Novinky Mediální výstupy

 

 

Já myslím, že ten slovenský případ je trošku jiný, tam to byl dlouhodobý proces. Vladimír Mečiar byl zvláštní fenomén, taky svého času velmi významný politik. Asi by se tam jisté podoby našly, ale já je tam zas tak moc nevidím. 

 

 

Je to taky dlouhodobý proces a nedá se to analyzovat příliš jednoduše. Dokonce si myslím, že se ani nepotřebujeme - jak někdo říká - vrátit ke kořenům. Vrátit se - to je vždycky negativní slovo, když se někam člověk musí vracet, kromě toho, když se vrací domů. 

ODS svůj program má, její problém ale je, že ho nedodržovala. A na příkladu daní: vzala si sama jeden trumf z ruky, protože kdyby ve volbách mluvila o snižování daní, každý by se jí vysmál. 

 

 

Byla by chyba svádět problémy na voliče nebo kohokoliv jiného, ta příčina byla samozřejmě vnitřní: ODS se nedržela základní zásady - nepodnikat a nepřekážet. Tím nepodnikat myslím neprolínat byznys a politiku. 

Mnozí členové a funkcionáři ODS jaksi podlehli tomu, že politika může být velmi dobře spojená s byznysem, občas i s jejich byznysem. Když jsem, i když v poměrně vysokém věku, do politiky vstupoval, tak jsem věděl, že buď budu podnikat, nebo dělat politiku. Že dohromady to nepůjde. A kdo, nejen z ODS, zvolil tu kombinovanou cestu, tak to nedopadlo úplně dobře. U nás na radnici třeba ani nikdo z radních nepodniká.

 

A pro ODS byla ještě jedna věc zásadní - vznik krajů. Tady se ODS zpronevěřila, kraje nikdy nechtěla. A když si to vezmeme zpětně, tak kdepak vznikly všechny problémy? V guberniích, ve kterých se z regionálních politiků najednou stali vládci regionů, kde se chovali, jako by to bylo jejich panství. Bez vzniku krajů by to bylo výrazně omezené.

 

Ne. Sám kongres zlom nepřinese. Dokonce ani jakékoliv vedení, které bude zvolené. Ať by bylo sebelepší. Zlom musí přinést těch dvacet tisíc členů tam, kde oni působí, protože není možné, aby členové z oblasti nebo z regionu kritizovali vedení a sami se chovají přesně tak, jak by se ODS chovat neměla - mají spoustu obecních firem, kde sedí v dozorčích radách a představenstvech.

 

Tak to nebylo zase tak, že by většina členů nevolila ODS. Ale hrozí horší nebezpečí - že někteří zastupitelé, kteří působí v obcích nebo v krajích a budou chtít kandidovat v komunálních nebo krajských volbách, podlehnou klamu, že když vystoupí z ODS a přidají se k nějakému hnutí "změna změny" nebo "změna nezměny", "volba pro někoho nebo proti někomu", že budou mít lepší výsledek než se značkou ODS. Já si to nemyslím a mám osobní zkušenost z jedněch voleb. Lidé nemají rádi účelové přebíhání sem a tam, typu: dnes je dobré hnutí ANO, tak půjdu sem, zítra půjdu k hnutí NE. 

 

Petr Fiala je z hlediska profesionálního určitě obrovskou posilou. Myšlenkovou posilou nepochybně. Ale mnohem důležitější bude zbytek vedení, o to se svede veliký boj. Třeba jestli ubude místopředsedů.

Teď už je vůle dokonce snížit počet členů výkonné rady. Když jsme byli u vlády, bylo to pochopitelné: když se sháněl ministr, kam jinam by se sáhlo než mezi místopředsedy, a členové výkonné rady zase měli volný přístup k ministrům, což také není úplně nevýhodné. Na tom nemusí být nic špatného, ale mohli si dlouhodobě lobbovat tu za silnici, tu za nějaké dotace.

 

 

Ne, to tak není, tak argumentují odpůrci těchto změn. Samozřejmě že to jde a některé regiony jsou na to už připraveny: mají pořadí kandidátů. A kongres, přestože je ve stanovách, jak se volí výkonná rada, na předminulém a dokonce na minulém jednání nezvolil všechny kandidáty z regionu. Takže pokud kongres navolí čtrnáctičlennou výkonnou radu, nepotřebuje k tomu žádnou změnu stanov. To platí i o počtu místopředsedů.

 

Já si to vůbec neusnadňuju. Už jsem říkal, že bych o tom uvažoval, až skutečně dojde k redukci. On je to paradox: poslední vláda ODS měla velké ambice snížit administrativu, zmenšit počet ministerstev. A teď může ukázat, že to myslí vážně i u sebe.

 

 

Určitě neřeknu. Je jich mnoho. Ale senátorský klub podporuje bez ohledu na regionální kandidatury Miloše Vystrčila, protože si myslíme, že je to onen člověk, který by mohl posílit vedení. Problém trochu je, že ODS nominuje kandidáty na regionálních sněmech a jsme zase u krajského zřízení. Delegáti kongresu nejsou regionální, ale jsou oblastní, to znamená postaru "okresní". Takže když se uvažuje, kolik má kdo nominací, tak by to měly být oblastní nominace, nikoliv regionální. Můžou být velmi odlišné od regionálních.

Ale zase si nemyslím, že by někdo mohl přijít jen tak na místopředsedu, aniž by za ním byla nějaká práce. Za Milošem Vystrčilem je, byl hejtman, senátor, má zkušenosti z komunální politiky. Ale že by přišel zázrak v podobě Čechoitala, módního návrháře - tomu já prostě nevěřím. Ale teď v tom není vůbec nic osobního.

 

To je dáno situací, ve které ODS je. Kdyby byla v běžné situaci, s nějakými dvaadvaceti procenty preferencí, tak by se Petr Fiala nikdy nemohl stát předsedou ODS, protože by se jím stal určitě někdo zkušenější. Tohle je jakási poslední záchrana. Ale při vší úctě: ani předseda, ani jeden dva místopředsedové tu odéesku nezachrání. Zachrání ji, když se začne chovat normálně. A nebude lkát, že má jen šestnáct poslanců. 

Myslím si, že jo. Krize jsou vždycky povznášející. Četl jsem o amerických automobilkách, které byly kvůli krizi nuceny přijmout racionalizační opatření, protože auta nešla na odbyt, a teď najednou jim odbyt narůstá a tím, jak ušetřily, prosperují. Nakonec i manželská krize nemusí končit tragédií. 

 

A ODS se dostala tak hluboko, že jí koneckonců nic nezbývá než se začít chovat normálně. Proto nemá smysl dělat velkou výkonnou radu. Pokud nebudou předčasné volby, což není vyloučeno, má ODS čtyři roky klidu a měla by si připravovat, s čím přijde. Musím říct, že teď naposledy na vládnutí moc připravená nebyla.