Novinky Mediální výstupy

Když Andrej Babiš před volbami rozdával koblihy, sliboval, že zatočí s neschopnými politiky, kteří nedokážou řídit stát. Jen kradou, nevybírají daně a nedokážou šetřit. Tvrdil, že lepším výběrem daní a šetřením snadno získá 200 miliard korun. Stát prý lze řídit jako firmu. Stačí místo „nemehel“ dosadit do státní správy jeho manažery a odborníky. Je za námi rok a půl od voleb. A jak to dopadlo?

Nejprve o penězích

Stát zatím vybírá daně hůře než loni, naopak výrazně zvyšuje vládní výdaje. Za první čtvrtletí poklesly meziročně daňové příjmy o 10 miliard korun, zatímco výdaje stouply o 14 miliard. Výběr daní neodpovídá ani předvolebním slibům ani hospodářskému oživení, které je patrné u nás i v Evropě. Skandální je, že provozní výdaje státu se letos zvyšují o 10 miliard. Tomu říká ministr financí šetření?

Vůbec není jasné, kde chce Andrej Babiš získat oněch slibovaných 200 miliard. Jeho nedomyšlené plány zatím odskáčou jen živnostníci zavedením evidence tržeb.
 

Kdo vystřídal „nemehla“
 

Babišovi „odborníci“ přitom selhávají.

Po výměně neúspěšných ministrů Antonína Prachaře a Heleny Válkové dochází na samotné ministerstvo financí. Náměstek ministra financí Martin Pros podal podnět České národní bance, aby prošetřila podezření z manipulace mezibankovní úrokovou sazbou Pribor. To je velmi vážné obvinění, které může rozkolísat český bankovní sektor, ohrozit zejména dluhovou službu státu. Že jde o velké peníze, o prestiž a důvěryhodnost, svědčí ostrá reakce ČNB. Podle viceguvernéra Vladimíra Tomšíka je podnět ministerstva financí postavený na domněnkách a neznalostech. Nechce se věřit, že by ministr Babiš o něčem takovém nevěděl. Pokud to tak ale je, neřídí ministerstvo dobře.  Za chyby svých podřízených odpovídá, to snad ještě platí.

Skutečná bomba ale explodovala nyní.

Ministryně pro místní rozvoj (MMR) Karla Šlechtová, nominovaná hnutím ANO, obvinila dalšího nominanta ANO, prvního náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta, z neprofesionality a ohrožení čerpání evropských peněz. Jedná se o 650 miliard korun! Jejich řádné čerpání měl zajistit monitorovací systém, který vytvořilo MMR a paní ministryně se za něj jednoznačně postavila. Avšak ministerstvo financí monitorovací systém tvrdě kritizuje v auditu, který byl odeslán Evropské komisi. Podle Šlechtové nebral náměstek Wagenknecht její připomínky vůbec v potaz a případné nečerpání stovek miliard korun jde tedy na účet ministerstva financí. Tak závažný dokument měl být odeslán do Bruselu opět bez vědomí samotného ministra.

Tady už končí legrace.

Spory a nekompetence Babišových lidí poškozují mimořádně vážně zájmy naší země. Ministr financí se od závažných selhání svého úřadu distancuje a vinu svaluje na podřízené. Ukazuje se zřetelně, že nemá resort pod kontrolou. Netuší, co za jeho zády dělají jeho náměstci. Za problém Pros - Šlechtová – Wagenknecht však nese odpovědnost věcnou i personální. Pokud nebude okamžitě zjednána náprava, měl by rezignovat.
 

Babišconi
 

Podle ministrovy reakce ze zámoří bylo bohužel zřejmé, že chyby „jeho“ lidí s možnými fatálními dopady na ekonomiku naší země, jej rozčilují méně než to, co se dotýká jeho osoby.   Pobouřil jej kritický článek amerického magazínu Foreign Policy, který rozebírá střet zájmů a spornou minulost tohoto vysoce postaveného politika (pardon nepolitika…) České republiky.  Andrej Babiš se hodlá soudit. Podobných článků ovšem u nás vyšly stovky, a hrozba berlusconizace české politiky byla tématem už před volbami. Čerstvě ji potvrzují zprávy z veřejných zdrojů, že Babiš má zájem o nákup televize Prima. Sám se však k tomu zatím nevyjádřil, proto je třeba brát tuto informaci s rezervou.

Co však s rezervou brát nelze, je jeho reakce na zmíněný kritický článek: „Minulý týden mě totálně poblili. To je podraz. Kdo to udělal? No Češi, kdo jiný by to udělal,“ objasňuje místopředseda vlády České republiky.

Pokud má na nás, Čechy, takový názor, není třeba, aby za nás trpěl. Může se odebrat do své domoviny, ale místo ve vládě jej tam asi nečeká. Na Slovensku by se to prý stát nemohlo. Nebo se může věnovat lyžování a rodině. Nelze však mlčky přecházet jeho řeči o systému „Palermo“, o tom, jak „všetci kradnú.“ Sám má mnoho co vysvětlovat.

Než se k tomu odhodlá, můžeme na něj hledět jako šéf hradního odboru pan Kmoníček na pana prezidenta: Devadesát procent jeho výroků není prý nutno brát vážně. Třebaže to pan Ovčáček obratem vyvracel, myslím, že páně Kmoníčkovu radu je dobré přijmout. Ať jde o prezidenta nebo o ministra financí. Ale na tento obrázek nových politických poměrů je zoufalý pohled.

Miroslava Němcová

poslankyně PČR