovědná za politiku 500 milionů lidí v zemi, kde v současné době mám 3 miliony lidí na poušti, mám tam území... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ale ti lidé se dívají na tu Evropu a něco očekávají. 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

...kde mám 200 tisíc lidí, kteří, které nedokážeme zásobovat vodou a potravinami a kde zřejmě v  několika týdnech dojde k výskytu, velkému výskytu cholery. A ti lidé neočekávají nic. Těm lidem hrozí smrt a ti lidé utíkají před smrtí. V současné době mezinárodní společenství dokáže 8 % těchto lidí udržovat v jakýchsi nedostatečných táborech uprchlíků. To znamená, že 92 % těch lidí ze 3 milionů jenom v Iráku máme na poušti bez jakékoli humanitární pomoci. Takže ta humanitární pomoc, se obávám, skutečně dostatečná není. A v Sýrii je 7 milionů vysídlených, v Jemenu máme 30 milionů lidí v průšvihu, v Libyi máme... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

No dobře, promiňte, co v té Evropy, co od té Evropy očekávají, že... 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

...8 milionů lidí v průšvihu, čili konkrétní číslo je asi takové ... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Dobře, to jsou konkrétní čísla, paní Hybášková, pojďme se, prosím, vrátit k mým otázkám, jestli dovolíte... 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

...že máme 50 milionů lidí okolo Evropy... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Co od té Evropy očekávají? Že je přijme ať už na základě kvót nebo ne kvót nebo jiným způsobem... 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

Oni neočekávají nic. Oni utíkají. 50 milionů lidí, kteří jsou v bezprostředním okolí Evropy. Za 2 světové války zemřelo 60 milionů lidí. V současné době v úrovni krizi 3 vyhlášeným Spojenými národy máme 50 milionů lidí. Ti lidé někam půjdou. Je samozřejmě pravdou, že je potřeba odlišit pašeráctví, obchod s lidmi a v zásadě nekalé praktiky organizovaného zločinu, na který se také podílí Islámský stát a ty se týkají dneska většiny emigrantů. Nicméně někde mezi 15 až 25 %, to znamená každý čtvrtý z těch migrantů je běženec před smrtí. Představa, že těmto lidem dokážeme zabránit, aby přecházeli možná mořskou cestou ano, ale přes Turecko, přes Balkán, přes nekontrolované dneska Řecko, Srbsko tou suchou cestou na hranice východní Evropy, ta představa je mylná. Buďto se dokážeme zorganizovat a bohužel jako arabista musím říct tu hroznou věc, 25 let voláme po tom, že nastane průšvih. Ten průšvih se děje. Buďto dokážeme vytvořit schopnou imigrační politiku a toto je zoufalý krok ty kvóty. To je krok na poslední chvíli. A dokážeme... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Takže to má být jinak? 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

... a dokážeme vytvořit integrační... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Má to dělat jinak? 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

Ano. Musí se začít od integrační politiky. Ta je masivní bezpečnostním opatřením, sociálním opatřením, kulturním a politickým opatřením. Musí se přistoupit k daleko racionálnější a propracovanější imigrační politice. To jsou dva kroky uvnitř. Ale jsou také tři kroky venku. Ten krok je vojenský, stabilizační a humanitární. V té vojenské oblasti se k tomu prostě nemáme, protože to nedokážeme přesto, že se domnívám, že stabilizace území jako je Libye, by napomohla výrazným krokem vyznat, vyslat signál, že ještě Evropa nějakou sílu má. Stabilizační náklady vynakládá Německo, vynakládá Švédsko, vynakládá Velká Británie, nicméně ta stabilizace je nesmírně pomalá. V humanitární oblasti, o tom už jsem hovořila, jenom v Iráku nám v okamžitých dnech a týdnech chybí 300 milionů dolarů a máme skutečně 3 miliony lidí na poušti. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pojďme se podívat do Bruselu, kde je Jakub Janda z think-tanku Evropské hodnoty. Jakube, pokud se vidíme, slyšíme, vidíme minimálně. Dobrý večer. 

 

Jakub JANDA, think-tank Evropské hodnoty:

Dobrý večer, Danieli. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

I slyšíme. To, co jste teď slyšel, je to cesta, kterou Evropská unie půjde, to znamená integrační politika, v podstatě když to řeknu zjednodušeně, úplně jinak než kvóty? 

 

Jakub JANDA, think-tank Evropské hodnoty:

Integrační politika je zejména v rukách členských států, takže za ty si může každý členský stát sám a taky to tak trochu vypadá. A skutečně ty kvóty jsou zoufalým krokem. Já souhlasím s paní Hybáškovou a myslím si, že nejsou vůbec rozvážné, protože vlastně je několik důvodů jak věcných, tak politických, proč pro nás prostě jako Evropu nejsou dobrým řešením a ani pro ty uprchlíky ve výsledku nejsou dobrým řešením. Takže jsou další kroky, které je třeba dělat, a myslím si, že kvóty budou velmi žhavým politickým tématem, které, obávám se, že můžu říct, že trochu bude měnit evropskou politiku. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A jak Evropská unie tedy vlastně rozhoduje? Náhodně, od zeleného stolu, bez znalosti věci nebo jak se tedy dospělo k tomuto rozhodnutí? 

 

Jakub JANDA, think-tank Evropské hodnoty:

Toto je vlastně věc, kterou pravidelně navrhuje Evropská komise, která to pouze navrhne. A záleží na tom, jak to schválí členské státy. Teď ten proces je takový, že Evropská komise navrhla, dnes vlastně mluvila poprvé s členskými státy... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Já se spíš ptám na podstatu toho, proč to Evropská komise vlastně navrhla, jak ona k tomu dospěla. Teď můžeme prozatím ponechat stranou ten proces. 

 

Jakub JANDA, think-tank Evropské hodnoty:

Evropská komise vlastně toto vidí jako jedno z řešení toho, jak může pomáhat konkrétním lidem a přesídlila té v rámci Evropské unie. Ale díky bohu hlavní slovo mají ty členské státy, které na to mají hlavní slovo. Takže je to návrh komise, který teď by měl, pokud ho, by měl být realizován, tak vlastně ho musí schválit kvalifikovaná většina členských států. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Svobodo, dvakrát jste slyšel, je to zoufalé řešení. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Já netvrdím, že to řešení je geniální a že, ale je to solidární řešení. Česká republika přijala v azylové politice 1155 osob, které požádaly o azyl. Švédsko 80 tisíc, a je to malá země, 8 milionů obyvatel. Německo 200 tisíc. No jestliže to necháme na členských státech, jaká bude otevřenost? No žádná. Já tady nejsem člověk, který by říkal: kvóty jsou jediné možné řešení, ale jestliže to je řešení, tak je to řešení, které říká, budeme solidární v Evropě. My také máme mít další zájem. My přece nemáme mít zájem, aby se nám radikalizovala politická scéna v Itálii, ve Španělsku, ve Francii, protože tam bude příliš mnoho migrantů. Já zkrátka nevěřím na otevřenost a velkorysost České republiky. Nevěřím na ní. Zkrátka buď se dohodneme na obecných pravidlech, které budeme dodržovat a to podle mě je cesta, takže reprezentuju menšinový názor a jsem o něm hluboce přesvědčen. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Tím, že někdo je otevřenější, někdo méně otevřený, neměla by to Evropská unie jakožto jeden celek nějak sjednotit? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Neměla. Toto je opravdu záležitost, která musí vycházet z rozhodnutí jednotlivých parlamentů, z řešení v těch jednotlivých státech s vědomím toho, jaké jsou možnosti těch států, a ty jsou často dány mnoha jinými faktory, než je jenom ekonomická úspěšnost toho státu. V tomto směru to má opravdu zůstat na národní půdě a ta politika má být rozumná, racionální a zároveň solidární. Ale forma té solidarity musí odpovídat možnostem a charakteru toho státu. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Jakube, vy jste říkal, že to může přinést Evropské unii řadu komplikací. Co jste tím měl na mysli? 

 

Jakub JANDA, think-tank Evropské hodnoty:

Já si dovolím říct 4 důvody, proč si nemyslím, že kvóty jsou rozvážným řešením. Jsou mnohem lepší nástroje, které jsou teda náročnější a měli bychom je využít. Ten první je také ten, že ty kvóty nezachraňují lidi na moři. To je velmi důležitý fakt, to znamená, že nemůžeme tvrdit, že těmi kvótami zachraňujeme lidi od topení se v moři, protože vlastně těmi kvótami přerozdělujeme lidi, kteří už dostali nějakou formu ochrany a třeba už se dostali do Evropy. Další důvod je taky ten, že by to mohlo ohrozit vnitřní bezpečnost, protože když si ty lidi vezmete do Evropy ve větším množství, do jednotlivých států, kam oni často nechtějí, tak oni pak budou se směřovat do těch států, do kterých chtějí. Což je často Německo, Británie, Švédsko. A potom nám to by mohlo pravděpodobně shodit schengenský prostor. Další důvod je taky ten, že to není dlouhodobě promyšlené, protože ty kvóty vlastně dělají to, že my teď v nějakém pilotním projektu vybereme několik tisíc lidí, které si tedy rozdistribujeme po Evropě, jenomže tím víceméně ignorujeme to, co se děje v Africe a na Blízkém východě, kde opravdu ty regiony jsou destabilizované, je tam velmi vysoká demografická křivka, která bude narůstat, to znamená, že ten tlak do Evropy bude ještě narůstat. A v okamžiku, kdy my přijmeme tyto kvóty, tak to bude mít i vliv na ty politické scény v jednotlivých státech, protože co víc si můžete dát do ruky všem populistům, ale i lidem, kteří se oprávněně bojí imigrace nebo muslimů, kteří jsou s tím často spojováni, a budou se obávat té migrace, takže velmi jednoduše Marine Le Pen a všichni další krajně pravicové strany dostanou krásně nabito a čehož já se velmi obávám. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Ne. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Jakube, do Bruselu děkuju, na shledanou. Vy jste zmínil... 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Podívejte se, já samozřejmě s tím co říká kolega nesouhlasím, protože já netvrdím, že zachráním lidi na moři, to nejsem naivní, já mluvím o těch, kteří už jsou v Evropě, já nemluvím o...Samozřejmě souhlasím s tím, že se musí řešit to, co říká i Angela Merkelová, velmi radikálně bojovat s těmi, kteří organizují ten pohyb do Evropy. To není úplně bez organizace, že je potřeba rozsáhlou pomoc ekonomickou zemím, odkud přicházejí migranti, že je potřeba mít velmi promyšlenou azylovou politiku. Se vším já souhlasím. Já jenom řeším otázku, že teď jsou tisíce lidí na území Itálie, Španělska, Francie, Kypru, Řecka a že s těmito lidmi se něco musí udělat. A buď je necháme tam, protože já zkrátka na dobrovolnost já nevěřím, že země řeknou: my jsme otevřené, protože jsem vám tady ukazoval čísla, Česká republika je uzavřená země. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Paní Hybášková, máte stejné obavy jako Jakub Janda? Vy jste tu přikyvovala tomu, co jsme slyšeli... 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

Moje hlavní obava je ta, že není sebemenší důvod se domnívat, že situace bude lepší. Ta situace se radikálně bude zhoršovat, dojde-li ke konečné bitvě s Islámským státem, budou to další 2,5 miliony přímých lidí, které prostě se uvedou do pohybu. Znova opakuji to číslo 50 milionů lidí. To znamená, že proč jsou ty kvóty zoufalé, protože jsou výsledkem strkání hlavy do písku. Čím hlouběji tu hlavu do toho písku strčíme, tím nic nevyřešíme. Není svým způsobem možné, aby Německo přijalo 220 tisíc lidí a Česká republika 525. To prostě fungovat nebude. Čili nějaké dlouhodobé řešení se hledat musí. A to, co je významné, je, že v těch zemích, kde je nepořádek, řeknu to hezky, a kde panuje korupce a kde je šedý pracovní trh, to znamená především ve státech jihu, tam dochází k největší penetraci a tam dochází k největšímu průniku. Je zájmem České republiky, aby se neřadila k zemím jihu, ale k zemím severu, aby byla transparentní, aby byla zúčtovatelná, aby přijatá opatření byla logická, aby se zařadila na stranu států poskytujících humanitární pomoc a mající jasnou, otevřenou, čitelnou a právní imigrační politiku. To je ta jediná ochrana, která nám pomůže. Kvóty nekvóty to nevyřeší. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ještě jedna věc. Zaznělo to od Jakuba Jandy, ostatně je to jeden z argumentů vlády České republiky - ty lidi stejně půjdou tam, kam chtějí, ať je rozdistribuujeme jakkoli po Evropě. Ten platí ten argument? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Platí. A proto jsou také kvóty nejenom zoufalým řešení, ale jsou skutečně špatným řešením, protože ve skutečnosti navodí další problémy. A ty dopady mohou být vážné. Onen radikalismus politický může dát prostor nejenom silám radikálním, extremistickým v Itálii, ale i v mnoha státech jiných v Evropské unii. To je vážná hrozba. Bezpečnostní rizika tu jsou. Jsou tu rizika, která se týkají opravdu úspěšnosti toho samotného procesu, protože jestli to má být úspěšné, tak na začátku musí být i ta vůle to rozhodnutí toho, který utíká. A bez toho na základě nějaké kvóty rozumného řešení nedosáhneme. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Musí chtít. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Víte... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ty přesune, pane Svobodo, to říká to i vláda. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Ne, ale právě ale úspěšná imigrační politika... 

 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Už /souzvuk hlasů/... 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

...byla například ve Švédsku nebo, tam je to tak, že kdo se dostane do Švédska, tak je mu stejně určeno, kam má jít. To je, to je řízený proces... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Ale ve Švédsku, to je ve Švédsku. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

...aby nevznikala ghetta. My když nebudeme, my když nebudeme tento problém řešit tím, že mu dáme nějakou regulaci, tak nám vzniknou v Evropě velká ghetta, se kterými budeme mít dlouhodobě potíže, takže... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A dobře a nebude to tak, že ti, co mají být v České republice, se stejně zvednou a půjdou do Švédska například... 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

No ne, já jsem rozuměl tomu, že, že v České republice to je tak, že se ptám jednotlivých obcí a že mohou být, že mohou být rozděleny na území celé České republiky, aby nevznikala ghetta... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

No dobře, ale oni nechtějí do Česka. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Ale já vím, ale ten proces musí být nějak řízen. Když nebude řízen, tak nám vznikne pohyb, který je nekontrolovaný a to je to nejhorší, co může být. Já zkrátka neslyším alternativu, já když slyším paní Hybáškovou, to jsou krásná slova, nejsou reálná. To jako prohloubená migrační politika, právní stát, no to jsou obecné pozice. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Paní Hybášková. 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

Já se velice omlouvám, ale je skutečně potřeba rozlišovat mezi ekonomickou migrací a válečnými uprchlíky... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

A to umíme mimochodem? 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

A to je právě to, kde hovořím o té realistické a reálné imigrační a integrační politice. Ti lidé, kteří utíkají před válkou, a je to 7 milionů Syřanů a bude to prostě 4 miliony Iráčanů a bude to 30 milionů Jemenců a je to 8 milionů Libyjců, ti prostě utíkají před válkou a zastaví se kdekoli, kde budou moci, kde budou bezpeční. To, co ti lidé potřebují v první řadě kromě humanitární pomoci, je buď bezpečnost a pakliže my jim tu bezpečnost nedokážeme zajistit tam, odkud pocházejí, tak oni ji budou hledat u nás doma. 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

To bezpečnostní riziko umíme ho vyhodnotit a poznat ten je nebezpečný nebo ten s sebou nese riziko, ten skutečně, tomu jde o život, tomu musíme pomoct? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

To je samozřejmě jeden z největších problémů vůbec imigrační politiky, protože mimochodem ono to je velmi složité poznat i na těch lodích, které přistávají u italských hranic, protože tam vedle lidí, kteří mohou být relativně dobře situovaní, protože ono to také něco stojí zaplatit tu cestu přes moře, tak jsou a mohou být i lidé, kteří se tam infiltrují se zmíněným bezpečnostním rizikem. To je věc, kterou evropské státy, jednotlivé evropské státy, ani Evropská unie samozřejmě nemůže pominout. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Pane Svobodo, ta bezpečnost. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Nepochybně to je obrovský problém, já to vůbec nechci bagatelizovat, nepochybně. Ale jako znova říkám, že buď ten proces budeme řešit jako evropský proces solidárně, to znamená podle pravidel, na kterých se dohodneme, a jedním z řešení jsou ty kvóty, anebo to necháme samovolně, protože zkrátka já na velkorysost jednotlivých členských zemí nevěřím. A potom se nám ta bezpečnost stejně bude drolit a jedině řízený proces vede k tomu, že můžeme vést nad tím nějakou kontrolu, že nám nevzniknou ghetta, že nám nevzniknou velké enklávy lidí, kteří se nejsou schopni asimilovat, nenaučí se jazyk, nejsou schopni přijmout pravidla. To znamená, že buď ten proces budeme řídit nebo se na něj budeme dívat ve jménu toho, že ať se každý rozhodne, jak chce. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Kolik sem vlastně může přijít lidí? Kolik Evropa absorbuje lidí? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Já myslím, že to vůbec nikdo není schopen určit. Mimochodem naopak, současná situace ukazuje, že ghetta vznikala, že představují pro současné evropské státy závažný problém. Já naprosto souhlasím s tím, že Evropská unie teď vlastně hasí požár, který už hoří dlouho poměrně velkým plamenem. A že to je řešení na poslední chvíli a prostě trpí celou řadou chorob. Ale znovu říkám, tady já bych vyzvedl racionální pohled paní Hybáškové, který říká v jednotlivých bodech, jakým způsobem je možno postupovat, jaký ten problém je. Nikoli cesta regulace, nějaké direktivismu, řízení odněkud jako zpoza úřednického stolu, to fungovat nebude a naopak hrozí, že nás to přivede do větších problémů, než jsou zmíněná... 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

Jistěže... 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Jan Zahradil v Interview ČT24 mluvil o tom, že vlastně ty jižní státy to zanedbaly, že už dávno ve spolupráci s Evropou samozřejmě měly být vojenské jednotky, lodě, lodní flotily ve Středozemním moři a tu situaci řešit. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Podívejte se, po každé bitvě máte generálů, že jimi můžete dláždit. To je samozřejmě, všichni vědí, co mělo být. Ale my to musíme řešit teď a teď to musíme řešit jako evropský problém, evropským řešením a na ní se budeme podílet všichni. Ne, že se to nechá dobrovolně, ať si dělá každý, co chce. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Je tohle ta chyba? 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

Situace jednotlivých islámských komunit v různých členských zemích je úplně odlišná. Něco jiného jsou pákistánští migranti v Británii, něco jiného je turecká komunita v Německu. A zcela něco jiného je alžírská komunita ve Francii. Proto se s tím musí skutečně členské státy vyrovnávat na domácí půdě. Nicméně opět vláda práva a právní řešení jasně ukazují, že Británie se s tím problémem umí do veliké míry vypořádat. V loňském roce měla zdaleka největší počet odhalených pokusů o teroristické útoky, zatímco státy jihu se s tím bezpečnostním problémem vypořádávají velice těžko. Byl-li jste někdo v poslední době na jih od Neapole, ta situace začíná být prostě situací filmovou, katastrofickou. To znamená, že to těžko může být jenom na úrovni jednotlivých členských států. Zdá se v současné době, že aktivace Europolu a evropských bezpečnostních struktur probíhá. Na stranu druhou nejsme jenom ti, kteří tu bezpečnost jaksi ztrácíme kvůli přílivu imigrantů, my jí bohužel také vyvážíme. Máme veliký problém zahraničních bojovníků, což jsou přesně lidé, kteří se rekrutují z těchto komunit právě v okamžicích, kdy se o tyto komunity nedokážeme starat. Proto ta integrační dlouhodobá politika s hlubokou znalostí jednotlivých komunit v Evropě je základem pro nějaké dlouhodobé řešení. 

 

Daniel TAKÁČ, moderátor:

Dáma měla poslední slovo. Všem děkuju za diskusi v Událostech, komentářích, na shledanou. 

 

Cyril SVOBODA, bývalý ministr zahraničí /KDU-ČSL/:

Děkuji, na shledanou. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Na shledanou. 

 

Jana HYBÁŠKOVÁ, vedoucí delegace EU v Iráku:

Na shledanou.