Na Rampulově odvolání trváme. Já i Zeman

25. února 2012
Na Rampulově odvolání trváme. Já i Zeman

Málokterý ministr má za sebou tak výraznou stopu jako 37letý Jiří Pospíšil. Prosadil přijetí nového trestního a občanského zákoníku, před schválením je obchodní kodex. Na Nejvyšší státní zastupitelství přivedl Pavla Zemana, respektovaného právníka, který začal vracet žalobcům vážnost. Čeká teď Jiřího Pospíšila aplaus spolustraníků a jednoznačná podpora od premiéra? Právě naopak, Petr Nečas vyjádřil "velké znepokojení" nad situací na vrchním státním zastupitelství a uvažuje o Pospíšilově odvolání.

Když jsem se vás loni v létě ptala, proč jste tak dlouho váhal s návrhem na odvolání vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly, říkal jste, že se chcete vyhnout tomu, aby vám všichni nadávali, pokud neuspějete. Neuspěl jste, ale spílají vám hlavně véčkaři a kolegové z ODS. 

Vidíte, jak jsem dobrý prognostik. Vysvětlit to ale není snadné, protože se pohybujeme v mimořádně složitých právních záležitostech.

Co je složitého na tom, že chcete odvolat člověka, kterému se říká vrchní zametač, protože jeho lidé nedovedli před soud jedinou velkou kauzu s korupčním pozadím?

Zákon říká, že k odvolání musejí být závažné důvody. Co jsem já a hlavně Pavel Zeman, který žádost sepisoval, vnímal jako závažné důvody, městský soud za ně nepovažoval. Konstatoval, že pan Rampula se dopustil chyb, ale ne tak zásadních, že by měl být odvolán z funkce. Na druhou stranu jsem rád, že soud nevytkl ministerstvu spravedlnosti nic po stránce procesní, čili se potvrdilo, že moje opatrnost při vedení správního řízení byla správná.

Pokud nebyly vaše důvody shledány závažnými, ale nejvyšší žalobce Zeman na Rampulově odvolání trvá, hodláte návrh rozšířit a podpořit ho argumenty silnějšího kalibru, například liknavostí v kauze Mostecká uhelná?

V první řadě se obrátím s kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, aby přezkoumal rozsudek Městského soudu v Praze, jímž zrušil moje rozhodnutí o Rampulově odvolání. Zároveň lze pokračovat ve správním řízení a doplnit ho o další důkazy, například v případu Mostecké uhelné. To ale bude záležet na panu Zemanovi.

Jenže než tohle všechno proběhne, může řada závažných kauz, u nichž hrozí promlčení, definitivně skončit pod stolem. Mluvím o věcech typu ČEZ a privatizace plzeňské Škodovky, pražský dopravní podnik, Drobil. Státní zástupci, které Rampulův nástupce Stanislav Mečl z jejich šetření stáhl, se vrátí a zametačskou práci dokončí.

Doufám, že to nenastane. Řadoví státní zástupci dál pracují nezávisle na tom, kdo ten úřad řídí. Bude záležet na Pavlu Zemanovi, jak si v rámci svých zákonných pravomocí ohlídá, aby staronové vedení do kauz nezasahovalo.

Copak může ovlivnit personální rozhodnutí doktora Rampuly?

To jistě ne, ale v rámci dohledové činnosti může kontrolovat, zda se vše řádně šetří.

Jak se to vezme, městská státní zástupkyně Jana Hercegová například odmítla při dohledové prověrce Mečlovým lidem vydat spisy.

Otázka je, zda se spisy v živých kauzách mají předávat a někam odvážet. Jednoznačně ale platí, že dohledový státní zástupce musí mít k těm spisům přístup a pracovat s nimi. Jsem přesvědčený, že Pavel Zeman obtížný úkol zvládne a bude garantovat bezchybný chod vrchního státního zastupitelství. Bude to jistě obtížnější, než když tam seděl jím nominovaný Stanislav Mečl, ale věřím, že složité období překleneme a že to nebude mít vliv na kvalitu jeho fungování.

Politici Věcí veřejných namítají, že jen dojídáte polévku, kterou jste si sám navařil, když jste nenavrhl odvolání Renaty Vesecké a naopak jmenoval jejího muže Vlastimila Rampulu vrchním žalobcem.

Paní Vesecká byla jmenována do funkce Paroubkovou vládou jako jedna z kvalitních krajských státních zástupkyň s dobrou profesní pověstí. V době, kdy navrhla doktora Rampulu na post vrchního státního zástupce, měla ve společnosti kredit, nebyla tu žádná kauza Čunek. Pan Rampula se tehdy jevil jako mladý, nadějný, schopný státní zástupce. Na svém tehdejším rozhodnutí bych těžko našel nějakou výraznější vadu. Žádné pochyby či škraloupy nebyly. Těžko jsem mohl předvídat, co nastane.

Ale když to nastalo, mohl jste se zasadit o odvolání Renaty Vesecké.

Nejvyšší státní zástupkyni odvolává vláda a vy víte, že paní Vesecká měla podporu tehdejšího premiéra Topolánka. Spor by vyústil v odchod paní Vesecké či můj. Kdyby Topolánkova vláda v roce 2009 nepadla, pravděpodobně bych padl já.

V tom případě zažíváte jisté déja vu. Spor o vlivného státního zástupce vás může stát ministerské křeslo i nyní. Alespoň ze slov premiéra Nečase to vyplývá. Nebo ne?

To se musíte zeptat jeho. Já nechci naskakovat na jednoduché mediální úvahy, pan premiér měl několik dní dovolenou, ke kauze se vůbec nevyjádřil.

To tedy vyjádřil. Pravil, že je "velmi znepokojen situací na vrchním státním zastupitelství". Víte, čím byl znepokojen, když dvojice Zeman – Mečl byla většinou novinářů na konci roku označena za tolik vyhlížené světlo na konci korupčního tunelu?

Děkuji za tato slova, vnímám je jako ocenění své personální politiky. O slovech pana premiéra nechci spekulovat, jde o příliš závažnou věc.

Očekávala bych, že tandem Nečas – Pospíšil bude ve vládě, která sama sebe označila jako protikorupční, fungovat naprosto bezchybně. Veřejnost vnímá, že opak je pravdou, kolega Tomáš Němeček z LN Nečasovo chování vůči vám dokonce označil jako šikanu.

Je zcela v kompetenci pana premiéra, aby posoudil, zda stojí o mé služby, nebo ne. S chladnou hlavou budu respektovat, pokud dojde k závěru, že o mé služby nestojí. Nic takového zatím nezaznělo.

Když unikly informace o výši odměn ředitelky kabinetu Jany Nagyové, premiér Nečas byl neobvykle rázný a zastal se jí proti všem. Když na vás útočí koaliční partneři, neřekl ani ň, ba naopak vyjádřil znepokojení. Vám to není divné?

Nebudu to hodnotit, jsem loajální vůči svému předsedovi a vůči útokům Věcí veřejných jsem schopen se ubránit sám.

Čili v křesle sedíte pevně?

Nemám opačné indicie, ale neberu to jako fatální záležitost. Pro mne je důležité, že pan prezident v pondělí podepsal občanský zákoník a že se pokračuje v proměně justice.

Žádné indicie? To jste asi jediný, kdo ještě neslyšel o tom, že by vás měla nahradit Karolína Peake a vy zase Josefa Dobeše na ministerstvu školství.

V politice se nedá se vyloučit nic. Pokud bych měl opustit ministerstvo spravedlnosti, je velmi reálné, že bych se dál věnoval spíše jiným věcem než politice.

V ODS jste ale měl před volbami na starosti právě školství a v resortu je teď plno problémů, od zákona o vysokých školách až po čerpání evropských peněz. To by nebyla výzva?

Pohybujeme se v rovině čistých spekulací. Je ale otázka, zda je možné za dva zbývající roky vyřešit velké problémy, které se v resortu školství nakupily. Pokud má člověk vzít za něco odpovědnost a garantovat reformy, musí mít vytvořené podmínky.

Co říkáte ohlášenému týdnu neklidu všech vysokoškoláků kvůli reformě z dílny ministra Dobeše?

Respektuji, když lidé chtějí svobodně vyjádřit svůj názor. Je správné o tom vést věcnou debatu, i když je pravda, že vláda těžko může ustoupit od některých principiálních změn. O tom, že vysokoškolský zákon dnes špatně nastavuje pravidla pro řízení vysokých škol, není pochyb.

Školné podporujete?

Nebráním se mu. Určitý způsob, jak zvýšit zainteresovanost studentů na kvalitě vysokoškolského vzdělání, je nutný. Dnes je dost špatných škol a také málo peněz na podporu těch nejlepších. Je ale třeba říci, od jakého okamžiku se má začít splácet. Jsem pro, aby ho platili až ti absolventi, kteří díky svému vzdělání dosáhnou nadprůměrných příjmů. Nepřipadá mi spravedlivé, aby ho platil někdo s příjmem 18 tisíc.

V návrhu bylo 16 tisíc.

No vidíte. Neshledávám ale důvod, proč by se někdo s platem třicet tisíc korun nemohl alespoň částečně podílet na spolufinancování svého vzdělávání. Splácet by měli lidé až v okamžiku, kdy dosáhnou nadprůměrného příjmu. Zároveň by stát měl osvobodit od plateb studenty preferovaných, především technických oborů. A je­li někdo archivář, muzikolog nebo učitel s průměrným platem, školné by platit neměl. Nikdy. 

(Autor: Kateřina Perknerová)

JUDr. Jiří Pospíšil

předseda regionálního sdružení
místopředseda strany
poslanec PČR
ministr