Novinky Mediální výstupy

 

Původní myšlenkou registru vybraných přestupků byla představa, že některé typy přestupků (typicky majetkové, proti občanskému soužití a proti veřejnému pořádku) mají při svém častém opakování být hodnoceny již jako trestné činy. Jednoduše řečeno, pokud někdo opakovaně krade v malém rozsahu, vyvolává konflikty či ničí cizí majetek, bude možné postavit ho před soud. Vícekrát se totiž ukázalo, že přestupkové řízení sice končí peněžitým trestem, ten je ovšem v některých lokalitách a skupinách obyvatel stejně reálně nevykonatelný, neboť není kde brát. Potenciální hrozba vězení by snad aspoň některé mohla od páchání této drobné kriminální činnosti odradit.

 

Jde o myšlenku pro mě lehce spornou, ale rozumím, co by se jí mělo dosáhnout.

 

Současná vláda ovšem pod heslem, že přece pachatelé drobné trestné činnosti jsou vlastně chudáci a vinna je společnost, rozhodla, že žádné soudy za opakované přestupky nebudou. Nějak se tu zapomíná na starou tomistickou zásadu, že zločin nevzniká z nedostatku, ale z chtivosti. Zato ale v duchu své lásky k evidencím stejně navrhne zřízení registru přestupků. Zatím jen vybraných, leč návrh sám se nijak netají ambicí do něj postupně zavést přestupky všechny. A jediné, co dělá v prevenci, je zvyšování hranice pokuty při opakování přestupků. Což sice vypadá hezky, ale tam, kde už dnes pokuty nefungují, protože je nelze nijak vymoci pro nemajetnost (alespoň právní) pachatelů, to samozřejmě žádné zlepšení přinést nemůže.

 

Zato ovšem budou mít do příslušného registru přístup všechny možné státní orgány, prý pro zlepšení svého fungování. Policie, městské policie, finanční úřady, celní stráž, služby. Už vidím, jak přijdou banky, že potřebují posuzovat, komu mohou půjčit a komu ne, jak se přihlásí obce pro posouzení „řádného“ nájemníka atd.

 

A nulový záznam v registru přestupků se stane podmínkou (i když ne úplně podmínkou, bude to jen podpůrné pro posuzování mravní zachovalosti, čili další krásné korupční prostředí) pro vstup do některých povolání či posuzování způsobilosti. Už teď nelze pomalu dostat ani nejpodřadnější zaměstnání bez čistého rejstříku trestů! Tak k tomu ještě přihodíme i přestupky.

 

Konečný výsledek: S drobnou opakující se kriminalitou se nestane nic, zato každý, kdo jednou udělal chybu, např. že se při oslavě narození syna opil a znečistil veřejné prostranství a byl za to pokutován, se bude dalších pět let třást, kdy to bude použito proti němu.

 

A celá ta legrace má stát čtyřicet milionů na startu a deset každý další rok. Och, jak efektivně vynaložené peníze.