Když je vláda hluchá, tak služební zákon budeme muset jednou předělat. To je úděl hluchých
17. července 2014
Hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše popírá podle exministra spravedlnosti Pavla Blažka samo sebe, protože před sněmovními volbami kritizovalo obsazování funkcí a dozorčích rad státních a polostátních firem politiky, a dnes tvrdě prosazuje své kandidáty ryze stranickým zájmem. Poukázal přitom na neústupnost Andreje Babiše například při prosazování svého kandidáta na eurokomisaře. „Hájí jen svoje stranické zájmy bez ohledu na pověst a renomé České republiky v zahraničí, v tomto případě v Evropě,“ prohlásil po
Co říkáte marné snaze vládní koalice dohodnout se na jménu eurokomisaře za Českou republiku, když už nominaci některých kandidátů jiných zemí Evropský parlament v těchto dnech schválil?
Zejména hnutí ANO slibovalo, že politiku změní tak, že nepůjde pouze o stranické zájmy, a chová se přesně tak, jak říkalo, že se chovat nebude: Hájí jen svoje stranické zájmy bez ohledu na pověst a renomé České republiky v zahraničí, v tomto případě v Evropě.
Stejně tak šéf hnutí ANO Andrej Babiš kritizoval přidělování trafik členům politických stran, ale sám provedl obměnu členů dozorčích rad v řadě státních podniků a dosadil do nich lidi, kteří mají vazby na jeho podnikání nebo jsou přímo spjati s hnutím ANO. Posledním příkladem jsou změny ve státní společnosti Thermal – F, která v Karlových Varech provozuje stejnojmenný hotel. Do dozorčí rady a představenstva byli dosazeni lidé spojení s hnutím ANO – např. krajský předseda ANO a poslanec Roman Procházka. Co tomu říkáte?
Označení trafika je jen nálepka, kterou můžete dát na cokoli. Každý politik musí dosazovat různé lidi do různých orgánů. Pokud si hnutí ANO myslelo, že to nebude muset dělat, tak to prostě dělat musí. V jejich rétorice to je samozřejmě trafika, byť já si to nemyslím, protože podle mého názoru je to prostě normální, že se obsazují úřady a různé instituce různými lidmi podle rozhodnutí politiků.
Takže říkáte, že se chovají stejně jako politické strany, které kritizovali?
Tvrdým prosazováním svého kandidáta ryze stranickým zájmem a obsazováním personálních funkcí, jako to bylo vždycky, popírají sami sebe. Dělají to samé, ale protože současně vlastní významnou část médií, tak se o tom nepíše tolik, jako se psalo v případě jiných politických stran v minulosti.
Jak velké riziko je podle vás ve spojení byznysu, politiky a médií v případě vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše?
Určitě je to věc, která je nezdravá. Nenajdete úctyhodnou knihu o demokracii, která nevaruje právě před tím, co dělá pan Babiš tím, že si monopolizuje mediální sféru a působí ve státních funkcích. Naprosto všichni, co se zabývali demokracií, před tím varují. Obecně je to velmi nesprávně, ať už to nazveme střetem zájmů nebo jinak, je to jedno, je to pro demokracii nezdravý jev.
V souvislosti s projednáváním služebního zákona ODS varuje před řadou rizik, ať už je to rychlost přijímání, která jde na úkor kvality, nebo zabetonování lidí ve státní správě, které dosadila současná koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Ale vadí vám i podoba zákona. Co vidíte jako největší problém?
Nejvíc vadí ta rychlost. Tahle vláda stihla obsadit do různých funkcí ve státní správě asi sedm set lidí a teď ty lidi tam chtějí schválením tohoto zákona zabetonovat navždy. I když říkají, že jim jde o odpolitizování státní správy, jde jim naopak o to, aby to politicky zakonzervovali. Protože zákon místo toho, aby státní správu depolitizoval, ji naopak definitivně zpolitizuje. Je tam parta kamarádů stávající koalice a díky tomuto zákonu tam má zůstat, ať už dopadnou jakékoli volby jakkoli. To je ta základní námitka.
Proti překotnému způsobu schvalování zákona i jeho podobě se postavily nejen ODS a TOP 09, ale vážné výhrady mají i komunisté a Úsvit přímé demokracie. ODS a TOP 09 uvedly čtyři podmínky, za kterých jsou ochotny zákon o státní službě podpořit, jinak hrozí, že jeho přijetí zablokují. Má to smysl, když vládní koalice má dostatek hlasů, aby nakonec tuto normu stejně prosadila?
Samozřejmě je jedna z možností zdržovat přijetí zákona, ale podstatné je to, že když se člověk v Poslanecké sněmovně baví s koaličními poslanci, mnoho z nich s podobou zákona nesouhlasí, ale jsou součástí té koaliční mašinérie. Diskuze má vést k tomu, aby si uvědomili, že ten zákon je opravdu špatný, a přiměli i například vedení svých stran, aby o něm ještě popřemýšleli a byli přístupni ke změnám. To je ten základní cíl. Někteří koaliční poslanci zákon buď nečetli vůbec, nebo v soukromých rozhovorech přiznávají, že s ním nesouhlasí. Takže ta debata vede i k tomu, aby se někteří probudili a probudili i vedení svých stran, že ta norma dobrá není.
Na druhou stranu tak přimějete i veřejnost, aby se o znění zákona o státní službě zajímala…
Podívejte se třeba na Ministerstvo spravedlnosti v aktuální situaci. Kdyby zákon v této podobě platil, tak se paní Válková paní Marvanové a pana Šterna (bývalí náměstci ministryně spravedlnosti Heleny Válkové – pozn. red.) už nikdy nezbaví. A musela by tam být s lidmi, s nimiž by byla v každodenních sporech. Ono už to ministerstvo paralyzované je, ale bylo by paralyzované ještě mnohem víc, kdyby tam ti lidé zůstali. Nejsem si jist, jestli oni sami vědí, co připravují.
To by si v budoucnu nemohl ministr ani vybrat své náměstky?
To záleží ještě na tom, jak to projde. Ale klidně se může stát, že se to bude týkat i náměstků. Já ovšem neříkám, že zákon projde úplně v nezměněné podobě, tady možná budou změny. Teď je druhé čtení a možná vládní koalice přistoupí na některé změny, takže nevím, co je možné.
Nelitujete toho, že když byla ODS dvě volební období, byť ne celá, u moci, že jste sami neprosadili služební zákon, protože účinnost toho starého se stále odsouvala, takže jste ho mohli nahradit jiným zněním, jehož podobu byste mohli víc ovlivnit než dnes? Vždyť se o nutnosti depolitizace a profesionalizace státní správy mluví léta…
Já toho nelituji vůbec, protože jsme naštěstí nepodlehli té úvaze, které podlehla dnešní koalice: udělat veškeré úřednictvo sami pro sebe. Jsem rád, že předchozí koalice byla rozumnější a tyhle kroky neudělala a neudělala je sama. Protože když je udělají jen poslanci vládní koalice, tak je to špatně, protože když se vynechá docela hodně poslanců, téměř polovina, při schvalování tak důležitého zákona, je to opravdu jen zákon koaliční a jen pro koaliční záměry a jejich prospěch. A to je špatně. Jsem velmi rád, že my jsme nic takového neudělali, čili toho vůbec nelituji.
Nemůže se stát, že když se po volbách změní politická mapa a k moci se dostanou strany, kterým se nebude líbit už přijatý zákon o státní službě, že ho budou znovu měnit a státní správa bude opět destabilizovaná? Nebyl by to takový problém, protože nejde o ústavní zákon, kde by byla potřebná ústavní většina zákonodárců v obou komorách, což je někdy těžké dát dohromady.
To je špatně. Zákon o státní službě by měl být něco jako „věčný“ zákon, na kterém se shodne pokud možno velmi široké spektrum v Parlamentu. S tím, že samozřejmě po volbách, kromě věcí, které by se ukázaly jako třeba nepraktické, by se zákon z ryze politických důvodů neměnil. Pokud to vládní koalice prohlasuje jen sama, říká si o to, že až se dostanou k moci jiní, zákon třeba předělají, a to považuji za špatné. Pak ten zákon nemá smysl, pokud se bude měnit pořád jenom proto, že se teď nevede diskuze a koalice to chce natvrdo prohlasovat sama.
Nevylučujete tedy, že pokud by zákon prošel v této - pro vás naprosto nepřijatelné - podobě, že ho změníte, pokud se dostanete k moci?
Koalice se chová tak, aby ostatní strany nutně uvažovaly o tom, že zákon budou měnit. Teď koalice byla naprosto hluchá k jakýmkoli požadavkům opozice, co by v zákoně mělo být. A pokud je někdo hluchý, nezbývá nic jiného, než aby to někdo zase spravoval. To je osud hluchých. Pak se nemohou divit, že plán na to, že se zákon bude měnit, vznikne možná už teď.
Vy máte podobnou zkušenost s důchodovou reformou. Také jste prosadili přes námitky opozice druhý pilíř a současná vládní koalice je rozhodnuta ho zrušit. To je také zákon, který by měl platit na delší dobu, nejen na jedno volební období.
Přesně tak. Důchodová reforma bohužel také prošla tehdy bez hlasů opozice, což není správné, stejně jako občanský zákoník. Na druhé straně jsou určité věci, jako je třeba důchodová reforma, kde mám velkou obavu, že najít shodu v celé Poslanecké sněmovně je téměř nemožné. A tam si to prostě někdo „na triko“ musí vzít, že to prohlasuje. Ale služební zákon je něco jiného, to není tak politicky dramatické, to není o pravici a levici v této fázi, jde spíš o to, aby byl schválen dobrý zákon a státní správa fungovala kvalitně. A my si myslíme, že tímto zákonem bude ohrožena funkčnost. A že je tady pokus, aby úřady pracovaly jen pro určité politické strany, a to je špatně.
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.
poslanec PČR
zastupitel statutárního města
předseda regionálního sdružení
předseda oblastního sdružení