Proč je Krym tak důležitý
3. dubna 2014
Diskuse o tom, jestli je Majdan demokratický, ukrajinská vláda důvěryhodná, kolik je na Krymu rusky mluvících lidí nebo zda má PREZIDENT PUTIN rohy, sluší možná kavárenské společnosti, ale pro naši politiku nesmějí být určující. Důležitý je Krym.
Proč? Postup Ruska na Krymu nelze akceptovat, i kdybychom byli osobně přesvědčeni, že Putin je pro Rusko to pravé, Ukrajina špatná a Krym je přirozeně ruský. Ruská agrese však porušuje pravidla hry, mění uspořádání Evropy a vytváří pro Západ nebezpečnou situaci. Historie se opakuje, staří evropští démoni se vracejí.
Marx o válce
Krymská válka z let 1853–1856 byla první "moderní" válkou, s obsáhlou fotografickou dokumentací a válečným zpravodajstvím.
Fascinovala a inspirovala. Psali o ní třeba Marx s Engelsem, ale raději si z knihovny vytáhněte Tolstého Sevastopolské povídky.
Byla to válka, jež ukončila mír mezi evropskými velmocemi nastolený vídeňským kongresem (1815). Na Krymu nikdy nejde o Krym – ani tehdy, ani dnes. Krym je jen důležité geopolitické místo, má symbolickou mocenskou hodnotu. Samuel Huntington správně rozpoznal, že jednou z klíčových konfliktních linií je i dnes ta, která prochází Ukrajinou.
Ruský postup znamená uplatnění síly a narušení současného mezinárodního řádu. Rusko má další zájmy, naštěstí zatím více na jihu než na západě, ale pokud je bude realizovat, bude stále silnější a my slabší. Avšak Krym je nebezpečný i jinak. Vystavuje Čínu vnitřní diskusi, zda je její politika zdrženlivosti v zahraničních vztazích správná. Západ ukazuje slabost. A co může být výsledkem jeho slabosti? Nic jiného než jeho ohrožení.
Kdykoli někdo uvěřil, že když kývne na agresi, vyhne se dalšímu střetu, dopadl špatně. Chamberlain je dnes tragická postava, ve své době to ale vypadalo, že přináší mír. Nepřinesl. Zdálo by se, že jeho chyby, ale i slabost západních demokracií například v době amerického prezidenta Cartera, nemůžeme opakovat. A my se je opakovat chystáme.
Mír zajišťuje zbrojení
Poválečný mír v Evropě nebyl dán dobrotou sovětských vůdců, ale zjevnou vojenskou silou Západu. Válku nezažíváme proto, že by byla iracionální, ale proto, že by našim soupeřům nic nepřinesla. Mír zajistilo zbrojení. Izrael není zničen proto, že jsou arabské země hodné, ale proto, že se dokáže bránit. Terorismus držíme na uzdě proto, že jsme schopni zaútočit na ty, kteří ho podporují. Nepleťme si to s vývozem demokracie. Je to prosazování našich zájmů, bez nichž však nebudeme mít ani naši demokracii. Americký fyzik Edward Teller kdysi řekl: "Válka není nemyslitelná, ale je nepříjemné na ni myslet. Proto je jen jedna cesta, jak se jí vyhnout: musí se na ni myslet stále."
Naivita a slabost nás ohrožují, síla rozumí v mezinárodních vztazích zase jen síle. Rusko nám není nesympatické, ale tohle dělat nesmí a má to vědět. Sankce vůči pár lidem jsou směšné. Pokud se s Ruskem neumíme domluvit na kompenzaci jeho krymského postupu, musíme přistoupit k ráznějším sankcím. Kdekdo počítá, kolik nás to bude stát z hlediska ekonomických vztahů. Něco ano, ale pokud se problému nepostavíme čelem (ne ČR, ale USA a silné evropské země), dosáhneme jedině toho, že i ekonomické vztahy budou nakonec pro nás velmi nevýhodné a/nebo jednostranně určované právě Ruskem.
Nečekám, že se mnou budete souhlasit. Konflikty má málokdo rád a "jestřábi" to nikdy neměli v demokratických zemích snadné. Ale vždy měli pravdu a bez nich by neskončila studená válka mírovým vítězství Západu. Naše prosperita a náš mír musejí být vykoupeny naší silou a odhodláním. Nic jiného v mezinárodní politice dlouhodobě neplatí.