Novinky Mediální výstupy

Spor o nošení šátků bude zřejmě rozhodovat soud. Střední škola, která ho nedovolila dvěma muslimským dívkám, se za to totiž odmítla omluvit. A nesouhlasí ani s požadovaným stotisícovým odškodněním. Právní zástupkyně jedné z nich chystá žalobu kvůli diskriminaci. O tématu diskutoval místopředseda ODS Martin Kupka.

Celý rozhovor s Martinem Kupkou můžete zhlédnout na ČT24.

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Spor o nošení šátků bude zřejmě rozhodovat soud. Střední škola, která ho nedovolila dvěma muslimským dívkám nosit při studiu ošetřovatelství, se za to totiž odmítla omluvit. A nesouhlasí ani s požadovaným stotisícovým odškodným. Právní zástupkyně jedné z nich chystá žalobu kvůli diskriminaci. 

Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka:

Uprostřed sporu šátek na hlavě a dvojí pohled na něj. Zatímco pro tyto dvě muslimské dívky součást identity, pro školu zakázaná pokrývka hlavy. 

 

muslimská dívka /listopad 2013/: 

Ředitelka mi řekla, že jestli chci být ve škole, musím sundat šátek. Řekla jsem, že je to proti mému vyznání. 

Ivana KOHOUTOVÁ, ředitelka Střední zdravotnické školy Ruská: 

Asi bychom nechtěli a neobhájili, kdyby tady děti seděly v kapucích a v kulichách. 

 

Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka:

Obě dvě dívky nakonec z této zdravotnické školy odešly. Teď po roce a půl je jasné, že spor o šátek nakonec bude řešit soud. Škola už piluje argumenty a tvrdí, že nejde jen o šátek. Somálská dívka prý nemohla studovat z jiných důvodů. 

 

Oldřich CHODĚRA, advokát ředitelky školy: 

Pokud jde o tuto dívku, ta především nepředložila doklady o tom, že má základní školu. 

 

Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka:

To ale její právní zástupkyně odmítá. Mladá žena prý teď pracuje jako učitelka v mateřské školce a ošetřovatelství se nevzdala. 

 

Radka KORBELOVÁ DOHNALOVÁ, advokátka muslimské dívky: 

Absolvovala několikaměsíční ošetřovatelský kurz u katolické školy a zde paradoxně šátek nevadil. 

 

Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka:

Případ dvou muslimek otevřel širší debatu o zahalování. Dívek se zastala ombudsmanka. Šlo prý o diskriminaci. Jiný názor má ministr školství. 

 

Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/: 

Tam nedochází k zákazu z náboženských důvodů, ale naopak ten zákaz byl z bezpečnostních důvodů. U zdravotních sester, tam také chápu otázku hygieny. 

 

muslimská dívka /listopad 2013/: 

Řekly jsme, že je to v pořádku. Když jsme na praxi v nemocnici, sundáme si šátek. 

 

Jitka SZÁSZOVÁ, redaktorka:

Zřejmě i tyto argumenty bude již brzy posuzovat soud. Ten bude muset rozhodnout o svém pohledu na muslimský šátek. Redakce a Jitka Szászová, Česká televize. 

 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Se mnou ve studiu už sedí Martin Kupka, místopředseda ODS. Dobrý večer. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Dobrý večer. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

A ve spojení s námi je taky Petr Polák, vedoucí oddělení rovného zacházení ombudsmanky. Dobrý večer. 

 

Petr POLÁK, vedoucí oddělení rovného zacházení:

Krásný večer vám i divákům. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Pánové, na začátek otázka stejná pro vás pro oba poměrně jednoduchá a banální. Má škola právo a začnu u vás, pane Kupko, právo nařídit, zda může studentka nosit, nebo nemůže nosit šátek? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Já myslím, že nepochybně má právo, pokud je to například z bezpečnostních důvodů, pokud to chod té škole přikazuje. Je to záležitost naprosto srozumitelná, protože má-li ta škola na jedné straně odpovědnost za bezpečnost těch dětí, tak samozřejmě může ve svém řádu školním také omezit to, jak se v té škole žáci mohou pohybovat. A tohle je věc, která vlastně nemá žádnou další souvislost náboženskou, ale spíše bezpečnostní a samozřejmě vazbu na chod té školy a na bezpečí a je to právo... 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Skutečně tomu věříte, že to nemá nic společného s náboženstvím? Že to je jen a pouze bezpečnostní záležitost? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Já jsem se pídil po tom, jak je to v této konkrétní škole a pídil jsem se po tom do té míry, že jsem se dozvěděl, že ta škola vytváří velmi vstřícné podmínky pro vzdělávání dětí z různých koutů světa. Je to škola, která má mezi svými studenty také celou řadu zdravotně postižených. V tomto směru je to tedy škola, která se vydává moderním směrem a nejsou žádné důvody k diskriminaci. To, že se z toho vytvořilo vlastně jiné téma, které směřuje k tématu náboženství, diskriminace, tak je víc záležitost ombudsmanky, víc záležitost těch, kterých se to dotklo. Ale já se domnívám, že to je vlastně trochu téma umělé, v tomto případě zástupné. Na druhou stranu chápu, že to vzbuzuje ty reakce, protože jsou to reakce vlastně obranné a já jsem přesvědčený o tom, že přirozenou lidskou reakcí chránit svoji kulturu, jsem proti tomu bezbřeze, se zastávat těch, kteří by sem přijížděli ne proto, že mají rádi naše hodnoty a chtějí je respektovat, ale proto, aby je využívali k prosazování svých hodnot. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

K tomu se dostaneme. Já dám také prostor Petru Polákovi. Vy tam vidíte ty bezpečnostní důvody, nebo je to čistě útok na náboženskou stránku těch dvou dívek? 

 

Petr POLÁK, vedoucí oddělení rovného zacházení:

Obecně podle platné právní úpravy antidiskriminačního zákona v této věci škola může omezit užívání náboženských symbolů na své půdě, ale musí sledovat nějaké legitimní účely. Jedním z nich je samozřejmě veřejná bezpečnost, veřejný pořádek, ale máme tady i jiné legitimní účely: ochrana zdraví těch studentů, ochrana morálky a ochrana práv jiných osob. V případě hidžábu, tedy šátku, který ta somálská studentka nosila na půdě střední zdravotnické školy, ovšem  bezpečnostní riziko nevidím, protože se jedná o šátek, který zakrývá, řekněme, hlavu, poprsí a krk. To znamená, rád bych znal argumenty protistrany, v čem je tento šátek nebezpečný, nebo dosahuje té intenzity skutečně ohrožení veřejné bezpečnosti. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Když to podle vás není ohrožení bezpečnosti, ve škole, která se věnuje ošetřovatelství, tak co to tedy podle vás je? 

 

Petr POLÁK, vedoucí oddělení rovného zacházení:

Jedná se tedy o nepřímou diskriminaci, protože školní řád té školy v době, kdy se ten incident udál, zakazoval jakékoli pokrývky hlavy na půdě školy. Součástí stanoviska paní ombudsmanky je samozřejmě i situace, kdy tyto dívky vykonávaly, nebo měly chodit na tělesnou výchovu a tam už samozřejmě možnost omezení dána je naším právním řádem pro ochranu zdraví, jak jsem řekl, studentů, i samotných těch studentek a případně, kdyby vykonávaly praxi a bylo to i v úvodu té vaší reportáže, tak byly připraveny ten šátek odložit s ohledem na ochranu zdraví pacientů. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Pane Kupko? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Já ten příběh znám skutečně trochu jinak a můžu vycházet z konkrétních faktů o tom, jak se tato škola chová k jiným dětem, jak se chová k jiným studentům. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

To jste říkal, pardon... 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Jak se mimochodem chovala i k těmto dívkám, protože i jim se snažila vytvořit podmínky, které by jim přály, které by jim umožnily tady studovat a... 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

A to jste říkal, o té škole jste mluvil, ale každopádně pan, pan Polák tady jasně řekl, že... 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Ale to je v tom konkrétním případu docela podstatné. 

 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Jasně řekl, že to nemá s bezpečnostní nic společného, a že to je pouze diskriminace. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Já s tím nesouhlasím. Důvody paní ředitelky k tomu, že to opravdu dopadlo tak, jak to dopadlo a byla to spíše interpretace, protože ty dívky se rozhodly samy odejít, to bylo jejich rozhodnutí na základě toho, že jim ta škola pravděpodobně z nějakých důvodů nevyhovovala. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Pojďme tu debatu...ano 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Ale paní ředitelka má ve svém školním řádu jasně napsáno, co je možné na půdě školy, a co není možné. Ta pravidla platí pro všechny a v tomhle případě se rozhodně o diskriminaci, tak jak můžeme mít co do činění s tím případem, nejednalo. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Pojďme se posunout od toho, že to bylo, nebo nebylo bezpečnostní riziko. Řekněme, že to tedy bezpečnostní riziko třeba nebylo, mě by zajímalo, kdyby to bylo pouze jaksi náboženský symbol. A otázka na vás, pane Kupko, je podle vás problém, když si škola řekne, že nesmí mít ty dívky na hlavě šátek, nikoli z bezpečnostních důvodů, ale z důvodů toho, že to je součást jejich víry? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

My žijeme v Evropě s jejími hodnotami, s velkou tolerancí vůči jiným projevům. Na druhou stranu se pro nějakou přílišnou politickou korekci nebo onu bezbřehou ochranu nechci dožít toho, čemu například čelil starosta francouzského města Melán, který musel před soudem obhajovat, že na veřejném místě může vystavovat o Vánocích jesličky, protože se v místě ozývali lidé, kteří už toto vystavování náboženského symbolu z jiných stran a z jiných kultur pokládali za diskriminační. Já tady budu zastávat jednoznačně ten názor, že je-li tu něco více než 200 let, více než 300 let, patří to k naší kultuře, tak to máme právo i dobrý důvod chránit. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Pane Kupko, znáte tohle? To asi znáte, předpokládám. To je váš volební program. Já jsem, když jsem si ho dneska pročítal, tak tam na straně dvě dokonce je, že ODS nabízí dobrou liberálně-konzervativní politiku pro 21. století. Co je liberálního na tom, co říkáte? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

ODS je zároveň liberálně konzervativní stranou, a v tom konzervativizmu... 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Spíš konzervativní než liberální? 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Liberalismus přece nemůže být bezbřehý. Přece na nálepku "liberalismu" nemůžeme dopustit, abychom nechali úplně rozmělnit naši kulturu a naše hodnoty. To není liberalismus, to je bezbřehost, která potom opravdu nemá mezí a působí likvidačně pro tu kulturu. A to, že je ODS zároveň konzervativní strana, také znamená, že si váží tradic, váží si hodnot, na kterých evropská kultura stojí, a proto já tady budu určitě zastávat ten postoj, že máme právo v našich reakcích obhajovat to, že Česká republika a Evropa tady má prostě svoje kulturní tradice a... 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Já dám prostor, pardon... 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

...a přichází-li sem někdo, tak má příležitost je respektovat. Tak jako vy nebo já pojedeme někam do zahraničí, tak budeme mít z přirozené slušnosti a pokory tendenci respektovat jejich zvyky. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Já dám prostor panu Polákovi. Nerozmělnit naši kulturu, respektovat naše kulturní tradice, to je věc, na kterou vy neslyšíte? 

 

Petr POLÁK, vedoucí oddělení rovného zacházení:

Samozřejmě slyšíme, ale školský zákon je postaven na zásadě i náboženské tolerance a nediskriminace z důvodů víry. Ten váš úvodní dotaz zněl, kdyby škola zakázala pouze nosit náboženský symbol na své půdě jenom z toho důvodu, že jde o náboženský symbol, tak by se dopustila diskriminace. Byla by to diskriminace i ve vztahu k dívce, která by třeba nosila katolický křížek, nebo by to byl i židovský chlapec, který by chtěl nosit jarmulku. Prostě toto právo je chráněno naší listinou a může být omezeno pouze za určitých vyjmenovaných situací, které předvídá listina a ty už jsem zmiňoval na začátku. Takže ty příklady, které jsou uváděny právě z Francie, je třeba si uvědomit, že Francie je skutečně jiný stát, kde platí jiná pravidla. To je stát, který už od roku 1958 má ve své francouzské ústavě zakotven princip laicity, až nepřátelského sekularismu. To znamená, ve veřejném prostranství i na škole jsme všichni před zákonem Francouzi, ale samozřejmě toto je i legitimní, že Evropský soud pro lidská práva v podobných případech rozhodoval, že Francie se nedopustila porušení Evropské úmluvy. 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Ano, ale když se dostaneme do České republiky, tak kde ta hranice končí? Nemáme právo chránit naši kulturní křesťansko-židovskou tradici, naši, jaksi naši kulturní prostředí, pardon, i za cenu nějaké určité jaksi nekorektnosti? 

 

Petr POLÁK, vedoucí oddělení rovného zacházení:

My jsme si přijali zákon, který platí od roku 2009, je to zákon antidiskriminační, který říká obecně, že jakékoli náboženství, náboženské projevy jsou chráněny zákonem a zásahy musí být legitimní, opodstatněné. To je dikce zákona, který jsme si přijali. Já v něm nevidím žádný střet s naší kulturou, protože takovou ochranu nabízíme všem náboženstvím na našem území. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Já dám velmi stručnou možnost reakce. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Ten prostor tu, každý, kdo sem přichází s jiným názorem, má. Ale my máme zase přeci přirozené právo chránit v okamžiku, kdy se naše kultura ocitá v situaci, kdy reaguje zase na druhou stranu na jakési vyžadování z druhé strany práva uplatňovat tady v tom území svoje zvyky, svoje tradice a třeba zvyky, které nejsou úplně konformní s tím, čemu věříme my a s kulturou, kterou už léta vyznáváme, tak to je přece v přímé kontradikci. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

Rozumím. Pane Poláku, velmi stručně na závěr, není prostě jaksi boj za náš kulturní prostor, za to, co koneckonců je naše tradice, v zásadě legitimní i přesto, že nebude úplně, řekněme jaksi korektní? 

 

Petr POLÁK, vedoucí oddělení rovného zacházení:

Já tu debatu nebo diskusi tak, jak je vedena, skutečně nemohu přijmout z pozice kanceláře veřejné ochránkyně práv a jejího pracovníka a jsem rád, že skutečně tento střet, o kterém tady hovoříme v tomto pořadu, rozhodne soud a ta věc se přesune před skutečně nezávislý a nestranný soud, který posoudí fakta a může tu věc a tu společenskou diskusi určitě posunout dál. To je má reakce. 

 

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:

A my tu společenskou debatu rozhodně povedeme tady v Událostech, komentářích. Pánové, díky za vaši návštěvu. Mějte se hezky, na shledanou. 

 

Martin KUPKA, místopředseda strany /ODS/:

Na shledanou. 

 

Petr POLÁK, vedoucí oddělení rovného zacházení:

Na shledanou.