Novinky Mediální výstupy

 

Nové prováděcí vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu a novela zákona o hospodaření s energií zkomplikují život statisícům lidí, bydlícím v České republice v bytových domech. Slibují energetické úspory a spravedlivou metodu rozpočítání nákladů na teplo mezi jednotlivé obyvatele bytů, skutečnost však může být zcela jiná.

 

Na počátku, jak to v těchto případech bývá, bylo odvolávání se na směrnici Evropské unie. Ta prý stanoví povinnost umístit v bytových domech pro dosažení úspor a spravedlivé rozpočítání měřidla. Jako obvykle jsme papežštější než papež a proces urychlujeme. A navíc ministerstvo zamlčuje, že tato povinnost připadá v úvahu pouze tehdy, pokud důkladná analýza prokáže, že v podmínkách země toto opatření přinese kýžené efekty. Kde je taková analýza ovšem nikdo z ministerstva neví. Zato legislativní proces je v plném proudu.

 

Z odborné veřejnosti už několik měsíců zaznívají upozornění, že zvolená metoda může být v rozporu s fyzikálními principy vytápění bytových domů. Třešničkou na dortu je pak skutečnost, že jedním z možných přístrojů pro realizaci takového opatření mají být tzv. „poměrové indikátory“, měřidla, která nejsou certifikovanými měřidly podle zákona o metrologii a u kterých i sami výrobci uvádějí pozoruhodné odchylky přesnosti v šokujících řádech a závislost fungování na kvalitě instalace.

 

Shrňme si tuto skvělou zprávu do jedné věty: Nevíme, jestli to bude fungovat a přinese úspory, nikdo to negarantuje z hlediska přesnosti, vy si to ale musíte za vlastní peníze koupit a ačkoliv to možná není přesné, budete podle toho rozpočítávat platby v bytových domech mezi obyvateli. Kdo někdy zažil citlivost vzájemných vztahů mezi členy společenství vlastníků jednotek a podobných subjektů, tuší, co může v takovém případě nastat.

 

Ministr Mládek i jeho úředníci byli opakovaně upozorněni na rizika tohoto procesu. Při schvalování zákona se ukáže, jestli pro ně platí ono staré známé čepičkovské „na posledním místě každého našeho snažení budiž člověk“. Na prvním místě můžou však být také lidé, výrobci „poměrových indikátorů“ a jejich lobby.

 

Na počátku tohoto příběhu měla být Evropská unie. Evropský účetní dvůr už před dvěma lety vydal alarmující vyjádření o katastrofálních výsledcích dosavadních opatření ke zvýšení energetické účinnosti. Investičních cílů není dosahováno, průměrná doba návratnosti přesahuje 50 let, v extrémních případech dokonce 150 let. Do České republiky zjevně toto varování zatím nedolehlo. Návratnost pro dodavatele bude patrně výrazně kratší.