Události, komentáře
Hostem komentovaných událostí ČT24 byl poslanec Marek Benda.
Celý rozhovor s poslancem Markem Bendou můžete zhlédnout na ČT24.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Česká ústava toho pamatuje dost. Její základ je z konce roku 1992. Po větší část z doby, která od jejího schválení uplynula, se mluví o tom, že je potřeba základní zákon země upravit. Kromě několika drobností toho ale moc neprošlo, s výjimkou zavedení přímé volby prezidenta republiky. Teď politici zase říkají, že se bude měnit. Dobrý večer, Události, komentáře začínají.
A mají to být poměrně rozsáhlé změny ústavy. Jejich hlavním motivem je prezident republiky a jeho pravomoci. Úpravy se mají týkat třeba jmenování nového kabinetu nebo členů Bankovní rady České národní banky. Do Poslanecké sněmovny už přišel konkrétní vládní návrh. Dlužno dodat, že nejen potřeba trochu svázat prezidenta je motivem pro ústavní změny. Čekají se i jiné úpravy. Politici říkají, že to, na čem se shodnou, by mohli představit do konce března.
Barbora PETEROVÁ, redaktorka:
Ústava není trhací kalendář, říkají s oblibou politici. Tu současnou teď ale chtějí přepsat k aktuálnímu datu a přiznávají, že přímo zvolený prezident byl jedním z impulsů.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a legislativu /ČSSD/:
Měl by být zachován parlamentní způsob vlády.
Martin PLÍŠEK, poslanec /TOP 09/:
Aby se zdůraznil parlamentní systém naší republiky, i to, že prezident republiky je součástí moci výkonné.
Barbora PETEROVÁ, redaktorka:
Poslanci dodávají, že nemění ústavu účelově právě kvůli prezidentu Zemanovi. Týkat by se novinky měly až jeho následovníka. Přesto současná hlava státu důvod ke změně nevidí.
Jiří OVČÁČEK, mluvčí prezidenta republiky:
Je zcela nelogické, aby přímo zvolený prezident republiky, tedy prezident zvolený všemi občany ve svobodných demokratických volbách, měl nižší pravomoce než prezident zvolený parlamentem.
Barbora PETEROVÁ, redaktorka:
Už žádné spory o to, do kdy je nutné jmenovat premiéra nebo vládu. V nové ústavě může přibýt termín bez zbytečného odkladu a prezident by, podobně jako je tomu u ústavních soudců, mohl jmenovat členy Bankovní rady ČNB jen se souhlasem Senátu.
Jeroným TEJC, předseda podvýboru sněmovny pro Ústavu ČR /ČSSD/:
Je do budoucna riziko, aby některý z kandidátů například nepřijal nabídku na podporu sponzoring ze strany finanční skupiny, která bude mít zájem ovlivnit třeba právě výběr bankovní rady.
Tomio OKAMURA, předseda hnutí /Úsvit/:
Vůbec nerozumíme tomu, co má co Senát do činění zaprvé s nějakou fiskální politikou.
Barbora PETEROVÁ, redaktorka:
Změna se týká i ústavní žaloby na prezidenta. Nově by ji mohla iniciovat i sněmovna. Dosud má tuto pravomoc jen Senát.
Jiří DIENSTBIER, ministr pro lidská práva a legislativu /ČSSD/:
V případě, že by taková žaloba byla podána, Ústavní soud ji shledal důvodnou, tak podle míry závažnosti nemusí vždy vyslovit automaticky ztrátu prezidentského úřadu.
Barbora PETEROVÁ, redaktorka:
Pro změnu ústavy hledají politici co nejširší shodu. Přijmout ji můžou jen takzvanou kvalifikovanou většinou. To znamená, že ve sněmovně musí být pro tři pětiny všech poslanců, v horní komoře to samé množství z přítomných senátorů. Prezident nemá v tomto případě právo veta.
Marek BENDA, poslanec /ODS/:
Myslím, že když se podaří najít několik dílčích změn, takže budeme rádi.
Barbora PETEROVÁ, redaktorka:
Nápadů je totiž celkově mnohem víc. Diskutuje se tak třeba o klouzavém mandátu. Ministři už by nemohli sedět na dvou židlích. TOP 09 zase chce, aby se nikdo nemohl stát ústavním soudcem víc než jednou a ve hře je i ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ústava tak nemusí být jen trhací kalendář, nové listy do ní možná budou politici taky vkládat. Barbora Peterová, Česká televize.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
V Událostech, komentářích Jeroným Tejc, předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, dobrý večer.
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ze stejného výboru poslanec Marek Benda. Dobrý večer.
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Místopředseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit Marek Černoch. Dobrý večer, pane poslanče, i vám.
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pánové, je opravdu nutné ústavu měnit? Sáhnout do ní, měnit tento základní zákon v zásadě platný od roku 92, jak jsem říkal, s výjimkou tedy přímé volby?
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Já myslím, že to není nezbytné, nicméně ukazuje se, že to je vhodné. Myslím si, že po těch 20 letech je čas na to, abychom vyhodnotili to, jak funguje. My jsme jako sociální demokraté navrhovali některé změny například u prezidentských pravomocí ještě předtím, než se přímá volba zavedla. Tehdy sněmovna naše návrhy nevyslyšela. Proto se snažíme o to, abychom uspěli nyní, protože jsme přesvědčeni, stejně jako jsme byli před několika lety, o jejich správnosti. To, že se změní...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, ale není to nutné, protože je to zákon, který funguje.
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
To, že se změní ústava, asi nebude zajímat 99 % obyvatel, nepoznají to na tom každodenním životě. Na straně druhé upravuje to základní vztahy mezi institucemi a myslím si, že pokud chceme ústavu měnit v tomto volebním období na základě zkušeností, které máme a na základě návrhů, které byly a budou, tak bychom se měli dohodnout na jedné změně, pokud možno v co nejširším počtu stran a klubů a tuto změnu prosadit.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Myslíte jako na jednom návrhu, ne na jedné změně tedy? Tak, ano.
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Na jednom návrhu, tak abychom nepřicházeli neustále s novými návrhy, ať už poslaneckými nebo vládními.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče?
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Já vcelku souhlasím. Já myslím, že prostě český ústavní systém se bohužel rozkolísal přímou volbou prezidenta. Ustoupili jsme chybně a i způsobem, jakým se prezident toho výkonu mandátu chopil, kdy zpochybnil některé tradice. A já se právě proto trochu bráním tomu, abychom do ústavy psali tradice. Ten vládní návrh, který připravuje pan ministr Dienstbier, malinko občas má tendenci říct: No, takhle se to vždycky vykládalo, ale bylo to zpochybněno, tak to tam napíšeme. To si myslím, že ústava se tímhle způsobem tvořit nemá. Na druhou stranu je-li vůle některé věci řešit, tak ..., a to nejsou jenom vztahové věci, ale například otázka ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti je naprosto, zásadní téma, které se týká všech obyvatel, které se baví o tom, jak moc a jak zásadně se můžeme zadlužovat, a to si myslím, že je téma, o kterém by se celá politická reprezentace měla bavit.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
K těm konkrétům se patrně dostaneme, uvidíme podle času. Měnit, neměnit?
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
My tam máme body, které samozřejmě vítáme, které zase na druhou stranu se nám až tak úplně nelíbí, ale jako pro nás je ústava takový ten základ, protože vlastně programový cíl hnutí Úsvit je změna k přímé demokracii, což se ústavy týká, takže samozřejmě máme tam body, které se nám líbí a máme tam body, vůči kterým jsme se nějakým způsobem vymezili nebo budeme vymezovat.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
To, co říkal tady pan poslanec Benda, psát tam to, co bylo zvykem. Je tohle to potřeba? Musí se kvůli jednomu politikovi, který se chová tak, jak vám se to nelíbí ve sněmovně, měnit ústava? Co když přijde jiný prezident, vy to změníte, přijde jiný prezident a zase udělá něco, co se vám nelíbí, zase změníte ústavu?
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Právě proto by nebylo dobré, abychom psali jakýkoli zákon, včetně ústavního zákona na míru konkrétní situaci nebo konkrétnímu politikovi. To, že například ...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, teď to tak vypadá podle některých návrhů.
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Může to tak vypadat, ale rozhodně to tak není. My jsme prosazovali to, aby prezident přímo volený byl vázán rozhodnutím vlády nebo souhlasem Senátu při výběru bankovní rady ještě dávno předtím, než byli známí vůbec kandidáti, kteří nakonec kandidovali v těch volbách, které máme za sebou. V tomto smyslu tedy to rozhodně není účelové a můj názor je, že třeba věci, které byly zpochybněny v minulosti, to znamená třeba délka pro výběr premiéra, by mohly být upraveny, že to není nic proti ničemu, byť i já z dnešní ústavy, z dnešního textu jasně vnímám to, že to jmenování má být bezodkladně. Na druhé straně bezodkladně, i když to slovíčko tam napíšeme, nemusí znamenat v řádu hodin nebo v řádu dnů, protože může nastat situace, kdy není dohodnuta vládní koalice a může trvat několik týdnů, než prezident vybere premiéra a to posouzení by bylo...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Takže si to zase každý vyloží, jak chce.
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Právě proto bude rozhodovat v těch sporných případech Ústavní soud a ten může konstatovat, že taková praxe je, nebo není přijatelná, a pak samozřejmě dá návod i budoucím prezidentům. Koneckonců to, co dnes navrhujeme, by se nemělo vztahovat na současného prezidenta.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ano, ano. Není ale, neměla by být ústava takovým dokumentem, který říká: Politici nějak kultivovaně se dohodněte. Tady jsou zásadní mantinely, ale prostě se dohodněte.
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Já s tímto naprosto souhlasím, a proto říkám, že tam jako tradice, které někdo porušil, psát opravdu nechci. Jestli někdo vedl úvahy o tom, jestli když dává demisi premiér, jestli to znamená demisi celé vlády, nebo neznamená, když to dvakrát nebo třikrát v naší historii tak bylo, tak to mi připadá zbytečné tam psát. Na druhou stranu jsou samozřejmě věci, na které upozorňují opakovaně ústavní právníci. Uvidíme, jestli se na nich dohodneme, ale otázka jako klouzavý mandát, řešit, neřešit, které vůbec nesouvisejí s výkladem ústavy, ale souvisejí s tím, jak je pojatá a...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Klouzavý mandát je, když je někdo ministrem, nebude poslancem, ale když je někdo ministrem, vrátí se, aby bylo jasno, o čem se bavíme.
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Přestává na tu chvíli být, být poslancem, pak se do své pozice případně vrací. Ale takovýchto otázek je opravdu...zdaleka to není jenom tohle. Takže já jsem opatrný na to, abychom se pokoušeli příliš zpřesňovat ústavu a šít ji na prezidenta, přesto je dobré některá témata otevřít, a když se na nich dohodneme, bude jenom dobře, když se je podaří opravit, protože, upřímně řečeno, odborníci na to upozorňují poměrně dlouho...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pánové, každý z vás máte nějaká konkréta, která byste tam chtěli dostat. Vy jste mluvil o té přímé demokracii. Nejdůležitější návrh, který se budete snažit prosadit, pane poslanče.
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
Pro nás, protože jak říkali kolegové, já si úplně nemyslím, že by to bylo šito na míru jednomu člověku, ale spíše, že jsou to právě zásahy tak, aby tam byly ty věci jasně napsány. A pro nás třeba velmi důležité dva body, které tam jsou, tak je ústavní žaloba na prezidenta, protože prezidenta, protože prezident je přímo volen lidmi, proto si myslíme, že by bylo lepší, kdyby tam byla možnost odvolatelnosti, a to samozřejmě nejenom u toho prezidenta, ale i u těch vrcholných politiků, protože v té chvíli, kdy je volí vlastně ta nejvyšší moc, a to jsou lidé, tak by měli mít možnost za určitých okolností, které samozřejmě by musely být vyspecifikovány tak, aby to nebylo zneužitelné, tak aby měli možnost v případě, že ten politik nebo prezident prostě opravdu půjde už za hranu, tak aby byla možnost ho odvolat. Dále třeba pro nás, co velmi vítáme, tak je...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Já jsem chtěl jeden nejdůležitější.
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
...tak je omezený mandát soudců, kdy my jsme pro to, aby to nebyl, aby to nebylo na doživotí, ale aby tam prostě nějaké omezení bylo a samozřejmě bychom byli rádi, kdyby to šlo i níže, aby to nebyli pouze ústavní soudci.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
I další soudci. Tak vy jste otevřel otázku té finanční ústavy, pane poslanče. Tedy zjednodušeně řečeno, ano, takže proč?
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Zákona o rozpočtové odpovědnosti...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ano, alias finanční ústavy...
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
To tvrdím, že je jediné skutečně jakoby klíčové téma, bez kterého se tato země neobejde. Všechna ostatní jsou, jak chceme mít nastavenou ústavu. To, že musíme i ve vztahu k evropským závazkům nějak zastavit nekonečné zadlužování, a že všechny vlády říkají: My bychom to rády udělaly. Ale nějak moc se jim do toho nechce, protože by ještě po dobu svého mandátu rády ten dluh zvyšovaly. Tam je potřeba, myslím, že se dohodnout, a to říkám opravdu jako představitel opozice. Klidně, ať to platí od roku 16, 17, 18, až budeme nastupovat my, my k vládě, to je mi celkem jedno, ale to zastavení je potřeba. Prostě není možné znovu si zopakovat začátek tohoto tisíciletí a 6% růsty a stamiliardové schodky. A vidíme to dneska na celé Evropě, kam to dovedlo.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Nebylo to vidět do záběru, pan poslanec Benda pobavil své kolegy v Událostech, komentářích. Pane poslanče, vy tam máte ty kontrasignace. Minimálně v tom vládním návrhu to je, teď tedy se to objevuje jak pro, jak pro členy bankovní rady, tak také pro jmenování soudců nejvyšších soudů v České republice. Proč má premiér mluvit do toho, kdo bude v čele nejvyšších soudů? Má to být kontrasignace v tomto případě premiéra podle návrhu zatím.
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
V současné době to funguje tak, že prezident může jmenovat předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu České republiky bez souhlasu kohokoli.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, ale ptám se, proč premiér, vysoce politická figura?
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
V případě nejvyššího správního soudu už dnes existuje povinnost souhlasu premiéra. My jsme se dnes dohodli, a já jsem rád, že jsme se na tom dohodli, byl to můj názor a myslím nejen můj, který poukazoval na to, že by to bylo rizikové, pokud bychom právě posílili roli vlády, tedy výkonného orgánu ve vztahu k určování představitelů moci soudní a tak, jak jsme se dnes bavili na podvýboru, byť to není definitivní dohoda, tak směřujeme k dohodě, že bychom naopak sjednotili tu úpravu ve směru ke zvýšení pravomocí prezidenta a nově by tedy předseda nejvyššího správního soudu a místopředseda byli jmenováni bez souhlasu kohokoli pouze prezidentem, jednoduše proto, že právě tento soud dost často vstupuje do konfliktu mezi vládou a jaksi mezi vládu a rozhodování občanů. Takže v tomto smyslu já jsem rád, že se toto povedlo, byť ty názory na to samozřejmě mohou být, mohou být různé.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pánové, prozatím ještě zůstaňte s námi v Událostech, komentářích. Teď děkuju za vaší debatu, kterou jsme tady teď společně odvedli.
Lukáš DOLANSKÝ, moderátor:
A řekněme, kauza Halík pokračuje. Už včera jsem vám říkal, že Tomáš Halík se zapojil do současné debaty článkem s titulkem "Já nejsem Charlie". To napsal do Lidových novin a doslova uvedl: "Když jsem viděl karikatury časopisu Charlie Hebdo silně připomínající znevažující obrázky Židů v antisemitském tisku, vnímal jsem je nejenom jako urážku posvátných symbolů, tu islámu, tu křesťanství, nýbrž také jako porušení zásadní hodnoty naší kultury, kterou je úcta k druhým, hodnoty, která není nižší než svoboda tisku." Jeho slova dnes vyvolala vlnu kritiky. A co tím sám Tomáš Halík myslel? V Událostech, komentářích to sám vysvětlí.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jak řekl Lukáš Dolanský. Dobrý večer, pane Halíku.
Tomáš HALÍK, teolog; filosof:
Dobrý večer.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Vítejte v Událostech, komentářích. Proč ten tvrdý odsudek práce tohoto satirického časopisu?
Tomáš HALÍK, teolog; filosof:
Absolutně ne tvrdý odsudek. Já samozřejmě naprosto nesouhlasím s tím teroristickým činem, nejsem ani proti vydávání toho časopisu. Myslím si, že prostě ke svobodě patří. Je to daň za svobodu, že vycházejí i takovéhle časopisy, ale proto jsem proti tomu, aby z toho časopisu se dělal symbol naší kultury. To prostě tak není. Já jsem si velmi pozorně prohlížel ty obrázky a já jsem velmi pro humor, já si myslím, že náboženství a ta lidská stránka náboženství potřebuje humor. Já bych vám sám mohl vyprávět hodiny anekdoty o kněžích a papežích, dokonce jednu jsem vyprávěl i papeži Janu Pavlu II. o něm samotném a mohl bych vám vyprávět spoustu židovských anekdot, ale...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, vidíte, a proč to nemůže být namalováno jako karikatura v nějakém obrázku?
Tomáš HALÍK, teolog; filosof:
Protože to nejsou tyhle ty anekdoty. Víte, když tam je zobrazena Svatá Trojice jako trojice mužů, kteří mají anální a homosexuální styk, když je tam zobrazena Panna Maria, jak rodí dítě s prasečím rypákem, tak já nevím, jestli tohle to je něco, nad čím se člověk má uřehtat k smrti. Tady myslím, že už není...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
No a neměl by to někdo vědět? Kde je ta hranice, kdy už to uráží? Kdo to stanoví? A co je za tou hranicí?
Tomáš HALÍK, teolog; filosof:
Já myslím, že tuto hranici by měl rozpoznat ten člověk sám. My můžeme dát nějaké hranice zákonem. Samozřejmě existují zákony ve Francii, podivné zákony, které zakazují třeba nosit islámské šátky, zakazují nosit křesťanské kříže do školy, židovské jarmulky, někdy je tam tlak také, aby se nevystavovaly betlémy, aby neurážely muslimy a zároveň je možnost takto urážet muslimy a křesťany. V tom, myslím, je něco opravdu nezdravého. Já nejsem pro zákazy těch věcí, ale jsem pro to, nebo cítím svobodu a povinnost říci, že toto je nevkusné. A já si myslím, že toto by si měl především uvědomit ten autor sám. Když si to neuvědomí, tak je třeba, aby to někdo nahlas řekl. Nevolám po represi, nevolám po násilí, ale prostě nesouhlasím s tím, aby se řeklo: Toto jsou posvátné symboly naší kultury.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pánové poslanci ve studiu Událostí, komentářů. Vy jste Charlie, pane poslanče?
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Já musím říct, že s panem...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Prosím jednoduchou odpověď. Jste Charlie?
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
S panem Halíkem ne vždy souhlasím, ale v této věci máme velmi podobný názor a já naprosto rozumím tomu, co on říká. Já si myslím...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Čili vemete si stejnou ceduli "Já nejsem Charlie"?
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Ne, nejde o to, abych říkal, co jsem, nebo nejsem, ale abychom časopis...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Já bych to přesto chtěl od vás slyšet.
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Abychom časopis, který má určitě právo na svou existenci, je to vyjádření svobody slova, brali jako něco, co je obdivuhodné, co bychom teď měli všichni následovat, protože ty urážky, které mohou někteří lidé cítit, samozřejmě nejsou příjemné. To, že to je důkaz svobody slova, možná je pravda, ale také je to možná dnes to, že má být vydáno tři miliony kusů, důkaz toho, že jde o dobrý byznys, který bohužel teď bude následovat po mnoha mrtvých, kteří bohužel zaplatili život za fanatismus těch, kteří se rozhodli naprosto nepřiměřeně reagovat byť na něco, co mohli cítit negativně. Takže v tomto smyslu já také jednoznačně odsuzuji to, co se stalo. Žádný časopis nemůže být ospravedlněním toho, co se dělo. Na straně druhé skutečně je otázkou, jestli teď máme všichni vzývat ten způsob projevu tohoto časopisu jako něco, co je symbolem nás, tak jak to řekl pan Halík a v tomto souhlasím.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče Bendo, omlouvám se, vy jste Charlie?
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Ne, já nejsem Charlie. Ale já jsem ani to heslo do dneška pořádně nepochopil, co se jím chce říct. Jestli se tím myslí osoba, nebo, nebo časopis. Já samozřejmě absolutně cítím...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Vyjádření svobody slova.
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Kdyby mi někdo řekl: Jste s obětmi terorismu? Tak se cítím být s obětmi terorismu. S vyjádřením svobody slova jako jediné nejvyšší hodnoty, kterou prohlásím za nezpochybnitelnou, tak tady souhlasím taky naprosto jednoznačně s panem Halíkem a dokonce bych řekl jednu věc. To přece nemusí určovat stát. My se toho bojíme, protože víme, že ty státy to neumí určovat. To má určovat slušná společnost. Co se prostě holt už nekupuje, co je za hranou, stejně jako pornografie je někam vysunuta za hranu a existuje v té společnosti, ale nikdo se nechlubí s tím, že s těmi časopisy pobíhá, tak si myslím, že jsou typy humoru a typy časopisů, které urážejí, a nikdo s nimi neběhá. Tady se nějakým zvláštním způsobem střetlo to strašlivé násilí, které všichni odsuzujeme a najednou jakoby symbolem odporu proti tomu násilí se má stát časopis, který byl mnohdy za hranou. To nevím, jestli je správně.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jste Charlie, pane poslanče?
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
Jediný z kolegů jsem Charlie a přihlásil jsem se k tomu asi druhý den po té události. A samozřejmě souhlasím s tím, co říkají kolegové. Já nejsem příznivec jakéhokoli urážení nebo zesměšňování čehokoli, ale řešit to tím, co se stalo, je zase za hranou a tady si myslím, že kdokoli a jakákoli víra použije podobné metody k tomu, aby si vyřizovala účty, tak je pro mě jasný signál, že tam je něco špatně.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane Halíku, my tady máme judikaturu Evropského soudu o svobodném projevu. "Svoboda projevu se uplatní nejen vůči informacím a myšlenkám, jež jsou příznivě přijímány, nebo považovány za neurážlivé, či neutrální, ale rovněž vůči těm, které uráží, šokují, nebo znepokojují stát či část obyvatelstva." To je rozhodnutí soudu. To znamená, proč vůbec debatovat o něčem, co soud řekl: To sem prostě patří, i když nás to uráží, znechucuje a tak dále?
Tomáš HALÍK, teolog; filosof:
Protože je veliký rozdíl mezi tím, co je legální, a co je správné. To by byl konec morálky, kdybychom si mysleli, že všecko, co není zakázáno zákonem, je správné. A my máme právo říct, že je to prostě nesprávné a máme právo vyjádřit...Víte, někdo mně napsal, že: Vy tomu asi nerozumíte prostě. To "Já jsem Charlie", to znamená jenom, že já nejsem na té lodi s těmi teroristy, že já jsem s těmi slušnými lidmi. Já jsem řekl: Podívejte se, já tohle to samozřejmě chápu, ale já nevidím svět takhle černobíle, že jsou tam jenom prostě, jestliže říkám "ne" těm teroristům, a to říkám naprosto jednoznačně, tak to neznamená, že tím říkám "ano" všemu, co dělali prostě ti redaktoři. To jsou dva extrémy a mezi nimi je prostor pro slušné a rozumné lidi, kteří říkají naprosté ne terorismu, ale také říkají, urážet druhé lidi je také nesprávné.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Čili nejde o nějaké institucionální zákazy, příkazy nebo něco takového, jde o to, aby i vy jste měl právo říct, co si o tom myslíte, ale...
Tomáš HALÍK, teolog; filosof:
Absolutně ne, absolutně ne, absolutně ne. Samozřejmě...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale prostě to tady je a musíme se s tím smířit, byť to kritizovat?
Tomáš HALÍK, teolog; filosof:
Jistě. Nejde o žádné zákazy, ale jde o to, aby lidé, kteří přeci jenom, a zvláště, jestliže mají nějakou váhu ve společnosti, tak myslím, že mají povinnost rozlišovat kulturu a nekulturu. Řeknou, ano, tohle je něco, co je daň za svobodu společnosti, že vychází pornografie, že vycházejí tyto věci, ale je to daň a není to prostě symbol. Víte, já se skláním před smrtí, ale nemůžu ty lidi považovat za hrdiny. Když někomu řeknete: "Vaše matka je děvka," tak jako jestli to bude anglický gentleman, tak řekne: "Promiňte, ale asi se mýlíte." Jestli to bude člověk z jiné kultury, vytáhne kudlu a zabije vás. Dělá špatně samozřejmě, ale ten člověk, který ho provokoval, tak taky asi není tak úplně hrdina, asi měl trošku odhadnout, že jsou mezi námi lidé, kteří prostě mají jiná měřítka, a jestliže tyto lidi ...Víte, tady je obrovský historický okamžik. Dneska ta naprostá většina z té miliardy muslimů jsou jasně proti těmhle těm extremistům a jsou to lidé, kteří chtějí být s námi v Evropě a na západě na jedné lodi. Jestliže my tyto lidi budeme urážet, protože to nejsou urážky teroristů. Samozřejmě, tam bych souhlasil, ale to jsou urážky prostě těch základních hodnot toho náboženství, tak jestliže my je budeme urážet, tak my je naháníme vlastně k těm extremistům. A to si myslím, že je strašná chyba.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
A tou strašnou tragédií se teď vyhrotilo něco v Evropě, pánové politici a chci se vás zeptat na rostoucí preference stran na extrémních částech politického spektra. Co s tím, pane poslanče?
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
To přece není trend jenom posledního času. Upřímně řečeno, extremisté, a to nejrůznějšího typu. Já bych řekl, že...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
No dobrá, teď jsou to poměrně ale razantní nárůsty těch preferencí.
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Ale už jsme to měli...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jobbik v Maďarsku, Národní fronta ve Francii a tak dále, a tak dále.
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Už jsme to měli v různých těch obskurních hnutích, jako bylo Hnutí pěti hvězd v Itálii, svým způsobem tady Babišovo ANO, Okamurův Úsvit, které procházely minulými volbami, které taky jako neříkaly vůbec nic...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
To byste řadil na extrémní část politického spektra?
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
No ne, kteří jsou jenom destrukcí systému. Takže nevím, jestli se dneska něco extrémně vyhrotilo. Dneska se objevil ten problém, myslím, že začíná být pojmenován, vidíme to trošku v tom Německu, že dlouhou dobu zejména část toho Západu se vůbec o problematice islamismu a radikalizace islamismu v Evropě nechtěla bavit, tvářila se, že neexistuje, že to zvládnou těmi multikulturními vznešenostmi a najednou se ukazuje, že se to prostě nezvládá, že nám vzniká Islámský stát, a že nám prostě muslimský terorismus v té jeho části přechází do Evropy. A samozřejmě, to, že se o tom nechtělo mluvit, dneska vyvolává tyto reakce a ten pocit, že se k tomu hlásí ti extrémisté.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane poslanče, nárůst, preference extrémních stran, kam možná patříte částečně i vy.
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
Jak říkal Marek Benda.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ano, připomínám jeho poznámku.
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
Já s tím nesouhlasím, protože v této chvíli je to takové to přehazování na hnutí, ať už je to ANO, nebo ať už je to Úsvit, že byly destrukcí toho systému. Ale když se podíváme na ten důvod a i ten důvod v té Evropě, kde opravdu v dnešní době získávají větší a větší preference strany, které jsou označovány jako xenofobní rasisté, nebo jsou to ultranacionalistické strany. Samozřejmě někdy to pravda je, ale na druhou stranu milion a půl lidí ve Francii, desetitisíce lidí v Německu prostě dávají jasně najevo, že chtějí politiky, kteří se o ně budou zajímat a i v rámci těch kamenných stran, tak to, že Úsvit prošel do sněmovny, to, že ANO prošlo do sněmovny, tak je prostě jasný signál toho, že ty strany, které tady byly, tak dělaly něco špatně a ti lidé, nejenom chtějí prostě, aby se o ně opravdu už někdo začínal zajímat. V této chvíli si myslím, že to je to...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
No, třeba i v tom smyslu tedy proti islamismu, nebo jak zajímat o lidi?
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
Každý politik každého státu je povinen chránit kulturu toho daného státu a je povinen chránit občany toho daného státu, a pokud se začnou dít podobné věci, pokud jakékoli náboženství nerespektuje, nebo nechce respektovat ty zvyky a tu kulturu, nerespektuje ty původní obyvatele té země, tak v té chvíli se samozřejmě se...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Ale Evropa přece má svobodu náboženství nebo vyznání.
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
Evropa má svobodu náboženství, ale stačí se podívat do zahraničí, a to není teď nic, nic tajného, stačí se podívat na situaci v Belgii, ve Francii, ve Velké Británii, v severských státech, kde ten systém a ten stylu multikulty v té chvíli prostě nefunguje a podle mě neměl nikdy šanci, aby fungoval. Protože pokud příkladem si pozvu hosta domů, tak očekávám, že se bude chovat podle mých pravidel a bude dodržovat mé zvyky. Pokud tak bude činit, tak bude všechno v pořádku a budeme spolu normálně žít a všechno, všechno bude klapat. V případě, že to dělat nebude, tak samozřejmě ho doma chtít mít nebudu. A tak to funguje, myslím si, že v každé rodině. Je to samozřejmě zmenšený příklad, ale je to příklad i Evropy. A v současné době jsou neustálé tendence o tom, že bychom se měli my podřizovat někomu. Ale to je přece nesmysl.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Je multikulty, jak říkal pan poslanec Černoch, nefunkční?
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Já nevím, jestli někdy funkční bylo. To, co asi je potřeba oddělit, jsou problémy, které má Francie, Británie a třeba Česká republika. Ty země, které měly kolonie, samozřejmě přijaly více lidí z jiných kultur, a to samozřejmě vyvolává konflikty. Logicky soužití kultur není někdy jednoduché. Problém je, že se často zavíraly oči před těmi problémy, snažili se politici říkat: To problém není a on ten problém to byl, eskaloval. A ti, kteří to cítili jako problém, to znamená, ti, kteří volí, ti, kteří vnímali soužití konkrétních lidí na konkrétní ulici s konkrétními lidmi, tak samozřejmě se začali obracet buďto zády k těm politikům, kteří byli na čele, to znamená, přestali chodit volit, anebo začali volit extrémní strany. Já myslím, že to řešení je jednoduché - nezavírat před těmi problémy oči, snažit se o to, aby se problémy řešily a nikoli, aby se překrývaly tím, že to problém není. To se bohužel dělo v minulosti a myslím si, že logicky frustrace například mladých lidí z jiných kultur, které vytlačuje ta společnost na okraj, to se děje ve Francii, samozřejmě logicky může znamenat jejich radikalizaci, a pak samozřejmě ty problémy, které dnes jsou ve Francii a byly i v posledních letech.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pane Halíku, už to tady padlo, například německé demonstrace proti islamizaci Evropy. Je Evropa ohrožena islamizací, nebo je ohrožena extremisty? Jak to popsat a kde je řešení podle vás?
Tomáš HALÍK, teolog; filosof:
Je ohrožena především těmi extremisty, protože...
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Čili islamizací ne?
Tomáš HALÍK, teolog; filosof:
...největší strach z islámu je tam, kde téměř žádní muslimové nejsou, to je v České republice a v bývalém NDR. Prostě tam, kde miliony muslimů zcela pokojně žijí se svými sousedy ve Francii a v Německu, v jejich velkých částech, Německa a Francii, tam vlastně lidé dovedou velmi dobře rozlišovat mezi normálními muslimy a mezi tím typem fašismu, který si vypůjčuje islámské symboly. Já si myslím, že tohle vůbec není problém náboženský, to je problém sociokulturní vykořeněných lidí, kteří tady se chápou jako nějak zvlášť a horlivě věřící. Většinou jsou to lidé, kteří vůbec nejsou věřící, kteří ti teroristé tam, ti používali alkohol, drogy, to, co všecko islám zakazuje, kromě toho zakazuje zabíjet samozřejmě nevinné lidi. Tihle ti lidé většinou z toho koránu vůbec nic neznají a jsou zfanatizováni určitými lidmi, kteří si z některých prvků islámu udělali politickou ideologii. A my si nesmíme plést prostě tuhle tu fašistickou politickou ideologii s islámem jako takovým. Jestli tohle to budeme dělat, tak budeme spoustu muslimů nahánět k těmto radikálům. Já si myslím, že to rozlišení je strašlivě důležité a dneska jde o to, jestli se naučíme s tou většinou muslimů tady nějakým způsobem žít. Takové výroky, že každý věřící muslim je potencionální terorista, to jsou prostě nebezpečné hlouposti.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Jedna věta pan poslanec Černoch.
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
Nesouhlasím. Myslím si, že to není o tom, že to je vytváření strachu, ale že to je spíše o tom, že to chceme řešit dříve a ne strkat hlavu do písku a řešit to ve chvíli, kdy už bude pozdě. Já osobně nejsem rasista, já mám spoustu kamarádů jiné barvy kůže, mám je rád, ale v této chvíli se jedná o to, že ti lidé v tomto směru se zatlačují do těch radikálních skupin sami a my chceme ty slušné občany pouze bránit. Není to nic jiného.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Je to řešení problému, ještě než nastane, nebo to nevidíte?
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Jak souhlasím většinou s Tomášem Halíkem, tak tentokrát mám pocit, že tvářit se, že Francie je v pohodě, když je tam 25 let stále Národní fronta, která jenom náhodou neměla už prezidenta. Dobře, můžeme se tvářit, že to je jenom poměrně velmi pravicová strana. Já myslím, že minimálně v určitých částech to byla strana, která byla vysloveně jako xenofobní a rasistická. Prostě Francie má přece velký problém a my jenom říkáme, buďme opatrní na to, abychom ho neměli brzo tak. Není to, není to problém strachu jenom tady té naší části, která muslimy nezná.
Daniel TAKÁČ, moderátor:
Pánové, všem děkuju za vaši debatu v Událostech, komentářích. Děkuju, že jste přišli, na shledanou.
Marek BENDA, člen ústavně-právního výboru sněmovny /ODS/:
Díky, na shledanou.
Jeroným TEJC, předseda ústavně-právního výboru sněmovny /ČSSD/:
Na shledanou.
Marek ČERNOCH, člen ústavně-právního výboru sněmovny /Úsvit/:
Na shledanou.
poslanec PČR