Novinky Mediální výstupy

 

Počet vojáků prvního sledu, kteří se bezprostředně účastnili invaze, je odhadován na 70 000 mužů a 1 800 tanků z Polska, 35 000 vojáků a 1 300 tanků z NDR (Německé demokratické republiky), 40 000 vojáků a 1 500 tanků z Maďarska; spolu s nimi přešlo hranice na 20 000 mužů týlních oddílů, speciálních technických útvarů a policie, celkem se jednalo o 165 000 mužů a 4 600 tanků.

 

K připomenutí tohoto neblahého 46. výročí okupace našeho státu pořádá občanský spolek Publicum commodum ve čtvrtek 21. srpna 2014 od 14.00 hod vzpomínkové odpoledne na Náměstí Republiky v Praze.

 

Pokud se vám zdá, že připomínat tragické výročí okupace Československa v srpnu 1968 je zbytečné, protože dnes všichni lidé vědí, že to nebyla bratrská pomoc, za jakou byla okupace vydávána pozdějším vedením Komunistické strany Československa, ale akt mezinárodního terorismu provedeného pod hlavičkou Komunistické strany Sovětského svazu, jste na omylu. I dnes má tato invaze s kódovým označením Operace Dunaj své zastánce. Není to tak dávno, co komunistická poslankyně Marta Semelová šokovala v televizním Hyde Parku svými výroky, v nichž jednoho ze strůjců okupace Vasila Biľaka označila za kladnou postavu našich dějin, srpnovou okupaci za mezinárodní výpomoc a o Miladě Horákové řekla, že její přiznání ve zmanipulovaném soudním procesu nebylo vynucené a že si trest smrti oběšením zasloužila.

 

Pro mladé komsomolce, kteří se sdružují ve Svazu mladých komunistů Československa, je Vasil Biľak dokonce hrdina. Na počest tohoto slovenského expolitika si svého času nechali vytisknout dva propagační letáky. Na jednom bylo kromě fotky Vasila Biľak napsáno, že je to „Hrdina boje proti návratu kapitalismu do Československa“, na druhém pak stálo uvedeno „Komunista, vlastenec, internacionalista“.

 

Ti starší vědí, že Biľak býval v období 50. – 80. let 20. století ve vrcholných funkcích v KSS a KSČ, a že byl v prosinci 1989 z KSČ vyloučen. Jako spoluautor tzv. zvacího dopisu se měl před soudem zpovídat kvůli tomu, že v roce 1968 pozval vojska Varšavské smlouvy do Československa. Nikdy však odsouzen a potrestán soudem za činy proti státu nebyl.

 

Když byla Miroslava Němcová ve funkci předsedkyně Poslanecké sněmovny, často připomínala, že dnešní postoje mladých lidí jsou velice často dány neznalostí a nevědomostí. Správně poukazovala na to, že Biľak byl jedním z těch, kteří zapříčinili, že jsme tady měli před dvacet let okupační armádu a ta bránila našemu možnému svobodnému vývoji. Obdivovat takového člověka znamená, že nechceme, aby naše země byla svobodná, a de facto bychom chtěli, aby nám tady dál vládli okupanti.

 

Od dnešního předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD) se podobných slov zřejmě nedočkáme. A od předsedy Senátu, bývalého komunisty, Milana Štěcha už vůbec ne. Konec konců on při svém vstupu do řad Komunistické strany musel s okupací Československa v roce 1968 vysloveně souhlasit.

 

Proto je nezbytné si stále připomínat naší nedávnou minulost, proto je třeba mladým lidem trpělivě vysvětlovat, jak to tenkrát skutečně bylo.

 

Jenom tak můžeme zabránit pokusům o bagatelizaci zločinů komunistické totality a jejich dnešních obhájců.

 

A proto náš spolek Publicum commodum pořádá takové akce, jako je připomenutí 21. srpna 1968.