Novinky Mediální výstupy

Hostem nedělního diskusního pořadu ČT byl ministr zemědělství Petr Bendl.

Václav MORAVEC, moderátor:

A teď další téma, které se týká nás všech, téma spotřebitelské. Kdo hledá, aneb najdete rozdíly v záruční lhůtě potravin? Tuto hru hrají se svými zákazníky některé obchodní řetězce. Potravinářská inspekce při svých kontrolách odhaluje další prodejny, kde zaměstnanci přelepováním etiket posouvají datum použitelnosti sýrů, masných výrobků či salátů. Přelepování etiket a podvodné posouvání záručních lhůt u potravin je jen jedním z mnoha podrazů vůči nám zákazníkům. Sami už vidíte další prohřešky obchodních řetězců. Obchodní řetězce teď slibují, že například zpřísní vnitřní kontroly, značení data spotřeby u potravin, které nabízejí na svých pultech. Přelepování etiket potravin, starý trik prodejců, jak snižovat svoje ztráty. Inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce by mohli vyprávět. Například v pondělí odhalili takové podvodné jednání v jedné z pražských prodejen společnosti Ahold. Eidamský sýr, který měl původní datum spotřeby 21. ledna, další etiketa prodloužila spotřeba do 29. ledna. A do třetice, přelepka s datem výroby 3. února a spotřebou 9. února. Na pultech se tak objevily sýry prošlé 3 týdny.

Michal SPÁČIL, mluvčí SZPI, 14. 2. 2012:
 
Jde o označení, které uvádějí spotřebitele v omyl a taková praktika je na trhu nepřípustná. Na obou výrobcích byly už patrné známky plísně.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdyby obchodníci lahůdky z pultů přebalili úplně, inspekce by prošlé potraviny pravděpodobně neodhalila.

Simona CAIDLEROVÁ, mluvčí Albert, 14. 2. 2012:

My jsme si vědomi závažnosti tohoto nálezu, a i když se jednalo pouze o 2 kusy, tak nebereme to na lehkou váhu.

Václav MORAVEC, moderátor:

Prošlé nebo klamavě označené potraviny našli inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce za poslední týden vícekrát. V prodejně Ahold v Blansku našli například mylně označenou debrecínskou pečeni. V českobudějovické prodejně Penny market zase byly cedulkou česká kvalita označeny prsní řízky a zavináče z Polska, i sýry ze Slovenska. Prodejce musel všechny výrobky přeznačit.

Michal SPÁČIL, mluvčí SZPI, 14. 2. 2012:

Pokud by opatření nebylo splněno, samozřejmě by se uvažovalo o dalším správním řízení, případně i složení pokuty.

Václav MORAVEC, moderátor:

Stížností na 9 největších obchodních řetězců v České republice přibylo inspekci za loňský rok asi o 1/4. Přelepování etiket u sýrů, salámů, či salátů není rozhodně jev nový. Nejen o tom bude řeč v diskusi hlavních hostů dnešních Otázek. Jimi jsou ministr zemědělství České republiky Petr Bendl z ODS. Vítejte po čase v Otázkách, pane ministře.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Hezký dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:

A vítám i stínového ministra zemědělství z KSČM, předsedu poslaneckého klubu této politické strany Pavla Kováčika. Děkuji, že jste hostem Otázek, dobrý den.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

A já děkuji za pozvání, dobrý den vám i divákům.

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, neukazují každý rok se opakující se prohřešky s tím přelepováním etiket, a propos, jako zákazník narazil jste na to někdy?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Já jsem si toho nikdy nevšiml, já patřím k těm nezodpovědným zákazníkům, kteří příliš nezkoumají etikety, protože nemám tolik času, ale…

Václav MORAVEC, moderátor:

Klidně tedy sníte plesnivý eidam a myslíte si, že to je hermelín?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Tak to ne, to snad ne. Ale myslím, že je dobře, že naši inspektoři si všímají těchto věcí, byť je to téměř policejní práce, že si těch věcí všímají. Přichází podněty od lidí čím dál tím, ve větším množství, že si stěžují na kvalitu a přelepování a je dobře, když něco takového se podaří odhalit.

Václav MORAVEC, moderátor:

A pane předsedo Kováčiku, není ten opakující se problém s tím přelepováním, protože i tady v Otázkách jsme ho spolu řešili už dvakrát, třikrát, dán tím, že jsou nízké sankce a že by možná zákony, chránící spotřebitele, měly být zpřísněny?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Je to, pardon, pane redaktore, je to taková trošičku i systémová věc, kdy se od detailní kontroly, na kterou jsme byli kdysi zvyklí, přecházelo ke kontrole, která je daleko uvolněnější a na daleko méně případů se přijde. Ale v poslední době, a musím říci, že jak veterinární služba, tak zemědělská a potravinářská inspekce navzdory sníženým prostředkům, které na svojí činnost mají, přece jenom přitvrdily ve svých kontrolách, jsou častější a musím říci, že je to i díky spotřebitelům, kteří se více starají o svoje zájmy a více případné prohřešky hlásí. Podle mého soudu ani největší pokuta nic nevyřeší, pokud se dá ta kontrola obejít, ale velmi by vyřešilo, kdyby všichni tito hříšníci, jejich jména, jejich názvy, obchodní názvy včetně toho prohřešku, jak se říká, visely na všech sloupích.

Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že to je, myslíte, že je to lepší, než sahat do zákonů, protože to je v pravomoci vás jako poslance a ministra zemědělství Petra Bendla jako zástupce exekutivy, bylo by to zbytečné?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Bezesporu ten zákon dříve nebo později úpravu v tom směru jakoby dozná. Podle mého soudu je slabé místo i třeba ta pravomoc toho kontrolního orgánu. Kontrolní orgán, když tam jde, tak se musí předem nahlásit, než ta vstupní procedura uplyne, tak to nečestné chování, které ten obchod provádí, se dá zamaskovat, zakamuflovat, odstranit a tak podobně. Čili snadnější umožnění té kontroly, řekněme, i možnost překvapivějšího „přepadení“ v uvozovkách té prodejny, tak aby se to nečestné chování mohlo odhalit daleko častěji. Ale trvám na tom, že nejúčinnější by bylo to, ta jména, názvy a ty prohřešky zveřejňovat velkými písmeny na internetu, v médiích a to by bylo velmi ušlechtilé.

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, vy jste považoval právě kvalitu potravin za jednu ze svých priorit, když jste se před časem ujal pozice ministra zemědělství. Uvažujete o tom, že byste, lidově řečeno, sahal do zákonů či vyhlášek, které se týkají právě pravomocí a možností Státní zemědělské a potravinářské inspekce?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Zákazník musí být na prvním místě. My spolu s veterináři, potravináři hledáme způsob, jak jim legislativně umožnit větší účinnost těch zásahů. Chceme o tom diskutovat například s mými resortními kolegy. Teď na Salimě přijedou zástupci Polska, Slovenska, Maďarska a dalších 3 zemích a jedno z velkých témat bude kvalita potravin. S nimi si budeme vyměňovat názory na to, co v té legislativě můžeme zlepšit a jaké kompetence případně těm komisařům dát a inspektorům, aby měli šanci dohledat a najít toho viníka a musím říct.

Václav MORAVEC, moderátor:

O čem zatím uvažujete vy, když se podíváte na ty návrhy, které budete probírat se svými kolegy?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Je třeba zjednodušit ten proces kontroly. To, co tady padlo, prostě nějaké termíny dopředu a tak dál. Tady by měla být jednoznačná snaha jít za kvalitou a postihovat každého, kdo lidem podkládá něco, co si nezaslouží a za co platí své těžce vydělané peníze.

Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno, uvítal byste, kdyby kontroly byly přepadovější?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Určitě jejich zrychlení a souhlasím s tím, že výše pokuty není vždy tím nejúčinnějším nástrojem, daleko lepším nástrojem je zveřejnit viníka a pokud se k tomu rozhodnout veterináři na svých webových stránkách, ministerstvo zemědělství je určitě podpoří.

Václav MORAVEC, moderátor:

Uvažujete a bavíte se tedy o tom i s inspektory z potravinářské inspekce.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Ano, samozřejmě jak veterináři, tak potravináři.

Václav MORAVEC, moderátor:

I s veterinární, že by se na internetových stránkách zveřejňovali hříšníci?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Určitě. Já myslím, že to je jeden…

Václav MORAVEC, moderátor:

A nebudete čelit podobným problémům, jako tomu bylo u nekvalitních benzinů a zveřejňování čerpacích stanic u ministerstva průmyslu a obchodu?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Od toho už máme odborníky, to už musí ti lidé garantovat, kteří to kontrolují, garantovat, že ta potravina byla přelepena, že ty etikety byly vyměněny prokazatelně tak, abychom spory případně neprohrávali. To je jasné.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Já jsem přesvědčen o tom, že když obě kontrolní instituce budou zveřejňovat výsledky kontrol tak, jak to naběhne, co zjistili, kde to zjistili a jaký konkrétní prohřešek včetně těch výsledků kontrol, kde to dopadlo dobře, takže to je nenapadnutelné a že i občané, spotřebitelé i státní správa se zachovají tak, že v tom případě obě ty instituce podrží.

Václav MORAVEC, moderátor:

Myslíte, že tak, jak jsme si zvykli právě na zveřejňování prodeje nekvalitních pohonných hmot u čerpacích stanic Českou obchodní inspekcí potažmo ministerstvem průmyslu a obchodu, takže podobně by to mělo fungovat i v resortu zemědělství?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Přesně tak. A ten, kdo bude vícekrát přistižen, tak holt mu zeslábne ten zisk tady a bude muset tu nekalou činnost buď přerušit, anebo zkvalitnit své služby, anebo se holt bude muset z České republiky odstěhovat. Cílem je, aby český spotřebitel dostával nejen potraviny zdravotně nezávadné, to jsou všechny, to podle zákona o potravinách, to je prvotní požadavek, ale jaksi se vytratilo i to, že se kdysi dávno psalo, také jakost je rozhodující. A cílem je také směřovat více ke kontrole té jakosti.

Václav MORAVEC, moderátor:

Počet stížností a už o tom mluvil ministr zemědělství Petr Bendl, počet stížností na chování obchodních řetězců v České republice rok od roku narůstá. Zatímco před 3 lety jich bylo 965, loni si na počínání obchodníků stěžovalo u potravinářské inspekce víc než 1 400 zákazníků. Obchodní řetězce po sérii odhalení z tohoto týdne slibují, že zpřísní kontrolu značení dat a spotřeby u potravin, které nabízejí na pultech svých prodejen. Pohled do statistik Státní zemědělské a potravinářské inspekce říká, že loni inspektoři uskutečnili 36 tisíc kontrol. Uložené pokuty za prohřešky se vyšplhaly k hranici 7,5 milionu korun. Hygienickým normám nevyhověla 4 % zkontrolovaných potravin. Právní předpisy a údaje na obalech pak porušovalo 15 % zkontrolovaných výrobků. Dalším hostem Otázek ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta. Děkuji, že jste hostem, díky.

Jakub ŠEBESTA, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce:

Dobrý den.

Václav MORAVEC, moderátor:

Zatím nezveřejňuje výsledky všech kontrol na internetových stránkách?

Jakub ŠEBESTA, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce:

Výsledky všech nezveřejňujeme, ale my máme už dnes v našem zákoně to oprávnění, že informujeme spotřebitele o výsledcích našich kontrol. To znamená výsledky našich kontrol ty, které jsou pro spotřebitele důležité, pro jeho rozhodování, dneska běžně dáváme na naše webové stránky.

Václav MORAVEC, moderátor:

Uvažujete, že byste to dělali ještě systematičtěji, jak o tom mluvili Pavel Kováčik a ministr zemědělství Petr Bendl?

Jakub ŠEBESTA, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce:

Uvažujeme o tom. Teď konkrétně v těchto dnech finalizujeme návrh a zpracování, že bychom vytvořili na našem webu, že bychom vytvořili takový nějaký útvar, kam by se dávaly veškerá zjištění o falšovaných potravinách. To znamená u potravin, které jsme zjistili, že jsou prokazatelně falšovány. A chtěli bychom nabídnout i partnerům v ostatních členských zemích Evropské unie, aby mohli do tohoto vstupovat a jejich zjištění tam dávat a potažmo, aby mohli z těchto zjištění oni čerpat.

Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno, bude to takový evropský server, který bude na vašich internetových stránkách, kdy já jako zákazník, když kupuji potravinu vyrobenou z ciziny, tak se budu moci podívat, jestli je kvalitní, pokud prošla tedy kontrolami v jiných státech evropské sedmadvacítky, chápu to správně?

Jakub ŠEBESTA, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce:

Chápete too správně. Nebude to obdoba toho, jako je výraz, kdy se musí autorizovat a ověřovat a tak dál. To znamená, tam by se jenom dávala ta zjištění těch dozorových orgánů týkající se těch potravin, které byly prokazatelně falšovány.

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy teď jste zmínil, a v úvodu jsem to říkal, případy, které jste odhalili v tomto týdnu v uplynulých dnech. Přičítáte je náhodě, že jste v těch uplynulých týdnech odhalili poměrně velké množství prošlých potravin označených čerstvým datem spotřeby, nebo je to jev, který se nám vlastně znovu rozmáhá po několika letech?

Jakub ŠEBESTA, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce:

V žádném případě to není náhoda. My už nějak před třičtvrtě rokem se nám začaly množit podněty spotřebitelů a tak, jak jste uváděl, že těch podnětů spotřebitelů narostlo na víc jak 1 400, nejde jenom o tom, že se zvýšil počet, ale ty podněty jsou profesionální, konkrétní, už to nejsou podněty tam někde je roztržený pytlík s moukou nebo zapomenutý jogurt. Jsou to cílené, konkrétní podněty. Ale mít podnět, že se děje někde něco nekalého, to je jedna věc, ale na to, abychom chytili je za ruku, abychom to dokázali, to je téměř detektivní práce a to vyžaduje obrovské nasazení od našich inspektorů, obrovskou připravenost na tu kontrolní akci, poněvadž většinou tady ta přebalování se dějí v prostorách, které nejsou oficiálními místnostmi toho provozu, většinou se dějí v nočních hodinách nebo v hodinách, kdy se nepředpokládá kontrola a tak dál. Takže to zvýšení toho počtu těch záchytů, to není náhoda, ale je to spíš, dalo by se to přičíst k cílenosti a dokonalosti té práce našich inspektorů.

Václav MORAVEC, moderátor:

Teď jste slyšel od Petra Bendla, ministra zemědělství i stínového ministra zemědělství Pavla Kováčika, že oni jako politici podporují zjednodušení právních norem, které se týkají kontrol obchodních řetězců a těch, kteří vyrábějí potraviny. Co byste potřeboval? Snazší přepadovky, když to řeknu velmi zjednodušeně, je jedna cesta, jaké jsou možné další změny právních norem?

Jakub ŠEBESTA, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce:

Každá právní norma prochází určitým vývojem a ta praxe přinese určité zjištění a skutečnosti, kde by se dala zdokonalit. My bychom chtěli a v současné době je v legislativním plánu vlády novela zákona 110 o potravinách, kde bychom chtěli, a současně s tím se bude novelizovat i náš zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, chtěli bychom tam dát takové oprávnění a takové ustanovení pro dozorový orgán, aby v případě, pokud se zjistí falšovaná potravina, prokazatelně falšovaná potravina v jedné šarži, tak aby se mohlo uložit opatření té kontrolované osobě a pozastavit další šarže této potraviny a do doby, než bude na náklady toho prodávajícího nebo toho dovážejícího provedena analýza na tu danou látku, tak nebude moct být uvedena to oběhu a další třeba dodávka dalších potravin se může podmínit analýzou na tyto věci, které, kterých byla ta potravina falšována.

Václav MORAVEC, moderátor:

Pane ministře, kdy tu novelu zákona o potravinách a tu možnou úpravu, o níž mluvil Jakub Šebesta, předložíte do vlády?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Já nevím, v jakém stádiu rozpracování je. V každém případě obecně k tomu určitě můžu říct, že všechno, co půjde takzvaně za zákazníkem v tom dobrém smyslu slova, ministerstvo zemědělství podpoří. Nechá si poradit od profesionálů v tomto ohledu. Pro nás je teď evidentní nebo musí být evidentně snaha postihovat každého, kdo jenom trochu nehraje fér, protože v čase se to jinak postaví proti nám. Pro mě novela tohoto zákona bude jednou z priorit z hlediska ochrany a kvality potravin. Čas neumím říct, ale určitě se jí chceme věnovat.

Václav MORAVEC, moderátor:

Petr Bendl a Pavel Kováčik zůstávají hosty Otázek. Přepněte si na zpravodajskou čtyřiadvacítku, kde Otázky za pár okamžiků pokračují v diskusi o kvalitě potravin. Za pár okamžiků víc na čtyřiadvacítce. A před tím, než se rozloučíme s diváky jedničky, si, prosím, ve svých diářích zarezervujte středeční večer právě pro zpravodajskou ČT24.

Václav MORAVEC, moderátor:

Vstoupili jsme do druhé hodiny dnešních Otázek. Český vepřový řízek je v ohrožení. Čím dál častěji ho na talířích v celé zemi nahrazuje řízek německý, rakouský nebo polský. Stavy prasat v Česku loni klesly na nejnižší hodnotu od roku 1921, od kdy je čeští statistici sledují. Roční spotřeba vepřového masa se v České republice přitom v posledních letech drží průměrně kolem 40 kilogramů na osobu. Od ředitele Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jana Stibala dnes už polovina vepřového na tuzemském trhu pochází z dovozu. Smutný je i pohled na čísla ovocnářů. I ovocnářství se totiž věnuje čím dál méně lidí. Když navíc na jaře přijdou mrazy, které připraví ovocnáře o velkou část úrody, pak je sklizeň nejhorší za posledních 50 let. Což se stalo vloni. Sklizeň ovoce v loni klesla o 16 % na 101 tisíc tun, proti průměru posledních 5 let sklizeň klesla o 38 %. Ztráty ovocnářů na tržbách budou přes půl miliardy korun. Důvodem propadu úrody byly loňské jarní mrazy, které poničily většinu výsadby. Nejen o tom bude řeč v diskusi ministra zemědělství Petra Bendla z ODS, stínového ministra zemědělství Pavla Kováčika z KSČM a pozvání do této části Otázek přijali i prezident Agrární komory Jan Veleba a česká velvyslankyně při Evropské unii Milena Vicenová. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit?
Slibují, že se polepší, obchodní řetězce zpřísní kontrolu značení data spotřeby u potravin, které nabízejí. Státní zemědělská a potravinářská inspekce totiž od minulého týdne při běžných kontrolách našla v některých prodejnách společnosti Kaufland, Billa, Tesco či Ahold staré jídlo s čerstvým datem spotřeby. Český agrární zahraniční obchod vykázal loni historicky nejhorší výsledek. Schodek se meziročně prohloubil o 97 milionů korun na bezmála 35 miliard, agrární saldo je záporné nepřetržitě od roku 1994.

Martin PÝCHA, předseda, Zemědělský svaz ČR (záznam):

České zemědělství se orientuje na vývoz základních surovin a bohužel obchodníci dováží výrobky s vyšší přidanou hodnotou ze zahraničí.

Václav MORAVEC, moderátor:

Spory o potravinovou soběstačnost, podle Agrární komory bude potravinová soběstačnost státu s rostoucí světovou populací a možnými nečekanými událostmi stále důležitější. Podobně jako energetická soběstačnost.
Čemu už máme věřit, když i údaje na obalech potravin klamou? I to prokazují kontroly státní zemědělské a potravinářské inspekce. Z jejích výsledků se například dozvíte, že med není tak medový, jak uvádí jeho obal. Že kečup není tak rajčatový, jak nám slibuje výrobce nebo že borůvkový džem nemusí mít zdání, o čem je vlastně borůvka. Kontrolami Státní zemědělské a potravinářské inspekce vloni neprošlo 15 % z prověřovaných potravin. Jeden příklad za všechny, tři borůvkové džemy jsou na pohled téměř k nerozeznání. Složením se ale liší zásadně. Vzorek B má daleko nižší podíl ovoce, než sliboval výrobce na obalu. U dalších dvou se sice údaje shodují, jen ve vzorku C jsou pravé borůvky alespoň z poloviny. Z kontrol inspektorů tak vyplývá, že v mnoha případech se spotřebitelé na výrobcích nedočtou pravdu. Kromě ovocných džemů odhalily laboratoře alarmující výsledky také u jakostních vín. Jeden ze vzorků obsahoval dokonce tři čtvrtiny obyčejné vody.

Kamil KOLÁŘ, vedoucí oddělení izotopové analýzy SZPI, 16. 2. 2012:
 
Je to za pomocí srovnání s databází referenčních vzorků vín z České republiky. Protože s nimi se porovnávají ty neznámé vzorky, zda obsahují vodu nebo ne.

Václav MORAVEC, moderátor:

Jakostní zkouškou neprošly ani některé medy, rybí maso nebo piniové oříšky. Inspekce vloni testovala 8 tisíc vzorků, u kterých měla pochyby o kvalitě už z předešlých kontrol. 15 % vzorků v testu neuspělo. Do boje proti nekvalitním potravinám se pustila před časem i Potravinářská komora. Spolu se školou chemicko-technologickou pravidelně potraviny testuje a zaměřuje se právě na kvalitu.

Dana VEČEŘOVÁ, mluvčí Potravinářské komory /ukázka z 25. 1. 2012/:

Mnohé drahé výrobky úplně kvalitativně neodpovídají tomu, co by měly obsahovat, ale jak už jsme se bavili i s některými ekonomy, tak zlatá střední cesta je úplně ideální, že většinou za tu průměrnou nebo za střední cenu získáte poměrně kvalitní výrobek. Samozřejmě radíme spotřebitelům, aby se vyhýbali takovým těm extrémně levným výrobkům, které příliš nezaručují, že by to měl být vysoce kvalitní výrobek.

Václav MORAVEC, moderátor:

Podle Potravinářské komory není cílem testů hledat zcela nevyhovující výrobky a vyvolávat tak skandály, ale naučit Čechy a Moravany, jak vybírat kvalitní potraviny. Akreditované laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické zatím potravináři nechali otestovat například běžně v regálech obchodů dostupné šunky, či špekáčky. Podle plánů testu pro letošní rok budou každý měsíc otestovány dvě základní potraviny.
Rostoucí počet potravin, ve kterých je dražší surovina nahrazována surovinou levnější, jako je drůbeží separát, soja nebo rostlinné tuky, je dán podle Potravinářské komory tlakem obchodních řetězců na co nejnižší ceny potravin. Nejnižší ceny výrobků logicky. Ve snaze vejít se do ceny požadované ceny, musí výrobci nahrazovat dražší a kvalitnější surovinu surovinou levnější. Připomínám, že hlavními hosty dnešních Otázek zůstávají ministr zemědělství Petr Bendl z ODS, stínový protějšek zemědělství Pavel Kováčik z KSČM. Ještě pánové, jednou vítejte na zpravodajské ČT 24. Pane ministře, jak je pro vás těžké vlastně přesvědčit kolegy ve vládě, že za těmi nekvalitními potravinami, když už inspektoři je kontrolují, je i vlastně růst daně z přidané hodnoty, protože pak výrobci nahrazují tu kvalitnější surovinu méně kvalitnější, aby držely cenu hlavně co nejníže?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Já musím říct, že neexistuje žádná studie, která by prokázala přímou souvislost nekvalitní a zvýšení DPH, to se prostě neděje.

Václav MORAVEC, moderátor:

Potravinářská komora to tak říká. Podle vás to je blud?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Ty ceny jsou odvislé také od toho, jaké jsou ceny momentálně na trhu, jaká byla úroda a podobně. To neplatí absolutní měřítko. Mohu uvést jeden příklad za všechny.

Václav MORAVEC, moderátor:

Být premiérem, dám vám prémie, protože je logické, že musíte hájit rozhodnutí vlády zvyšovat DPH na potraviny.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Ale není to opravdu černobílý problém.

Václav MORAVEC, moderátor:

Nemyslíte, že je tam souvislost s tím, že se zvyšuje DPH na potraviny, a ještě pak premiér říká: Tlak obchodních řetězců sníží růst cen potraviny, ne o ta 4 %, protože se to promítne v konkurenci obchodních řetězců, vždyť je to logické?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Víte, já bych DPH s kvalitou potravin tolik nespojoval. Kvalita potravin je prostě širší pojem, kterému se musíme věnovat v zájmu zákazníka. Co se ceny týká, ano ta konkurence tlačí ceny dolů, v tom já naprosto souhlasím a svádí k tomu a to s DPH opravdu nesouvisí. A s těmi cenami to nesouvisí. Jestliže jeden rok vykupují od bramborářů prodejci nebo výrobci brambory za 2 koruny kilo a další rok za 8, tak to prostě ty 2 % DPH ta opravdu nehrají tak velkou roli, čímž to nechci bagatelizovat. Jenom říkám, že ta přímá úměra neplatí.

Václav MORAVEC, moderátor:

Platí nebo neplatí?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Já bych s tím trošku polemizoval, protože fakt je jeden, že když se to trošku více rozebere, tak ta reakce na to DPH u obchodních řetězců začala už někdy v září, v říjnu minulého roku, v období, kdy se vědělo, že daň z přidané hodnoty se zvýší. Zajímavá jsou zjištění, že mezi zářím a prosincem 2011 například hovězí maso zadní bez kosti podražilo 5,13 %, následně potom v první dekádě ledna 2012 o další skoro 3 %, čili ten cenový rozdíl mezi lednem 2012 a zářím 2011 je potom 8 celých skoro 2 desetiny procenta. Čili tam šlo nejen o to DPH, ale i o nárůst ceny, který jakoby byl schovaný za tím DPH a ještě zajímavější na tom je, že u cen pro výrobce, to znamená, které obchod platí výrobcům, došlo ještě k daleko většímu poklesu. Větší rozdíl zbyl těm obchodníkům. Obchodníci vydělali, zákazník má dražší zboží a výrobci na tom ještě více prodělávají, než dosud. Tam ten vliv DPH, i kdyby nebyl přímo. Tak je zprostředkovaný, je schovaný za tím, že výrobci...

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy jste se jako KSČM, jako opoziční politická strana pokoušeli několikrát v uplynulých letech v Poslanecké sněmovně změnit daňové zákony a snížit daň z přidané hodnoty, zkusíte to ještě znovu, protože od 1. ledna příštího roku se znovu daň z přidané hodnoty na potraviny zvýší z dnešních 14 na 17,5 %?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Podle našeho soudu daně na základní životní potřeby a tam potraviny bezesporu patří, by měla být ve snížené sazbě trvalé. Některé studie i některé evropské země to tak mají. Spotřební daň nebo daň z přidané hodnoty na potraviny a základní potraviny nula, 2 %, 5 %.

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale to si, pane předsedo, Česká republika nevyjednala při vstupu. S tím Petr Bendl nemůže dělat nic i kdyby chtěl.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Já neobviňuji Petra Bendla, já jenom říkám, že všechny vlády, které od převratu tady jsou, měly více dbát na to, aby se tady udrželo české, moravské a slezské zemědělství, potravinářský průmysl a nemuseli jsme mít dnes takové problémy, kdyby se při vyjednávání našich podmínek při našeho vstupu do Evropské unie se postupovalo poněkud více v zájmu České republiky a jejich občanů a jejich zemědělců. My vícekrát jsme navrhovali sníženou daň z přidané hodnoty.

Václav MORAVEC, moderátor:

Přijdete s tím znovu nebo je to zbytečné?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

My jsme třeba i vícekrát buď sami navrhovali nebo se pokoušeli s některými jinými kolegy z politických stran jiných, také třeba zákon, který by omezoval tu moc těch obchodních řetězců dělat si, co chtějí s těmi výrobci, protože tady trpí výrobci. Výrobce, aby vůbec za tu cenu mohl dodat, tak je nucen používat nekvalitnější nebo náhražkové suroviny. Ten výrobek je potom zdravotně nezávadný, ale jak se říká, u těch levnějších druhů okolo toho špekáčku maso ani nešlo. A to je naším cílem, také aby takto nebyl zákazník, spotřebitel klamán. My budeme mít nadále v centru pozornosti to, aby byla snížená sazba DPH u potravin a jiných základních životních potřeb a stejně tak budeme podporovat i to, aby tady byl naveden pořádek o chování některých musím říct obchodních řetězců, které se tady začasté chovají jak na dobytém území.

Václav MORAVEC, moderátor:

Uvažujete o tom, pane ministře, že byste ještě zpřísňoval ty zákony, které se, protože to je sdílená kompetence vaše a ministra průmyslu a obchodu Martina Kuby.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Mě extrémně zajímá to, jaká je situace v řetězcích, jakým způsobem bychom mohli ochránit českého zákazníka před negativními vlivy fungování řetězců, proto v průběhu příštího měsíce jsme domluveni na vážném jednání,  seriózním rozboru toho, co řetězce jsou schopny přinést pro českého zákazníka a kde obráceně by mohla pomoci státní správa tak, aby se to objevilo v tom pozitivním smyslu u toho zákazníka. Já musím varovat před jednou věcí, kterou nesmíme vytlačit naše české zemědělce a české zemědělství z toho trhu a kdybychom začali příliš komplikovat tu situaci u nás v Čechách, můžou si ty řetězce nabrat zboží venku, protože jsme součástí Evropské unie a tam já bych jako český ministr zemědělství říkal: Pozor na to. My nemůžeme vylít s vaničkou i dítě. Musíme si dát pozor na to, aby ten český zemědělec, jeho produkce, byla co možná v nejlepší kvalitě a v největším množství na pultech našich obchodů. Tohle má být náš cíl. Proto v okamžiku, kdybychom si to tady doma komplikovali, bude to znamenat, že ty řetězce sáhnou ven a to já předpokládám, že nechceme.

Václav MORAVEC, moderátor:

Podívejte se, jak fungují řetězce například ve Spolkové republice Německo. To jste chtěl dodat, pane Kováčiku?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

To jsem chtěl dodat, že právě je nemyslitelné, aby se ve stejném obchodu stejného řetězce, který působí zde a v Německu, aby se v Německu objevovalo jiné zboží než od německých firem. U Rakouska je tomu tak podobně. Čili u nás je možné, že právě do toho zákona, který tady je, ať už je o významné tržní síle nebo o potravinách, který se bude novelizovat, dát tam nějakou hranici. 80 % musí být nabídky českého zboží, tečka. A pojďme se o tom bavit, pojďme to zpracovat.

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy byste tam chtěl dělat kóty, pane předsedo?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Pane redaktore, vícekrát jsme se o to pokoušeli a v rámci toho argumentu o svobodném podnikání.

Václav MORAVEC, moderátor:

Počkejte, ale zároveň by se ty kvóty asi nesplnily, zvláště v tom stavu, kdy zemědělství je, nechci říci, na huntě, aby tam nebylo hodnotící třeba.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Ale to je na huntě právě proto, že ty kvóty tam nebyly. Právě proto.

Václav MORAVEC, moderátor:

A vy byste tam ty kvóty dal a tím myslíte, že byste zvýšil potravinovou soběstačnost?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Směle bych je tam dal. Je to jedno z opatření, kterým by se dala potravinová soběstačnost České republiky zvyšovat.

Václav MORAVEC, moderátor:

Že byste dal kvóty obchodním řetězcům. Ale pane ministře, když se podíváte přesně na to, že obchodní řetězce nebo obchody, například v Německu mají v neděli zavřeno, že tam je přísnější regulace chování těch obchodník a že to co si nedovolí v Německu, si dovolí v České republice, protože selhává regulace?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Já nejdříve tady k tomu, co tady padlo. Kvóta 80 % českého zboží. Ač by se nám to možná líbilo, tak bychom vystavili Českou republiku a českého zemědělce velkým nepříjemnostem. Protože my jsme součástí Evropské unie a tohle udělat nemůžeme. Vystavovali bychom se riziku, že nám zastaví veškeré dotace a všichni víme při tom obchodním saldu, že se snažíme vyvážet a že stoupá vývoz zemědělských produktů do Evropy, že by toto znamenalo velké sankce směrem k České republice. Ty obrovské peníze, které čerpají naši zemědělci, by byly sankcionovány a dostali bychom se ve finále k tomu, že zákazník bude mít mnohem dražší to, co na pultě koupí. Já jsem cítil povinnost to tady říct. To opravdu není možné. My musíme hledat jiné cesty, jak podpořit v uvozovkách našeho producenta, mimo jiné vláda minulý týden schválila 800 milionů korun ve prospěch skotu, ovcí a koz a podpory chovu této pro nás citlivé komodity, jako takové. To jsou cesty jak dorovnávat naopak ty podmínky konkurenční.

Václav MORAVEC, moderátor:

To není příliš systémové, pane ministře, jako konzervativní.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Je to systémové, bohužel musím říct, že to je systémové a řeknu vám proč.

Václav MORAVEC, moderátor:

Systémové je dávat injekce.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Protože to v Německu dělají a pokud chceme ochránit toho našeho českého zemědělce, tak nám nezbývá žádná jiná cesta, než mu vytvářet konkurenční podmínky v tomto. Já jsem rozhodně proti tomu, aby ty dotace v Evropě byly takové, jaké jsou. Ale jestliže je dělají za hranicemi v tom otevřeném prostoru Evropské unie, nám nic jiného nezbývá, my musíme hledat způsob, jak tomu našemu zemědělci také pomoci.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Záměr je to bezesporu ušlechtilý, pane ministře, ale promiňte, 800 milionů korun ve prospěch toho zdevastovaného chovu skotu a ovcí, to je jako volovi malinu. To prostě pomůže jenom velmi, velmi částečně, je potřeba systémové kroky k tomu, aby se obnovily stavy nebo alespoň zastavil pokles stavu krav, stavu hovězího dobytka obecně, stavu prasat, aby se znovu na českém trhu objevovala vejce od českých spotřebitelů, výrobců drůbeží maso od českých výrobců a to těch 800 milionů prostě nezachrání. Ale já jsem přesvědčen o tom.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Určitě nezpochybníte, že to je významná částka.

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy mluvíte, o potravinové soběstačnosti bude záhy řeč, protože se k nám na několik okamžiků připojí prezident Agrární komory. Ještě bych zůstal u potravin.

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Mluvíte o obrovských dotacích, ale ony jsou daleko menší, než u těch u německých...

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Dorovnávají se.

Václav MORAVEC, moderátor:

Abychom toto téma ukončili, abychom ukončili potraviny a přejdeme k zemědělské produkci.

Václav MORAVEC, moderátor:

Znovu se obracím na ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakuba Šebestu a hostem Otázek je i prezident právě Potravinářské komory Miroslav Toman. Ještě jednou, vítejte, pánové, hezký dobrý den.
Pane řediteli Šebesto, existuje přímá úměra mezi rostoucím zdaněním potravin a rostoucím počtem klamání zákazníka v kvalitě těch prodávaných potravin?

Jakub ŠEBESTA, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce:

To by bylo ode mne příliš troufalé, kdybych tyto věci srovnával. Nemám tyto údaje, ale pokud bychom vycházeli z toho, co zjišťujeme poslední dobou, tu snahu falšování potravin. To znamená náhrada dražší složky levnější složkou, tak to také nějakým způsobem s tím DPH kalendářně a souběžně jde. Ale nemám informace nebo z našeho pohledu ani nic takového údaje nemáme, že bychom si mohli, nemohu si troufnout tvrdit, že to je přímo úměrné.

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy říkáte, že tam souvislost je. Odpověděl jste oblečený, neoblečený, aby vás ministr zemědělství neodvolal. Berte to jako nadsázku. Vy, pane prezidente Tomane, nepochybujete o tom, že přímá úměra v té věci existuje. Je z toho možné vyvodit, že po zvýšení daně z přidané hodnoty u potravin od začátku příštího roku z těch dnešních 14 na 17,5 % se výrazně to promítne do snížení kvality prodávaných potravin?

Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR:

Dobrý den, já si myslím, že my dlouhodobě upozorňujeme, že neustálý tlak na snižování ceny ze strany řetězců a že čím nižší cena, tím se může dostávat k nižší kvalitě. Nebavíme se o zdravotní nezávadnosti, ale jestli dovolíte několik faktů. Já si myslím, že je velmi dobře, že Státní veterinární správa i Zemědělská potravinářská inspekce kontroluje výrobky a tam je to potřeba rozlišit na dvě kategorie. Zdravotně závadné. Já si myslím, že poslední kauzy s přebaly, kdy se našla plíseň nebo prošlé výrobky, to může souviset se zdravotní nezávadností. Druhá věc jsou kvalitní výrobky, a tam bych řekl, že opět hrají důležitou roli inspekční orgány a je velmi dobře, že si inspekční orgány tohoto všímají. A já si myslím, že když jsme se tady bavili o možnosti kontroly, takže existují daleko více možností, můžeme kontrolovat podle takzvané vyhlášky 326, která se týká masných výrobků, můžeme kontrolovat podle zaručených tradičních specialit, chráněné zeměpisné značení, protože tyto výrobky s tímto označením mají přesně stanovenou recepturu. To znamená, my jsme připraveni je i s ministrem zemědělství a s ministerstvem zemědělství komunikovat na téma zlepšení a možnosti dalších kontrol, protože si myslím, že je tomu potřeba se věnovat. To jenom abych se vyjádřil k té předchozí části. Co se týká DPH, my jako Potravinářská komora jsme upozorňovali na to, že to velký vliv mít bude. Ceny pro spotřebitele se zvedly v průběhu září až ledna o 8 až 10 % u základních potravin, nepočítám do toho vejce, kde to je navíc způsobeno ještě určitým nedostatkem, protože zase díky kontrolním orgánům se nedostávají vejce na trh, která tady nemají co dělat. To znamená, další zvýšení se opět projeví zvýšením cen a prezentoval to i pan Juračka ze Svazu obchodu a cestovního ruchu. Že to promítnou, ale nejenže to promítli, ale ještě to navýšili a dochází k další věci, že tam je další tlak na snížení nákupních cen od výrobců. Řeknu naprosto jeden konkrétní příklad, jestli nákupní ceny trvanlivého mléka klesly o 2 % od výrobců, tak pro spotřebitele se zvedly o 10 %. Mohu takhle jmenovat jogurty, mohu tak jmenovat základní masné výrobky, mohu take jmenovat Eidam a tak dále, nechci s tím zdržovat. Mohu přidat čísla eventuálně. Ale to si myslím, že bychom se zdržovali. Pohybuje se to mezi 8 a 11 % pro spotřebitele.

Václav MORAVEC, moderátor:
 
Pane prezidente, ten nárůst na úkor spotřebitelů a ty peníze tedy zůstávají obchodním řetězcům. Když se o tom chcete bavit s ministrem zemědělství, jaké kroky od něj očekáváte, jestliže sám Petr Bendl v tomto pořadu jasně řekl, že se i o této věci možné regulaci obchodních řetězců bude bavit s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou?

Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR:

Já bych to opět rozdělil na dvě části. My se s panem ministrem Bendlem na té věci bavíme, konzultujeme věci, co se týká Klasy, tak kontroly těchto výrobků. Myslím si, že dospějeme i dál. Co se týká zákona o významné tržní síle, my jsme v kontaktu s ministerstvem průmyslu a obchodu, do vlády jde teď novelizovaný zákon o významné tržní síle. My jsme v souladu s tímto vládním návrhem, přestože by mohl být daleko tvrdší, nicméně respektujeme určitý kompromis. Věříme, že to projde a nakonec i ty výsledky Úřadu pro hospodářskou soutěž prokazují, že ten zákon byl potřeba a že se osvědčuje. Například snížila se splatnost do 30 dnů, skončily vratky a tak dále. To znamená, myslíme si, že pokud ta novela projde správným směrem, tak jak to představilo ministerstvo průmyslu a obchodu, že to je ta cesta, aniž bychom regulovali ceny, aniž bychom regulovali další věci, by se řetězce začaly chovat stejně jako na západ od našich hranic.

Václav MORAVEC, moderátor:

Poslední otázka pro Jakuba Šebestu, vy jste, pane řediteli, říkal, že se chování zákazníků zlepšilo, respektive, že zákazník, spotřebitel je už informovanější a že podněty, které přicházejí k vám na inspekci tomu také odpovídají. Co si myslíte o značení kvality potravin, protože tady existuje několik značek, v nichž se možná ani zákazníci nevyznají. Na kolik vám to vlastně pomáhá, na kolik byste uvítali, řekněme, integraci těch Klas, regionálních potravin Českých výrobků, protože také kontrolujete to, zda opravdu výrobek, na kterém je česká vlaječka, je potravinou vyrobenou v České republice?

Jakub ŠEBESTA, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce:

My s tím nemáme problém, jestli to bude sloučeno pod jednu značku nebo nebude, protože z pohledu té kontroly to kontrolováno je možné. Tak jak vyplynulo ze studie, kterou si zadalo ministerstvo zemědělství, z té vyplynulo, že velká většina, třičtvrtě procent českých spotřebitelů dává přednost českému výrobku, tak lze předpokládat, že se začnou množit případy toho, že pokud označovány výrobky, které byly vyrobeny mimo území České republiky. My už jsme to zaznamenali. Už tyto případy, některé zjištění máme. Vycházím z toho, že co se týče výroby vína u vinařů, tam k tomuto došlo před 10 lety, kdy český spotřebitel významně upřednostňoval moravská a česká vína a tam se nám začaly množit ty případy dovozu vín ze zahraničí, nazýváno neprávem označováno to víno jako moravské nebo české. Takže lze očekávat, jestli rozhodnutí toho spotřebitele, že je to český výrobek, bude významné pro to, jestli ho koupí, tak lze očekávat že i tady povedou snahy někteří a teď nechci říct možná výrobci, ale možná obchodníci, protože to co my jsme zjistili ty poslední čtyři případy, tak to byla snaha obchodníků.

Václav MORAVEC, moderátor:

Jinak řečeno, tedy Pavel Kováčik, který prosazuje kvóty a 80 % potravin z české produkce, tak se klidně může stát, aniž by byly kvóty, takže bude všude nalepena česká vlaječka a přitom to budou potraviny z dovozu, chápu-li to správně?

Jakub ŠEBESTA, ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce:

Ne, budeme dělat všechno pro to, aby toto označení nebylo zneužito, poněvadž i s Potravinářskou komorou, která je nositelem této značky, máme podepsanou dohodu o spolupráci a zaměřujeme se tou kontrolou na ty výrobky velmi významně.

Václav MORAVEC, moderátor:

Teď se rozloučím s Jakubem Šebestou a ještě se podíváme na výsledky onoho výzkumu, Centra pro výzkum veřejného mínění, jak o tom Jakub Šebesta mluvil, tedy i když dovoz potravin a zemědělských produktů loni stoupl na rekord, obyvatelé České republiky, jak to šéf Státní zemědělské a potravinářské inspekce zmiňoval, považují potraviny tuzemského původu za kvalitnější a bezpečnější než potraviny z dovozu. Tady jsou data z onoho výzkumu, podívejte se na ně. Za kvalitní označilo potraviny od domácích výrobců 71 % lidí, u potravin z dovozu tak učinila třetina dotázaných a nadpoloviční většina lidí kvalitu zahraničních potravin hodnotila negativně. Cituji Petra Bendla, výsledky průzkumu jsou pro ministerstvo nesmírně důležité. Máme v rukou hmatatelné výsledky o tom, co si skutečně obyvatelé České republiky myslí o potravinách v našich obchodech, získali jsme podklad pro plánování strategií a kampaní ministerstva. Pane ministře, není to teď o tom sjednotit všechny ty české výrobky, výrobek vyrobený v České republice, ty vlaječky Klasy a  podobně, jasně ty značky odlišit, regionální potravina a to také ukázala jedna ze studií, těch značek už je tolik, že spotřebitel se v tom přestává orientovat?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Určitě to je na diskusi, určitě o tom s potravináři chceme se bavit, do jaké míry to množství těch značek, už se z toho stává možná chaos.

Václav MORAVEC, moderátor:

Vy vidíte v tom chaos?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Nicméně jsou tu značky, které se ukazují jako značky, které lidi vnímají, určitě ta zmiňovaná Klasa, ve které spolupracujeme právě s potravináři, s chemiky a s chemicko-technologickými experty.

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale Klasa je udělována i výrobkům ze zahraničí, to nejsou ryze české výrobky, pokud se nemýlím?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Ano, u regionálních potravin spolupracujeme s Agrární komorou. Tam je zase naše snaha, to je zvýhodnit nebo pomoci tomu lokálnímu výrobku, regionálnímu výrobku, aby se dostal na trhu tomu malému farmáři, sedlákovi, který něco dělá. Proto jdeme drobně i cestou těch farmářských trhů a podpory prodeje ze dvora. To jsou čtyři takové významné oblasti. Samozřejmě pak je ještě bioprodukty a další věci, které podporujeme a snažíme se jim pomáhat, aby se na trhu udržely. Pro nás sdělení, a to jsou ty paradoxy, které tady koneckonců řekl i pan ředitel, že zjištění, že obecně platí, že lidé si všímají českého výrobku, může vést k tomu, že bude...

Václav MORAVEC, moderátor:

Bude se více falšovat.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Že tady budou falzifikáty. Obráceně ale, to je dobře, že to potravináři vědí, protože to bude jedním z předmětů kontroly. My jsme třeba v těch výsledcích, ale možná jste to komentoval už dneska tady, bylo uváděno, že 15 % potravin bylo zjištěno jako potraviny, které nevyhovují pravidlům hry, ale je to 15 % nikoliv z celku, ale oni potravináři vědí, kde jsou ty rizikové oblasti a kontrolují především ty rizikové oblasti. Takže by neměl vznikat pocit, že 15 % potravin v České republice je špatných. Oni vědí, kde jsou.

Václav MORAVEC, moderátor:

On je to z 15 % zkoumaných vzorků a vy chcete říci, že ten vzorek je cílený.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Oni jdou tam, kde to riziko je větší. Oni prostě vědí, že když někde byly dvakrát za půl roku a opakovaně několik let zpátky a nic se tam v neobjevilo, že je zbytečné dělat si jen čárku a říct. To je do počtu. Oni vědí, kde ty rizikové oblasti jsou a je dobře, že jdou po těchto věcech.

Václav MORAVEC, moderátor:

Mělo by dojít ke sjednocení větší integrace těch značek, pane předsedo?

Pavel KOVÁČIK, předseda poslaneckého klubu KSČM:

Já o tom nejsem přesvědčen, že by to tak mělo být. Ono těch značek zase tolik není a každá z těch značek, každý z těch programů má svoje odlišné cíle. Tak jako Klasa je určena pro podporu kvalitních potravin, tam skutečně není rozhodující ten původ těch potravin a tak jako regionální potravina je tak jak pan ministr řekl, určena a uvedení na trh v tom regionu, především v tom regionu, pomoci těm menším, těm diverzifikovaným výrobcům, tak jsem rád, že třeba tady na půdě tohoto pořadu před několika málo lety jsem mohl snít o tom, že budou české výrobky označeny českou vlaječkou, dneska je to realita a myslím si, že každý z těch symbolů má svoje vlastní uplatnění a nesmíchat to. Navíc lidé už vědí, co je Klasa, dokonce více než 90 % spotřebitelů zná toto logo a významná část z nich se rozhoduje při nákupu právě podle tohoto loga. Myslím si, že to je jedna z cest, a teď tu Klasu, řekněme, už ne na podporu, že vůbec ta potravina existuje, na podporu vědomí těch občanů, těch spotřebitelů, ale na podporu prodeje, na podporu, že ten občan také ví, že sice to je tak označeno, ale také ví, kde si tu potravinu nebo to zboží může koupit, čili spíše tady tímto směrem jít a to se nedá sloučit prostě. Byl by v tom zmatek.

Václav MORAVEC, moderátor:

A poslední otázka pro prezidenta Potravinářské komory Miroslava Tomana. I podle vás není zapotřebí zpřesnit množství těch značek a věnovat se třeba i integraci?

Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR:

Já si myslím, že na trhu jsou v podstatě 4 garantované značky, které tady byly vyjmenovány. Klasa, je regionální potravina, český výrobek garantovaný Potravinářskou komorou a biovýrobek, to jsou ty základní garantované. Samozřejmě pak je tady mnoho značek, ale ty nejsou garantované ani sdružením, ani státem, takže si myslím, že každá ta značka má svůj význam. Ale dřív si myslím, že je potřeba tyto značky a kvalitu používání těchto značek daleko více kontrolovat. Protože my například vedeme s několika držiteli české vlajky garantované Potravinářskou komorou, správních řízení tak, abychom zabezpečili spotřebitelům, že opravdu ten výrobek s naším označením je ten správný, proto děláme ty testy. Budeme v tom pokračovat a velmi důsledně budeme dbát na to, aby tato značka byla používána v souladu s pravidly, která se najdou jak na webových stránkách potravinářské komory, tak v našem časopise svět potravin, kde to všechno zveřejňujeme.

Václav MORAVEC, moderátor:

Připomeňte tedy, kolik výrobků už má tu vámi garantovanou českou potravinu s vlaječkou a kolik správních řízení vedete, jaký je poměr?

Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR:

Já chci říci, že tyto výrobky má už přes 3 tisíce výrobků, a my na základě kontrol, které jsme začali provádět, tak vedeme se 3 firmami správní řízení.

Václav MORAVEC, moderátor:

A těm odeberete?

Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR:

Těm odebereme a budeme o tom informovat veřejnost a dáme to ve známost jak tisku, tak samozřejmě na našich webových stránkách. A to je to, co si myslím, já si myslím, že se nesmíme bát odebírat ty značky kvality, ať to je Klasa nebo regionální výrobek. Pan Šebesta tady uvedl mnoho případů a bylo uvedeno, kdy byly zkontrolovány výrobky a je potřeba se podívat, jestli některý z nich náhodou nepoužívá označení regionální výrobek, Klasa a tak dále, a je potřeba mu to okamžitě odebrat, protože pak to zvýší důvěru.

Václav MORAVEC, moderátor:

Kterým třem výrobkům odeberete tu vaši značku?

Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR:

Já bych o tom teďka nerad mluvil, protože vedeme teprve správní řízení. V okamžiku, kdy to správní řízení bude uzavřeno, budeme o tom informovat.

Václav MORAVEC, moderátor:

Kdy bude uzavřeno?

Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR:

Já si myslím, že do 1 měsíce.

Václav MORAVEC, moderátor:

Děkuji prezidentovi Potravinářské komory Miroslavu Tomanovi, že byl také hostem Otázek.

Miroslav TOMAN, prezident Potravinářské komory ČR:

Pěknou neděli, na shledanou.

Václav MORAVEC, moderátor:

Brambory z Francie, zelí z Holandska a řízek, řízek je bůhví odkud. Český vepřový řízek je v ohrožení, čím dál častěji ho na talíři v celé zemi nahrazuje řízek německý, rakouský nebo polský. Stavy prasat v České republice loni klesly na nejnižší hodnotu od roku 1921, od kdy je statistici sledují. Roční spotřeba vepřového masa se v České republice v posledních letech přitom drží průměrně kolem 40 kil na osobu.
Smažený vepřový řízek nebo knedlo, vepřo, zelo, to jsou tradiční česká jídla. Časy se však mění a místo českých chovů se dostává na talíř maso ze zahraničí. Polovina vepřového na trhu je totiž z dovozu, z Německa, z Dánska nebo z dalších zemí.

Jaroslava VAŇKOVÁ, majitelka restaurace /ukázka z 13. 2. 2012/:
 
Nejradši do naší restaurace kupujeme maso z českých chovů, vepřové, protože je o hodně lepší než dovozové.

Václav MORAVEC, moderátor:

České chovy se tak tenčí. Ve Lhotě pod Libčany na Královéhradecku jako jedni z mála chovají tři stovky prasat. Mívali však i dvojnásobek.

Pavel VESELÝ, předseda ZD Lhota pod Lubčany /ukázka 13. 2. 2012/:

Prasata nechováme z důvodu ekonomických. Prasata chováme proto, že jsme zemědělci a je v tom kus nostalgie.

Václav MORAVEC, moderátor:

V Dobrušce na Rychnovsku měli donedávna 3,5 tisíce prasat. Poslední odvezli na jatka v minulém týdnu. Chov zrušili a 16 lidí propustili.

Miloš PAZDERKA, ředitel ZD Dobruška /ukázka 13. 2. 2012/:

Za rok 2011 byla ztráta 4 miliony, za rok 2010 6 milionů a dlouhodobě prostě nelze tyto ztráty financovat z jiných výrobků.

Václav MORAVEC, moderátor:

Od roku 1981 se stav prasat v České republice propadl téměř na čtvrtinu. Ještě v roce 2003 chovali farmáři přes 3 miliony 300 tisíc kusů. Vloni to bylo už jen 1 milion 400 tisíc v posledních letech se výkupní cena za kilo živé váhy pohybovala pod 30 korunami a znamenala prodělek, teď se pohybuje mezi 31 až 32 korunami.

Luděk POUR, ředitel ZD Nechanice /ukázka 13. 2. 2012/:

Současná cena je mírně zisková pro dobré výrobce prasat.

Václav MORAVEC, redaktor:

Roční spotřeba vepřového na hlavu je přitom v České republice 40 kilogramů. Podle Agrární komory bude potravinová soběstačnost státu s rostoucí světovou populací a také s možnými nečekanými událostmi stále důležitější, podobně jako tomu je u energetické soběstačnosti každé země. Pane ministře, proč vláda zatím nepřijala nějaký dokument?

Václav MORAVEC, moderátor:

Pavel Kováčik tady navrhl kvóty, vy jste je odmítl. Říkal jste, že by to bylo komplikovanější.

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Mně by se to líbilo, ale Evropská unie by mám to okamžitě vrátila způsobem, který by určitě veřejnost, zákazníci ani zemědělci neocenili.

Václav MORAVEC, moderátor:

Jaké kroky tedy existují, aby se posílila potravinová soběstačnost, pokud to pro vás není vulgární slovo?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Není to pro mě žádné vulgární slovo, byť si myslím, že slova potravinová soběstačnost je spíš pro celou zeměkouli, než pro nás jako Českou republiku. My musíme přemýšlet nad tím, které potraviny jsou vhodné, abychom je tady pěstovali a abychom v těchto zeměpisných šířkách s nimi byli schopni uspět. My prostě víme, že tady pěstování rýže, když bych to měl říct jen na ukázku, se nikdy nevyplatí a i kdybychom to subvencovali nevím čím, tak to prostě budou jedny z nejdražších potravin, které se sem vždycky dovezou levnější. Takže to není zaklínadlo, které by pro nás mělo na jednu stranu platit. Na druhou stranu bychom měli hledat způsob, jak ty sektory, které tady měly vždycky a mají přirozené podmínky pro řeknu pěstování či chování, abychom se jim věnovali.

Václav MORAVEC, moderátor:

Mluvíte tedy například o chovech hovězího nebo vepřového?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Mluvím o hovězím i o prasatech, mluvím o drůbeži, o bramborovém škrobu. Mluvím o citlivých komoditách, které se v loňském roce podařilo financovat z top - up a dám tam do toho finanční prostředky. V loňském roce jsme také zavedli nový program, který do té doby nebyl, protože ještě musím říct jednu podstatnou věc. Česká republika, nebo v Evropské unii není možné přímo dotovat produkci. My musíme hledat jiné způsoby, jak producentům pomoct a hledat způsob, jak to dělat nepřímo. V závěru loňského roku ministerstvo vytvořilo podpůrný program pro chov prasat, který na němž získali chovatelé 328 milionů korun, podpořili jsme i drůbežáře částkou zhruba 53 milionů korun. Na ten letošní rok je tam přibližně 120.

Václav MORAVEC, moderátor:

120 milionů korun pro chovatele prasat?

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Ano, s tím, že je to v tom takzvaném nákazovém fondu, který by měl sloužit k ozdravování...

Václav MORAVEC, moderátor:

Ale stejně polovina ani ne polovina těch loňských peněz. Není to ani polovina těch loňských peněz...

Petr BENDL, ministr zemědělství /ODS/:

Ale ono to souvisí samozřejmě. Tu debatu vždycky vede ministerstvo zemědělství s ministerstvem financí. I v loňském roce se nám podařilo nakonec se dohodnout s ministerstvem financí na top up a dalších podporách. My prostě hledáme úspory, kde to je možné, z pozemkového fondu jsme ušetřili 200 milionů i za podpory ministerstva financí. Prost

Ing. Petr Bendl

předseda regionálního sdružení
krajský zastupitel
poslanec PČR
ministr