Novinky Mediální výstupy

Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, 

 

já nechci moc ve druhém čtení rozebírat ty základní ukazatele státního rozpočtu. To bylo tématem prvního čtení, ve kterém jsem také vystoupil. Ale kdybych hledal nějaký příběh tohoto návrhu státního rozpočtu předloženého vládou, tak bych měl tři poznámky. Je to příběh rozpočtu, který zvyšuje provozní výdaje organizačních složek státu. Je to příběh rozpočtu, který snižuje kapitálové výdaje, snižuje investice. A je to příběh rozpočtu, který navzdory tomu, že předpokládá 2,5procentní růst ekonomiky, navrhuje poměrně obludný deficit státního rozpočtu ve výši 100 mld. korun. Z těchto důvodů nemohu takový rozpočet podpořit. A byť souhlasím s panem předsedou Fialou, naším předsedou, že těch 100 mld. je až moc, že je tam jakási vata, že to dopadne i při rozhazovačné politice vlády tak, že nakonec ten deficit bude nižší a pan ministr financí to bude dávat do souvislosti s úspěšným bojem proti daňovým únikům.

 

Tato debata je však podle mého soudu záležitostí prvního čtení, a proto se chci věnovat podobně jako pan Beznoska, jako člen výboru pro sociální politiku, také kapitole, která je vlastně z pohledu výdajů státního rozpočtu největší, kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale chtěl bych ještě reagovat na poznámku pana předsedy Votavy, kterou zde také uvedl ohledně toho, v jakém marasmu byl rozpočet za Klausových vlád nebo v jakém marasmu bylo hospodaření za Klausových vlád a jak všechno musela napravovat pak vláda sociální demokracie a ty vlády, kde sociální demokracie byla účastna.

 

A možná bych oživil paměť nás všech, paměť, která se týká roku 2006, kdy současný předseda vlády, tehdejší ministr financí, vlastně umožnil, byť asi pro to úplně nehlasoval, aby z roku na rok se zvýšily mandatorní výdaje o 76 mld. Podívejte se na rozpočet roku 2006 a oživte si v tomto ohledu paměť. Tehdejší ministr financí to možná nepodpořil, ale nedržel hladovku, aby takovéto masivní navýšení nemohlo nastat, protože to byl velký direkt pro státní rozpočet.

 

Ale teď k té kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí. Mě skutečně mrzí, že tu není paní ministryně, protože na výboru pro sociální politiku se zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí vymlouvali na to zlé Ministerstvo financí, protože oni požadovali daleko více částek na ty sociální služby a že to Ministerstvo financí bylo proti. Škoda, že tu není, protože je to skutečně kapitola, kde je sice 95 % mandatorních výdajů, ale je to kapitola, která obsahuje 534 mld. korun ve výdajích. 

 

Mandatorní výdaje i v této kapitole se zvyšují, sice ne úplně prudce, pouze o 9,5 mld., a z toho jedna třetina se týká právě oněch důchodů, o kterých zde také mluvil pan poslanec Beznoska. Jak dobře víme, nakonec jsme to schvalovali, od ledna příštího roku se obnovuje valorizační schéma důchodů platné před provedením úsporných opatření, tedy platné ještě v roce 2012 a dokonce ještě doplněné o stanovení nejnižšího možného zvýšení, což podle důvodové zprávy by mělo výrazně zlepšit kupní sílu důchodce.

 

Důvodová zpráva uvádí, a včera se tím také pochlubil pan předseda vlády v debatě o platech představitelů státní moci, že dojde ke zvýšení průměrného starobního důchodu o 207 korun, a to na částku 11 297 korun. O to je překvapující, a zmínil to zda pan poslanec Beznoska a je to také přímo napsáno v kapitole, další sdělení, které se již bohužel v politických vystoupeních zástupců koalice mnoho nezmiňuje. Ve srovnání s letošním rokem se v roce 2015 reálná hodnota průměrného vyplaceného starobního důchodu sníží o 0,8 % a samozřejmě také dojde ke snížení relace průměrného starobního důchodu k hrubé mzdě o půl procentního bodu. A to jsme se v nedávných dnech mohli z výzkumu veřejného mínění prováděného agenturou STEM dozvědět ohledně hodnocení výše starobních důchodů, že letošní průzkum agentury STEM ukázal vůbec nejnižší podíl odpovědí, že důchody jsou přiměřené a že stačí na pokrytí potřeb důchodců v celé časové řadě agentury STEM od roku 1998. Podle tohoto průzkumu si pouze 14 % respondentů myslí, že důchody jsou přiměřené a 24 % respondentů, že průměrný starobní důchod postačuje na pokrytí základních potřeb důchodců.

 

Já to zde uvádím z toho důvodu, že vláda a především sociální demokracie se s velkou oblibou chlubí a chlubila se i před nedávnými komunálními volbami, jak splnila své volební sliby ohledně zvyšování důchodů. Jak je vidět, jedná se pouze o virtuální vjem. Opak je totiž pravdou. V příštím roce skutečně naopak dojde, nepoužiji slovo pořád, toto slovo použil pan poslanec Beznoska, ale ve srovnání s rokem letošním dojde ke snížení reálné výše důchodů. Je třeba dodat, když jsem se díval do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, že zatímco příjmy z pojistného na důchodové pojištění celkově dle návrhu státního rozpočtu vzrostou o více než 4 %, výdaje na dávky důchodového pojištění se zvyšují v kapitole pouze o necelé 1 %.

 

Další poznámku ke kapitole sociálních věcí mám ve vztahu, a již to taky naznačil pan poslanec Beznoska, byť trošku v jiné poloze, ke zvyšování částky na pomoc v hmotné nouzi. Přednedávnem jsme schvalovali novelu vládního návrhu zákona o pomoci v hmotné nouzi. Předložení této novely bylo odůvodněno obrovským nárůstem výdajů v souvislosti, jak dobře víte, s doplatkem na bydlení. Schválil se nový systém doplněný o náš návrh pana poslance Stanjury ještě o souhlas příslušné obce s vyplácením této dávky. Z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí i z vystoupení zástupců ministerstva na výboru se však dozvídáme, že ministerstvo vlastně nepředpokládá žádné snížení těchto výdajů, maximálně pouze částečné přibrždění nárůstu příjemců dávek. A tudíž se dávky pomoci v hmotné nouzi zvyšují v návrhu státního rozpočtu o dalších 252 mil. korun - docela zvláštní zjištění.

 

Poslední poznámka ke kapitole, protože poznámek by mohlo být mnoho a byly předmětem debaty na výboru pro sociální politiku, je poznámka, které zde také zazněla. A je to poznámka k sociálním službám. Dobře víte, že jsme projednávali velmi komplikovaně návrh, který převádí prostředky na sociální služby ze státního rozpočtu do rozpočtu krajů. Ministerstvo práce a sociálních věcí ujišťovalo nejen představitele krajů, ale i zde poslance, že pro období tří let bude držet částku určenou pro sociální služby v reálné výši letošního roku. Jaká je situace? Na transfery podle zákona o sociálních službách je sice vyčleněno opticky více - 7 mld. 850 mil., ale když odpočteme zvýšené výdaje ke zvýšení výdělkové úrovně zaměstnanců v sociálních službách, což je 750 mil. a dalších ještě 200 mil., které nemají žádnou souvislost s transfery do krajů, tak poklesnou výdaje na sociální služby o 250 až 300 mil. korun. Tvrzení Ministerstva práce a sociálních věcí při dotazech, nejen dotazu mém, ale i ostatních kolegů tvrdilo, že požadovalo vyšší částku - o 250 mil., že požadovalo 8 mld. korun po Ministerstvu financí, ale neuspělo. Proto je škoda, že tady není ministryně práce a sociálních věcí. My ale bohužel neschvalujeme návrh rozpočtu parciálně, schvalujeme návrh rozpočtu jako celek a za celek zodpovídá vláda. Má zodpovědnost, nikoliv to či ono ministerstvo, které se vymlouvá na jiné ministerstvo.

 

Musím říci, že otázek na výboru pro sociální politiku bylo mnohem více a že na mnoho z těchto otázek hledali zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí na jednání výboru jen obtížně odpovědi.

 

Vážené kolegyně a kolegové, protože fakticky ve druhém čtení probíhá pouze podrobná debata ke státnímu rozpočtu, tak si dovolím také ještě načíst v podrobné rozpravě pozměňovací návrh, a ne ke kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, nýbrž ke kapitole 398 - Všeobecná pokladní správa. Návrh bude splňovat požadavky, které uvedl pan ministr financí, budou dostatečně specifikované a přesun nebude na úkor Vládní rozpočtové rezervy, takže dozajista návrh bude hlasovatelný. Tento návrh se objevil i na rozpočtovém výboru. Jak jsem se dozvěděl, nemohl jsem být přítomen z časových důvodů, návrh neprošel rozdílem jednoho jediného hlasu, proto je myslím namístě, aby byl předložen v Poslanecké sněmovně a Sněmovna o něm rozhodla. Návrh reaguje na nedostatečnou výši prostředků na podporu a rozvoj obnovy materiálně technické základny základních a mateřských škol v kapitole Všeobecné pokladní správy. V kapitole Všeobecné pokladní správy je položka dotačního titulu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny ve školství. Nicméně návrh rozpočtu pro příští rok předpokládá především dokončení vybudování nových kapacit v základním školství pouze v případě pražských městských okresů. Na další neurčené alokace v rámci dlouhodobých projektů dotačních titulů je navržena částka pouze 195 mil. korun, a to přitom a navzdory tomu, že Ministerstvo financí rozšířilo možnost podpory takzvaného podprogramu 298213, tedy pro města a obce postižené rezidenční suburbanizací na celém území České republiky, protože problém není jenom v příměstských pražských okresech, problém je i v dalších okresech poblíž velkých měst. 

 

Obsahem mého pozměňovacího návrhu je tedy navýšení výdajů vedených v informačním systému programového financování o 100 mil. korun z titulu zvýšení položky podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství a na druhé straně snížení dotace na podporu exportu pro Českou exportní banku o 100 mil. Kč. Jedná se o tzv. dotaci na úhrady ztráty exportní banky z podpořeného financování, která je ze státního rozpočtu poskytována na základě zákona č. 58/1995 Sb.

 

Důvodová zpráva k výši dotace - tam je navržena výše 1,54 mld. - uvádí, že odhad budoucí tvorby opravných položek, tedy pokrytí ztráty České exportní banky, je velmi obtížný. V minulém roce sice dosáhly opravné položky částky, která přesahuje 1 mld. Kč, nicméně tuto částku samotná banka hodnotila jako zcela mimořádnou záležitost a také samotná banka odhaduje saldo opravných položek pro další rok ve výši 1,2 mld. Kč. Snížení částky z výše 1,54 mld. Kč o 100 mil. podle mého soudu a i zkušeností z minulých let nepředstavuje žádné riziko pro státní rozpočet. Naopak tento přesun pomůže vyhovět větší části z podávaných žádostí měst a obcí na podporu rozvoje a obnovy základních škol.

 

Nejhorší je, když se vypíše dotační titul, a pak se zjistí, že na ten dotační titul je vyčleněno málo finančních prostředků. Tohoto názoru jsou i zástupci Ministerstva financí, alespoň soudě podle jednání podvýboru pro financování územních samospráv, kterého jsem se účastnil jako jeho člen. Proto bych vás chtěl požádat, i pana ministra financí, nejen ctěnou Sněmovnu, o podporu tohoto návrhu, protože je rozumný, je racionální a pomůže vyhovět alespoň přiměřené části žádostí měst a obcí na podporu dotačního titulu, který samo Ministerstvo financí vyhlásilo. 

 

Děkuji za pozornost.