Novinky Mediální výstupy

Václav MORAVEC, moderátor:

Těžko najít lepší příklad neprůhlednosti, složitosti a byrokracie, než jsou evropské fondy v českém překladu. Letošek je posledním rokem, kdy se dá ještě čerpat z minulého programového období, tedy z peněz vyhrazených pro roky 2007 až 2013. Vše si vybrat rozhodně nestihneme. Odhady toho, o kolik se vlastní neschopností připravíme, se liší podle míry optimismu. Ministerstvo pro místní rozvoj říká, že nevyčerpaných může zůstat 18 až 23, v horším případě 41 a v nejhorším 85 miliard korun a do toho se rozjíždí nové programové období. První předběžné výzvy chtějí některá ministerstva vyhlásit ještě do konce dubna. Celkově může Česká republika z evropských fondů získat do roku 2020 až 650 miliard korun. Nejvíc peněz půjde do dopravy, na rozvoj regionů a podnikatelů. Podle premiéra Bohuslava Sobotky by potíže s monitorovacím systémem čerpání peněz nemělo ohrozit. 

Bohuslav SOBOTKA, premiér; předseda strany /ČSSD/ /22. 4. 2015/: 

To, co se nyní odehrává, ta debata kolem informačního systému by neměla narušit platný harmonogram. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Problémem je audit ministerstva financí, o který požádala Evropská komise. Píše se v něm, že zakázka na monitorovací systém byla předražená a zadaná netransparentně. Jenže 48 stran připomínek ministerstva pro místní rozvoj audit kritizuje. Je prý vypracovaný neodborně a nepředkládá důkazy. 

Petr FIALA, poslanec; předseda strany /ODS/ /22. 4. 2015/: 

Já se divím, že se vláda nedokáže poučit ze zkušeností z minulosti. Prostě, pokud my sami zpochybňujeme svoji připravenost, tak to v Bruselu berou tak, že na to připraveni nejsme. 

Jiří DOLEJŠ, místopředseda strany /KSČM/ /22. 4. 2015/: 

Tento systém byl připravován během třech ministrů, takže je třeba to seriozně prověřit. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A to se bude týkat i jeho dodavatelů. S novým výběrovým řízením teď ministerstvo pro místní rozvoj nepočítá. Smlouva je zatím na tři roky. 

Karla ŠLECHTOVÁ, ministryně pro místní rozvoj /nestr. za ANO/ /22. 4. 2015/: 

Teď samozřejmě vláda musí rozhodnout, zda budeme pokračovat s tímto dodavatelem, za jakých podmínek. 

Andrej BABIŠ, ministr financí; předseda hnutí /ANO/ /22. 4. 2015/: 

Já se teda obrátím na Evropskou komisi, protože v minulosti v jiných státech došlo k takovým případům, aby vlastně nám dala stanovisko, jak to máme jako řešit. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Přesnější stanovisko k monitorovacímu systému chce vláda zaujmout v pondělí. 
Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová za hnutí ANO společně s ministrem financí Andrejem Babišem už totiž navrhli řešení problémů s monitorovacím systémem evropských fondů tak, aby mohl dál fungovat. Pozvání k diskusi přijali eurokomisařka, bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová. Vítejte po času v Otázkách. Hezký dobrý den. 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Dobrý den. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A vítám i europoslance Jana Zahradila z ODS. Vítejte, hezký dobrý den. 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Dobrý den, dobré poledne. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Dolehly, paní komisařko, k vašim kolegům v komisi zprávy o sporech kolem toho auditu? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Nepochybně. V komisi máme velmi dobrý monitorovací systém toho, co se děje v členských zemí, takže... 

Václav MORAVEC, moderátor:

I kolem monitorovacího systému českého? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Kolem všech monitorovacích systémů. Věřte mi, je velmi dobrý monitoring. Má to na starost rumunská kolegyně Corina Creţu a takzvaný direktorát pro regionální politiku. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Připouštíte si tady nějaký díl politické odpovědnosti, protože část českých médií spekulovala, že to vlastně může mít vliv i na vaši pozici v rámci Evropské komise, protože vy jste nějaký čas byla ministryní pro místní rozvoj, tudíž asi nějakou politickou odpovědnost za ty problémy kolem monitorovacího systému na čerpání peněz v tom novém programovacím období máte? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Nepřipouštím si odpovědnost za to, co se dělo na ministerstvu v roce 2011 a 2012. Já jsem tam byla 8 měsíců a byla to doba, kdy se ten monitorovací systém testoval před spuštěním. A za mě dobíhala dvě výběrová řízení, která se týkala záložního serveru a hardwaru a tam, pokud vím, ten audit, a já jsem ho nečetla, ale neměl zásadní připomínky. Každopádně je to nepříjemná situace v tom, že auditní orgán, i v tom, že auditní orgán se vlastně výhradně zaměřil na veřejné zakázky, a pokud mám dobré informace, tak se měl zaměřit i na audit funkčnosti toho systému. A o tom vlastně v tom auditu zřejmě nic není. Takže myslím si, že bude na vládě tento týden velmi zajímavá debata, kde právě ministryně Šlechtová by měla tyto věci ozřejmit a navrhnout další postup. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že není ale čerpání těch evropských peněz a sdílíte optimismus premiéra Bohuslava Sobotky, že není to čerpání peněz pro další programové období, to, ve kterém se teď aktuálně nacházíme, ohrožené? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Sdílím optimismus, myslím si, že česká strana dělá, co může, aby akcelerovala vyjednávání s komisí o schválení operačních programů. To je teď klíčové. Aby se mohla zahajovat vyhlašování výzev. Nebezpečí je, že Evropská komise nebude nějakou dobu proplácet, dokud se nevyjasní, jak to s tím monitorovacím systémem je. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Dá se to odhadnout podle těch zkušeností, které mají vaši úředníci, kterých jste se na to bezesporu ptala, jak dlouho to může trvat, to znamená, jak dlouho nebude Česko čerpat peníze, protože stále ještě nedošlo k tomu, že by se začalo čerpat z toho nového programového období? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Můj odhad z předešlých zkušeností je, že to bude několik měsíců, kdy se bude vyjasňovat, jak vlastně vážné jsou důvody nebo obavy, které jsou vyjádřeny v auditu. Je nutno dodat, že ministerstvo pro místní rozvoj ten audit rozporuje a že skutečně se tou věcí má zabývat Evropská komise, tak jak naznačoval i pan ministr Babiš. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Můžeme se vejít do půl roku, že by do půl roku mohlo být jasno? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Já doufám, že ano. Ve hře je, prosím pěkně, 650 miliard a taky důvěra občanů vůbec v ten systém fondů a myslím si, že vláda bude dělat všechno pro to, aby rozptýlila pochybnosti, že je tam něco špatně, protože prostě tím systémem má protékat příliš mnoho peněz. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jane Zahradile, jaké máte vysvětlení pro to, že ať to byly vlády pravicové nebo levicové v Česku, tak se stále Česko jako země potýká s problémy kolem čerpání evropských peněz a v rámci evropského srovnání jsme vlastně takoví potížisté, co se týče schopnosti čerpat evropské dotace? 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Já nevím, jestli to tak úplně je a jestli ten obrázek si nemalujeme trochu černější, než ve skutečnosti je. My jsme měli teď ve Štrasburku na zasedání toho našeho europoslaneckého, já neříkám klubu, ale tedy všech českých europoslanců, se scházíme tak jednou za čas, tak jsme měli právě ministryni Šlechtovou a padla tam otázka, jak to tedy je? Kolik vlastně nedočerpaných peněz zůstává z toho minulého finančního období, které končilo v roce 2013. A ona nám řekla, že v podstatě nám může zaručit, že 95 % těch prostředků v tuto chvíli už je nějakým způsobem pokryto, a že budou proplaceny. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Kolik by tedy nakonec, protože ten rozptyl je neuvěřitelný. Od 20 do 81 až 85 miliard, to... 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Je to samozřejmě vždycky všechno závislé na tom, jestli některé ty projekty budou zpětně dofinancovány, jestli se to podaří rozložit do delšího časového období nebo třeba převést část těch prostředků, vlastně rozdělit ten projekt mezi dvě finanční období. Ale pokud se bavíme o té spodní hranici, o nějakých 20 miliardách, tak já to nepovažuju za nějakou tragédii. Myslím si, že plnění 95 %, jestli se nám podaří vyčerpat, tak je to prostě slušný výsledek. A to říkám i jako člověk, který není tak úplně velkým fanouškem nějakého přerozdělování a uvědomuje si, a doufám, že každý z nás si uvědomuje, že každé to euro, které se tady utratí, každých těch 26 nebo 27 korun, tedy jedno euro podle současného kurzu, tak nás stojí z našeho vlastního státního rozpočtu další tři nebo čtyři koruny, které k tomu musíme přidat formou spolufinancování. Takže ono to není tak, že by tady zadarmo plynuly nějaké peníze. Prostě každé to euro něco stojí i nás. Ale já si nemyslím, že ta situace je dramatická, tragická. Mohl bych tady poukazovat na to, že vlastně přestalo se čerpat, nebo de facto ty peníze se přestaly využívat někdy v roce 13, 14, že třeba v roce 2011 nebo 12 tam, aspoň podle mých údajů, to, co tady mám, je nula, že tam se podařilo vyčerpat všechno. Ale teď nemá cenu se tady nějak obviňovat. Myslím, že pokud to sečteme, podtrhneme a dostaneme se k číslu 95 %, tak že to není žádná tragédie. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Paní eurokomisařko? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Já bych jenom dodala k těm odhadům. My jsme měli loni, když jsme nastupovali do vlády, odhad 23 miliard za rok 2014. Já jsem neuváženě řekla, že se maximálně zasadím o to, abychom použili všechny páky na snížení na polovinu, tedy na 12 miliard a nakonec to zabralo tak, že ta konkrétní bilance byla 9 miliard. Samozřejmě i 9 miliard je ztráta, ale nutno dodat, že každý ministr, který se dopouští odhadů, tak musí počítat se spolehlivou součinností i těch projektových realizátorů, což jsou prostě tisíce subjektů. A zdá se, že loni to zabralo. Letošní odhady mají velký rozptyl, jak jste říkal před chvílí a já bych se taky klonila spíš k pozitivní bilanci nebo k tomu nízkému číslu, protože ty metody a způsoby toho rychlého čerpání, prostě se osvědčily loni a nevidím důvod, proč bychom to letos nemohli stáhnout na absolutní minimum. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale on premiér České republiky se vlastně i v tomto týdnu, koncem týdne sešel se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem a bavili se spolu o dočerpávání peněz z evropských fondů za uplynulé roky. Tady jsou Sobotkova slova. 

Bohuslav SOBOTKA, premiér; předseda strany /ČSSD/ /24. 4. 2015/: 

My jsme v těch minulých dvou letech přišli cirka o 20 miliard korun, které už jsme nestihli vyčerpat, a já bych rád letos udělal všechno pro to, aby ta částka byla co nejmenší. Konkrétní téma, které jsme dnes diskutovali s šéfem Evropské komise a jeho spolupracovníky, byla otázka fázování projektů. To znamená, u těch projektů, kde je evidentní, že je nestihneme dokončit do konce letošního roku, ale současně jsou to projekty určené pro financování z evropských peněz, bychom rádi tyto projekty rozdělili tak, aby alespoň z části mohly být z evropských peněz financovány a chtěli bychom řešit návaznost financování v tom dalším období. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Zaznamenala Česká republika slova premiéra Bohuslava Sobotky. Tedy vy byste mírnili ten můj kritický pohled, když řeknu, že tady v Bruselu leží na chodníku peníze, byť k nim přidáváme své vlastní ještě a my nejsme schopni je efektivně čerpat, protože 20 miliard za dva roky jsou to slušné peníze - 10 miliard za každý rok, Jane Zahradile? 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Jsou to slušné peníze. Jsem rád, že pan premiér to řekl, že v podstatě jde o nečerpání za ty poslední dva roky a že tedy zase se tady nenasazuje psí hlava nějak příliš těm minulým vládám. A pokud tam řekl, že se pokusí dojednat nebo pokusil dojednat s předsedou Evropské komise to rozdělení těch projektů, nebo jak on to nazval, fázování, pokud se mu to podaří, tak se dá opravdu asi ta ztráta nebo ta nevyčerpaná částka snížit na minimum. Takže jenom opakuji to, co jsem řekl na začátku - nemaloval bych to v tak černých barvách. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ono, když budeme počítat, tak členství v Evropské unii se České republice, když se budeme bavit o toku peněz do Česka, tak se vyplácí. Tady je rozdíl mezi příjmy a náklady. Loni jsme do Bruselu poslali přes 44 miliard korun, ale opačným směrem putovalo víc než 120 miliard. Takzvaná čistá pozice vůči unijnímu rozpočtu tak přesáhla 76 miliard korun. Vyšší byla pouze jednou a to v roce 2013. Celkově Česká republika od roku 2004 zaplatila do rozpočtu Evropské unie skoro 390 miliard a získala bezmála 800 miliard korun. To znamená - 410 miliard ve prospěch České republiky. Paní eurokomisařko, nehrozí, že vlastně Česká republika ale bude stále patřit k těm státům, které jsou na konci žebříčku, co se týče schopnosti čerpání, ale hlavně i efektivity? Protože kontrolní komise v rámci Evropského kontrolního dvora jasně říká, že Česko patří k těm zemím, které jsou problematické, co se týče efektivity využívání evropských peněz? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Já bych řekla, že právě ta zkušenosti z té doby před Sobotkovou vládou, a tady bych tu psí hlavu možná někomu ráda nasadila, ale nebudu jmenovat ta období, každopádně ta zkušenost říká, že my musíme lépe připravovat projekty a to takové, které zajistí to efektivní čerpání. Čerpání samo o sobě nesmí být metou. To, kolik nedočerpáme, nebo kolik jsme vyčerpali, ještě nic neříká o tom, jak s těmi penězi naložíme v České republice. A co to přinese občanům, průmyslu, vědě, to jsou dvě spojité nádoby. Já jsem ráda, že jste to zmínil tu efektivitu čerpání. A to si myslím, že si nová vláda velmi uvědomuje, a že právě je velký tlak na přípravu takových projektů, které prokazatelně přinesou ten kýžený efekt... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že tam jsme se dostatečně, oba dva si myslíte, že tam jsme se dostatečně poučili u té efektivity, že v tom novém programovacím období nebudeme svědky těch obřích investic jako například do těch velkých vědeckých center, která pak, až evropské peníze nebudou, tak budeme platit z národního rozpočtu a bude se muset například část z nich zavírat? 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

To byl takový duch doby, vědecké inkubátory. Prostě vždycky se začne s velkýma očima a potom to někdy skončí velkou bublinou. Stejně tak by se daly jmenovat různé ty regionální projekty. Měli jsme tady velké množství těch regionálních operačních programů, takže zase tam by to asi šlo spíš za těmi regionálními politickými reprezentacemi, kdy se prostě domnívaly, že si z toho mohou de facto postavit kdeco, nějaké pomníky a ta efektivita nebo prostě ten užitek, který z takových projektů byl, obecný užitek byl minimální. Čili pokud se teď podaří nasměrovat ty peníze jenom do několika velkých infrastrukturních projektů, ze kterých bude mít užitek celá ekonomika, tak to bude jenom dobře. 

Václav MORAVEC, moderátor:

A myslíte, že se to podaří? 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Už v roce 2012 vlastně ty regionální operační programy byly zredukovány. Teď je to podle mě přehlednější. Je tady velká šance, že se to podaří. Tady ta decentralizace směrem příliš dolů, do těch regionů a do těch lokalit asi ne ve všech případech přinesla pozitivní výsledky. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ano, paní eurokomisařko. 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Jestli, jestli můžu zpátky k té vědě. Souhlasím s tím, že dnes je to zjednodušeno. To jenom, abych tady ještě reagovala na to, co říkal pan Zahradil. K té vědě a výzkumu. To není jenom problém České republiky, že jsme tady postavili obří věděcko-výzkumná centra, která teď budou mít potíže s provozem. Řekla bych, že v rámci celé Evropy je jeden velký cíl, abychom uměli pohnout s aplikovaným výzkumem a aby ten výzkum sloužil ekonomice a konkurenceschopnosti Evropy. A to je třeba to, kde máme velký schodek oproti Spojeným státům, kde výzkum na zakázku už má dlouholetou tradici. My jsme to chtěli udělat v Evropě, nalilo se do toho spousta peněz a teď to čeká na realizaci a zdá se, že to bude drhnout. Ale není to specifická věc jenom v České republice. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Zřejmě největší tragédie ve Středozemním moři za posledních několik desetiletí. Před týdnem se nedaleko břehů Libye potopila loď s uprchlíky. Obětí může být až 9 stovek. Svědkové tvrdí, že řada imigrantů zůstala zamčená v podpalubí bez šance na záchranu. Neštěstí se stalo 200 kilometrů od italského ostrova Lampedusa. Při masivní operaci se podařilo zachránit řádově pouze desítky lidí. Podle vysokého komisaře Organizace spojených národů pro imigraci mířila rybářská loď na Maltu. 
Uprchlíci míří do Evropy především ze států subsaharské Afriky a ze Sýrie. Trasa přes Středozemní moře je nejméně bezpečná, ale nejčastěji používaná. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky připlulo letos do jižní Evropy už víc než 35 tisíc migrantů a žadatelů o azyl. Smrt ve Středozemním moři zřejmě našlo na 1 500 lidí. Nový krizový, ale i dlouhodobý plán hledali lídři unijních zemí koncem týdne na mimořádném summitu. 

Donald TUSK, předseda Evropské rady /23. 4. 2015/: 

Neděláme si žádné iluze, že to dnes vyřešíme. Nemůžeme, protože hlavní příčinou jsou války, nestabilita a chudoba. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Cíl číslo 1 je rozšířit záchranné operace a posílit úředníky, kteří nábor běženců v nárazníkových zemích těžko zvládají. 

Laurent FABIUS, francouzský ministr zahraničí /23. 4. 2015/: 

Musíme rozlišovat mezi těmi, kteří mají nárok na azyl z politických důvodů a těmi, kteří mají ekonomické důvody. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Evropská unie tak ztrojnásobí prostředky pro operace agentury Frontex ve Středozemním moři. Dojde k výraznému posílení akceschopnosti i snahu Frontexu předcházet dalším tragédiím. Další způsoby, jak bojovat s migrací, potápět prázdná plavidla pašeráků, kteří si z lidského zoufalství udělali výnosný byznys, pokusit se stabilizovat situaci v zemích, odkud migranti utíkají a nakonec přesunout část žadatelů o azyl do jiných zemí. 

Sigmar GABRIEL, německý vicekancléř a ministr hospodářství /23. 4. 2015/: 

Víc než tucet členských zemí odmítá přijmout jakékoli uprchlíky, to je nepřijatelné. 

Bohuslav SOBOTKA, premiér; předseda strany /ČSSD/ /23. 4. 2015/: 

My jsme jednoznačně jako členský stát Evropské unie zastánci toho, aby to bylo suverénní rozhodnutí jednotlivých vlád. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Už ve středu se mají situací zabývat i europoslanci. Po Evropské komisi chtějí přijetí konkrétních opatření, která by zastavila úmrtí migrantů a uprchlíků ve Středozemním moři. 
Evropský parlament totiž řadu let vyzývá členské státy Unie, aby převzaly svůj díl zodpovědnosti a prokázaly solidaritu s těmi z nich, na jejichž území přichází nejvíce uprchlíků a žadatelů o azyl. A to jak v absolutním měřítku, tak i proporčně k počtu jejich obyvatel. Začnu u vás teď, Jane Zahradile, když jste se díval na výsledky toho čtvrtečního summitu lídrů Evropské unie, byl jste spokojen s těmi výsledky? 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Za prvé, já nepatřím k té části Evropského parlamentu, která volá po přerozdělování uprchlíků nebo po nějakých kvótách, byť je to zřejmě menšinová část, jak jste uvedl, existují různé výzvy, různá prohlášená a deklarace a rezoluce, které po tom volají. Já se naopak ztotožňuji se stanoviskem české vlády, že by to mělo být suverénním právem každé země. To tady dávám před závorku. Pokud jde o výsledky toho summitu z minulého týdne, tak samozřejmě spokojen nejsem. Myslím si, že ty vlády v tuhle chvíli reagují pozdě, že to mělo být předmětem jednání jak Evropské rady, tak Evropské komise mnohem dřív. My, když jsme schvalovali, nebo tedy já jsem nehlasoval pro komisi pana Junckera, tedy ani pro paní Jourovou, tudíž jsem v jakési parlamentní opozici, ale to nevadí. Když se jednalo o komisi pana Junckera, tak tam nebylo příliš mnoho prostoru v programu jeho komise věnováno právě tomuto problému, tedy ochraně vnějších hranic a řekněme, boji s tím nelegálním uprchlictvím. Myslím si, že to je dědictví... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Podle vás tedy komise ten problém podcenila...? 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

 
Myslím, že komise reaguje vždycky na ty věci v momentě, kdy se stanou. A tady samozřejmě došlo k velké tragédii, to odstartovalo celou řadu jednání. Já jsem přesvědčen, že jak Evropská rada, tak Evropská komise musí teď přece jenom upřednostnit trochu restriktivnější přístup před tím přístupem čistě humanitárním, protože naším prvořadým úkolem je zajistit bezpečnost a stabilitu v našich vlastních zemích a že tedy já chápu, mořská hranice se těžko hlídá, ale i technicky je to možné, potřebujete k tomu plavidla, monitorovací systémy, vrtulníky, potřebujete určitou mezinárodně také právní základnu, která vám třeba umožní ty nelegální lodě, a ony jsou to nelegální lodě, jsou to lodě... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Potápět. 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

...bez registrace, jsou to v podstatě lodě, které se plaví bez vlajky, bez jakéhokoli mezinárodního právního zakotvení, tak třeba, že vám umožní ty právní předpisy ty lodě zachytit, odtáhnout zpět do místa, odkud vypluly a že tedy nebude možné, aby ty davy uprchlíků dále volně směřovaly na území Evropské unie. Protože, jakmile se tam jednou dostanou, pak už s nimi musíte nakládat jako s žadateli o azyl a musíte s nimi jednat, tedy vyřizovat jejich žádosti o politický azyl, a to už je potom složitější je eventuelně dostat zpátky, protože masové deportace jsou zakázány a tak dále a tak dále. Prostě těch mezinárodně právních problémů je celá řada. 

Václav MORAVEC, moderátor:

O těch ještě budeme mluvit, ale ten příliv pokračuje i teď o víkendu. Například řecká pobřežní stráž během víkendu zadržela na několika místech celkem přes 850 nelegálních přistěhovalců. Takže jen Řecko za jediné dva dny - 850 nelegálních... 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

To je pravda a to ještě máme mezi Evropskou unií a Sýrií máme Turecko. Teď bychom měli říci, naštěstí, protože Turecko dnes třeba zadržuje dva miliony syrských uprchlíků ve svých uprchlických táborech, kteří by jinak jistě doputovali do Evropy. Čili nejbolavější, nejzranitelnější je ta jižní hranice, ta mořská hranice, protože ta se nejhůře hlídá, ale musíme najít, jak finanční prostředky, tak technické prostředky, které nám umožní ji hlídat lépe. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Paní eurokomisařko, jste ochotná připustit za Evropskou komisi, že vlastně na začátku fungování Evropské komise jste ten problém podcenili v těch programových prioritách?

 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Já musím odkázat na programovou deklaraci Jeana-Claude Junckera už v červenci loňského roku, který to jasně zdůraznil, že se budeme snažit o revizi imigrační a azylové politiky a ty kroky se konají. Není pravda, že komise nepřinesla konkrétní návrhy. My jsme minulý týden projednávali 10bodový plán, kde byly i věci, o kterých tady, o kterých hovořil pan europoslanec Zahradil, včetně pomoci těm třetím zemím, které vlastně pomáhají zadržovat tu imigrační vlnu, a to včetně finanční pomoci, včetně ničení lodí, včetně důsledného rozlišování humanitární pomoci. To znamená přijímání uprchlíků, kterým v jejich zemích hrozí smrt. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale to, že to jsou výsledky nedostatečné, protože na tom se shodně část europoslanců, tady ve studiu reprezentovaná Janem Zahradilem, ale zároveň Evropská komise, respektive lídři členských států Unie, dostali za uši, v uvozovkách, i od nevládních organizací, které zase tvrdí, že ty výsledky summitu jsou nedostatečné, protože nedošlo ke změně mandátu evropských námořních operací Triton a Poseidón tak, aby se z nich jednoznačným způsobem staly záchranné operace. 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Já musím říct, že toto je začátek těch intenzivních společných akcí. Samozřejmě já jsem se zabývala tou kritikou, proč až teď, když ta situace eskaluje a našla jsem tam v historii zajímavé věci, včetně výzvy evropského komisaře pro justici a bezpečnost vůči českému předsednictví v roce 2009, ať navrhne, aby se ta imigrační politika vzala intenzivněji na pořad jednání evropských lídrů. Takže toto je historicky, ano, možná zanedbaná... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Dluh Evropy jako takové? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

...Evropy jako takové a myslím si, že dnes je vidět, že si to jako velmi vážný problém připouští nejenom komise, Evropský parlament, členské státy a že hledáme společné postupy, protože jenom ve spojení těch sil můžeme dosáhnout výsledků. Určitě tady je zásadní věc, že se budeme snažit víc investovat do vnějších vztahů, do spolupráce s těmi zdrojovými zeměmi, vysoká komisařka pro zahraniční vztahy, paní Mogherini, už vlastně tento týden odcestuje do New Yorku, aby jednala s OSN právě o těch akcích proti nelegálním plavidlům, bude jednat... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že může Evropa získat, protože vy jste komisařkou, která má na starosti i spravedlnost, že právně možné je ty lodě potápět, respektive, že by k tomu Evropa mohla dostat souhlas Rady bezpečnosti OSN, o kterém mluvil český premiér po summitu, že to je vlastně nutnost, aby došlo k potápění těch prázdných lodí? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Máme tady precedens v takzvané atlantické operaci vůči somálským pirátům. Paní Mogherini jede právě jednat o těch právních aspektech a o těch možnostech ničení lodí na základě velmi silného mandátu, který dostala na summitu od hlav členských států. Takže tady je silná vůle ten souhlas získat a takto postupovat. Já se snažím si představit hrůznou situaci těch běženců, kteří to podstupují, protože nemají zbytí, protože jim doma prostě hrozí smrt. A oni vstupují na plavidla, která někde v prostředku té cesty někdo zapne na autopilot, to plavidlo jede dál, ti pachatelé té pasti, to znamená, ten organizovaný zločin, ti zločinci, kteří je na ty lodě dostali, tak ti prostě ty lodě opustí a ty lodě se pak jaksi plaví samy od sebe, někde přijdou o ty pasažéry bohužel i tím způsobem, že prostě se ti lidé utopí a potom si ta plavidla odchytávají, vybírají někde, já vlastně nevím, jak se tohle to dá prakticky udělat. Je ovšem zřejmé, že ta plavidla se znovu dostávají do oběhu a znova jsou využívána k těmto zločinům. Takže já si myslím, že získat mandát k ničení těchto nosičů, které jsou v rukách organizovaného zločinu... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Nebude zase tak obtížné. 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

..to by asi mělo být možné. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jane Zahradile? 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Určitě ne ke všemu je zapotřebí mandát Rady bezpečnosti. K ochraně vnějších hranic ho podle mě nepotřebujete a ochrana vnějších hranic, jak už jsem řekl, může spočívat i v tom, že ta plavidla se budou zachytávat na volném moři a že budou odvlečena třeba zpátky do těch svých domovských přístavů, odkud vyjela. K tomu samozřejmě ale potřebujete nějakou slušnou flotilu, potřebujete vrtulníky a monitorovací systémy. K tomu samotnému ničení, k destrukci těch plavidel, speciálně, pokud by docházelo k tomu mimo území Evropské unie, pokud by to třeba mělo být někde v Libyi, což je taková vlastně hlavní cesta, přes kterou se ti uprchlíci dostávají do Evropy, tak to by asi bylo zapotřebí mít nějaký mandát, minimálně souhlas tedy libyjské vlády. Tam je zase problém, že tam v podstatě žádná vláda není, respektive jsou tam vlády asi dvě nebo tři, které se vzájemně neuznávají, takže ani nevíte, s kým přesně se má jednat, ale udělat to podle mě musíme. A poslední věc, kterou bych to uzavřel, to je ta kritika ze strany těch nevládních organizací. Víte, to je trochu jiná věc, než třeba kritika, kterou bych vznesl já. Protože ty nevládní organizace zdůrazňují velmi to humanitární hledisko. Já tomu rozumím, prostě nevládní organizace jsou takové a primárně jsou zaměřeny na pomoc uprchlíkům, starají se o ty lidi, kteří se ocitli v nouzi, kteří jsou v ohrožení života a podobně. My jako evropští politici nebo čeští politici zase primárně jsme zodpovědní za bezpečnost svých občanů, takže my musíme to bezpečnostní hledisko, ať se nám to líbí, nebo nelíbí, ať to zní jakkoli cynicky, tak musíme upřednostnit to bezpečnostní hledisko před tím humanitárním. Čili opět ta ochrana... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale, když ještě, ano... 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

...těch hranic bude na prvním místě. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Když tady naváži na vaše slova toho humanitárního hlediska jedné části humanitárního hlediska, tak Evropská komise, a už jsem to říkal v úvodu tohoto tématu, Evropská unie na základě rozhodnutí čtvrtečního summitu ztrojnásobí prostředky na záchranné operace ve Středozemním moři. Tady jsou slova německé kancléřky, a pak britského premiéra. 

Angela MERKELOVÁ, německá kancléřka /24. 4. 2015/: 

Musíme jednat rychle, takže ztrojnásobíme finanční prostředky pro misi Frontexu tak, abychom ji mnohem víc zefektivnili. Za Německo mohu dodat, že v této fázi už peníze nehrají roli. 

David CAMERON, premiér Velké Británie /24. 4. 2015/: 

Potřebujeme komplexní plán zaměření proti zločineckým gangům, obchodníkům s lidmi a vlastníkům lodí. Případně bychom měli taky pomoci stabilizovat země, ze kterých tito lidé přicházejí. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jako nedostatečné kritizují nevládní organizace právě výsledky mimořádného summitu Evropské unie v těch prostředcích, které jdou i na stabilizaci těch zemí. A některé organizace jasně říkají: Podívejte se, kolik v rámci evropské osmadvacítky dáváte do překladů a jaké jsou peníze, které se dávají na tu humanitární pomoc! Tady tento humanitární aspekt neberete v potaz, Jane Zahradile, že málo peněz jde právě na podporu té kritické situaci v těch zemích, které jsou, řekněme, zdrojem migrace do Evropy? 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Když se podíváte na evropský rozpočet, já to tady teď nechci pitvat do detailů, což je to nějakých 140 miliard euro ročně, dejme tomu, tak zjistíte, že skoro 50 % nebo přes 40 % jde na zemědělství a dalších nějakých 40 % jde na tu fondovou politiku. To jsou ty peníze, o kterých jsme se teď bavili, které jdou do těch členských zemí. A zbývá vám nějakých 15, 20 %, které jdou na administrativu, na politiku vnějších vztahů a na tu humanitární a rozvojovou politiku. Čili, i kdyby se maximum peněz vložilo třeba do stabilizace situace v Libyi, pořád to bude řádově jenom v uvozovkách "několik" miliard euro, což vypadá jako mohutná částka, není to mohutná částka. Myslím, že v tom evropském rozpočtu se dá ještě všelijak kouzlit, že se v budoucnu dají ty peníze různě realokovat. Teď žijeme, nicméně, ve finančním rámci, který už byl jednou schválen, a vyžadovalo by to další jednání mezi Evropskou komisí, parlamentem a radou. Předpokládám, že k němu dojde. Já si myslím, že maximum prostředků je zapotřebí uvolnit na dvě věci, a to tedy jak v evropském rozpočtu, tak v rozpočtu členských států: 1/ ochrana vnější hranice, 2/ pomoc stabilizovat ty země, ve kterých je ta situace nejhorší. V tomto případě... 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno, sám také vnímáte ty částky, o nichž rozhodoval ve čtvrtek mimořádný summit Evropské unie, za nedostatečné? 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Podíváme se na ně už teď tento týden v Evropském parlamentu, a pokud budeme vědět, že se dají navýšit, že je možné v evropském rozpočtu najít nějaké přesuny, tak určitě budeme tuto cestu prosazovat. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že to bude jedno z možných usnesení Evropského parlamentu vůči... 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Uvidíme, jestli to doporučí Evropský parlament. Musíme to nejdřív spočítat. 

Václav MORAVEC, moderátor:
Věro Jourová, je tady ta možnost, že ... a ta kritika je tady namístě i nevládních organizací, že ty částky dané teď ztrojnásobené podobně, že jsou vlastně svým způsobem směšné v rámci evropských peněz jako takových? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Já musím znovu říci, že jsme vlastně na začátku snahy o systémové řešení se zapojením všech aktérů. Toto jsou částky, s kterými jdeme do toho rychlého řešení, po kterém se právem volá, protože ta situace eskaluje. Každopádně kromě toho ztrojnásobení peněz pro Frontex bych chtěla zmínit, že jednáme taky o zdvojnásobení fondu pro azylovou, migrační a integrační politiku, kde zatím máme na ty záchranné akce 25 milionů eur. Bude to zdvojnásobeno, ale je to skutečně začátek a myslím si, že daleko podstatnější než finance, a to mě neberte úplně natvrdo za slovo, ale je právě součinnost všech, kteří mají spolupracovat a tím myslím i ty třetí země, protože my se budeme velmi zabývat tím, abychom měli posílenou spolupráci se severoafrickými zeměmi. Měli jsme teď ve středu jednání s Africkou unií, kde jsme se dohodli a jednalo se o tom i dál, že bude na Maltě summit právě mezi Evropskou unií a Africkou unií, kde se budou řešit naprosto praktické věci, včetně například umístění evropských imigračních úředníků v těchto zemích a umístění...já už jsem jednala i o umístění Eurojustu, rozšíření Eurojustu a jeho umístění v Turecku, kde, jak tady zaznělo, se dělá velmi záslužná práce... 

Václav MORAVEC, moderátor:

To znamená, jeden z vašich kroků, který spadá pod vaše portfolio, je rozšíření Eurojustu a jeho působnosti v rámci Turecka? 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

O tom už jsem hovořila minule. Je to součást Security Policy, bezpečnostní politiky, kterou vlastně budeme schvalovat v nejbližších dnech a je to součást velmi širokého plánu. 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Ona v podstatě řada těch zemí, byť to zní překvapivě, je relativně stabilních a nepředstavují nějaké mimořádné riziko - Maroko, Alžírsko, v podstatě Egypt, to jsou země, které jsou schopny kontrolovat, jestli nelegální migranti někudy proudí. Ta černá díra v tuto chvíli je ta Libye, která to nasává z té subsaharské Afriky a přes Libyi to vlastně proudí všechno do Evropy. Tam bude zapotřebí zasáhnout s tou největší razancí, jak finanční, tak politikou. 

Václav MORAVEC, moderátor:

Jan Zahradil a Věra Jourová, dalšími hosty Otázek. Děkuji za vaši diskusi a těším se na další rozhovory. 

Věra JOUROVÁ, eurokomisařka /ANO/:

Děkujeme, na shledanou. 

Jan ZAHRADIL, poslanec Evropského parlamentu a 1. místopředseda strany /ODS/:

Děkujeme.