Dotace z Evropské unie? Je to dřina
Kladno – Téměř tři čtvrtě miliardy korun (718 milionů) už získalo město Kladno formou dotací z Evropské unie na svůj rozvoj. Patří tak k nejúspěšnějším v rámci České republiky a nejvíce peněz dokázalo z tohoto zdroje vyjednat i v porovnání se všemi dalšími městy a obcemi Středočeského kraje.
Co je nezbytným předpokladem úspěchu v žádání o dotace z Bruselu?
Určitě je to velmi kvalitní tým úředníků, respektive úřednic, kteří mají tuto oblast v magistrátu v péči. Jsou to moc šikovné a pečlivé dámy, které tuto práci dělají již několik let a mají tudíž i potřebné zkušenosti. Ve zpracování žádostí pro EU totiž stačí udělat sebemenší chybičku a máte smůlu.
A kromě dobře pracujících a zkušených úřednic?
Důležité je, že podklady pro žádosti o dotace připravujeme dlouhodobě. Máme zpracované strategie a koncepce rozvoje města, které do sebe navzájem dobře zapadají. Nechali jsme si například udělat od Univerzity Karlovy sídliště Kročehlavy. V Bruselu se pak na vás při podávání žádostí dívají úplně jinak, než když si to vymyslíte na poslední chvíli a různě to splácáváte jenom proto, abyste tu žádost mohli podat. Předpokladem úspěchu je tedy dlouhodobá příprava, jasné směrování města, jasné strategické dokumenty. A to my připravené máme. Navíc máme taky i štěstí na externí specializované agentury, které nám žádosti z připravených podkladů připravují. Na radnici nám tuto agendu vyřizují pouze tři lidé. Šíře, o kterou žádáme, je ale mnohem větší. Proto nám pomáhají i externisté.
Jak velké dotace na jednotlivé projekty získáváte?
Jejich výše je různá podle druhu projektu a uznatelných nákladů. V průměru je to tak kolem 75 procent. Například ale u zateplování objektů, kde se předpokládají následné úspory, se pohybují někde kolem 40 procent. Naopak u budování nových parků nebo například u projektů na vzdělávání se evropské dotace pohybují kolem 90 až 100 procent.
Žadatelé o evropské dotace si často stěžují na to, že je s tím moc byrokracie a navíc, že se pravidla často mění takříkajíc za hry. Máte stejné zkušenosti?
Bohužel ano. Je to opravdu velká byrokracie. Nejhorší pro nás je, když při čerpání získaných dotací se podmínky mění i zpětně. Přijde se třeba na to, že nějaké kritérium při výběrovém řízení není dobré a vytváří se na žadatele tlak, že s tím už měli počítat v minulosti a výběrová řízení měli proto dělat jinak. Nedávno jsem dával rozhovor jedněm novinám a oni chtěli, abychom jim přinesli ukázat, jak rozsáhlé dokumentace musí být k žádosti na dotaci k jednomu projektu. Přinesli jsme jim jeden projekt z asi dvaceti a oni si mysleli, že ty čtyři šanony napěchované písemnostmi jsou pro všechny projekty. Řekl jsem jim, že ne, že to je pouze na jeden projekt. Divili se.
Můžete vy, jako komunální politik, lobbovat ve prospěch dotací pro Kladno?
Na úrovni evropských fondů se lobbovat moc nedá. Samozřejmě pomáhá nám, když jsme členy Svazu měst a obcí České republiky (pozn.: Dan Jiránek je jeho předsedou) a některé důležité informace z EU proudí přes něj i k nám. A rozhodně je důležité ty věci sledovat a být na ně dopředu připravený.
Do Bruselu ale na jednání jezdíte?
Do Bruselu létám tak jednou za dva měsíce z pozice předsedy Svazu měst a obcí České republiky na pravidelná plenární zasedání Výboru regionů. Tak se některé důležité věci dozvídáme ještě předtím, než je začne schvalovat evropský parlament. Velmi důležitá je i spolupráce se zastoupeními krajů v Bruselu. V tomto ohledu se nám osvědčilo zejména pražské zastoupení. Důležité je, aby Česká republika mluvila jedním hlasem a bruselští úředníci nedostávali různé informace z různých úrovní – místní správy, krajské správy a od různých ministerstev jiná stanoviska, což se bohužel děje a Českou republiku to poškozuje.
Kdo vám hradí náklady spojené s cestami do Bruselu?
Veškeré náklady platí evropský Výbor regionů. Rozpočet města ani rozpočet Svazu města a obcí České republiky to nestojí ani korunu.
primátor
člen regionální rady
předseda oblastního sdružení
krajský zastupitel