Jednotné přijímačky na střední školy dělají z ředitelů kašpárky
Václav Klaus mladší, odborný expert občanské demokracie pro oblast školství, kritizoval jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Jejich testování dnes začalo na více než polovině škol a do praxe by mohly vstoupit už příští rok, podle Klausova vyjádření v Interview ČT24 tím ale stát zbavuje ředitele potřebné autonomie.
Celý rozhovor s Václavem Klausem ml. můžete zhlédnout na ČT24.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Na středních školách dnes začalo pilotní testování jednotných přijímaček. Testy z češtiny a matematiky by měly být podle plánu ministerstva školství už příští rok povinnou součástí přijímacího řízení na všechny obory zakončené maturitou. Můžou povinné přijímačky motivovat školy ke kvalitnější výuce a zajistit, aby se na střední školy dostávali jen žáci, kteří jsou schopni taky odmaturovat? A jak hodnotí dlouhodobou koncepci ministra školství, kterou dnes schválila vláda? I na to se zeptám pedagoga a odborného experta ODS pro školství Václava Klause mladšího, který je hostem Interview ČT24. Dobrý podvečer.
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Dobrý večer.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pane Klausi, vám se povinné přijímačky na střední školy nelíbí, proč? Co vám na nich vadí?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Ony jsou to povinné přijímačky a jednotné přijímačky zároveň, čili to jsou dvě věci. A my tady vlastně máme situaci, že máme spoustu škol, kde se přijímačky dělají a poměrně kvalitní, to je na ty školy, kde je zájem studentů, čili pro tyto školy to bude jenom administrativní další pakárna, když to tak řeknu. A pak máme spoustu škol, o které není velký zájem a tím vlastně ten stát jim najednou to ztíží, že ještě dvě třetiny těch zájemců jim třeba omezí přijetí, protože neprojdou tím státním testem. Čili to je jeden problém těch jednotných přijímaček. Druhý problém je, že nemusí být všechno jednotné. Jednotný má být ten cíl, co mají ti deváťáci umět, ale jak si jaká škola k těm cílům dojde, to už by měl dělat ten ředitel, čili někde dělají těžké přijímačky, pak tam mají nadané děti, mají snadný učitelský život, někde vezmou i trošku slabší žáky a věnují se jim a taky odmaturují...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vy byste tedy na tom, na té situaci, která je teď, nic neměnil, tedy že školy si o tom, podle jakých kritérií přijímají své budoucí studenty, vy byste na tom nic neměnil.
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Ano, to je skutečně věc samotných škol, protože jinak je tam ten ředitel už takový kašpárek. Ten stát mu určí, koho může přijmout, kolik má komu platit, co má kdy dělat, to tam jako pomalu už může být nějaká jako robotická bytost a nikoliv manažer nebo ředitel školy. Já bych spoustu věcí měnil na českém školství. My vlastně tady máme situaci, že jsme zavedli státní maturitu, každoročně zjistíme, že čtvrtina dětí neodmaturuje, že nezvládne vůbec tu látku, na některých školách je to 50 % žáků a neděje se nic. Ty školy stát nezavře, další rok je to to samé a tak dále. Nyní tedy do tohoto systému s obrovským přebytkem středních škol ještě teda vrhneme jednotné přijímací zkoušky, které jsou vlastně, si musíme uvědomit, že ty střední školy jsou strašně různé, to jsou konzervatoře, zdravotní školy, gymnázia, technické školy, průmky a tak dále, na ty všechny napasujeme jednotný test, tak...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Dá se nějaký takový test, aby se hodil na všechny typy škol, vlastně vůbec udělat?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Nedá, protože zase to má rozhodnout ten ředitel. Představte si, že máte doma dceru, která není nijaký velký študiozo, ale je to taková pečlivá hodná dívka a chce být sestřičkou, tak ona se bude hlásit na zdravotní školu, a teď nebude přijata, protože neudělala větný rozbor ve státním testu. A já bych to skutečně nechal na řediteli té zdravotní školy, jaké typy žáků chce přijímat, co nejvíc preferuje a tak dál.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ministr školství očekává od těch jednotných a povinných přijímacích zkoušek, že budou motivovat školy k tomu, aby své žáky lépe připravily na další studium. Doufá, že to bude motivace i pro samotné žáky. Jsou ta očekávání reálná? Může to být opravdu motivací?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Nejsou. Pokud bychom chtěli zlepšovat kvalitu žáků 9. tříd nebo 5., tak má stát testovat základní školy v 5. a 9. třídách, což kdysi trošku dělal, teď od toho z nějakých neznámých důvodů ustoupil, ale nahrazovat to tím, že když pak jdou na vyšší typ školy, že se do toho stát nějak bude montovat a zavádět tam jednotné přijímačky, to podle mě z povahy věci nemůže vyřešit.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ministr ovšem říká, že díky těm jednotným přijímačkám se na střední školy dostanou jen ti žáci, kteří budou taky schopni odmaturovat. Je ta úvaha správná?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Ten důkaz se provede za ty 4 roky. Podle mě ta situace bude stejná, jako je dnes, protože co je ten problém? My máme obrovský přebytek středních škol, spousta z nich je poloprázdných, neděje se nic, nezavírají se.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Měl by tedy stát začít ty školy, o které není zájem, zavírat?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Já si myslím, že stát by za prvé měl školy, které třeba 50 % dětí neudělá maturitu, jim prostě odebrat tu akreditaci k tomu maturitnímu vzdělávání nebo je zavřít, a samozřejmě školy, které jsou poloprázdné, by měl zavřít taky, protože to ujídá spoustu peněz těm školám úspěšným a žádaným.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Proč to nedělá podle vás?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Protože to je politicky nepopulární, když to neuděláte nějak hodně systémově, tak samozřejmě ty školy se brání, je v tom různý lobbismus lokální a ti ministři se toho bojí.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Loni u státní maturity propadla pětina studentů a státní kasu to stálo podle ministerstva školství přes 2,5 miliardy korun. Pan Chládek věří, že jednotné přijímačky tyhle peníze v budoucnu ušetří. Ušetří?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
To, že ti studenti propadli, to nestálo jako aktuálně nic, že by někdo musel doplatit dalších 2,5 miliardy. Tady se bavíme o tom, že stát dává nebo stát, my dva z našich daní 136 miliard ročně do školství, což je docela hodně peněz, a bavíme se o tom, jaké jsou ty výsledky jaksi kvalitní, jestli je to efektivní. A když čtvrtina studentů propadne u maturity, tak to efektivní není samozřejmě.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Když jsme u těch státních maturit, ministr školství plánuje, že od roku 2019 by měla být pro všechny maturanty povinná taky zkouška z matematiky. Je to nutné, aby absolventi všech středních škol měli maturitu z matematiky?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
V tomto má pan ministr mojí podporu. Já si myslím, že matematika je nutnou součástí všeobecného vzdělání a čím dříve se zavede, tím to bude lepší, myslím jako pro republiku.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
I třeba pro tu zdravotní sestřičku, o které jste mluvil?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Já nejsem příznivec toho, že na všechna možná povolání nutně musí být vysoká škola a bůhví jaká maturita. Ale na druhou stranu, jestli je to střední škola s maturitou, tak ta maturita je všeobecné vzdělání a když někdo maturuje jenom z češtiny a ruštiny, tak se na mě nezlobte, to podle mě není plnohodnotné vzdělání.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Dobře, a teď se dostáváme tedy k tomu, co říká pan ministr...
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Ta sestřička taky potřebuje, když tu injekci dává tomu miminku, tak aby jako tam to naředila správně, to je taky matematika.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
A na to je potřeba maturita?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
To si nemyslím. Myslím si, že to je strašně jakoby nadsazené, že teď na kdejaké povolání musíte mít vysokou školu nebo střední školu, to je takový celoevropský nebo snad i celosvětový trend, který asi není dobře, ale...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Dobře. Vy jste řekl, že když někdo chce mít to středoškolské vzdělání, maturitu, musí splňovat nějaké penzum schopností, znalostí, právě to je ten důvod, pro který zavádí pan ministr ty povinné a jednotné přijímačky na střední školy. Není to tedy tak, že i ten nápad s těmi jednotnými přijímačkami vlastně odpovídá tomu, co jste říkal vy, že by tedy ti lidé, kteří chtějí tu maturitu mít, měli mít nějaké penzum znalostí už i z té základní školy?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
No, že by děti měly mít nějaké penzum znalostí ze základní školy, s tím souhlasím, ale to skutečně nijak nesouvisí s přijímačkami na nějaký další typ školy. To pak má stát skutečně kontrolovat v 9. třídě nebo v 5. třídě, co ty děti umějí, to kdysi dělal, s těmi daty nikdo nepracoval moc nějak vážně, a tímto způsobem se dá dbát na to, aby děti v 9. třídě ten jazyk aspoň nějak uměly, matematiku nějak uměly, češtinu psaly bez nějakých základních chyb. Ale montovat se do přijímacího řízení, což je věc mezi tím uchazečem a tou školou, od toho státu prostě není dobře. To je další prolomení bariéry, že v těch školách nemusí být všechno povinné a jednotné.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Jak může stát tedy chtít jednotnou a povinnou přijímací zkoušku, když nejsou jednotné osnovy? Jde to udělat tak, aby všechny školy byly schopné ty žáky na jednotné přijímačky připravit?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Bude to problém samozřejmě. Zkoušku bude dělat CERMAT, to zrovna není organizace, která by měla nějaké grandiózní úspěchy s tvorbou testů v posledních letech, když tak sleduji noviny.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Co se stane podle vás, když opravdu příští rok tedy budou ty jednotné povinné přijímací zkoušky na střední školy, co bude?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Já myslím, že oni nějak od toho lehce ustoupí, to znamená, že buď ten test bude moc těžký, tak pak ty děti tam stejně nějak se naženou v nějakých druhých a třetích kolech přijímacího řízení, nebo zase bude moc lehký, no tak to nějak tak budou balancovat, utratí se pár desítek milionů korun a život půjde dál. Ale pro spoustu těch škol to skutečně bude znamenat u těch ředitelů další administrativní starost, kterou bude muset řešit. Já jsem řídil školu, přijímačkám jsme se strašně věnovali, protože to byla naše vizitka, no a tak teď samozřejmě to bude tak, že ty ředitelé se na to vykašlou, vezmou ten státní test a budou čekat, až jim to přivezou. Nevím, jestli to přispěje k lepšímu vzdělání.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Vláda dnes ministrovi školství schválila dlouhodobou koncepci ve vzdělání, začneme u předškoláků a vám budu postupně pouštět návrhy pana ministra Chládka a poprosím vás o komentář.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/ (záznam):
Chceme zavést poslední rok předškolního vzdělávání jako povinný. Další krok, který tímto sledujeme, že rozšíříme i kapacity a chceme, aby bylo méně odkladů, protože máme nejvíce odkladů v Evropě. Přes 20 % dětí v podstatě dostane odklad kvůli nezralosti, nepřipravenosti a sledujeme tím posledním rokem právě to, že bychom toto omezili.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Povinně do školky poslední rok před nástupem do 1. třídy, povinně ano, nebo ne?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
No ne.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Proč ne?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
To naše vzdělání už je strašně dlouhé. Ty děti studují od 6 do 25 let, to je prostě půlka života, kterou pomalu tráví ve školách. My to platíme miliardami korun a teď to ještě teda rozšíříme, aby studovaly od 5 povinně. Čili to pak můžeme zavést další rok, že po střední škole jsou nepřipraveni na vysokou školu, tak ještě se udělá přípravný ročník, aby se to dohnalo. To je prostě další narůstání, které stojí miliardy. Co to přesně přinese? Já proti školkám nic nemám, já jsem chodil do školky, moje děti chodily do školky, teda ty 3 ze 4, čili já jsem jako podporovatel, ať jsou děti v kolektivu. Ale dovedu si představit z 1001 důvodů, že někdo bydlí za lesem 5 kilometrů od nejbližší vesnice, maminka je doma, má malé dítě další a teď teda půjdou s batohem do školky 3 hodiny, aby tam teda povinně šlo už od 5. To je zase takový plán, který si myslím, že je nerozmyšlený a bude stát hodně peněz. A to vzdělávání se nemá neustále natahovat, aby za chvíli jsme chodili od 4 let do 35.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Pan ministr argumentoval tím, že Česko má nejvíc odkladů pro nástup do školy, že přes 20 % dětí chodí do 1. třídy vlastně o rok později, čím to je?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
To je tím, že maminka má doma dítko roztomilé, tak ještě je jí líto, aby už se ho tak úplně zbavila, nemůžou jet na dovolenou v květnu, tak si to trošku prodlouží.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Je to špatně? Protože pan ministr to prezentoval jako věc, která není dobře, že děti mívají tolik odkladů.
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Já s panem ministrem souhlasím. Já myslím, že když dítě je zralé pro školní docházku takzvaně, to znamená, že už jako umí mluvit, je mu rozumět, umí se normálně chovat, už to v té hlavičce má srovnané, tak je strašně zvídavé, tak je škoda ten rok nějakým způsobem odkládat, čili to je asi pravda.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
O tom ale nerozhodují přeci rodiče, jestli to dítě může, nebo nemůže nastoupit o rok později.
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
O tom stoprocentně rozhodují rodiče.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Ale musí tam být nějaký posudek odborníka, který ten odklad doporučí, takže ...
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
No ale těch odborníků jsou sto milionů, čili jako sehnat odborníka, který vám dá razítko, že doporučuje z nějakých důvodů odklad, seženete za odpoledne. To si schválně zkuste. Vemte si dítko do ruky a...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Já se ptám proto, jestli není problém v tom tedy, že by někdo měl zkontrolovat to, jak ty posudky na ty děti se dělají?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
To asi určitě ano, ale zase pro ten stát bude strašně obtížné to zastavit, když si to ti rodiče přejí z nějakých důvodů, tak samozřejmě ten úředník s tím nějak může zabojovat, ale nebude to snadné.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Další téma je podpora učebních oborů na úkor všeobecného vzdělávání, změna regionálního školství tak, aby měli rodiče a děti jistotu, že po skončení studia seženou zaměstnání. To jsou slova pana ministra. Pojďme si teď poslechnout jeho další argumenty.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/ (záznam):
Ten trend, který je dnes i v Evropské unii, už dávno opustil to, že všeobecné vzdělání je to klíčové a podporovalo se všeobecné vzdělání. Naopak i v Evropské unii se podporuje odborné školství, dokonce řada ministrů mluví o podpoře učňovského školství. My nechceme rušit gymnázia, v žádném případě, ale já si myslím, že těch gymnázií už je velké množství a není důvod další rozšiřování těchto gymnázií.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Co tomu říkáte? Je těch víceletých gymnázií moc? Je toho všeobecného vzdělání a těch lidí, kteří ho mají, u nás moc, příliš?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Já bych si udělal takovou anketu. Když si vezmeme 200 poslanců českých a vzal bych si jejich děti, tak bych se schválně podíval, kolik z nich chodí na učňák a kolik chodí na víceletá gymnázia. A tipoval bych, že z těch 200 poslanců tak ze 198 ty jejich dítka jsou na gymnáziích a nikoliv na učňáku.,Ččili ono se o tom vždycky hezky tak jakoby žvaní v televizi, ale když pak je člověk doma, plánuje tomu dítěti kariéru nebo co z něho má být, tak drtivá většina těch rodičů volí to všeobecné vzdělání a asi jsou moudří, asi chtějí pro to dítě něco, aby mu to bylo k užitku. Čili, zase nedovedu si představit, jakým způsobem dokáže ministr školství zvrátit tohle to přání většiny rodičů v České republice, aby děti víc chodily na nějaké odborné školy, a hlavně ti lidé prostě nevěří tomu, že ty děti vylezou z té odborné školy nebo nějaké takové a získají místo určitě, protože ta práce moc není a...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Přesně tak, protože z obsáhlé studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí vyplývá, že vyučení shánějí práci mnohem hůř než ti, kteří mají to všeobecné vzdělání, takže ti, kteří mají všeobecné vzdělání, se na trhu práce uplatní snáze. Umíte si vy představit nějakou formu podpory toho učňovského školství tak, aby bylo atraktivnější pro žáky?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Ano. Já bych výrazně zliberalizoval jaksi tu možnost, kdo všechno může to učňovské školství dělat. My zbytečně podle mě ty učně učíme ještě znova češtinu a znova čtou Boženu Němcovou a podobně, to si mají přečíst na základní škole, anebo potom jaksi ve svém volném čase, když je zajímá literatura, ale když je někdo pokrývač a je bezúhonný a už 5 let dělá pokrývače minimálně, tak by měl mít možnost vyučit svého syna a ještě jeho kamaráda, prostě dostat těch 40 tisíc příspěvek státu a vyučit ho. Takhle bych věřil, že ti drobní živnostníci by to využili, že ty jejich rodinní příslušníci a tak dále by do toho tímto způsobem vstoupili, a tam by byla reálná možnost, že skutečně to místo získá třeba i u toho tatínka v té firmě, že se to trošku rozvine. A samozřejmě ty menší firmy by si pak mohly vzít celou třídu, větší firmy by si mohly vzít těch tříd několik a zliberalizovat tu možnost zapojení těch skutečných zaměstnavatelů do toho učňovského školství. Protože ti zaměstnavatelé pak shání horko těžko, já nevím, lakýrníky nebo svářeče nebo nějaké ty specializované věci, tak ať už si je rovnou vyučí, stát jim to zaplatí, ale nemusí chodit na nějakou integrovanou obrovskou učilištní školu.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Čím si myslíte, že tedy je to, že pan ministr chce to odborné školství na úkor toho všeobecného vzdělání podporovat? Protože ředitelé, Asociace ředitelů gymnázií tvrdí, že je to proto, že ministr podléhá tlakům zaměstnavatelů a aktuálním potřebám pracovního trhu, je to tak?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
To já nevím, čemu podléhá pan ministr. Já jsem zaznamenal nějaké jeho výroky, že to konzultoval dokonce snad s německou nějakou zaměstnavatelskou unií a podobně, což mi přišlo úplně vedle. Hlavně já mám malé dítě teď, to vyjde ze školy někdy v roce 2036 nebo kdy, a vsadím se, že nikdo v České republice vůbec netuší, co bude v roce 2036 na trhu práce, aby na to jako zaměřoval potřeby vzdělávání toho dítěte, je prostě nesmyslné. Já samozřejmě chci, aby se to dítě naučilo pořádně česky, aby hodně četlo, aby se naučilo nějaký cizí jazyk, protože mu to umožní nějaké uplatnění, aby mělo pořádnou matematiku, protože jsme národ inženýrů, něco si spočítat, je prostě důležité. Čili, to jsou obecné principy, které jsou dobré pro to vzdělávání, ale dělat to podle toho, co si myslíme, že v roce 2036 bude požadavek trhu práce, nedává smysl.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Úřad pana Chládka chystá taky digitalizaci školství. Pan ministr chce do tříd plošně zavádět moderní technické pomůcky. Pojďme si poslechnout jaké.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/ (záznam):
Chceme dát ty finanční prostředky na vybavení škol a modernizaci. Tady se vrátím k té digitalizaci. My chceme více podpořit digitalizaci českého školství, já to zjednodušuji do toho tabletu, aby dítě vlastně mělo možnost mít všechny pomůcky právě nebo učebnice v tom tabletu.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Co tomu nápadu říkáte? Protože čeští pediatři říkají, že v té dnešní přetechnizované době už děti v podstatě zakrňují, že jim chybí ta jemná motorika, nemůžou ty tablety ve školách tohle to ještě dál prohloubit, problémy českých dětí?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Za prvé vždycky, než se ten stát rozhoupe, vysoutěží a vybere tu techniku, tak už je beznadějně zastaralá a ty děti už budou mít v té kapse doma něco jiného, na co budou koukat a posílat si ty legrační fotky a tak dále. To je jedna dimenze toho problému. Druhá je, já mám 4 děti a ty, co jsou v pubertě, tak samozřejmě mají nějaký ten chytrý telefon, ale že by se na tom nějak moc učily, to jsem teda nezaznamenal, to tam jsou spíš na SnapShotu a podobných těch sociálních sítích. Třetí věc, je to samozřejmě dobrá pomůcka ta digitalizace, ale není to ten největší problém českého školství. Já jsem viděl spoustu škol, kde nebylo uklizeno, kde byli studenti otrávení, pedagogové otrávení, ale v učebně byla dotyková tabule za 600 tisíc z prostředků Evropské unie, ale výrazně kvalitu toho vzdělávání nezvýšila. Že do budoucna to možná dospěje k tomu, že děti nebudou mít tak těžkou tašku a budou mít ty učebnice v elektronické podobě, k tomu možná dojde, je to běh na dlouhou trať, ale samozřejmě ještě tam bude velký tlak, kdo tam teda dodá do těch tabletů ty výukové programy a jak to všechno bude fungovat. Zase bych to víc nechal na vůli těch jednotlivých škol. Někde to tak velká potřeba není, někde třeba budou ještě technologičtější, než si myslíme.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
V souvislosti s těmi tablety pan ministr mluvil taky o tom, že mezi českými školáky jsou velké sociální rozdíly. Pojďme si ho poslechnout.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/ (záznam):
Máme nejvíce otevřené nůžky mezi bohatými rodiči a chudými a vzdělání dítěte bohužel v České republice neovlivňuje tolik jeho nadání a talent, ale bohužel peněženka rodičů.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Je to pravda? Má na české děti největší vliv v tom vzdělání to, kolik vydělávají jeho rodiče?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Já ani nemyslím, kolik vydělávají, ale jaký mají vztah ke vzdělání ti rodiče, to má velký vliv. Čili taková ta střední třída, když ta rodina je spořádaná, nebo to vzdělání tam je v popředí žebříčku hodnot, tak ten vliv na to dítě je skutečně diametrálně odlišný od nějakých rodin třeba méně funkčních, kde to moc nefunguje. Ale ještě k těm tabletům, my na to jedno dítě platíme z těch daní asi 40 tisíc ročně, což je docela dost peněz, ale ty školy teda takhle existují, no teď si představte ten tablet, jestli stojí 20 nebo kolik, tak to skočí o 50 % najednou, když jako plošně dodáte ty tablety do školy. To je zase strašně peněz a měli bychom se hodně zamýšlet, jestli to je to nejvíc, co to školství potřebuje, jestli tam třeba ty peníze nechybí víc učitelům nebo vůbec ten systém se nemá trošku zracionalizovat. Ale k tabletům, jestli se nepletu, tak Steve Jobs zakázal svým dětem používání tabletu, aby si hrály na zahradě a rozvíjely tvořivé myšlení, takže...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Uvidíme, jak to s tablety dopadne. Pod ministerstvo školství taky patří podpora sportu a ve sportu se teď hodně mluví o kauze kolem trenéra reprezentace Vladimíra Růžičky. Do té kauzy dnes vstoupil také ministr Marcel Chládek a řekl, že kvůli té kauze ministerstvo nechá prověřit financování sportu. Pojďme si poslechnout jeho prohlášení.
Marcel CHLÁDEK, ministr školství /ČSSD/ (záznam):
My budeme posílat z ministerstva školství kontrolu na financování hokeje za rok 2012, 2013, kde tam ODS řádila jak černá ruka, a potom i za rok 2014, abychom byli naprosto jistí, že ty prostředky tak, jak byly posílány, tak byly využity s tím účelem.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Předpokládám, že jste tu kauzu kolem reprezentačního trenéra zaznamenal. Šéf hokejového svazu dnes prohlášení pana ministra okomentoval jako humorné prohlášení, jak ho hodnotíte vy? Bude mít nějaký smysl to, že pan ministr nechá prověřit nebo ministerstvo školství nechá prověřit dotace, které jdou ze státu do sportu, do hokeje, které šly v těch předchozích letech?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
To je taková politika pana ministra. Vždycky se stane něco hrozného, nějaká nehoda nebo něco a pan ministr vyběhne do televize a vychrlí 10 tisíc okamžitých nápadů, večer se to odvysílá, pak se za tím zavře voda. Co říct k tomu sportu? Sport se taky musí nějak financovat nebo musí, asi většina národa s tím souhlasí, že zrovna pan trenér Růžička si nemá sám platit hotel, když budou bydlet na mistrovství světa tady a hrát, že to jako platí český hokejový svaz, který to dostane nějak od daňových poplatníků, čili ten sport se nějakým způsobem má taky rozumně podporovat. K té kauze se nechci moc vyjadřovat, je před mistrovství světa, tak jako...
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Jde mi o to, protože tady ta kauza rozpoutala debatu o tom, co je ještě sponzoring, co už může být bráno v těch klubech jako úplatek, vy sám říkáte, že máte několik dětí, které sportují, musel jste vy třeba osobně někdy řešit věc, že vám někdo v nějakém sportovním klubu řekl, dáte nám sponzorský dar, za to vaše dítě se bude mít v našem klubu lépe, nebo se vám to nikdy nestalo a nikdy jste třeba o tom ani neslyšel, že by se něco takového dělo?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Víte, moje dcera je teď v reprezentaci do 17 let v házené, syn hraje fotbal, teď je teda v Americe. V životě se mi nic takového nestalo, že jako občas si někde vytipovali, kteří rodiče asi mají lepší příjmy a ptali se, jestli něco nepřispějeme klubu, to jsem jakoby zažil. Ale já myslím, že naši synové hráli ve stejném fotbalovém klubu, ale nic takhle jako jakoby strašného jsem nezažil a nechápu ty lidi, co něco takového dělají, jakože do toho ty peníze tímhle způsobem pumpují.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Když jsme u sportu, tak ministerstvo navrhuje taky, aby ředitelé mohli do výuky zařadit o jednu hodinu tělocviku navíc, je to potřeba, je to nutné?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Jestli je to mohli, tak to podporuju. Já mám tělocvik rád. Jestli to musí, tak je to prostě velký problém, protože těch hodin už je teď strašně hodně.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Je to mohli, aby si ředitelé mohli sami rozhodnout, jestli hodinu tělocviku navíc zařadit nebo ne.
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Čím větší má ten ředitel možnost nějak s tím rozvrhem zahýbat podle toho, jaký typ školy má, čeho chce dosahovat, tak je to jen dobře. Já se trošku bojím, že to bude muset, a to najednou je prostě hrozný problém, kde se najednou vezme tolik tělocvikářů navíc, tolik tělocvičen a tak dále. A hlavně ten český tělocvik má problémy jiné, že jo, to se furt nebere vážně. V životě nepřijde tělocvikář na třídní schůzky, rodiče to nezajímá, to je takový redundantní předmět, často tam ani není při té výuce, jenom jim dá balon a kluci hrajou, takoví ti sportovní, ti tlustí tam sedí a koukají se.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Na našem gymnáziu děti dostávají i známky z tělocviku, je to dobře?
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Já si myslím, že ano. No tak když je to v osnovách, stojí to miliardy, no tak ať teda sportují, ať jako se taky trošku zlepší v tom Cooperově testu nebo v té šestistovce, určitě. Já jsem to u nás ve škole taky prosazoval, tabulky a koukat se, kdo se jak zlepšuje a měl někdo napínák z tělocviku.
Světlana WITOWSKÁ, moderátorka:
Říká Václav Klaus mladší. Děkuju za to, že jste byl hostem Interview ČT24. Vám, vážení diváci, děkujeme za pozornost, na řadě jsou Události, dobrý večer.
Václav KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství:
Na shledanou.
expert ODS pro oblast školství