Předvolební debata HN na téma školství
Zástupci stran diskutovali v redakci Hospodářských novin na téma školství.
Věda a výzkum
HN: Premiér Jiří Rusnok v rozhovoru pro HN navrhl rozdělení ministerstva školství na dva úřady: jeden pro vědu a výzkum, druhý pro kulturu a vzdělávání. Byli byste pro?
PETR FIALA, lídr jihomoravské kandidátky ODS: Taková debata tady probíhala už před lety. Ale nikdy pro to nebyla silná politická vůle. V zahraničí je takové rozdělení docela časté. Jsem přesvědčen, že výzkum musí mít určitou státní autoritu, ale nemusí to nezbytně být samostatné ministerstvo, takže nyní jsem pro to, abychom stávající model neměnili.
CHLÁDEK: V případě sloučení školství a kultury je tu riziko, že se ještě sníží provázanost našeho školského systému, což se nám často vyčítá. Narušila by se tím vazba mezi středními a vysokými školami.
PUTNOVÁ: Teď před volbami padají i návrhy na vytvoření samostatného ministerstva sportu. Já se nedomnívám, že to je řešení. Navrhovala bych, abychom současný pořádek teď neměnili. Ale o co bych stála a usilovala, je, aby výzkum byl řešený z jednoho místa – z ministerstva školství. Protože zdroje na výzkum jsou rozptýlené na mnoha ministerstvech.
SEMELOVÁ: Je potřeba diskutovat o různých modelech. Okamžitá změna by znamenala další destabilizaci a vědě i vysokým školám by se tím mohlo ještě více uškodit.
HN: Ministr školství povinně jako vicepremiér vlády. Jednoslovná odpověď: ano, nebo ne?
LIŠKA: Jsme zásadně proti. V současné situaci by to mohlo napáchat více škod než užitku. Dokud ministrem školství nebude zároveň vicepremiér, dokud se nebude ministr školství účastnit porady ekonomických ministrů, nebude mít sílu ani jeho ministerstvo.
SEMELOVÁ: Není to potřeba.
PUTNOVÁ: Ne, je to silové ministerstvo svým rozpočtem.
CHLÁDEK: Ne, musí to být silové ministerstvo, které by si měla nechat vítězná strana.
PETR FIALA, LÍDR JIHOMORAVSKÉ KANDIDÁTKY ODS: Je potřeba, aby tam byla silná politická strana, silný politický reprezentant. V minulosti měla často ministerstvo školství nejslabší koaliční strana.
HN: Velká otázka je v současné době spolupráce vysokých škol a vědeckých institucí a firem. Je dostatečná?
LIŠKA: Dělení na aplikovaný a základní výzkum začíná být zastaralé. Mnohem více by měl být kladen důraz na hodnocení kvality. Stát by neměl svoji podporu vychylovat výrazně tam, kde výzkum, zvláště aplikovaný, vede ke generaci zisku. Tím pádem veřejné prostředky plynou pryč. Tam je daleko větší prostor pro soukromý sektor. Odpovědnost státu není v tom, že by měl navyšovat prostředky do aplikovaného výzkumu, nýbrž že by měl vytvářet jednoduché, průhledné podmínky pro transfer výsledků tohoto výzkumu.
PUTNOVÁ: Rozdělila bych to na podporu, která směřuje přímo k firmám, progresivní odpisy, které fungují, jsou pobídkou. Problém je v tom, že některé firmy nejdou do této formy odpisů proto, že definovat výzkum je pro ně tak složité, že raději výzkumnou činnost neodepisují. Čemu se věnujeme velmi málo, je otázka podpory vysokých škol z hlediska propojení s průmyslem. Je potřeba, aby i učitelé byli motivováni.
CHLÁDEK: Jsme zastánci toho, aby se vytvořily podmínky. To znamená jak odpisy pro firmy, tak zákonné normy, aby se nestávalo, že pro firmu je zapojení se do výzkumu nakonec mnohem komplikovanější.
PETR FIALA, LÍDR JIHOMORAVSKÉ KANDIDÁTKY ODS: Přestože rozdělení mezi základní a aplikovaný výzkum je složité, můžeme říct, že v oblasti aplikovaného jsme dlouhou dobu nevykazovali příliš dobré výsledky. Čelili jsme tomu zřízením technologické agentury, to byl docela povedený krok. Problém českého výzkumu a jeho financování je právě v tom, že tam jde málo prostředků ze soukromé sféry a že ty prostředky, které tam jdou, jsou nakonec většinou spotřebovány těmi soukromými podniky. A my musíme tuto situaci změnit. Třeba odpisy, ale musíme dál postoupit i v daňových úlevách.
Technické vzdělávání
HN: Prezident miloš Zeman s oblibou říká, že máme nejvíc antropologů na tisíc obyvatel a málo technicky vzdělaných lidí. Souhlasíte, a pokud ano, co bychom měli dělat, aby naše školství produkovalo techniky?
PETR FIALA, LÍDR JIHOMORAVSKÉ KANDIDÁTKY ODS: V tomto ohledu není struktura studia na vysokých školách optimální. My už jsme ale začali jednat. Neplatíme vysoké školy jen podle počtu studentů, ale zčásti i podle kvality. To znamená například uplatnění absolventů na trhu práce. Když toto budeme uplatňovat několik let, budou se rozvíjet spíše školy, jejichž absolventi nalézají uplatnění.
CHLÁDEK: Já bych tu stavebnici Merkur tak nekarikoval. Ve Švédsku obdobně používají ve školkách Lego. Problém je, že nemáme analýzu toho, které obory bude pracovní trh potřebovat za patnáct dvacet let. Stát si musí říct, které obory bude podporovat. Není možné, abychom sháněli kominíky a například v Rakovníku měli šest kominíků v jedné třídě a vedle dvakrát třicet dětí na oboru administrativní pracovník ve veřejné správě.
PUTNOVÁ: Ten výhled ODS na postupné zlepšování situace je evoluce na desetiletí. Potřebujeme ráznější vstup do vzdělávací politiky, protože v konkurenceschopnosti se mírně propadáme. TOP 09 přichází s návrhem na povinnou maturitu z matematiky v rámci státní maturity. Dále chceme změnit systém rozdělování peněz mezi vysokoškolské obory. Strojní inženýři dnes dostávají méně než studenti na vyšších odborných školách. My chceme posílit financování technických oborů, což by znamenalo lepší podmínky, možnosti stipendií pro tyto studenty a podobně.
HN: Takže už je to v pořádku?
PETR FIALA, LÍDR JIHOMORAVSKÉ KANDIDÁTKY ODS: Když tento model necháme fungovat pět let, tak se problém bude do jisté míry řešit. Malý zájem o přírodovědné a technické obory ale musíme řešit dokonce už v předškolním vzdělávání. Pracovat na tom, aby kompetence dětí v matematice, přírodních vědách, polytechnice byla vyšší, aby děti později chtěly tyto obory studovat.
HN: To zní skoro, jako by řešením bylo rozdávat v mateřských školách stavebnice merkur.
PETR FIALA, LÍDR JIHOMORAVSKÉ KANDIDÁTKY ODS: To určitě není, jde o změnu a posílení výuky matematiky a v předškolní výchově posílit polytechnické vzdělávání.
PUTNOVÁ: Ale s tím se počítá. Mluvíme o diferenciaci vysokého školství.
PETR FIALA, LÍDR JIHOMORAVSKÉ KANDIDÁTKY ODS: Když někomu přidáte, musíte ale jinému ubrat.
LIŠKA: Je iluzorní, že stát, úředníci nebo politici by byli schopni určit to, jaké profese budeme potřebovat za deset a patnáct let. Myslím, že velice negativní zkušenost mají v Německu, kde sociální inženýrství vedlo téměř ke kolapsu některých odvětví. Proto je potřeba otevřít zvláště odborné školství maximálně soukromému sektoru, ale nedopustit, aby mu to odborné školství bylo podřízeno. Dále musí dojít ke změně vzdělávacích programů od předškolního vzdělávání ve smyslu podpory gramotnosti v matematice. Jsem velký nepřítel toho, aby se ze dne na den zaváděla maturita z matematiky jako povinný předmět.
SEMELOVÁ: Sladění vzdělávací struktury a pracovního trhu je bezpodmínečně nutné. Není možné, aby tady každý pátý absolvent školy byl bez práce. KSČM podporuje technické a učňovské vzdělávání.
Školné
HN: Má se na vysokých školách platit školné?
LIŠKA: Odmítáme školné, ať už se to bude jmenovat jakkoli. Představovalo by to pouze další ekonomickou bariéru. Vliv na kvalitu studia či motivaci ke studiu je velmi pochybný.
SEMELOVÁ: KSČM jednoznačně odmítá také jakoukoli formu školného. Bereme to jako sociální síto, které by znemožnilo mnohým talentovaným studentům studovat a prospěch by z toho měly akorát banky.
PUTNOVÁ: Máme připravený program, který by vysokoškolákům umožnil v první řadě finanční podporu prostřednictvím zákona o finanční pomoci studentům. Poté by mohla být zavedena spoluúčast, které neříkáme školné. Je to spoluúčast, jež za plné školné nemůže být považována. Naopak jsme přesvědčeni o tom, že zákon o finanční spoluúčasti pomůže, aby se studenti stali samostatní, zodpovědní, aby se dokázali rozhodovat a investovat do budoucnosti. A současně chceme, aby ta fáma, která prezentuje naše školství jako bezplatné, už skončila a přestala ho tímto způsobem deformovat. Abychom si řekli, že náklady na vysokoškoláky jsou v řádu desetitisíců. A chceme-li podpořit dynamiku společnosti, jsme pro spoluúčast.
HN: V jaké výši za semestr?
PUTNOVÁ: Spoluúčast by měla být v řádech tisíců, nikoli desetitisíců.
HN: Lhostejno na jakém typu škol?
PUTNOVÁ: Studenti by mohli získávat bonusy za to, jak budou studovat, a technické školství by bylo zvýhodňováno.
CHLÁDEK: Jsme zásadně proti zavádění školného, zápisného, spoluúčasti. Když se podíváte například do Spojených států, diametrálně tam kvůli školnému roste zadluženost studentů. U nás by to mělo drastické dopady, vytvořilo by to obrovskou sociální bariéru pro studenty. Už nyní mají lidé problémy studium platit. Stojí minimálně osm tisíc měsíčně.
PETR FIALA, LÍDR JIHOMORAVSKÉ KANDIDÁTKY ODS: Náš první krok je úprava poplatků na vysokých školách. Ať platí všichni ti, kteří studují déle, než je standardní doba studia. A také, ať tyto peníze může vysoká škola použít pro rozvoj vzdělávací činnosti, což nyní nemůže. V dalším kroku se musíme vrátit k debatě o finanční spoluúčasti studentů. Tomu se nevyhneme. Je velký rozdíl, jestli studuje 20 procent populačního ročníku, nebo 65 procent. Toto všechno musí zaplatit stát a není vůbec jednoduché přitom udržet kvalitu vzdělávacího systému.
HN: Navrhujete model odloženého školného, se kterým přišla vláda Petra Nečase?
PETR FIALA, LÍDR JIHOMORAVSKÉ KANDIDÁTKY ODS: Nikdy jsem nebyl pro model odloženého školného. Jsem pro přímé, nízké, jednoduché školné v řádu tisíců korun za semestr.
