Novinky Mediální výstupy

 

Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové,

 

i já jsem velmi rád, že po hodinách diskusí na téma rozprava ano, rozprava ne, mám možnost teď promluvit. Důvody, proč si promluvit, jsou dva.

 

Jeden je vyhodnocování procedurálního stavu v jeho vazbě na to, jestli v této zemi skutečně funguje demokracie jako taková. Druhý důvod je meritorně věcný, protože otázka zelená nafty, otázka snížení daně z pohonných hmot - to jsou otázky, které spolu opravdu meritorně souvisí, a je potřeba se tím zabývat.

 

Já souhlasím s tím, co tady zaznělo. Já jsem starý mladý komunální politik a také mám své zkušenosti s řízením města, s řízením zasedání zastupitelstva, a nedovedu si představit, že by něco takového, co proběhlo tady, mohlo proběhnout na zastupitelstvu.

 

Problémy v této věci mám dva. Já jsem samozřejmě jako vy všichni ostatní složil slib poslance, který kromě jiného také předpokládá určité schopnosti etické a morální a zavazuje nás k tomu, abychom dodržovali to, co jsme svým voličům slíbili. Nedovedu tedy potom pochopit, jak je možné, že tady zazní věty, které evidentně říkají, že některý z nás nemluví pravdu.

 

V kontradikci proti sobě stojí to, že slyšíme: Já jsem mylně hlasoval. A proti tomu zaznívají hlasy: Není možné, aby takovýto výsledek platil, my s tím potřebujeme něco udělat, protože to pro nás znamená ztrátu 14 miliard.

 

Kde je pravda? Spletl se ten poslanec nebo byl přinucen k tomu, aby se našel mechanismus jak změnit hlasování?

 

Vůbec nechci mluvit o tom, že slovo bezprostředně má skutečně jenom jeden filologický význam. Ale ptám se, jak se vybírá takový člověk, který se přihlásí k tomu, že řekne: Já jsem mylně hlasoval. A řeší tím problém všech těch ostatních. Nehledě k tomu, že ten jeden hlas na výsledku hlasování vůbec nic nemění. To hlasování bylo prakticky ústavní většinou.

 

Druhá věc, která mi skutečně vadí jako poslanci, ale vadí mi to i jako občanovi této země, že předseda jedné strany řekne, že má v Poslanecké sněmovně 17 zmatených poslanců, kteří nevědí, co dělají, nevědí, pro co hlasují, nepřečetli si ten materiál, neseznámili se s ním, nevzali si čas na to, aby se s ním seznámili, a jsou prostě jenom zmateni.

 

Kde je zodpovědnost toho poslance za to, co slíbil při svém při svém poslaneckém slibu? Jak je možné, že si dovolí být zmatený, neznat materiál, o kterém hlasuje? Jak si může dovolit dát hlas, když o tom nic neví? Měl se zdržet. Měl požádat o čas, aby si to rozmyslel. Ale rozhodně nemůže hlasovat. Takový poslanec neplní svůj poslanecký slib prostě proto, že nejedná zodpovědně vůči svým voličům.

 

A to jsou ty věci, které jsem chtěl, aby zazněly, protože s takovýmito postupy já nesouhlasím. Šel jsem do politiky z velmi vážných důvodů, protože jsem byl přesvědčen o tom, že politiku je potřeba změnit. A najednou tady sedím a ta politika je horší, než byla před tím. A to mně vadí. Proti tomu budu vždycky mluvit. Vždycky budu chtít, aby to tady zaznělo, abych měl možnost toto říct.

 

Druhá věc, kterou chci říct, je otázka zelené nafty. Já jsem skutečně tak dostatečně dospělý, že pamatuji i barvený benzín, pamatuji topnou naftu. Všechny pokusy o to vytvořit nějakou preferenci něčeho nebo někoho vždycky skončí v kapse těch, kteří si to do nich umí zasunout. Nikdy není možné takovéto věci dělat selektivně jenom pro jednu skupinu nebo pro jedno odvolání. To prostě nefunguje.

 

Zelená nafta nefungovala přes všechny kontroly, které nám dělali za jízdy. To jsme museli zastavit a kontrolovali tatínkovi, jaký benzín má v autě. Všichni víme, jak se chodilo pro naftu, kdo měl diesela, tak si ho kupoval právě proto, že bude topná nafta. A všechny prostředky mizely někam jinam. A to samé při vší úctě k zemědělcům se bude dít tam. I mezi nimi budou ti, kteří tu zelenou naftu uplatňují ve svých dieselových osobních autech.

 

Druhá věc, která mi vadí, je, že v jednom zákonu děláme výjimku pro jednu věc, a na druhou stranu nechceme souhlasit s tím, aby se spotřební daň snížila. Pokud se sníží, bude to skutečně to, co je v tom státě spravedlivé, bude to pro všechny, nebude tam žádná preference. A tak, jak už to tady zaznělo, odběr pohonných hmot ve státní sféře je obrovský. A bude to mít obrovský dopad na hospodaření všech těch, kteří ke své činnosti musí dopravní prostředky nebo stroje pracující na pohonné hmoty používat. Ale nejenom pro podnikatele, pro firmy, pro stát, pro armádu, pro policii, pro záchranky, ale i pro každého občana. A v tom já vidím to, jak bychom měli v této Sněmovně hlasovat. Měli bychom se snažit o to, aby zákony, které přijímáme, byly rovné a stejné pro všechny.

 

Neříkejte mi prosím, že ODS předtím říkala něco jiného. Já říkám to, co říkám teď. Říkám to za současný názor ODS. My jsme se poučili ze všech chyb, které proběhly. A ten názor je v této fázi naprosto jednoznačný a jasný. Chceme, aby se prostředky státu neutrácely zbytečně, chceme, abychom nezatěžovali své občany zbytečnými daněmi.

 

To je to, co jsem chtěl, aby tady zaznělo. A znovu dávám k úvaze všem, aby si zvážili, že prohlasovali nějaký zákon ústavní většinou a teď ho prohlasují hlasy koalice. Je to jenom ukázka toho, že demokracie skutečně není úplně slušná holka.