Novinky Mediální výstupy

Děkuji za slovo.

 

Nejprve pár reakcí na vystoupení pana předsedy rozpočtového výboru. Musím říci zaprvé, že souhlasím s tím, že příští rok, pokud by platil zákon, který jsme schválili, by veřejné rozpočty přišly o 20 mld. To je pravda. Těch 20 mld. by zůstalo občanům. To je také pravda. A když říkáme, že jim je vezmeme, tak to je naše interpretace, že se daně zvyšují. Shodujeme se na tom čísle, možná se neshodujeme na tom, že to ještě nebylo účinné, ale platný ten zákon byl. To znamená, kdyby tato vládní koalice - dneska nebo zítra je ten zákon v Senátu, já předpokládám, že tam má většinu, že bude schválen Senátem. Kdyby tu změnu neudělala, tak příští rok, přesně jak říkal předseda rozpočtového výboru, by veřejné rozpočty, to znamená státní rozpočty krajů, obcí přišly o 20 mld. Ale těchto 20 mld. by zůstalo daňovým poplatníkům. 

 

Pan předseda rozpočtového výboru hovořil o složené daňové kvótě a on samozřejmě zná, jak se počítá. Ani vteřinu bych ho nepodezíral, že neví. A v okamžiku, kdy roste HDP, tak autonomně klesá složená daňová kvóta. To je naprosto logické a je to správné, jenom to není zásluha žádné vlády, protože když HDP roste, tak složená daňová kvóta prostě klesá. Je to takový ukazatel, který se velmi často používá. O jeho vypovídací schopnosti můžeme vést polemiku, ale souhlasím, že se roky uplatňuje v návrhu státního rozpočtu jak jednoduchá daňová kvóta, tak složená daňová kvóta. Takže o těch 20 mld. se určitě daně zvyšují. Stejně tak v samém návrhu zákona, říkal tady pan předseda rozpočtového výboru, že nikomu se nezvýší daně. Já jsem tady vystupoval ohledně zvýšení daně pro investiční fondy. Podotýkám pro některé a v některých sektorech, nebudu říkat, že pro všechny. Ano, pro tyhle se ty daně taky zvyšují zpět na 19 %. Pokud pan předseda rozpočtového výboru mluvil o tom, že tam jsou už rozpočtované příjmy například z poplatků z vytěžených nerostů, tak dobře ví stejně jako já, že podle judikátu Ústavního soudu tyto poplatky mají charakter daní. A taky se k nim takhle musí přistupovat z hlediska legislativního procesu, musí být upravena zákonem apod. A současně řekne: My to tady zvyšujeme. A větu před tím řekne: Nezvyšujeme daně. Nemohou platit, pane předsedo rozpočtového výboru, prostřednictvím pana místopředsedy, obě věty. Platí jedna nebo druhá. Souhlasím s tím, že v celkovém objemu rozpočtu to není žádná vysoká částka.

 

Nicméně jsem se ve svém vystoupení, protože jsem se chtěl přihlásit, chtěl vrátit k základním parametrům, o kterých dneska máme vést debatu, to znamená celkové příjmy, celkové výdaje a schodek. Ke schodku toho už zaznělo hodně, možná i k výdajům. Myslím, že debata o jednotlivých výdajích patří na výbory a do druhého čtení. Mě v tom rozpočtu překvapil mimořádně nízký odhad daňových příjmů. Když se podíváte a srovnáte si schválený rozpočet roku 2014 a návrh rozpočtu 2015 například v DPH, vezmete si čísla, která jsou na webu Ministerstva financí, to znamená plnění mimo jiné i daňových příjmů za devět měsíců, reálně vláda navrhuje nulový růst výběru DPH na příští rok proti roku 2014. A já se ptám proč? Vláda podle mě správně, je to nějaký průměr všech institucí, které dělají makroekonomické prognózy, odhaduje nebo počítá s růstem 2,5 % HDP, to je číslo, na kterém se podle mne s opozicí shodnete, že to je číslo, které odpovídá mnoha odhadům mnoha renomovaných institucí. Což je přibližně 100 mld., když to zaokrouhlím, 2 % HDP. Různí ekonomové se shodují, že zhruba jedna třetina z růstu HDP skončí v daňových příjmech. Tak dejme nějakých 30 mld., ať to neděláme 33,3. Ale vláda nenavrhuje zvýšení výběru DPH. Vycházím z čísel za devět měsíců, kdy proti plánu za devět měsíců je výběr DPH ve státním rozpočtu vyšší o 8 mld., což je předpoklad při normálním průběhu posledního kvartálu, že na konci roku bude plus 10 mld. proti plánu, to si myslím, že není žádné vymyšlené číslo. A uvidíme za 14 dnů, jaká budou čísla za 10 měsíců. Ale současně vláda navrhuje na příští rok zvýšení DPH proti plánu roku 2014 o 10 mld. Přitom vláda má k dispozici čísla o plnění rozpočtu za prvních devět měsíců nebo osm, kdybych chtěl říct v okamžiku, kdy vláda projednávala návrh státního rozpočtu. Nebo šest v okamžiku, kdy se ten materiál tvořil, kde to číslo bylo ještě vyšší ve srovnání s předchozím rokem a s plánem.

 

Takže můj dotaz zní: Proč jsou daňové příjmy minimálně v položce DPH a v položce daň z příjmů právnických osob tak nízké vzhledem k plnění. Samozřejmě, že nás napadá politická odpověď. Vláda si tady vytváří polštář. Moc dobře si je toho vědoma, že příjmy budou vyšší. A příští rok někdy v tomto období bude říkat: My jsme hospodařili lépe, protože jsme plánovali schodek 100 mld. a ten schodek bude možná 80 mld. To by platilo v okamžiku, jak jsem říkal před chvíli ve faktické připomínce, kdyby se snížení schodků dělalo na straně výdajů. Ne na straně příjmů.

 

Takže dotaz na předkladatele i pana zpravodaje, zda jsou si jisti, že ta čísla jsou realistická, zda nejsou uměle snížena v těch kapitolách Daňový příjem. Protože výsledky za devět měsíců rozpočtu za rok 2014 napovídají tomu, že vlastně prognózujete stejný výběr DPH při růstu HDP a při tom, že se, a vláda se snaží, to nijak nepopírám, přijmout některá opatření, aby se zlepšil výběr. Takže to jsou dva důvody, aby výběr v celkové sumě byl vyšší než v letošním roce. Přesto v tom návrhu rozpočtu to číslo s tím nepočítá.

 

A druhá věc: velmi často vládní činitelé mluví o zvýšených investicích. Pan předseda rozpočtového výboru říkal: Jedna věc byla plán a druhá věc byla skutečnost. Já myslím, že je třeba s tím souhlasit. Ale v tomto sešitu Zpráva k návrhu státního rozpočtu na straně 8 je tabulka číslo 4 a když si vezmeme kapitálové výdaje, tak tam není plán za rok 2011, 2012, 2013, ale skutečnost. Já si z hlavy nepamatuji, jaký byl plán v roce 2011, ale při hodnocení toho čísla, které předkládá vláda, si čteme: Kapitálové výdaje, skutečnost 2011 119 mld., skutečnost 2012 necelých 114 mld., skutečnost 2013, to je loňský rok, 102 mld. A teď máme plán. Logicky. Na rok 2014 74,3. A na rok 2015 75,6. Současně ale vláda, když to kritizujeme, říká: Ono to číslo vlastně neodpovídá realitě, my to číslo budeme navyšovat. Tak dotaz zní: Proč to zvýšené číslo už v tom návrhu státního rozpočtu není, když vláda už dneska ví, že to číslo bude vyšší? A zkusím vás požádat o prognózu až se budeme bavit o skutečnosti roku 2015, jestli odhadli tu skutečnost, že skutečnost bude na úrovni roku 2013, to znamená plus 27 mld. proti plánu. Nebo bude ve skutečnosti podle roku 2012, to znamená skoro plus 40 mld. To podle mě jsou zajímavá čísla.

 

A když se tak velmi často mluví a mluvil o tom i pana ministr v úvodním slově, kdy třeba říkal o těch výdajích na železnici, když to řeknu zjednodušeně, dotace, zjednodušeně, zůstává vlastně stejná plus inflační položka na kraje. To je logické, pokud vláda odkládá otvírání trhu. Pak je logické, že to číslo prostě nebude nižší. A my tedy kritizujeme, že se otvírání trhů odkládá, protože to přináší dva efekty. A známe to z té trati Ostrava-Praha. Za prvé snížení peněz, které je potřeba, které stát dává do železniční dopravy. A za druhé, a to je neméně důležité, ne-li důležitější, snížení cen a zvýšení komfortu pro cestující. V tomto případě platí - a máme tu zkušenost už mnohaletou - platí obojí. Stát to stojí (Nesrozumitelné.) peníze a cestující, což jsou klíčoví v dnešní dopravě na této trati platí mnohem méně než před lety, kdy tam byl monopol. A mají mnohem (lepší) služby včetně národního dopravce, i ten se velmi zlepšil, je třeba říct, pod tíhou konkurence, že i on snížil ceny a zlepšil služby.

 

Ale když si vezmeme návrh rozpočtu SFDI, který sice neprojednáváme, ale kde dotace ze státního rozpočtu je v rámci celkových příjmů, a zase si vezmu materiál, je to sněmovní tisk 342, a tam je důležitá položka, která se jmenuje Národní výdaje do SFDI. A tady jsme slyšeli o masivním zvýšení. No tak ale ta tabulka říká něco jiného. Tabulka říká, že v roce 2014, což je letos, bylo 43 mld., loni bylo 44 a příští rok je prognózováno či plánováno 44. To znamená, není to snížení, to by nebylo férové říkat, že se snižují investice z národních zdrojů, ale není to ani zvýšení. Ano, je, o jednu miliardu, z toho většina je na to, že se vybere víc na dálničních známkách, něco na mýtném, něco na spotřební dani. Ale v zásadě ta částka je stejná. Tak nevím, kde berou vládní představitelé, kde mají oporu v číslech, že říkají, že se to razantním způsobem zvýší. Vládní čísla, ať už sněmovní tisk státního rozpočtu nebo sněmovní tisk, který se týká rozpočtu SFDI, říkají něco jiného. Já jsem ve svém vystoupení chtěl hlavně poukázat a mluvit o základních parametrech. A my jsme přesvědčeni, že celkové příjmy, zejména daňové, jsou podseknuty. Že neodpovídají výhledu ekonomiky. Neodpovídají základním parametrům, na které se odvolává vláda, ani makroekonomické analýze, která je přiložena jako součást tohoto materiálu. 

 

A náš dotaz zní logicky: proč? Proč tam neodpovídá výběr daní? No plánovaný výběr daní, prognózy růstu HDP o 2,5 procenta, minimálně v těch dvou položkách, o kterých jsem hovořil, to znamená DPH a daň z příjmu právnických osob. My bychom byli rádi, pokud se bude opravdu snižovat počet nezaměstnaných, to znamená zvyšovat počet zaměstnaných, pak je předpoklad, že i u daně z příjmu ze závislé činnosti by ten výběr měl být vyšší. Mimo jiné je to jeden z argumentů, které vládní koalice používá při zdůvodňování navýšení platů, že část navýšených mzdových prostředků skončí ve státním rozpočtu, ať už buď přímo jako daň ze závislé činnosti nebo sociální pojištění, či nepřímo v rozpočtech zdravotních pojišťoven zase jako část zdravotního pojištění.

 

Musím ovšem souhlasit, a je to naprosto logické, s panem předsedou rozpočtového výboru, který říká, že rozpočet odpovídá vládním prioritám a vládnímu programovému prohlášení. To je myslím legitimní, ale není se co divit, že pravicová opozice kritizuje program a programové priority levicové vlády. To je naprosto přirozené. Já jsem přesvědčen, že je to pravda, že programové priority s důrazem na spotřebu a přerozdělování se v návrhu rozpočtu jasně projevují. Nám se to prostě nelíbí. My máme jiné koncepty.

 

Ale ten základní dotaz zůstává. Proč jsou daňové příjmy na tak nízké úrovni? Děkuji.