Partie
Hostem nedělního diskusního pořadu TV Prima byl europoslanec a 1. místopředseda ODS Jan Zahradil.
Celý rozhovor s Janem Zahradilem můžete zhlédnout na TV PRIMA.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Dobrý den. Vítejte při sledování našeho diskusního pořadu Partie. Co se děje na české politické scéně? A čekají nás v krajním případě další předčasné volby? Jak se nám žije 25 let po sametové revoluci? A proč má stále hodně Čechů blbou náladu? Nejen o tom budou dnes diskutovat naši hosté. Pozvání přijal Jan Zahradil, europoslanec, 1. místopředseda ODS.
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Dobrý den.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
A také pozvání přijal Jiří Dolejš, poslanec, místopředseda KSČM. I vám dobrý den.
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Také hezkou neděli.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Pánové, na úvod, 17. listopad 1989, kde vás to zastihlo?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Na Národní třídě, ale byl bych nerad, aby se z toho stala nějaká soutěž, kdo byl kde a kdo nebyl kde, aby to nedopadlo jako ty vtipy ze Slovenského národního povstání, že nakonec na té demonstraci bylo víc lidí, než vůbec žije v České republice.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Kde vy jste byl 17. listopadu?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Já se přiznám, že jsem na Albertově na následných akcích chyběl. Když jsem viděl pozvánku městského výboru SSM na tyto oslavy, tak mě to nějak nechytlo a radši jsem se chystal na víkend, až večer ze Svobodné Evropy jsem se dozvěděl, co se děje.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Než se dostaneme k připomínce revolučních událostí před 25 lety. Pojďme se podívat na události, které velmi výrazně pohnuly současnou politickou scénou. Někteří ministři se hádají, jiný raději odešel z vlády. S novým kandidátem na post ministra dopravy se včera sešel i premiér. Vypadá to, že vláda bude zase brzy kompletní?
redaktor:
Danu Ťokovi v sobotu stačily 2 hodiny na úřadu vlády a nominaci do Sobotkova kabinetu měl v kapse.
Bohuslav SOBOTKA, premiér; předseda strany /ČSSD/ (záznam):
Rozhodl jsem se navrhnout jmenování pana Dana Ťoka novým ministrem dopravy.
redaktor:
Ťok přesvědčil Sobotku, že střet zájmů u něj nebude muset řešit. Od stavební firmy Skanska, které doteď šéfoval, se prý úplně odstřihne.
Dan ŤOK, kandidát na ministra dopravy (záznam):
Ukončím samozřejmě veškeré aktivity. Já mám zaměstnanecké akcie Skansky, které prodám. Veškeré záležitosti, které můžu jako ministr ovlivňovat, budou velmi transparentní.
redaktor:
Premiér už také určil priority, které by měl Ťok na ministerstvu dopravy řešit.
Bohuslav SOBOTKA, premiér; předseda strany /ČSSD/ (záznam):
Především je to otázka rozhýbání výstavby dopravní infrastruktury, to znamená, výstavby, ale také rekonstrukcí silnic a dálnic v České republice.
redaktor:
Návrh na jmenování Dana Ťoka ministrem dopravy pošle premiér ještě dnes na Pražský hrad, pak bude řada na prezidentu Miloši Zemanovi. Jenže Sobotkovi dělá vrásky na čele i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Ten je pod palbou ostré kritiky šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.
redaktor /citace: Andrej BABIŠ; ministr financí /ANO//:
"Šnajdroid Němeček by měl urychleně nastoupit protialkoholickou a psychiatrickou léčbu."
redaktor:
Babiš dokonce chystá trestní oznámení kvůli hospodaření ostravské fakultní nemocnice, kterou dřív vedl právě Němeček. Ten zase Babišovi vpálil, že poštval média, která vlastní proti němu.
Svatopluk NĚMEČEK, ministr zdravotnictví /ČSSD/ (záznam):
Je to prostě shodou okolností náhod, že v médiu vlastněným koaličním partnerem je spuštěna taková kampaň.
redaktor:
Do konfliktu obou politiků by mohl jako arbitr vstoupit prezident Miloš Zeman. Už na příští týden si pozval na kobereček jak Andreje Babiše, tak i Svatopluka Němečka.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
No, není toho málo, co se událo na politické scéně tento týden. Co říkáte tomu, že po 10 měsících opouští Sobotkovu vládu první ministr?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Pan Babiš nám sliboval odborníky, asi to s těmi odborníky nebude tak horké, když po 10 měsících musel vyměnit prvního ministra. My jsme tohoto ministra kritizovali, myslím, že jsme ho kritizovali oprávněně. A dopouštěl se celé řady nejrůznějších chyb, neustále jmenoval, odvolával do Českých drah, do Ředitelství silnic a dálnic, stačí se podívat, jak vázne třeba rekonstrukce D1. Nezvládl vypsání nového výběrového řízení na provozovatele mýtného, takže bude nutné prodloužit smlouvu s Kapschem, asi automaticky. To jsou všechno chyby, které podle mě si zasloužily tu rezignaci. Ale spíše je zajímavé se podívat na to, jakým způsobem vůbec hnutí ANO a pan Babiš vybírá ty lidi, sahá do managementu nejrůznějších podniků. Já si nejsem jist, že je to tak jednoduché, prostě přejít z takového podniku jako je Skanska do státní správy.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
K tomu se ještě dostaneme, se omlouvám, že vám skáču do řeči. Nového budoucího ministra probereme podrobně. Spíš se zeptám KSČM, jak se kouká na výměnu ministra nebo na odchod, na rezignaci prvního ministra?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Také levicová opozice měla ministra dopravy za velmi slabý článek této vlády. A obáváme se, že za ním zůstanou i některé dluhy. A to doslova, to znamená, že jsme přišli i o nějaké peníze kvůli rozhodování pana ministra. Je jasné, že tak slabý článek nakonec povolit musel a opravdu vede k zamyšlení, jestli připravená náhrada je to pravé ořechové, i když chápu, že pro vicepremiéra vlády a pana předsedy hnutí ANO je normální myslet si, že když někdo něco dělá v soukromé firmě, takže to bude stejně moci snadno a bez problémů dělat v politické sféře, a neuvědomuje si, že takový člověk natáhne za sebou určité kontakty, obchodní kontakty a že to podezření na určitý střet zájmu je prostě logické a i když se teď stokrát dušuje a pan premiér Sobotka to pokryl, protože nechce válku se svým koaličním partnerem, tak je třeba být tady velmi bdělý do budoucna, pokud tento ministr nebo tento návrh na ministra bude potvrzen na Hradě.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
I vy tedy souhlasíte s tímto názorem, že Dan Ťok je v jakémsi střetu zájmů?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
To se uvidí, ale řekl bych, že média se zatím chovají z mého pohledu až nepochopitelně shovívavě. To myslím, že jiné politické straně, která nemá takovou mediální sílu, jakou má pan Babiš, že by tedy odpuštěno nebylo, a myslím, že v minulosti jsme toho byli svědky. A mám pocit, že opravdu je zapotřebí to hlídat. Myslím, že na tomhle případě se zrovna ukáže, jestli ta česká média opravdu ještě plní roli hlídacího psa demokracie, anebo jestli ta jejich kritika je jenom selektivní a vůči tak silnému hráči na tom mediálním trhu, jako je pan Babiš, už si to třeba ani nedovolí.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Já myslím, že média budou sledovat práci nového ministra, ale vy, jakožto pravicová strana opoziční, respektive vaši poslanci, přeci také mohou nějakým způsobem kritizovat práci ještě hlasitěji, třeba na půdě Poslanecké sněmovny.
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
To samozřejmě, tak každý ministr má mít právo na jakýchsi pomyslných 100 dnů hájení. Uvidíme, jak se ten nový ministr bude chovat. Taková ta přesmyčka, že pan Sobotka si to napřed rozmyslí a dal mu nějaké otázky nebo nějaké podmínky, to já myslím, že byla taková vnitrokoaliční hra. Všichni víme dobře, kdo tahá za delší konec provazu v této vládě a že to pan Sobotka opravdu není.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
S tím souvisí i další událost, která byla zmíněna v reportáži, a to spor ministrů financí a zdravotnictví. Jak na něj se díváte, přeci jenom je to tam poměrně dost ostré, hrozí se tam žalobami a tak dále?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Především mě překvapuje ten tón, který jeden ministr, v tomto případě ministr financí, nasazuje proti svému kolegovi. To jsou opravdu poměrně razantní, řekl bych, urážky, které zazněly na těch sociálních sítích. Já nevím, co přesně za tím je. Já nicméně vím, že pan Babiš se svým investičním fondem angažuje i ve zdravotnictví, že podniká tedy ve zdravotnickém byznysu, no, a z minulosti víme, že když panu Babišovi někdo sáhne na nějaký byznys, tak že ho to velmi rozzuří. Možná tahle spekulace by mohla vést k tomu, že se tam něco odehrálo, co se panu Babišovi nelíbilo. Ale myslím, že ministři si mají své spory vyříkat nějakým slušnějším způsobem, než těmito útoky na sociálních sítích. Já jsem velmi zvědav, jestli pan Sobotka tento atak svého koaličního kolegy na toho ministra ustojí. Je možné, že pan Babiš má chuť na to ministerstvo z určitých důvodů a že usiluje o výměnu ministrů, my to samozřejmě jako opozice budeme sledovat, protože to není standardní situace a máme pocit, že možná je za tím něco víc, než se na první pohled zdá.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Jak vy vnímáte tuto ministerskou při?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Určitě není normální, když si členové vlády mezi s sebou sdělují, že patří do kriminálu nebo do blázince. Já si myslím, že pokud pan Babiš měl doložitelný názor na problémy na ministerstvu financí, tak první, co měl udělat, měl navštívit pana premiéra. A říci mu, že je problém a měli to řešit, koaličně to řešit, že si to sdělují přes média, je ostuda jak na domácí, tak na zahraniční politické scéně. To je jasné. Otázka je, zda jde o politický tah, protože pan Babiš přišel o svého Prachaře, no, tak zatne sekeru do oranžového stádečka ministrů za sociální demokracii, možná dokonce i jeho budoucí, současné i budoucí akvizice ve zdravotnictví mohou hrát určitou roli. Možná i nějaká směna ministrů. Já nevím, čas ukáže. V každém případě zatím mám pocit, že pan premiér Sobotka je ten pasivnější, který uklidňuje, vysvětluje, ale ta podezření zůstávají. Takže mluvit o tom, že se připravuje trestní oznámení, jsou-li argumenty, tak už by o nich měl někdo vědět, měl by jednat. A pan premiér zjevně nejedná.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Podle posledních volebních průzkumů nebo předvolebních průzkumů preferencí vyplývá, že hnutí ANO velmi výrazně posiluje a proto se komentátoři shodují na tom, že by pro Andreje Babiše bylo jednou z variant odejít z koalice, vyslovit nedůvěru vládě a v následných předčasných volbách se stát nejsilnější stranou. Je to podle vás reálný scénář?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Pan Babiš určitě má vyšší ambice, než být místopředsedou vlády a ministrem financí. Tím jsem si téměř jist. To ostatně v nás vzbuzuje také určitý neklid, protože já si myslím, že koncentrace moci do rukou jednoho člověka, který vlastní třetinu české ekonomiky a polovinu médií, to tady po roce 89 opravdu ještě nebylo. Jestli to udělá nebo neudělá, to já skutečně nevím. Ty spekulace probíhají jenom v médiích. Nic z politických kuloárů v tomto ohledu jsem ještě nezaslechl, ale stát se to samozřejmě může. Pan Babiš teď prostě "jede", jak se říká. A já v tom spatřuji pro budoucí vývoj České republiky určité riziko. To je zapotřebí tady jasně říct.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Když by k té situaci a k tomu scénáři přeci jenom došlo, hlasovalo by se ve sněmovně o nedůvěře vládě, jak by se zachovala ODS?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
To je velmi předčasné o tom spekulovat. My jsme této vládě důvěru nedali. A samozřejmě nemáme důvod jí jakýmkoliv způsobem držet, kdyby ta vláda sama implodovala nebo sama se zhroutila do sebe. Přece vláda nemůže spoléhat na to, že opoziční strana jí podrží. Takže i kdyby k tomu došlo, nevidím tady žádný důvod, proč by ODS se snažila tuto vládu udržet u moci.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Předpokládám, že podobný názor má i KSČM?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Jistě nebudeme tuto vládu zachraňovat. Otázka je, jakou podobu budou případné koaliční spory mít, jestli povedou k ústavní krizi, ta pak ... samozřejmě cesta z ústavní krize má nadefinované mechanismy. Ono vyvolat předčasné volby není až tak úplně jednoduché. Na to musíte mít určité kvorum hlasů ve sněmovně, popřípadě opakovaně selhat při sestavování vlády. Ta situace zatím zdaleka není. Já si myslím, že teď vidíme spíše nátlakovou hru, která je o poměru sil ve vládě, o našlápnutí do nové sezóny, kdy máme za nějakou dobu, za necelé 2 roky krajské volby, a kdy má sociální demokracie i před svým sjezdem, tohle všechno patří do možná politické hry a rejstříku tahu pana Babiše, ale rozhodně to neuklidňuje politickou scénu, protože já si představuju, když někdo maká, že to vypadá jinak.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Z vašeho pohledu je vláda stabilní?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Cena za stabilitu vlády si myslím, že dělá kompromisy ve svém fungování i nad konkrétními návrhy zákonů takové, které nepomáhají, čili myslím si, že ta stabilita sice formálně existuje, ale stojí nás a bude nás stát nemálo úsilí.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Dalším velmi diskutovaným tématem byla návštěva prezidenta republiky Miloše Zemana v Moravskoslezském kraji. Někteří lidé ho na náměstích vítali s hanlivými transparenty, sešlo se ale samozřejmě i dost těch, kteří ho vítali s otevřenou náručí. Nejvážnější incident se ale odehrál na náměstí v Krnově. Dva mladí se tam proti hlavě státu vymezili transparentem. Jenže než na pódiu vystoupil prezident, odvedli je z náměstí členové prezidentské ochranky a policisté v civilu. Jiní policisté v civilu zabavili ještě před začátkem akce megafon další studentům, kteří nesouhlasí s názory a postoji prezidenta. Je nutné, aby v roce 2014 policie tímto způsobem na náměstích zasahovala a od sebe dělila příznivce a odpůrce prezidenta?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Nutné to určitě není a zejména v předvečer 17. listopadu to vyvolává reminiscence, které nejsou úplně nezbytné. Nevím, jestli je na vině horlivost prezidentské ochranky nebo některých příslušníků, ať už městské nebo státní policie. Já nevím, jestli to byla městská nebo státní, ale určitě to vrhá špatné světlo na svobodu projevu a shromažďování v České republice. Já si tedy nemyslím, že je nějak závažně ohrožena, já to stále ještě považuji za ojedinělý incident, ale myslím si, že je to incident, který se neměl stát, ke kterému nemělo dojít a věřím a doufám, že i Miloš Zeman jako prezident České republiky se k tomu nějak vyjádří a že to eventuálně odsoudí, protože to je věc, která opravdu, kdyby to mělo pokračovat, tak by vrhla velice špatný signál na vnitřní poměry v České republice.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Co policisté v civilu. Není to třeba trošičku jako dění před rokem 89?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Já jsem zvyklý na to, že některé akce jsou monitorovány policisty v civilu, my jsme například v předvolební kampani do Evropského parlamentu uspořádali takový průvod směrem k úřadu vlády s tou Peticí pro korunu a bezpečně vím, že ten průvod byl také monitorován policisty v civilu, takže určité bezpečnostní ohledy jsou tady možná na místě. Na druhou stranu nic se nesmí přehánět, nic se nemá přehánět. A jestliže tam někdo přijde svobodně vyjádřit svůj názor, ať už nějakým heslem nebo transparentem, nebo čímkoliv, tak by za to neměl být peskován, popotahován. A ten zásah byl podle mě neadekvátní a to jsou věci, které by se prostě stávat neměly. Koneckonců svoboda projevu a shromažďování, to byla jedna z věcí, o kterou 17. listopadu 89 také šlo.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Projevy Miloše Zemana v poslední době vyvolávají hodně rozdílné názory. Myslíte si, že prezident republiky rozdělil český národ, víc než jakýkoliv jiný politik po listopadu 89?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Pravdou je, že ve své kampani Miloš Zeman sliboval, že bude prezidentem dolních 10 milionů, tedy prakticky všech. A že evidentně už v kampani, ale i vlastně ve výkonu své nové nejvyšší ústavní funkce společnost vlastně štěpí, rozděluje. Otázka je, jestli je to jenom jeho vina, nebo jestli někteří, řekněme, neunesli prohru svého kandidáta. V každém případě Miloš Zeman tomu nepřidává některými kroky, jeho známá, bych řekl, agrese, poslední vulgární výroky v pořadu Hovory z Lán, což je formát, bych řekl, až masarykovského typu, to jsou věci, které prostě štěpí objektivně. Kdyby si je ušetřil, nebude dávat svým konkurentům tolik munice, tolik střeliva na to, aby se po něm mohli, lidově řečeno, vozit. Já si myslím, že pokud by chtěl do budoucna opravdu víc spojovat, tak že by to chtělo trošku přeladit tu komunikaci s veřejností, to v každém případě. Jinak některé věci u Miloše Zemana jsem schopen a ochoten obhajovat. Mám například větší pochopení pro jeho evropskou politiku, víc než u jeho předchůdce Václava Klause a chápu potřebu obchodovat s Čínou. Ale třeba ten lánský projev a další věci se mi prostě nelíbí, takže generální pardon hlavě státu dát dost dobře nemohu.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Jak se třeba díváte na odklon prezidenta, nebo respektive celé České republiky v té politice hájení lidských práv, což se hodně diskutovalo po té návštěvě v Číně.
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Máte pravdu, že se někdy nešťastně dostávají lidská práva do protikladu k obchodu, ale to je přece špatně. Dobrý obchod stabilizuje a byl by špatný obchod, kdyby politici i byznysmeni vyměnili obchodní výhody za mlčení ve věci občanských lidských práv, prostě tyto dvě věci jsou navzájem podmíněny a vyžadují určitou diplomacii, eskalovat to a stavět to proti sobě, je špatně.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Spojuje nebo rozděluje prezident republiky český národ?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Měli jsme 3 prezidenty, každý z nich reprezentoval trochu jiný segment společnosti - Václav Havel, Václav Klaus i Miloš Zeman. Myslím, že každý z nich ve své době pronesl několik výroků, které se staly kontroverzními pro veřejnost i pro média. Já v předvečer státního svátku přeci jenom chci dodržet jakousi až povinnou úctu k úřadu prezidenta. Vůči Miloši Zemanovi je možno mít spoustu výhrad. Já jsem ho nevolil, nevolil jsem tedy ani jeho protikandidáta. Nevím, koho volil pan Dolejš. Ale myslím si, že jeho slovník, jeho výrazy jsou vedeny snahou vzbudit nějakou mediální pozornost. Ono se mu to tedy bohužel daří za posledních 14 dní, když se podíváte na média, tak tam není nic jiného než Miloš Zeman. Mně se to samozřejmě nelíbí, myslím, že prezident republiky by se neměl podbízet takovým slovníkem nějakému podprůměru české společnosti, že by měl spíš tu politickou kulturu vyzvedávat. Na druhou stranu musím říct, že rizika pro Českou republiku, pro její budoucnost já dnes spatřuji někde jinde, než v Miloši Zemanovi. Já je spatřuji v oligarchizaci veřejné moci a nikoliv v tom, že prezident republiky plácne to či ono do médií.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Když se oprostíme od těch vulgárních výrazů, tak Miloš Zeman vyvolal diskusi také po včerejší panelové diskusi s Václavem Klausem, kdy řekl, že 17. listopad, respektive události na Národní třídě, nebyl nestandardní masakr a nebyla to žádná krvavá řež. Jak třeba vnímáte tento postoj vlastně k těm událostem před 25 lety?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Já myslím, že Miloš Zeman tam nebyl především, tak nevím, z jakého titulu to hodnotí. Za druhé...
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
On říkal, že tam byl.
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Byl tam, dobře, tak tam možná byl, já nevím. Za druhé nevím, co pro Miloše Zemana představuje jaksi standardní zásah nebo standardní zákrok. Fakt je, že tam skutečně pořádkové síly zmlátily demonstranty způsobem, který do té doby i v tom komunistickém Československu byl nevídaný a relativizovat to není možné. Jestli šlo zase o nějaký další výrok Miloše Zemana, který chtěl připoutat pozornost, já nevím. Ale podle mě to byl použit... jaksi jeho slovník – byl to vysoce nestandardní zásah, byl to prostě brutální zásah. Na druhou stranu musím říct, v Bruselu třeba před 10 dny, kde teď působím, byla odborářská demonstrace, tam hořela auta, tam létaly dlažební kostky, tam skutečně teda se odehrávaly věci, které tady neznáme a které ani toho 17. listopadu 89 na Národní třídě nebyly. Takže možná v tom celosvětovém srovnání, jestli to takhle Miloš Zeman myslel, tak by se našly určitě brutálnější zákroky, podle mě na Československo, a to i na tehdejší nesvobodné komunistické Československo to bylo brutální až dost. A Miloš Zeman podle mě zase v předvečer 17. listopadu by se neměl pokoušet dostat do médií tímto způsobem, je to zbytečné, je to od hlavy státu nedůstojné.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Souhlasíte s tímto názorem?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Především si připomeňme, že před rokem 1989 nebyla standardní svoboda shromažďovací. Ti lidé samozřejmě, když opustili ten prostor oficiálně svolané svazácké akce na tom Albertově, tak už to byla akce neohlášena a policie jí potlačovala v duchu určitých represí, které pro ten režim byly typické, takže to nepochybně by standard neměl být, ani kdyby se chovali velmi mírně. Ostatně já jsem 14 dní před tím si odkroutil 48 hodin na podobné akci a taky zbytečně a i když taky z toho nedělám drama, protože tam neumírali lidé, netekla krev, nejezdily tanky, nestříleli snipeři jako při některých podobných akcí někde jinde na světě, ale takhle by to prostě nemělo vypadat, bylo to naprosto jasné potlačení svobody slova, svobody shromáždění, a když vezmu celý rok 89, kdy podobných akcí byla celá řada, tak tahle patřila k těm rozhodně represivnějším, i když pak to vyšetřování, kdo byl červený baret, kdo nebyl, kdo jak koho mlátil, kdo byl student Šmíd, to všechno patří ke koloritu, možná někdo z toho dedukuje nějaké spiklenecké teorie, ale byl to tvrdý zásah a byl zbytečný zásah. A byl možná součástí i určitého scénáře, který někomu nevyšel, ale v každém případě naštval ty lidi právem, protože byl symbolem toho, že vlastně ta tehdejší reprezentace zneužívala moc, kterou monopolně vlastnila. A to je, myslím, mimo diskusi.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Zítra tomu bude přesně 75 let od chvíle, kdy gestapo uzavřelo české vysoké školy, bylo popraveno 9 představitelů studentských organizací. A celkem 1 200 zatčených studentů bylo převezeno do koncentračního tábora. Zítra si zároveň připomínáme čtvrt století od událostí na Národní třídě, které odstartovaly takzvanou sametovou revoluci. Jenže ani jedné z oslav se nezúčastní - dlouhý seznam: místopředseda vlády Pavel Bělobrádek, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, místopředseda dolní komory Petr Gazdík, ani ministr kultury Daniel Herman. Premiér Bohuslav Sobotka položí zítra ráno květiny u památníku na Národní třídě a rychle odjede na letiště, aby odcestoval do Washingtonu. Stejně tak v republice nebude ani ministr zahraničí, který bude v Bruselu. Není to podle vás trošičku zvláštní, že čelní představitelé státu si nechají ujít, respektive s Českou republikou neoslaví tento mimořádný svátek?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Nějak si to pánové špatně zkoordinovali mezi s sebou, nějak si to špatně dohodli. A samozřejmě je to škoda, je to podle mě významné výročí, 25 let svobody a demokracie v České republice. Ale i, a jsem rád, že jste tím začal, i těch 75 let od vlastně takového velmi masivního projevu nacistického teroru v tehdy už okupovaných českých zemích. To jsou prostě věci, které bychom si měli připomínat. A při troše diplomatického umu podle mého názoru se ty cesty do zahraničí daly lépe zkoordinovat, daly se možná odložit, daly se posunout. Ať mi někdo neříká, že prostě premiér České republiky nemůže z důvodů oslav státního svátku si posunout cestu o několik dní nebo ministr kultury. Mně to skutečně vadí. Mě se to dotýká. A já myslím, že to nevysílá dobrý signál ani do společnosti, je to takový trochu signál, jakože si nevážíme svých vlastních tradic. Představte si, kdyby na 28. října chyběli vrcholní státní představitelé na oslavách tohoto státního svátku. A 17. listopad podle mě je neméně významným státním svátkem. Je to chyba, je to škoda, nemělo se to stát.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Budou to třeba vaši poslanci nějakým způsobem řešit, chtít vysvětlit od premiéra, od vlády?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
My hlavně si 17. listopad oslavíme, já také půjdu na Národní třídu symbolicky tam položit květiny a bude tam i náš předseda Petr Fiala. Jsem rád, že my nikam nejedeme a že to důstojným způsobem uctíme. Já myslím, že přístup k tomu státnímu svátku vlastně vydává výpověď o každém, jak se k tomu staví, jak k tomu přistupuje.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Jak vnímá vaše strana postoj čelních představitelů státu k 17. listopadu?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Já to zkusím vzít z jiné strany. Dnes je ve veřejnosti poměrně silně zastoupen názor, že není až tak moc co slavit, pro spoustu lidí to je 3. den volna, řada mladých lidí ani pořádně netuší, co je to ten Den boje za demokracie a svobodu.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
K tomu se ještě dostaneme, máme anketku připravenou.
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Jestli tedy nejvyšší ústavní činitelé v podstatě podporují tuto apatii, tak pak jejich projevy, které burcují občanskou společnost a volají po politické aktivitě, vycházejí poněkud neupřímně. Vždyť nemusí se věnovat pouze kladení věnců a oficiózní pompě, mohou zaznít i kritická slova, ale neměli by tento symbolický okamžik prostě přehlížet a nechat plynout, protože by se mohlo stát, že za další léta už nikdo ani si nevzpomene. A má pravdu kolega, byť z opačného politického spektra, v tom s ním naprosto souzním, je třeba připomínat i ten rok 1939. Proč vůbec byl mezinárodní den studentstva, co se stalo tehdy v nacisty obsazené Praze, to je také důležité.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Viděli jsme, minulý týden v Berlíně se slavilo také 25. výročí pádu berlínské zdi, oficiální oslavy organizované Berlínem, Německem, zhruba půl milionu lidí přímo na náměstí, různé doprovodné akce, berlínská zeď z balonků, aplikace pro telefony, která připomíná ty události kolem berlínské zdi. Neměla by být také nějaká oficiální oslava 17. listopadu, 39, 89 organizovaná buď městem nebo státem, kde by právně čelní představitelé nechyběli?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Já nejsem úplně zastánce toho, že je to den pro oslavy, je to den pro připomínání. A myslím si, že skutečně je nad čím se zamyslet, i nad vadami, který těch 25 let po roce 89 mělo. Občané jsou právem nespokojeni. Takže připomínat ano, oslavy nevím. Ale pravdou je také, že pád berlínské zdi je kvalitativně i mezinárodně posunut někam dál, uvědomme si, že za prvé to bylo ‚vereinigung‘, tedy spojení obou, obou částí Německa. Za druhé to byl významný signál, protože ten systém se nehrotil jenom v Praze kvůli jaksi pár akcí studentů a disidentů, ten systém kolaboval ve své celistvosti, i díky tomu mělo to geopolitický rámec, i díky tomu, že samozřejmě Sovětský svaz dal jasně najevo, že střední Evropu neobsadí tanky, když se rozhodne pro svou cestu, někdo musel kývnout na to sjednocení Německa a tak dále. Čili tyto významné souvislosti jsou také součástí toho připomínání.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Vy jste se tady výrazně nadechoval.
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Ale tak pro mě to tedy je důvod k oslavě, na rozdíl od pana Dolejše. Já myslím, že je co slavit, že těch 25 let bylo úspěšných. A myslím si, že těch akcí, které pořádají nejrůznější občanská sdružení, ale i jednotliví občané, že je dost, že vláda do toho nemusí vstupovat nějakou oficiálně organizovanou akcí. Já myslím, že těch oslav opravdu je dost. A co mě mrzí, a tím se dostávám ještě jednou k tomu, co jste nadhodil na začátku, že někteří ústavní činitelé se toho prostě nezúčastní. To je opravdu chyba a škoda.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
17. listopad, ať už roku 1939 nebo i 89, je neodmyslitelně spojen se studenty. Jak ale současní studenti vnímají tyto historické události. Ptali jsme se na severu Moravy.
redaktorka:
Co se stalo 17. listopadu 1989?
žákyně ZŠ:
Sametová revoluce.
redaktorka:
A v čem to spočívalo, co se dělo?
žákyně ZŠ:
Jejda, to nevím, občanku máme až 4. hodinu.
žák ZŠ:
Tak to nevím, to fakt nevím.
žákyně ZŠ:
Jeminánku.
žákyně ZŠ:
Nějací studenti prostě šli demonstrovat na nějakou ulici v Praze a potom je tam policajti zbili, protože to nechtěli.
redaktorka:
A znáš nějaké třeba protagonisty té Sametové revoluce? Kdo tam...
žák ZŠ:
Václav Havel, Dubček.
redaktorka:
A 17. listopad 1939, co se stalo?
studentka SŠ:
Nevím, vůbec.
studentka SŠ:
Začala válka.
studentka SŠ:
Tak to netuším.
student SŠ:
Tak 39 začala 2. světová válka, ne?
student SŠ:
17. listopadu se vlastně, máme teda volno kvůli té Sametové revoluci, ale to je tak maximálně všechno, co o tom vím, no.
student SŠ:
Nacisté zavřeli vysoké školy a studenti proti tomu také bojovali.
redaktorka:
Nevíte, co se stalo 17. listopadu v roce 89. Určitě jo?
student VŠ:
Se omlouvám.
student VŠ:
Byla demonstrace nějaká. A přišli tam studenti k újmě, konkrétně si teďka nevzpomenu na jméno, možná jestli tam byl Jan Palach.
studentka VŠ:
Něžná revoluce, cinkalo se klíči.
redaktorka:
A proč?
studentka VŠ:
Protože se ..., nevím.
studentka VŠ:
Ale já si to už fakt nepamatuju.
redaktorka:
Vůbec nevíte, co se dělo?
studentka VŠ:
Hm.
studentka VŠ:
V Praze vlastně zvonili klíčemi na náměstí a pád komunismu.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Nabízí se rčení - národ, který se nepoučí ze své historie, je odsouzený prožít znovu. Co říkáte takovéhle anketě a tomu, co vlastně současní studenti vědí o 17. listopadu?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Na první pohled to vypadá jako nic moc. Na druhou stranu nevíme, kolik těch zpovídaných studentů tam bylo v té anketě.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Není to moc překroucené, nebo ne vůbec.
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
A kolik jich vědělo, co se stalo 17. listopadu. Na jednu stranu mě to nepřekvapuje, musím říct, bohužel mě to nepřekvapuje, protože ty generační posuny jsou vždycky takové, že ta generace, která to prožila, si to je schopna pamatovat, ta generace, která přišla a dorůstala až po té události, už někdy toho schopná není. Jak je vidět, přece jenom to povědomí o roce 89 je trochu lepší, než o tom roce 39. V každém případě zapomínání i toho prvního i toho druhého výročí je škoda. Mimo jiné je to také další důvod k tomu, proč by se ústavní činitelé, premiér, prezident, prostě nejvyšší ústavní činitelé měli o ty věci starat, měli je udržovat naživu a měli se starat o to, aby ta mladá generace to nějakým způsobem převzala. A samozřejmě to musí dělat ale také rodiče a měli bychom to dělat koneckonců my všichni, kdo působíme v politické sféře. Tohle příliš veselý obrázek opravdu nebyl.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Není třeba cestou nějakým způsobem upravit ty osnovy v učebnicích, co se týče té poslední části české historie?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Jestli budeme čekat jenom na to, co se ty děti naučí ve škole, nebo co se mládež naučí ve škole, tak toto si myslím, že dobře není. Přece každý absorbuje ty znalosti také z toho svého okolí, z toho, co mu řeknou kamarádi, známí, přátelé, co se dozví z médií, co se dozví v rodině a podobně, spoléhat se v tomhle ohledu na to, že to občanské povědomí, veřejné povědomí se vytvoří jenom ve škole, to si myslím, že je chyba. Škola to nezachrání. A tady mám pocit, že také selhává to okolí, možná selhávají trochu i média. Vím, že se to nedá naordinovat odněkud ze shora, ale to, co jsme tady slyšeli v té anketě, to opravdu příliš veselý obrázek nebyl. Rád bych věděl, jak by to dopadlo, kdybychom se těch studentů zeptali třeba na rok 1918 nebo na rok 1968, jestli by to bylo trochu lepší, nebo jestli by to bylo ještě horší, než to, co jsme slyšeli.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Co vy říkáte té anketě?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Myslím, že potvrzuje určitý stav pasivity, a to i u mladé generace, která by měla být daleko dynamičtější, zapálenější, přesto je pasivní, čili může být chyba nejenom ve vzdělávacím systému, ale vůbec, jak je veden veřejný diskurs, do kterého vstupují i politici, ty bych nevyviňoval, protože pokud se nastolí atmosféra oficiózní pompy, připomínání roku 1989 pohledem vítězů té události, tak to prostě ty mladé bavit nebude. Je třeba to zobrazovat daleko plastičtěji a zajímavěji a možná, že je to pak zaujme, ale ten vzdělávací systém bych z toho opravdu nevyviňoval. Já mám obavy, že vzdělávací systém v České republice neplní úlohu historie a magistra vite, to znamená, že ti lidé nejsou vždy připraveni uvažovat v souvislostech historických a to je pro povědomí člověka, pro jeho orientaci v těchto věcech strašně důležité.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Společnost Sanep udělala na přelomu měsíce veřejný průzkum k 17. listopadu 1989 a ke změnám, které tento den odstartoval. Tak tady jsou některé výsledky.
redaktor /ukázka/:
Českou vlajku popsalo téměř 13 tisíc respondentů. Červené pole není příliš dobrou vizitkou pro politiky - začátek rozkrádání státu, zlodějna, změna k horšímu nebo divadlo. Tak negativně lidé vnímají 17. listopad 1989. Naopak mezi pozitiva událostí před 25 lety zařadili lidé v bílém poli především hesla jako je - konec vlády jedné strany, přelom, svoboda či demokracie. Úkolem bylo popsat revoluci jedním slovem. Kriticky dopadlo také revoluční heslo o vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí. Pouze 8 procent ze všech dotázaných totiž tvrdí, že tato slova byla naplněna. A co myslíte - jsme nebo nejsme vyspělou zemí? 67 procent dotázaných lidí žijících v Česku si myslí, že ani 25 let po revoluci k vyspělým zemím nepatříme. Naopak skoro 30 procent oslovených to tak černě nevidí. Lichotivě pro politiky podle Sanepu nevychází ani odpovědi na otázku, jaké jsou největší zápory polistopadového vývoje. Skoro 20 procent lidí má vývoj spojený s politickou korupcí a špatným vnímáním policie i soudů. 13 procentům lidí se naopak nelíbí zvýšená kriminalita. 10 procentům lidí potom vadí vysoké náklady mladých rodin na bydlení. A 5 procent lidí vnímá negativně placení u lékaře. To už ovšem vláda, kromě pohotovostí, zrušila. V průzkumu lidé odpovídali mezi 8. říjnem a 1. listopadem, tedy i v době volební kampaně ke komunálním a senátním volbám.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Jak je vidět, tak celá řada lidí v České republice má to, co Václav Havel označil za blbou náladu. Proč tomu tak je?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Lidé vždycky mají tendenci tu svojí vlastní realitu, tu vlastní skutečnost hodnotit trochu hůř, než to je. V České republice, jak známo, když někoho potkáte na ulici a zeptáte se ho, jak se máš, tak vám 9 lidí z 10 neřekne - mám se dobře nebo relativně dobře, v zásadě mi nic nechybí, ale každý to popíše hůř, než to ve skutečnosti je. Mám se špatně, nestojí to za nic a ani se neptej a podobně. To známe, to je prostě takový rys národní povahy, který tady prostě funguje. Možná ještě z doby Rakouska-Uherska. Pak to přikrmily ty další totalitní režimy. Čili já ty ankety nepřeceňuji. Já myslím, že 17. listopad je dobrá příležitost si uvědomit, že těch 25 let svobody a demokracie je podle mého názoru, podle našeho názoru úspěch, že to bylo úspěšných 25 let, a kdyby se člověk podíval na tu Českou republiku v mezinárodním srovnání, tak zjistí, že na tom vůbec nejsme špatně. Máme 3. nejnižší nezaměstnanost ze všech zemí Evropské unie po Německu a po Rakousku. Spolu s Nizozemím jsme nejméně ohroženou zemí z hlediska chudoby. To znamená, že nějaké ty sociální nůžky se tady rozevírají nejméně. HDP ze všech těch nových členských zemí Evropské unie je tady, tedy hrubý domácí produkt, je 2. nejvyšší po Slovinsku a takhle bych mohl pokračovat. Dluhopisy České republiky, jak se obchodují, jaký máme rating, jako země. Toto všechno svědčí o tom, že ta země je stabilní, že je předvídatelná, že je dobře vnímaná ve světě a já myslím, že by bylo dobré, aby si toho 17. listopadu uvědomili i lidé a trochu tu blbou náladu nechali pro jednou stranou. Ten obrázek, co vychází z těch průzkumů, je horší, než je ta naše realita.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Proč má část českého národa blbou náladu?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Především si myslím, že rok 89 nebyl jenom vítězstvím, po kterém následoval vzestup, který pouze už jenom dolaďujeme demokratickými prostředky. Já si myslím, že v řadě ohledů to byla promarněná příležitost, že ten systém už pojetím transformace nebyl šťastně nastaven, zmíním jediný parametr, ale významný, v podstatě tím, že velkou část ekonomiky vlastní zahraničí kapitál, tak nejsme pány ve své zemi, to je prostě pravda. A pokud jde o ty sociální nůžky, pravda, ano, jsou na tom země hůř než my, Bulharsko, Rumunsko a tak dále, ale...
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Španělsko, Řecko, mimochodem.
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Ano, jižní křídlo Evropské unie, ale na druhou stranu ty nůžky jsou víc rozevřené než byly a že ten milion chudých nebo na hranici chudoby není zas tak málo. A co je důležité pro budoucnost, lidé mají pocit, že si nedokáží obhájit svoji životní pozici poctivou prací, že ti, kteří nepracují poctivě, tak jsou na tom líp, jsou zvýhodňováni, nepotismem, korupcí a tak dál a tak dál, že zkrátka pracuje poctivě ten, komu nic jiného nezbývá, a to je naprosto špatná vizitka.
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
To já myslím, že...
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Poprosím o reakci?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
...tak není, já myslím, že jsou tady stovky a tisíce drobných podnikatelů, úspěšných lidí, kteří vybudovali svou existenci z ničeho, kteří dávají práci dalším lidem, o kterých se neví, ani se o nich nepíše, nejsou v médiích, ale přispívají k celkovému bohatství této země. A já znovu říkám, tvrdím, že těch 25 let je prostě úspěšných, přes všechna selhání, která ten demokratický systém s sebou přináší, přes různé nedokonalosti politického systému, přes různé chyby, na kterých se podílely všechny politické reprezentace, včetně samozřejmě i té, na níž participovala moje vlastní strana, tak to bylo 25 úspěšných let. A já jsem tedy rád, že aspoň na tomhle se s panem Dolejšem neshodneme, i když na řadě jiných věcí jsme se tady možná poněkud překvapivě shodli. Já to hodnotím pozitivně a myslím, že bychom si to neměli nechat tou blbou náladou zkazit.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Co byly podle vás ty největší chyby za uplynulých 25 let?
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Zase dám jedno shodné téma, i když k tomu dodám jednu drobnost, snad se kolega neurazí. Ano, opravdu velký problém je, že tato země je oligarchizovaná, že tady máme jak v ekonomice silné hráče a monopoly, tak do politiky prorůstají ekonomické zájmy a i když neříkám, že ten či onen významný představitel politické scény je don Čičo, Capo di tutti capi a Il Duce, tak přesto si myslím, že je to nebezpečný trend. Ale na tom trendu se někdo podílel. Ten trend oligarchizace někdo musel podporovat a začíná to už onou, bych řekl, ne vždy transparentní privatizací, přesunu majetku, kdy dneska už to jenom pokračuje. Ti lidé si v 90. letech vybudovali svá majetková impéria, a teď, když už dělení majetku skončilo, tak se snaží udržet zhodnocování svého kapitálu prostřednictvím ovlivňování politiky. To je přece zásadní problém.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Já vám do toho skočím, ale přesto máte pocit, že jsme si někdy v České republice žili lépe než po roce 89 a poprosím krátce.
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Pokud se budeme držet průměru, tak jsme nad úrovní roku 89. Ale víte, ona průměrná teplota v nemocnici je velmi zavádějící indikátor.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Žijeme si dobře?
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Určitě. A myslím, že historicky to v našich moderních dějinách bylo nejlepší a nejdelší čtvrt století stability, prosperity a toho, že Česká republika je dnes opravdu vyvinutou zemí. A myslím si, že ty perspektivy pro nás, aspoň doufám, i nadále budou ty nejlepší.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
Děkuji vám, pánové, že jste navštívili náš dnešní diskusní pořad. Taková byla dnešní Partie. Našim hosty ve studiu byli europoslanec Jan Zahradil, 1. místopředseda ODS. Děkuji vám za návštěvu.
Jan ZAHRADIL, europoslanec a 1. místopředseda ODS:
Děkuji, na shledanou.
Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor:
A Jiří Dolejš, místopředseda KSČM, poslanec, i vám díky.
Jiří DOLEJŠ, poslanec a místopředseda KSČM:
Díky za pozvání.
1. místopředseda strany
poslanec EP