Slabá politika = Silná korupce
Pokud máte po rozhovoru s některým politikem pocit, že má názory, jež si zaslouží respekt, a navíc je říká jasně, napadne vás, že něco vlastně není v pořádku. Buď ten politik, nebo vy sami. Existuje i možnost, že politik v pořádku je. Tato možnost nastala po interview s volebním lídrem ODS na jižní Moravě, významným politologem a bývalým ministrem školství, profesorem PETREM FIALOU.
Pane profesore, podaří se ODS ve volbách přesvědčit voliče, že má pořád zdravé jádro, že to není jen strana kmotrů a prohnilých politiků, jak si dnes kdekdo myslí?
Kdybych si nemyslel, že má pořád zdravé jádro, tak bych nekandidoval. Ale obnova důvěryhodnosti české pravice i ODS se odehraje hlavně po volbách. I kdybychom byli opozicí, tak věřím, že důstojnou. A že postupně obnovíme důvěru voličů.
Handicapem ODS je, že nemáte jednoznačného lídra. Nemělo se to řešit ihned po pádu vlády Petra Nečase?
Na to byla příliš krátká doba, nebylo to možné. Brzy po volbách bude zvoleno nové vedení, protože bez toho nemůže ODS dál fungovat. Duo Martin Kuba a Miroslava Němcová ale funguje, jak má.
Co byste odpověděl vašim odpůrcům, kteří tvrdí, že ODS byla zcela kontaminovaná polosvětem politických podnikatelů?
Nevylučuji, že k něčemu takovému mohlo docházet, já osobně jsem se s tím nesetkal. Ke mně by si nikdo nic podobného nemohl ani dovolit. Pokud se něco nekalého odehrálo, ať to zjistí orgány k tomu určené. ODS se dostala do zvláštní situace, stala se symbolem politické korupce, a to bez ohledu na to, zda to někdy bylo oprávněné, či neoprávněné. Poškodilo to naši značku, ztratili jsme důvěru, ale snažíme se to změnit. Pocit všeobjímající korupce má samozřejmě největší dopad na kdysi největší vládní stranu, kterou ODS byla. Jenže ten pocit se neodstraní smrští sebelepších protikorupčních zákonů, ale tím, že právě politika bude silná. Jen silné politické strany a silné ideově vyprofilované vlády budou víc chráněné proti systému, jenž chce slabou politiku ovlivňovat. Silným ekonomickým zájmům může čelit jen silná politika.
Bylo hlavní chybou ODS to, že se vzdálila svým někdejším ideovým principům, tudíž podlehla tlaku ze strany některých ekonomických skupin?
Já jsem předtím nebyl v aktivní politice, ale tím se nechci nijak vymlouvat. Jako důvody problémů ODS vidím to, že z voličské základny se jí postupně začaly vytrácet stabilní voličské skupiny. ODS není stranou typu TOP 09, která míří na vyhraněnější skupinu voličů a svým založením se ve volbách pohybuje někde mezi 12 až 15 procenty. ODS je strana, jež zabírá celý prostor zprava ke středu. Když ale ztrácí skupiny ze střední třídy, jako jsou učitelé, lékaři, živnostníci, podnikatelé, tak se vytrácí její základna a potenciál. Druhým faktorem bylo, že ztratila pozice v menších městech i vesnicích. Mnozí její někdejší voliči získali pocit, že problémy obyčejných lidí přestaly ODS zajímat. Taková takzvaně chladná strana ztrácet musela. A členové strany navíc nechápali, co vlastně jejich ODS dělá ve vládě.
ODS byla kdysi stranou Václava Klause, on ale dnes říká, že lidi ji nemají volit. Jak vidíte jeho roli na pravici? A rozkládá ODS?
Václav Klaus v minulosti udělal hrozně moc nejenom pro českou pravicovou politiku, ale i pro Českou republiku. Znám ho dlouho, četl jsem pozorně jeho texty, on říkal, že čte ty moje, proto je pro mě o to těžší, co se teď odehrává. Dá se to až těžko pochopit. Nepomáhá pravici, ODS už vůbec ne. To, že se vyjadřuje takto proti občanským demokratům, nikomu nepomáhá.
Není slovo nepomáhá pouze jemným vyjádřením pro slovo škodí?
Nemám rád silné výrazy a nechci se tomu ani učit. Nevím, jak to bude v budoucnosti, ale v těchto volbách to škodí. Nerozumím jeho podpoře subjektu Hlavu vzhůru. Je to podivně poskládaný tým na podporu paní Bobošíkové, která už kandidovala i za komunisty, to není nic pravicového.
Co říkáte na Klausovu výzvu, abychom vystoupili z EU?
S řadou názorů Václava Klause na Evropskou unii bych se shodoval, ale v tomto případě ne. Pro vystoupení z Unie nejsou ani podmínky, ani důvody, ani nevíme, co se stane, kdybychom něco takového udělali. Důležité je mít jasně definované naše národní zájmy v EU. Až se bude s chladnou hlavou, analyticky a po delší době hodnotit, tak se ukáže, že Petr Nečas měl rozumné a realistické názory, jež hájily zájmy Česka v Unii. K EU musíme přistupovat kriticky a více prosazovat své zájmy, ale současně se musíme podílet na debatě o jejím vývoji, který je nepochybně dnes nedobrý, ale nic nevyřešíme tím, že z ní vystoupíme.
Jak se díváte na hnutí ANO Andreje Babiše, jež v posledních týdnech – alespoň podle průzkumů – hodně posílilo?
Jsem konzervativní člověk a jako politolog vím, že kvalita demokracie záleží na kvalitě politických stran. Ty mají být ideově vyprofilované, mají sdružovat lidi na základě programu. Politika nemá být nahrazována hnutím, jež vzniká kolem jedné osoby. Nikoho neodsuzuji, ale považuji za nebezpečné propojení silných ekonomických zájmů s mocí mediální a politickou. To se v případě Andreje Babiše děje. Přilákal do svého hnutí i velmi protikladné osoby a nedovedu si představit, jakou politiku budou realizovat. Že se ANO dnes vydává za pravicové hnutí, je pouze marketingový kalkul, není na něm nic pravicového. Věřím, že voliči zváží, zda mít ve sněmovně ANO, což je jen mnohem nebezpečnější a silnější obdoba Věcí veřejných.
Ještě daleko nevyzpytatelnějším dojmem působí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Nemyslíte si, že s podobnými stranami se sněmovna nikdy na ničem nedohodne?
Důvod nespokojenosti občanů s českou politikou je, že je slabá. Dalšími důvody jsou slabé vlády a neadekvátní volební systém, jenž od poloviny 90. let nedokázal vytvořit ideově vyprofilovanou většinu, která by udržela stabilitu. To, co se děje teď, vytváří zdání, že se to bude opakovat. Čím bude ve sněmovně více stran a hnutí, tím to bude horší. Proto by voliči měli zvážit, komu dají hlas. Je lepší ho dát i z těchto důvodů jasně vyprofilované straně než novým hnutím.
Čím větší roztříštěnost sněmovny, tím silnější bude pozice Miloše Zemana. Jak vlastně hodnotíte fungování prezidenta?
Mnoho let jsem varoval před zavedením přímé volby prezidenta, některé důsledky toho právě vidíme. Ve chvíli, kdy je Parlament slabý, vlády jsou slabé, získává přímo zvolený prezident v našem parlamentarismu na síle. Způsob, jakým Miloš Zeman realizuje svoji představu aktivistického prezidenta, ale i mě překvapil. Jestliže v parlamentní demokracii deklaruje většina, že může sestavit vládu, tak má být tento pokus upřednostněn před všemi ostatními možnostmi. To jsou základní, i když nepsaná pravidla parlamentní demokracie, ale my jsme viděli jiný postup. Hrozí nám, že na všech úrovních bude vládnout levice. Pak nebude mít prezident proti sobě už jen velmi málo brzd. A to pro zemi nebude dobře.
Většinu života jste se nevěnoval aktivní politice, i když jste o ní psal a hovořil. Mění to zcela vaše kandidatura do sněmovny?
Důvodem vstupu do aktivní politiky byla nespokojenost s tím, jak politika u nás vypadá a kam míří. Nemůže se to změnit jinak, než když budou občané aktivní i tímto způsobem. Neměl bych v tom zůstat osamocený, očekával bych vstup dalších lidí do politiky, jinak se nic moc nezmění. Důvodem je to, že máme slabé politické strany, jež jsou více vystaveny různým zájmům a jsou pak snadněji ovladatelné než strany silné. Politické strany jsou přece produktem občanské společnosti, nejsou proti ní, jak se v současnosti často tvrdí. Jsou dokonce tím nejlepším produktem společnosti, pečujme tedy o ně, budeme pak mít lepší politiku. Pouhým mluvením se to ale nezmění.
(Autor: Pavel Šafr, Viliam Buchert)
