Novinky Mediální výstupy

 

V hloubi ministerstva průmyslu a obchodu řízeného socialistou Janem Mládkem vzniká scénář vývoje české energetiky. 

 

Člověk by očekával, že nová energetická vize odráží dramatickou situaci na mezinárodní scéně. Bohužel racionální uvažování je zřejmě to poslední, čeho se od ministra Mládka dočkáme. 

 

Jak jinak si vysvětlit, že z celkem šesti scénářů vývoje, které ministerstvo rozpracovalo, odmítá podporovat především ty, které samo označilo slovy bezpečný, soběstačný a ekonomický? 

 

Místo nich ministerstvo preferuje scénář, který není ani ekonomický, ani soběstačný, a ani bezpečný, ale za to je tzv. optimální. Označení však odporuje stanoveným kritériím optima. Čemu tedy vyhovuje? Asi tomu, že zvyšuje naši energetickou závislost na Rusku. Zvláštní. V době, kdy se hlavním argumentem Ruska vůči Ukrajině i mnoha zemím EU stal utahovaný kohoutek na plynovém potrubí, ministr Mládek počítá se zdvojnásobením dovozu paliv pro energetiku. 

 

V době, kdy nemáme dořešeno mnoho problémů s jadernou energetikou, jako je například dlouhodobé ukládání odpadu, ministerstvo sází výhradně na rychlý rozvoj jaderných elektráren, a to bez ohledu na cenu elektřiny. Nevíme ani, zda se vydáme cestou dostavby Temelína nebo Dukovan a hlavně nemáme rozumný ekonomický model, jak takovou případnou dostavbu zafinancovat. Samozřejmě elektrárny budou "krmeny" jaderným palivem z Ruska, na které jsou koncipovány. Kde je podmínka energetické bezpečnosti i soběstačnosti? 

 

Jaderná energetika v bezpečné a technicky dořešené formě sice patří do budoucnosti české energetiky, očekával bych ale nejprve rozhodnutí, kde stavět a hlavně jak takovýto projekt financovat. Toto však v koncepci zcela chybí. 

 

Naproti tomu jsou v koncepci neuvěřitelné nelogičnosti. Správně jsou charakterizovány omezené energetické zdroje, jako obnovitelné zdroje sluneční a větrné energie. Stejně tak jsou správně definovány jediné energetické zdroje v energetickém uhlí. Ona nelogičnost spočívá v tom, že po správné charakteristice našich energetických podmínek je absurdně uveden útlum energetických zdrojů z energetického uhlí – především hnědého. Dokonce tak mohutný, že podíl na výrobě elektřiny má klesnout ze současných 50 na pouhých 15 procent. A to bez ohledu na to, že uhlí je naše, je levné a jeho produkce zaměstnává tisíce. Neuvěřitelné je, že koncepce počítá výhledově s tím, že po realizaci útlumu bude nutno toto uhlí dál dovážet, aniž by bylo řečeno odkud a za kolik. Potom již asi nebude platit, že uhlí je špatný zdroj. 

 

Nemohu se zbavit otázek, zda bychom neměli jít spíše cestou maximálního využití vlastních zdrojů při maximální technologické modernizaci spalovacích procesů, chcete-li modernizací elektráren s kogenerací, a s maximálním čistým spalováním. Zda bychom neměli využít levných domácích modernizovaných zdrojů tak, abychom si připravili jak časové, tak především ekonomické prostředí na rozumnou budoucí výstavbu jaderných kapacit.