Riziková mládež aneb proč děti zlobí?
Fandím komunitním nebo profesním diskuzím. Mě osobně zajímá téma spojené se sociálně-právní ochranou dětí jako je náhradní rodinná péče a rizikové a kriminálního chování dětí a mladistvých. Pracuji v této oblasti témeř 20 let a ráda se podělím o zkušenosti z praxe s ostatními. O aktuálních problémech s rizikovou mládeží na Moravskobudějovecku a Jemnicku jsme nedávno diskutovali s odborníky, politiky a rodiči na kulatém stole STŘED,o.s v Moravských Budějovicích.
Fandím komunitním nebo profesním diskuzím. Mě osobně zajímá téma spojené se sociálně-právní ochranou dětí jako je náhradní rodinná péče a rizikové a kriminálního chování dětí a mladistvých. Pracuji v této oblasti témeř 20 let a ráda se podělím o zkušenosti z praxe s ostatními. O aktuálních problémech s rizikovou mládeží na Moravskobudějovecku a Jemnicku jsme nedávno diskutovali s odborníky, politiky a rodiči na kulatém stole STŘED,o.s v Moravských Budějovicích.
Všechny děti zlobí a je dobře, že zlobí. Poznávají tak svoji identitu a učí se vnímat svět okolo sebe.V diskuzi dále zaznělo, že v obou městech přetrvává problém ničení cizího majetku. Mládež demoluje popelnice, sprejuje po budovách, bezdůvodně ničí to, co města zaplatila z veřejných zdrojů. Mladí lidé jsou ve svém konání agresivnější. K autoritám, kritice a represi jsou arogantní, povrchní a odpovědnost za své skutky neradi přijímají. Vandalismus vnímají jako téma vzdoru. Často se dopouštějí přestupků pod vlivem alkoholu, který konzumují nadměrně doma, venku i ve škole. Začínají kouřit v daleko nižším věku a již v dětství se stávají na cigaretách závislí.
Kde se domnívám, že mohou být příčiny problémů? Například represivní orgány státu či samosprávy neřeší problémy včas. Odborníci ve výchovných institucích jsou unaveni a bez zájmu o svěřené děti. „Všichni“ a „všude“ jsou ve své profesi nekompetentní a systém péče o ohroženou mládež stojí za „starou bačkoru“. Jednoduše, rádi přehazujeme problémy na někoho jiného, nejlépe na systém.
V České republice stále platí, že odpovědnost za výchovu dítěte má v prvé řadě rodina. Proč tedy nepřijmout roli rodiče jako výzvu k odpovědnosti nebo jako zrod a zrání svých “plodů“? Naše děti nepotřebují bezmeznou a bez-hraniční ochranu a péči. Potřebují hlavně silné rodiče, kteří vědí za čím jdou, co je pro ně důležité a čeho si oni sami váží. Děti by měly znát, kde je hranice jejich dovoleného zlobení, vědět o sankcích, které následují za porušení nastavených pravidel a v případě nutnosti je i zažít. Kdo jiný než rodič dokáže lépe vnímat osobnost svého dítěte. Umí být průvodcem jeho životního úspěchu a zároveň si být vědom jeho předností a limitů.
A proto si říkám: Neházej vinu a nedokonalost dětí na systém. Chovej se tak, jak chceš, aby se chovali tvoje děti.
Zpracovala:
Mgr. Martina Bártová
Kandidát č.5 za ODS v kraji Vysočina do PS PČR v předčasných volbách 2013
Místopředsedkyně MR ODS Třebíč
Členka OR ODS Třebíč
Tel.: 775 725 655, bartova@stred.info
předsedkyně komise prevence kriminality a drogové problematiky, poradního orgánu rady Města Třebíč