Novinky Mediální výstupy

O to více mě mile překvapil výsledek, kdy 76% Švýcarů návrh odmítlo. Těžko si představit, že by takto referendum dopadlo i u nás. 

 

Minimální mzda v České republice není sice tak vysoká (současná levicová koalice se jí rozhodla zvýšit), ale i tak je minimální mzda velice problematický instrument.

 

Růst minimální mzdy neznamená, že budou mít lidé s nízkým příjmem zaručený vyšší příjem, ale naopak hrozí, že takový člověk o práci přijde. Růst minimální mzdy obvykle zvyšuje nezaměstnanost – v případě, že daný zaměstnanec firmě přináší např. 8600 Kč měsíčně a minimální mzda je 8500 Kč, firma si zaměstnance nechá, protože na něm vydělává 100 Kč, v případě, že by minimální mzda vzrostla např. na 9000 Kč, firma daného zaměstnance propustí, protože by ho každý měsíc musela dotovat částkou 400 Kč. Tento problém se týká hlavně zdravotně postižených osob a osob nekvalifikovaných (např. propuštění z vězení). Ti si na trhu práce hledají obtížně uplatnění a růst minimální mzdy zvyšuje nároky, kterým musí vyhovět. V případě, že vyšším nárokům nevyhoví, přijdou o práci a stávají se závislými na sociálních dávkách.

 

Z 28 členských zemí EU není minimální mzda přímo stanovena ve Švédsku, Finsku, Dánsku, Itálii, Německu, Rakousku, Maltě a Kypru. V zemích Skandinávie není minimální mzda stanovena zákonem, přesto mají zaměstnanci vykonávající pomocné práce poměrně vysokou mzdu a mzdové rozdíly v zemích Skandinávie patří mezi nejnižší na světě. Minimální mzda jako většina regulací v ekonomice je buď zbytečná, nebo škodlivá - dle výše nastavených parametrů.

 

Domnívám se, že institut obecného referenda je použitelný pouze v takové společnosti, jako je právě ta švýcarská. K takto zodpovědnému hlasování nám chybí dlouhá tradice podobných voleb. Jakékoliv hlasování by se u nás zvrhlo v populistické překřikování a podstata problému by se bohužel vytratila.