Novinky Mediální výstupy

 

První je ze soboty 8. března. Premiér Sobotka si v rozhovoru pro deník Právo postěžoval, že změny jdou ztuha, protože úřednické aparáty kladou odpor. Svatá prostoto! Kvůli tomuto zjištění Sobotka řadu let usiloval o funkci premiéra?

 

Novinář levicového deníku jistě nechtěl premiéra poškodit, proto se nezeptal, proč tedy Sobotkova vláda chce tyto odpor kladoucí struktury navěky zafixovat chvatně přijímaným služebním zákonem. A dalším zářným příkladem rozporu slov a činů vládní koalice je fakt, že o schválení zákona usiluje potom, co ve vedoucích funkcích vyměnila mnoho desítek lidí. Na úrovni náměstků se rozhodně nezastavila.

 

Kdyby se nad nefunkčností aparátů rozčiloval ministr financí Babiš, nebylo by to tak divné, jako když se ptá jeden z jeho předchůdců, navíc poslední, který v čele stejného ministerstva strávil celé volební období. Nabízí se otázka, proč se Bohuslav Sobotka někoho nezeptal, jak takové ministerstvo funguje, když už si to sám nepamatuje.

 

Andrej Babiš se sice asi zeptal, ale dostal špatnou odpověď. Ve středu 19. března na tiskové konferenci k návrhu daňových změn totiž připustil, že „vytřízvel“ z domněnky, že státní správa funguje nějakým normálním způsobem. A dokonce přiznal, že tvořili program a neměli správné informace ze státní správy.

 

No, všichni jim říkali, že stát není firma, ale aspoň víme, že i ministr financí se v čase vyvíjí. Jaký pokrok oproti 6. lednu, kdy po podpisu koaliční smlouvy mimo jiné řekl: „Předpokládám, že úředníci budou vědět, jakým způsobem vlastně realizovat nějaké návrhy zákonů, aby se konečně už přestalo ako plýtvať.“

 

Hlavně se ovšem nabízí otázka, o čem všem Babišovo hnutí nemělo správné informace, když psalo program. Například ty slavné pleny. Lídr ANO do eurovoleb Telička ještě 24. února sebevědomě prohlašoval, že prosadit snížení DPH na dětské pleny by neměl být problém. Teď už i Babiš ví, že to podle předpisů EU nejde a do svých daňových změn to nenavrhuje. 

 

Anebo poplatek za pobyt v nemocnici. Velká část lidí ho přijala jako opodstatněný, protože nebýt v nemocnici, stejně by za jídlo a jiné služby nesouvisející s lékařskou péčí museli platit. Koalice se o něj čtvrt roku hádala, pak se dohodla, že ho neobnoví poté, co byl Ústavním soudem kvůli příliš vysoké částce zrušen, a v posledním týdnu se všichni diví, že těm nemocnicím peníze z poplatku skutečně chybí a začali uvažovat o jeho znovuzavedení.

 

Povedenou epizodou minulého týdne je i vznik tzv. personálního výboru pro obsazování dozorčích rad státních firem. Tříčlenný orgán prý dohlédne na to, aby nominanti měli čistý trestní rejstřík, nebyli v konfliktu zájmů, měli vhodné zkušenosti. Opravdu si někdo myslí, že když dosud členy dozorčích rad vybírali přímo ministři, nenechali si předložit trestní rejstřík nebo životopis? Opravdu si někdo myslí, že vládou jmenovaný a kdykoli odvolatelný člen výboru bude produkovat odborná, nikoli politická rozhodnutí? Jedinou viditelnou výhodou existence výboru je, že na financích nebude hodnotit konflikty zájmů jiných lidí právě ten, který by k heslu „konflikt zájmů“ na wikipedii mohl dát svou vlastní fotku. Jen v uplynulých týdnech byl přistižen v konfliktu kvůli dotacím na bioplynové stanice a čerstvě také kvůli dovozům kuřat z Ukrajiny. A to ještě nevíme, jestli na oné tiskovce o daních nezapomněl říct, že snížení DPH na knihy se bude týkat také ostatních tiskovin včetně deníků…

ANO, tihle odborníci přesně vědí, co si myslí i co dělají!