Novinky Mediální výstupy

Hostem předvolebního diskusního pořadu ČRo - Radiožurnál byl úřadující předseda ODS Martin Kuba.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Dobré odpoledne. Ve studiu S1 na pražských Vinohradech začíná první předvolební debata Radiožurnálu před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V následujících 10 tematických debatách a dvou diskusích lídrů politických stran vám nabídnu pohled na rozdíly mezi jednotlivými politickými programy tak, abyste v pátek a v sobotu 25. a 26. října měli ujasněno, koho volit. Od mikrofonu vás bude provázet Martin Veselovský. Radiožurnál zvolil po úvaze jako klíč k obsazení předvolebních debat průzkumy volebních preferencí od renomovaných agentur zveřejněné ve veřejnoprávní agentuře ČTK. Vedle toho jsme použili tří a půlprocentní hranici pro vstup do debaty, která více než dostatečně zahrnuje jak statistickou chybu, tak i o něco nižší pravděpodobnost, že se daný politický subjekt dostane do Poslanecké sněmovny a z tohoto klíče vyšli následující účastníci této první debaty. Pavel Svoboda, bývalý ministr bez portfeje a člen KDU-ČSL. Dobré odpoledne. 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Dobré odpoledne. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Kateřina Konečná, čtyřka na moravskoslezské kandidátce Komunistické strany Čech a Moravy. Dobré odpoledne. 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

Hezký den. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jan Hamáček, lídr středočeské kandidátky České strany sociálně demokratické. Dobré odpoledne i vám. 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Dobrý den. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Marek Ženíšek, lídr plzeňské kandidátky TOP 09. Dobré odpoledne. 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Dobré odpoledne. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

František Lukl, ministr pro místní rozvoj v demisi a lídr jihomoravské kandidátky Strany Práv Občanů - ZEMANOVCI. Dobré odpoledne, pane ministře. 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

Dobré odpoledne vám i posluchačům Radiožurnálu. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Martin Kuba, úřadující předseda Občanské demokratické strany a lídr jihočeské kandidátky této politické strany. Dobré odpoledne. 

 

Martin KUBA, úřadující předseda a lídr kandidátky v Jihočeském kraji ODS:

Hezké odpoledne, děkuji za pozvání. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

A konečně Věra Jourová, lídryně hnutí ANO na Vysočině. Dobré odpoledne. 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Hezké odpoledne. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To jsou tedy jednotliví kandidáti, kteří budou dnes až do půl sedmé debatovat na Radiožurnálu o Evropské unii a vztahu České republiky k ní. Tady je pohled bruselského zpravodaje Radiožurnálu Ondřeje Housky na Unii a na to, jaký postoj k ní v Česku podle něho převažoval a převažuje. 

 

Ondřej HOUSKA, bruselský zpravodaj Radiožurnálu:

Česko na svém členství v Evropské unii zdůrazňuje hlavně jednotný trh. Tedy především možnost volně dodávat české výrobky do ostatních zemí osmadvacítky. České vlády tak tradičně chtějí, aby byl tento trh co nejsvobodnější a překážky pro obchod co nejnižší. V tom se česká politika příliš neliší, ať byla zrovna v Praze u moci levice nebo pravice. Už míň je v Česku tématem politický nebo, řekněme, geopolitický rozměr evropské integrace. Zatímco pro západoevropské politické elity je Evropská unie zárukou míru, v českých veřejných debatách převládá spíš ekonomický pohled. V tom se česká politika a veřejná sféra liší nejen od té západní, ale třeba i od pobaltské. Estonci, Lotyši a Litevci vnímají Unii a ještě více eurozónu nejen z ekonomického pohledu, ale i jako jakéhosi garanta své nezávislosti před případným tlakem Ruska. Proto také bylo přijetí eura prioritou pro všechny tři pobaltské země. Takové vnímání Unie bylo v Česku přítomné v minulosti, dnes už ale vesměs pominulo. V posledních letech se Česká republika vymezovala proti snahám o užší integraci, čímž se stala častým spojencem Velké Británie. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To byl Ondřej Houska. Vy posloucháte předvolební speciál Radiožurnálu. Pokud máte na jednotlivé zástupce politických stran, těch sedmi politických stran i jiné dotazy, než položím já, máte možnost na jednak facebookovém účtu Radiožurnálu, pak na twitteru s heštégem Volby 2013 nebo pod videopřenosem na webu Radiožurnálu, na adrese radiozurnal.cz. Pojďme si na začátek ujasnit vaše základní unijní postoje a názory. Otázka na všechny přítomné politiky a kandidáty do Poslanecké sněmovny, byť s jednou výjimkou, o které se ještě zmíním. Ta otázka zní. Přináší dnes Česku členství v Evropské unii spíš zisky, nebo ztráty. Prosím o spíše jednoslovnou rychlou odpověď. Pavel Svoboda za KDU-ČSL. 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Ano, a to i v ekonomickém i geopolitickém smyslu. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Ptal jsem se zisky nebo ztráty, vy odpovídáte ano? 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Zisky. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Zisky, tak. Kateřina Konečná, komunistická strana. 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

Já si myslím, že spíš ztráty, ale umíme to změnit. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Dobře. Jan Hamáček, ČSSD. 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Stále zisky, jakkoliv pravicové vlády dělaly všechno pro to, aby to tak nebylo a byly to spíše ztráty. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Za TOP 09 je tu Marek Ženíšek. Zisky, či ztráty? 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Pochopitelně samá pozitiva, tudíž zisky. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Samá pozitiva? 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Více pozitiva, nežli negativa. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

František Lukl, Strana Práv Občanů - ZEMANOVCI. 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

Z hlediska kohezní politiky jednoznačně plusy, v ostatních politikách je to diskutabilní. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Asi se ještě dostaneme k tomu, jestli vaši voliči vědí, co to přesně znamená kohezní politika a její hledisko. 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

To znamená evropské fondy. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Martin Kuba, Občanská demokratická strana. 

 

Martin KUBA, úřadující předseda a lídr kandidátky v Jihočeském kraji ODS:

Já také myslím, že zatím spíše zisky. Je důležité, aby to tak zůstalo do budoucna a souhlasím s panem ministrem, že jsou oblasti, kde Evropa začíná svým členským státům život i komplikovat. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Věra Jourová za ANO. 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Jednoznačně zisky, a to nejenom v peněžním slova smyslu. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Rovnou vám položím, protože to vezmeme opačným směrem tu další otázku, která je důležitá, předpokládám, i pro vaše voliče. Když jsme přistupovali k Evropské unii, podepisovali jsme přístupovou smlouvu a v ní je kromě jiných klauzule o tom, že jsme se zavázali přijmout společnou evropskou měnu, tedy euro. Měla by Česká republika tuto klauzuli, tento závazek dodržet, nebo ne? Věra Jourová. 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Ano, Česká republika musí být partnerem dalším zemím Evropské unie, která bude plnit své závazky, takže jednoznačně ano. Záleží na tom kdy.

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Martin Kuba za ODS. 

 

Martin KUBA, úřadující předseda a lídr kandidátky v Jihočeském kraji ODS:

V této chvíli určitě ne, protože ta situace se od té doby skutečně v eurozóně významně změnila. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

František Lukl, Strana Práv Občanů - ZEMANOVCI. 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

Jestliže jsme se k tomu jednou zavázali, tak nevidím v tuto chvíli ani právní, ani faktický mechanismus, jak se toho závazku zbavit, takže ano. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

A je jedno kdy. 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

V delším časovém horizontu. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

K tomu, jak dlouhý bude, se ještě dostaneme. Marek Ženíšek, TOP 09. 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Pokud chce být Česká republika spolehlivým partnerem, pak není tady vůbec otázka, zdali ano, nebo ne, pak jednoznačně Česká republika musí euro v nějaké době přijmout. Je otázkou kdy, samozřejmě až to bude pro Českou republiku výhodné. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jan Hamáček, Česká strana sociálně demokratická. 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Ano, ve chvíli, kdy splníme veškerá kritéria, která s tím souvisí a kdy to bude pro Českou republiku jak ekonomicky, tak i sociálně výhodné. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Kateřina Konečná, KSČM. 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

Ano, ale pouze tak, abysme měli nastaveny podmínky, které nepoškodí české občany. 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Otázka kde, jak a za jakých okolností bude řešena hned vzápětí. Ještě mě zajímá názor Pavla Svobody za KDU-ČSL. 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Ano, přijmout euro, jakmile to bude pro Českou republiku možné, jakmile začneme plnit ta kritéria a doufejme, že se k jejich splnění co nejdříve dostaneme. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Věra Jourová za politické hnutí ANO. Když slyším vašeho šéfa Andreje Babiše, jak na mnoha veřejných shromážděních a vystoupeních se staví, řekl bych více než rezervovaně k tomu, že by Česká republika měla přijmout euro, tak co to znamená? Proč podle vašeho názoru není dobré přijímat euro? 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Pan Babiš, si myslím, že prokázal celou svou životní dráhou, že je dobrým hospodářem a on chce být takto zodpovědným hospodářem i za Českou republiku. On říká, že euro musíme přijmout v rozumné době, tedy až po konsolidaci situace v eurozóně, protože to bude výhodné pro naši ekonomiku a pro export, takže myslím si, že rezervované... 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jenom podotýkám, že vy kandidujete do Poslanecké sněmovny, to znamená do příštích 4 let, pokud všechno půjde relativně dobře s tou danou Poslaneckou sněmovnou. Je ta rozumná doba z vašeho pohledu nebo z pohledu vaší politické strany v průběhu těch příštích 4 let? 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

My se bavíme o nějakých letech 2018, takže asi tak v tomto horizontu, ale samozřejmě nelze předjímat, co se v eurozóně stane, jestli k té konsolidaci dojde a jestli my budeme připraveni. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

A co to je ta konsolidace? 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Až budou v pořádku fiskální, až bude v pořádku fiskální situace v těch zemích, které mají problémy, to znamená, až přijdou strukturální změny. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To znamená, až Řecko nebude mít problémy, tak je načase pro Česko přijmout euro? 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Řecko už svoje náklady veřejných rozpočtů postupně snižuje, ta situace se uklidňuje. Ve Španělsku si myslím, že také přijímají... 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Takže jenom, abych to správně chápal, paní Jourová, tak počkáme, až si to, řekněme, Španělé, Portugalci, Řekové dají dohromady a pak přistoupíme? 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Myslím si, že přistoupíme v momentu, kdy to bude výhodné pro Českou republiku a kdy to bude bezpečné. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Od začátku se ptám na to, který moment to je? 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Až bude konsolidovaná situace v eurozóně. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To už se trošku točíme. Marek Ženíšek a TOP 09. Na politickém programu nebo předvolebním programu vaší politické strany je zajímavé, že jako jediný program z těchto 7 politických programů, které jsou tady zastoupeny vámi, zmiňuje relativně přesně datum, kdy by podle vašeho názoru mělo být euro přijato. Jak jste přišli na to, že by to mělo být mezi roky 18 až 20? 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

V našem programu popisujeme, že bychom si přáli, aby ta příští vláda, která vzejde z těch nadcházejících voleb, aby stanovila nějaký konkrétní termín, jednou k tomu nějaká vláda musí přistoupit, aby stanovila termín, ke kterému budeme všichni vzhlížet a o němž budeme vědět, že je závazný pro naši legislativu i pro naši vládu. A stanovili jsme, že. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Já tomu rozumím, pane Ženíšku. Co když v letech 18 až 20 bude další ekonomická krize? 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Pak samozřejmě je to předmětem další diskuse. Nejsme žádní hlupáci. Pokud eurozóna bude v rozkladu, pokud se rozpadne, tak samozřejmě nebudeme trvat na tom, že rok 18 a 20 je nejlepší termín. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Dobře, tak znovu opakuji tu první otázku. Jak jste přišli na to, že v roce 2018 až 20? 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Odhadujeme, že v tomto horizontu je možné zaprvé si stanovit, zdali eurozóna v té době již bude mít jasno, jakým směrem se bude ubírat v rámci její vnitřní integrace, jak to bude dál probíhat a stejně tak je to odhad směrem dovnitř České republiky, že si umíme představit, že do té doby budeme pokračovat v té rozpočtové odpovědnosti, která je naprosto nutná pro to, abychom splňovali ty kritéria, ty podmínky pro to, abychom mohli vůbec do eurozóny vstoupit. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jak se na to dívají komunisté? Z Komunistické strany Čech a Moravy Kateřina Konečná. Tam na obrazovce mezi námi vidíte první dotaz ze sociálních sítí: "Proč nevyhlásit referendum o přijetí eura? To je nejspravedlivější," ptá se pan Janeček. S tím by komunisti souhlasili?

 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

My samozřejmě souhlasíme obecně s přijetím zákona o referendu a to nejenom o přijetí eura. My to dokonce máme v programu a máme to nastaveno přesně tak. Já si myslím, že teď je to trošku deklaratorní tahle ta debata, spíše politická, o nějakém termínu, protože Česká republika zatím nesplnila všechna kritéria, která potřebuje k tomu, aby vůbec euro a tu debatu, vážnou debatu o tom, kdy ho chce přijmout, mohla začít. V tuto chvíli nesplňujeme to základní, a tudíž se tady bavíme tak trošku politicky, ale my chceme... 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Tak vy shodou okolností jste zčásti politici a zčásti se politiky chcete stát, takže to mi přijde jako docela legitimní debata. 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

Samozřejmě v pořádku, ale legitimní to bude až ve chvíli, kdy ta kritéria splníme a potom KSČM má ve svém programu, že chce referendum, které by jasně dalo. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Dobře. Myslíte si, že by celonárodní referendum o euru v Česku skončilo výsledkem: "Ano, chceme euro." 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

Já si myslím, že skončí tak, jak to občanům budeme umět vysvětlit. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jak jim to budou vysvětlovat komunisté? 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

Pokud to v tu chvíli bude pro českou ekonomiku výhodné a pokud to nebude nevýhodné pro občany, tak jak se to stalo v řadě zemí, že vlastně nakonec na přijetí eura doplatili občané, tak si myslím, že jim to budeme schopni vysvětlit. Pokud nicméně dojde k tomu, že Česká republika opět přijetí eura dá bez jakýchkoliv podmínek a dopadne to především na její občany, a to znamená, že se nám zvýší cenová hladina a další věci, tak si myslím, sníží se kupní síla, tak si myslím, že potom KSČM jasně řekne ne. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pavel Svoboda za KDU-ČSL. Zajímá mě jediná věc. Je vhodné použít referendum na to, aby se Česká republika rozhodovala, kdy, za jakých okolností přijmout euro?

 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Referendum si KDU-ČSL umí představit k otázce, zda nikoliv, promiňte, k otázce kdy, za jakých podmínek, nikoliv zda. Protože závazek přistoupit k euru jsme přijali při vstupu do Evropské unie a to, o čem mluví ti, kdo by chtěli znovu otevřít tuto otázku, tak mluví o tom, že se bude otvírat celá naše smlouva o přístupu k Evropské unii a tam by se /souzvuk hlasů/, které. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pardon, pane Svobodo, já jsem před malou chvílí slyšel Martina Kubu z ODS říkat, že se z jeho pohledu od roku 2004 úplně změnila situace v Evropské unii. Není to důvod pro to nechat občany hlasovat o tom, jestli vůbec přistoupit k euru? 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Situace se mění neustále. Já mluvím o tom, že kdybychom měli diskutovat o tom nebo mít referendum o tom, zda přijmout euro, jelikož už jsme jednou řekli, že ano, my ho přijmeme, tak otevíráme celou naší přístupovou smlouvu do Evropské unie, otevíráme ji v plném rozsahu a tam bychom mohli se dožít konců, které bychom možná nechtěli. Předpokládám. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Počkejte, čeho bychom se mohli dožít ve chvíli, kdybychom nechali občany České republiky hlasovat o tom, jestli euro ano? 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Mluvíme o tom, že k otevření takovéto přístupové smlouvy potřebujeme mimo jiné souhlas všech 27 ostatních členských států. A v tu chvíli si nedokážu představit, že tohle to by bylo jen tak zadarmo možné. 

 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Martin Kuba, úřadující předseda ODS. Není na tom něco pravdy to, co jste teď od pana Svobody slyšel? 

 

Martin KUBA, úřadující předseda a lídr kandidátky v Jihočeském kraji ODS:

Já nemohu souhlasit s tím, že se změnila jenom situace. Ona se přece změnila ta Lisabonská smlouva. Pan prezident podpisem dodatku Lisabonské smlouvy zavázal Českou republiku, že v této chvíli, když přistoupíme k euru, tak okamžitě musíme poslat nějakých zhruba 35 tisíc miliard korun do evropského stabilizačního mechanismu a přijmout záruky zhruba za 300 miliard korun. To jsou věci, které v našich přístupových parametrech zdaleka nebyly. Jsou naprosto nové a jsou to peníze českých občanů, které mohou být použity na záchranu zemí na jihu eurozóny, které, a já musím říct, si do určité míry způsobily by problémy samy. Já si nemyslím, že je způsobili čeští občané. Bavíme se o Řecku, které ještě minulý týden nebo předminulý rušilo šestidenní dovolenou pro svoje státní úředníky za to, že pracují někde na počítači. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátora:

Počkejte, pane předsedo, pojďme zpátky k případnému českému euru. 

 

Martin KUBA, úřadující předseda a lídr kandidátky v Jihočeském kraji ODS:

A já tím právě chci říct, proč si myslíme, že je ta situace jiná. Protože je jiná Lisabonská smlouva, než ke které my jsme v té chvíli přistupovali. Nese s sebou mnohem větší finanční závazky na Českou republiku a české rodiny. A my v této chvíli říkáme, že je plně adekvátní, aby se čeští občané v referendu rozhodli, jestli v této chvíli přistupovat k euru, nebo ne. Protože jak se bavíme o těch kritériích, jestli je plníme, nebo ne, předpokládám, že se bavíme o těch maastrichtských, ono je přece neplní velká spousta těch členů Evropské unie a neustále si kladou větší a větší nároky... 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

A to znamená a priori, že Česká republika je nemusí plnit také. 

 

Martin KUBA, úřadující předseda a lídr kandidátky v Jihočeském kraji ODS:

Ne, to znamená především to, že my chceme, aby je plnili všichni členové Evropské unie a aby Evropská unie byla silným kontinentem, konkurenceschopným. My chceme hrdé České v silné Evropě. My nechceme být členy státu, kdy si všichni musí půjčit, aby někomu mohli půjčit. To je naše stanovisko. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pane předsedo, vydržte chvíli. Jan Hamáček za ČSSD. Úvaha referendum o euru, případně kdy, jak se na to dívají sociální demokraté? 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Sociální demokracie zastává názor, že případné referendum o samotném přijetí eura by bylo dvojím hlasováním o tom samém, v tom souhlasím s kolegou Svobodou, že o tom již občané rozhodli v době, kdy se hlasovalo o vstupu do Evropské unie. Samozřejmě, pokud by to byla otázka kdy, zda je ta vhodná doba, tak my si referendum dokážeme představit, koneckonců sociální demokracie několikrát. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pardon, a to referendum by znělo jak, pane Hamáčku, o tom, kdyby se hlasovalo kdy?

 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Pravděpodobně: Souhlasíte s tím, aby od jistého data Česká republika přijala společnou evropskou měnu euro? Tak probíhalo referendum, pokud se nepletu, i ve Švédsku, to není nic nestandardního, my jsme podporovateli referenda, koneckonců jsme ho několikrát navrhovali, obecného referenda ve sněmovně a toto tématem být může. Nemůžeme podle našeho názoru zpochybňovat ten samotný fakt, o kterém již naši voliči a občané rozhodli. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Dobře. Tomu rozumím a máte nějaké podobně zacílené, upřesněné datum, jako má TOP 09, někdy kolem roku 18 až 20? 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Víte, já si myslím, k tomu je potřeba přistupovat realisticky. Ta vláda. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To není realistické to, co si myslí TOP 09? 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

To je jednoduché řešení. Stanovíme termín a ono to nějak dopadne. Ta vláda, která vzejde z voleb, bude muset řešit celou řadu problémů, hlavně nastartovat ekonomický růst. Pokud se to podaří, tak bychom se měli soustředit na plnění těch kritérií, o kterých tady debatujeme, protože mimochodem plnění těch kritérií znamená i ozdravení české ekonomiky. A pokud ta kritéria splníme, tak tehdy podle mě nastal ten správný okamžik říct: "Ano, nyní plníme všechna kritéria, navíc tam je ještě ten dvouletý, to dvouleté období, kdy česká měna musí vstoupit do toho směnného mechanismu ERM II, takže tam je dostatečný prostor a poté se můžeme rozhodnout o přijetí eura. 

 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jenom podotýkám pro vás u rozhlasových přijímačů, omlouváme se za technické potíže, které probíhali u našeho videopřenosu, teď už je všechno v pořádku, na adrese radiozurnal.cz můžete přenos této debaty sledovat. Pane ministře Lukle, za SPOZ, je vůbec rozumné teď před volbami v roce 2013 říkat: "Ano, my bychom chtěli do 3, 4, 5 let přijmout euro." 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

Já se domnívám, že jste uhodil hřebíček na hlavičku. Já se nechci nikoho dotknout. Já si…

 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pardon, aby to nebylo špatně chápáno. To nebylo úplně tvrzení. To byla otázka. 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

Ale rád na ni navážu, protože se domnívám, že je to opravdu akademická debata v tuto chvíli a z mého pohledu v následujících 10 letech žádná vláda, která získá mandát z voleb, nebude rozhodovat o přijetí eura a nebude ani občanům navrhovat nějaké referendum, protože na to nebudou splněny ani objektivní, ani subjektivní předpoklady. Objektivní, to jsou ekonomické, ke kterým se Česká republika musí zavázat nebo musí splnit a ani subjektivní, že to ta vláda psychosomaticky nebude chtít. To znamená, já se domnívám, v následujících 10 letech. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pardon, pane ministře, co to znamená, že vláda něco nechce psychosomaticky. 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

To znamená, že se s tím nebude chtít ztotožnit, protože ani občanská veřejnost to takto nebude chápat. To znamená, proč by předstupovala před veřejnost s něčím, o čem bude jasně vědět, že veřejnost s tím nesouhlasí. Já se domnívám, že pokud by teď bylo referendum o přijetí eura, tak drtivá většina českých občanů ji odmítne. Možná, že se mýlím, ale je můj subjektivní názor na tuto záležitost. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pojďme se od samotného eura, od toho, jak říkáte, akademické debaty, která bezesporu ale mnoho voličů zajímá, minimálně i z dotazů, které přichází na sociální sítě, je to znát. Pojďme se podívat k tomu, jakým způsobem Česká republika umí, respektive neumí čerpat peníze z unijních fondů. Minimálně ze zkušenosti Regionálních operačních programů Severozápad a Jihozápad to vypadá, že Česká republika spíš neumí čerpat peníze z Evropské unie. Buď panuje podezření, že je někdo rozkrádá nebo panuje podezření, že to někdo jiný neumí kontrolovat to případné rozkrádání a pak se zase, když už je to řešení někde dále, nedokáží kraje a vláda dohodnout, kdo zaplatí případnou pokutu, kterou udělila danému ROP Evropská komise. V programech vás všech 7 je v různých obměnách věta, kterou teď cituji z programu lidovců, protože tam je nejkratší: "Zasadíme se o řádné čerpání prostředků z unijních fondů." Pavle Svobodo, jak to chcete udělat? 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Podle nás prvním krokem, jak zajistit, že budeme maximálně těžit evropské fondy, je především kontrola na české úrovni. Máme za to, že kontrola čerpání fondů na úrovni České republiky, zejména na úrovni ministerstva financí totálně v uplynulém období selhala. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pardon, pane Svobodo, víte, co se mi tak honí hlavou, když vás poslouchám? 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Vím. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Opravdu? To vám závidím. Ne, ale vy byste, tak řekněte, co se mi honí hlavou? Tak řekněte. 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Že na ministerstvu financí samozřejmě v minulosti se mohli pohybovat lidé, kteří z naší strany odešli a odpovídají za to do těchto dob. 

 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Ne snad ani, že by se tam mohli pohybovat, oni se tam bezesporu pohybovali, ale to jsem zrovna neměl na mysli. Měl jsem na mysli to, že vy tady v podstatě byste čistě formálně vůbec nemusel sedět, vy jste lídrem kandidátky do voleb do Evropského parlamentu u lidovců. 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Ano. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To znamená, že když říkáte o nějakém řešení, které se bude týkat vnitrostátních českých věcí, tak vy, pokud uspějete ve volbách do Evropského parlamentu, tak na to příliš nebudete mít vliv, chápu to správně? 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Promiňte, ale já jsem tady za KDU-ČSL jako stranu. Pokud jste tady chtěli mít jenom lídry do parlamentních voleb, tak asi patrně selhala. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Máte pocit, že jsou tady jenom lídři. 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

No, nebo kandidáti, tak asi selhala vaše produkce, nevím. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Naše produkce rozhodně neselhala, to není žádný výčitka, pane Svobodo, já se jenom ptám, jaký vliv jako europoslanec budete mít na to, jestli Česká republika bude umět, nebo nebude umět čerpat unijní fondy, to je celé. 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

To samozřejmě především ovlivňuje Poslanecká sněmovna a vláda samozřejmě. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Když odmyslíme ty lidi, o kterých jste říkal, že se mohli pohybovat na ministerstvu financí a odešli z vaší strany, tak jak na to? 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Opakuji, první východisko je zavést skutečnou efektivní kontrolu, to i pole názoru Evropské komise v České republice selhává. Druhá věc je zavést si méně komplikovaný systém operačních programů, než ten, který my jsme měli pro toto sedmileté období finanční. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To je názor Pavla Svobody za KDU-ČSL. Věra Jourová za hnutí ANO. Bude to stačit, když se zlepší kontrola ze strany českých orgánů toho čerpání? 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Zlepšit kontrolu je samozřejmě potřeba, ale tady ve světle celého toho problému, který máme, je to kosmetická úprava. Já jsem přesvědčená, že ten systém je zachvácen od samého začátku až po samotný konec. My vlastně jsme nikdy neměli vládu, která by řekla natvrdo, že fondy, čerpání a dočerpání fondů je absolutní priorita pro Českou republiku. My jsme dnes v situaci, kdy pravděpodobně nedočerpáme za období 7 až 13 sto miliard a já se ptám, kolik musíme ztratit, aby ta vláda řekla velmi tvrdě svým resortům a administrativě, že je potřeba čerpat a, ano, samozřejmě kontrolovat. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pardon, paní Jourová, vy sama to říkáte, že pravděpodobně 100 miliard tam zůstane v tom alokovaném /souzvuk hlasů/.

 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

To je můj odhad, ministerstvo pro místní rozvoj to vidí trošku pozitivněji. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pro Českou republiku. Tak dneska se nepovedlo místopředsedovi Evropského parlamentu Oldřichu Vlasákovi vyjednat v tom vlivném regionálním výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu to, aby se to období možnosti čerpání pro Českou republiku posunulo o rok. Když čtu program ANO, tak tam čtu: "Zajistíme úspěšné dočerpání evropských unijních fondů z programu Technická pomoc a z Integrovaného operačního programu v období 2007 až 13." To se vám asi nepodaří tedy po dnešku. 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Pokud to půjde. Nepodaří, no, protože my se k tomu dostaneme, dostaneme-li se k tomu, pozdě. Tam to první tvrdé zúčtovací období je letos. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Proč to píšete v tom programu, když teď říkáte, že se nedostanete? 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Zajistíme maximum, co to půjde. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To tam nestojí: "Zajistíme úspěšné dočerpání fondů." 

 

Věra JOUROVÁ, lídryně na Vysočině hnutí ANO 2011:

Dočerpání fondů, které bude možno dočerpat v čase, to znamená, že něco už ztrácíme v tuto chvíli, protože je jasné, že se nedočerpá do konce roku 2013. Pak jsou tam další dva roky k dočerpání toho, co půjde. Já jsem přesvědčená, že zrovna z Technické pomoci bude potřeba se vzdát poměrně velkého balíku peněz, protože to jsou peníze, které jsou na řízení těch programů a mnohdy jsou to prostě peníze placené konzultantům a právníkům a tak dále. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Tolik Věra Jourová. Marek Ženíšek za TOP 09. I ve vašem programu je v obměně nějaké ta věta, kterou jsem citoval z programu lidoveckého, to znamená, že zajistíte, aby čerpání z unijních fondů běželo tak, jak má. Tak co pro to chcete udělat? Mimochodem ten člověk, o kterém Pavel Svoboda mluvil, byl bezesporu Miroslav Kalousek. 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Skoro jsem to nepoznal, ale pochopil jsem to. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To jenom, kdyby to někdo u našich přijímačů nepoznal. 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Víte, s čerpáním má problémy řada zemí. Já nebudu zastírat, že Česká republika je na tom v tomto ohledu velmi bídně. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To znamená, že když mají problémy ostatní, že u nás je to normální? 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Ne, neříkám, s výjimkou snad severských zemí a Německa to neumí nikdo dokonale. Nás to netěší, je to něco, co tahle vlády a i všechny ty ostatní před tím nezvládla, nezříkám se nějaké odpovědnosti. Nicméně si myslím, že ještě není vše ztraceno, i o tom, o čem jste hovořil, tak uvidíme, jak to dopadne na plénu Evropského parlamentu, zdali se podaří ten princip N plus tři schválit. Ale víte, ono je to, ono je to něco podobného... 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Dobře. Já budu, já tu otázku, pane Ženíšku, položím o něco přesněji. Když se na věci, zejména na ROP Severozápad nebo Jihozápad podíváte zejména zvenčí, tak to vypadá zvlášť u toho severnějšího regionálního operačního programu, že si policie v jeden čas chodila jak do úschovny pro politiky či úředníky, kteří seděli v dozorčích orgánech toho ROP. Dá se s tím něco udělat, s tím vědomím, že tady sedíte jako kandidát do Poslanecké sněmovny? 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Určitě. Ten systém byl nastaven velmi špatně, bych řekl. Co se podařilo právě zmiňovanému ministerstvu financí, bylo, že se podařilo sjednotit metodiku té kontroly jako takové a pokud si připomeneme, jak to skutečně před tím probíhalo, tak mi tady kolegové dají zapravdu, že ta kontrola nemohla být efektivní. Pokud zkrátka ministerstvo financí mělo nebo bylo správcem toho systému kontroly, ale přesto ti lidé, kteří měli kontrolovat na těch ministerstvech nebo v těch krajích, byli zaměstnanci toho daného úřadu, to znamená, měli donášet nebo měli kontrolovat toho svého zaměstnavatele, tak to nemohlo fungovat. To se změnilo. Myslím si, že to je jedna z věcí, která musí pokračovat, ale dovolte mi domluvit to, co jsem uvedl na začátku. Víte, ono je to, tohle jsou ty vnitřní záležitosti, kde já se nezříkám té odpovědnosti. Byli jsme ve vládě, souhlasím, že to čerpání mělo být mnohem lepší. Víte, ale ono je to něco jako s tím referendem, jak jste tady mluvil před chvílí. Zkrátka, pokud nebudeme čitelným partnerem v té Evropské unii, to znamená předvídatelným partnerem, že tedy já upozorňuju, že většina z nás vlastně řekla na tu vaši první otázku, že euro ano, ale pak tady vedeme diskusi, že referendum, tak je to určitý signál směrem k těm našim partnerům v Evropské unii, který nám nezajistí to, abychom sehnali nějakého spojence, který by nám pomohl třeba vyjednat to, to, co se podařilo Slovensku. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Počkejte, pane Ženíšku, ale my tady přece mluvíme o něčem jiném, my tady mluvíme. 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Slovensku a Rumunsku, že tu výjimku mají. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

My tady přece mluvíme o tom, že minimálně, pokud se budeme bavit o ROP Severozápad, tak v minulých 1,5 volebním období tam seděli politici ODS, ČSSD a teď po krajských volbách i KSČM a prachobyčejně z nějakého důvodu to vypadá tak, jak to vypadá, to znamená, že se tu nečerpá, tu je pokuta Evropské komise a tak dále. Tak se ptám Jana Hamáčka za ČSSD, jak to vše strana chce napravit? 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Zaprvé je potřeba ten systém zjednodušit, to stoprocentně. Je potřeba posílit kontrolu, ministerstvo financí zareagovalo, ale zareagovalo pozdě. Koneckonců bylo to až poté, co si Evropská komise, popřípadě příslušný výbor Evropského parlamentu předvolával zástupce ministerstva financí na kobereček. Ty dokumenty o naprostém selhání auditu, ty jsou dostupné a není to veselé čtení. Dokonce existují dokumenty, které varují před tím nebo upozorňují na to, že dokonce mohlo docházet k upravování těch statistik, tak aby Česká republika na té centrální úrovni, tedy na straně ministerstva financí splňovala tu požadovanou chybovost. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To skoro vypadá, že kraje pod vládou sociálních demokratů v tom byly úplně nevině. 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Ne, ne, to je, stejně jako kolega Ženíšek přijímá odpovědnost za centrální vládu, tak my jako sociální demokraté jsme vlády v krajích. Ale je potřeba říci, že ty krajské fondy tvoří pouze 18 % celkového rozpočtu a pokud se podíváme na ty peníze, které se budou vracet, těch 30 miliard, jak odhaduje pan ministr pro místní rozvoj, tak z toho kraje budou vracet miliardu. Těch ostatních 29 miliard, které se budou vracet, tak to jde za pravicovými vládami a za ministerstvem financí, které nebylo schopno věc kontrolovat a ministerstvem pro místní rozvoj, které to nebylo schopné uřídit. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jenom podotýkám, že stále posloucháte první předvolební debatu před předčasnými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Ve studiu Radiožurnálu jsou za KDU-ČSL Pavel Svoboda, za KSČM Kateřina Konečná, za ČSSD Jan Hamáček, za TOP 09 Marek Ženíšek, za SPOZ František Lukl, za ODS Martin Kuba a za hnutí ANO Věra Jourová. Máme tady jeden dotaz ze sociálních sítí, jenom podotýkám, že ty dotazy můžete klást jak přes twitter, tak přes facebook, tak také do chatu pod přenosem, videopřenosem této debaty na adrese radiozurnal.cz. Ten dotaz od Michala Hátleho zní: "Dobrý den. Zajímá mě názor vašich hostů na vznik společné armády Evropské unie, dále také na vznik společné tajné služby pro Unii a vznik speciálního unijního zastupitelství, které by mělo pravomoc po celé Unii ve vztahu ke zneužívání evropských peněz? Děkuji za konkrétní odpovědi." Ta první konkrétní odpověď bude od Františka Lukla za SPOZ. Pokud vás mohu poprosit, pane ministře, soustřeďte se zejména na to speciální unijní zastupitelství a zneužívání evropských peněz. 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

Co se týká těch, pardon, těch prvních dvou, tak domnívám, že další integrace v této oblasti není ani vhodná, ani nutná, ani potřebná. Co se týká těch dalších záležitostí, tak tam se domnívám, že by mohlo být rozšíření těchto kompetencí z hlediska dohledu nad zneužíváním finančních prostředků Evropské unie. Já se jenom vrátím k tomu, o čem vy jste tady debatovali, protože to je můj rank. Naše vláda si to vzala jako prioritu, ať už ji nazýváte, jak chcete. ale je to vláda lidí, kteří… 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Já ji nazývám tak, jaká je, to znamená, že je v demisi. To je celé. 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

Jasné, výborně. Ale jsou tu lidé, kteří se chtějí domluvit a má to konkrétní výsledek, že z těch 100 miliard, které měly proletět komínem jako nedočerpání, dneska tu bilanci snižujeme měsíc od měsíce v řádu 10 miliard korun díky tomu, že ti lidé, kteří tam sedí, jsou schopni se domluvit nad konkrétními opatřeními, ať už se to týká realokace, ať už se to týká převodu finančních prostředků z Operačních programů například Životní prostředí do Dopravy, protože na tom nelpí. Ti lidé chtějí pro Českou republiku to nejlepší pro to, aby ty peníze zůstaly v regionu. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pardon, pane ministře Lukle, jenom mi není úplně jasné, to znamená, než přišla vaše, teď už vláda v demisi, před tím vláda Jiřího Rusnoka. 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

Demisní vláda říkejte. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Tak, se ti lidé nechtěli dohodnout? Nechtěli se domluvit? Bylo jim to jedno, že se tam válejí ty peníze, nechtěli je vyčerpat? 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

Já se domnívám, že tam nepanoval ten zdravý rozum a ten normální náhled na některé záležitosti a bohužel MMR jako národní orgán koordinace neměl tu potřebnou autoritu. To říkám zcela na rovinu. To znamená, nedocházelo tam k některým koordinačním záležitostem na straně ať už vlády, nebo jednotlivých resortů. To je případ toho a výsledek toho, že v některých oblastech prostě dochází k možnosti nedočerpání. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Martin Kuba za ODS. Teď jste od vedle vás sedícího Františka Lukla slyšel jeden názor na to, jak může fungovat čerpání unijních peněz v České republice. Je to dostatečné? Takhle to bude fungovat? 

 

Martin KUBA, úřadující předseda a lídr kandidátky v Jihočeském kraji ODS:

Ono je to poměrně složitá a odborná debata. Já za sebe třeba můžu říct, že já jsem byl jedním z ministrů, který se snažil iniciovat jednání, aby peníze, které se nám nedařilo čerpat, těch 30 miliard, které byly v Evropském sociálním fondu, se převedly do toho rozvojového. Tady je problém, že Evropa nám dává peníze třeba na školení, ale my za ně nemůžeme postavit silnici, což by v té chvíli ekonomika obrovsky potřebovala, ale z Bruselu nám to nepovolili a ty peníze jsou alokované na takzvané měkké projekty, které, a já nevím, jak to vnímají kolegové, někdy bohužel jsou takové ty, já tomu říkám ty chlebíčkové projekty, kde se udělá konference, sní se hodně chlebíčků, jsou z toho nějaké výstupy, ale přínos pro tu zemi nulový. Čili on i ten Brusel trošku... 

 

nejmenovaná osoba: 

Je to tak. 

 

Martin KUBA, úřadující předseda a lídr kandidátky v Jihočeském kraji ODS:

Komplikuje těm zemím tu situaci, jak by ty peníze mohly využít. Já jsem toto navrhoval, prostě jsme v Bruselu s tím narazili, takže neříkejme, že ta chyba je jenom na straně České republiky. Já rozumím, že ty komplikace jsou, ale on to ten Brusel částečně komplikuje sám, protože naší ekonomice by loni mnohem více prospělo převést ty peníze z toho sociálního fondu do toho, za které se dá stavět, něco realizovat. 

 

nejmenovaná osoba: 

Proinvestiční. 

 

Martin KUBA, úřadující předseda a lídr kandidátky v Jihočeském kraji ODS:

I proinvestiční a Brusel nám to tehdy nedovolil. A možná k té otázce. Já si tedy taky neumím představit větší integraci na úrovni armády a tajných služeb a myslím si, že Evropská unie dnes tím orgánem, který nese název OLAF a je to takový ten kontrolní finanční orgán, má poměrně dostatečné pravomoci, aby evropské dotace kontroloval. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Martin Kuba za ODS. Kateřina Konečná za KSČM, zajímá mě, jak se vám líbí ta myšlenka, která je nahozena v tom dotazu ze sociálních sítí, vznik společné armády Evropské unie? 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

KSČM je notně pacifistickou stranou a já si myslím, že Evropská unie prokázala, že nedovede mít ani společnou obranu a zahraniční politiku, natož tak něco dalšího. Já si to opravdu nedovedu představit. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jenom, pardon, možná mi něco uniklo. Vy jste se stali pacifistickou stranou? 

 

nejmenovaná osoba: 

Novinka. 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

My jsme, my jsme proti jakémukoliv zbrojení, válkám a proti čemukoliv, co je. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Ne, já, že jsem to nenašel ve vašem programu deklarováno: "Jsme pacifistická strana." 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

My jsme vždycky deklarovali, že odmítáme jakékoliv vojenské aliance či pakty, ať už budou na úrovni Evropské unie či kohokoliv dalšího, odmítáme jakékoliv zásahy v cizích státech bez mandátu Rady bezpečnosti OSN a tak dále, takže to jsou věci, které jsou deklaratorně 22 let v našem politickém programu a myslím si, že zrovna tento dotaz patří přesně k těm, kde jasně říkáme, že v žádném případě ne společná armáda, Evropská unie se po Lisabonské smlouvě zavázala ke společné zahraniční a bezpečnostní politice. Všichni víme, jak to vypadá. Jeden stát se rozhodne poslat zbraně do Libye, druhý do Sýrie a všichni se na to díváme a vlastně na to neumíme najít jako Evropa společný názor, takže tam si myslím, že v žádném případě. Ale mě spíš zajímá nebo mě zaujala ta druhá část té otázky, a to je právě to zneužívání evropských peněz. Já jsem tady na to chtěla navázat. Eurostat vydal přece statistiku, že 120 miliard korun, 120 miliard eur ročně je zneužíváno v korupčním jednání v Evropské unii. To je reálný problém Evropské unie, to je věc, kterou musíme začít řešit, pokud tvrdíme, že Evropa nemá dostatek peněz například na sociální fondy, na podporu v nezaměstnanosti. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

 

Pardon, paní Konečná, já tomu rozumím. Vy tady sedíte jako kandidátka do Poslanecké sněmovny. Když to pro vás ve volbách dobře dopadne, usednete do lavic Poslanecké sněmovny, budete poslankyně, česká poslankyně. Co uděláte s těmi 120 miliardami euro, které jsou prošustrovány v Evropě v korupci? 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

Začnu u nás doma, pane redaktore. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Jak? 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

Začnu u nás doma. Začnu tak, že když už se bavíme o těch evropských fondech, tak já mám ještě jeden neopakovatelný zážitek z evropských fondů, protože jsem  byla jsem členkou řídícího výboru Státního fondu životního prostředí. Já si prostě myslím, že ten systém, nejenom, že je komplikovaný a velmi složitě nastavený, a to především pro samotné příjemce, ale ono se v něm ztrácí také poměrně hodně v tom, jak my máme dneska státní fondy a nad nimi nadřízená ministerstva a pro mě jsou ta ministerstva takzvané jako kasičky pro ty politické strany. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Já vás ještě jednou přeruším. Kolikáté období jste byla teď v Poslanecké sněmovně? 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

Třetí a já jsem v tom řídícím výboru přesně to, co říkám vašim posluchačům, říkala několikrát. Já jsem se snažila zastavit některé projekty, které evidentně byly penězovody pro některé…. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Podařilo se? 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

…politické strany. Musím říct, že tam, kde jsem na to upozorňovala, tak jsem našla oporu u svých kolegů, ale je to samozřejmě kapka v moři a musíme to řešit systémově. Já jsem chtěla říct, že státní fondy, které operují s evropskými penězi, by měly být samostatnými subjekty, nezávislými na úrovni možná Nejvyššího kontrolního úřadu. Kdy by jim do toho nikdo ani žádná politická strana neměli šanci mluvit a neměla šanci je ovlivňovat, protože oni moc dobře vědí, co mají dělat. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Rozumím. To byla Kateřina Konečná za KSČM. Vy jste se na začátku, když Kateřina Konečná mluvila o té společné evropské armádě, respektive o tom, jak komunisté ji nechtějí, Pavle Svobodo za KDU-ČSL, smál. Proč? 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Ne, já jsem se usmíval, poněvadž jsem si nebyl úplně jist tou informací, že v Evropě je zneužito 120 miliard euro. 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

To je číslo Eurostatu. 

 

Pavel SVOBODA, bývalý ministr bez portfeje KDU-ČSL:

Já se obávám, že roční evropský rozpočet, Evropské unie činí něco okolo 140 miliard eur, což by znamenalo, že valná většina evropského rozpočtu je zneužita, takže se obávám, že tady bude asi nějaká dezinformace o několik řádů, takže... 

 

Kateřina KONEČNÁ, kandidátka do Poslanecké sněmovny KSČM:

My se nebavíme jenom o rozpočtu Evropské unie, to je samozřejmě i součet ve všech státech, to, co je v korupci a je to oficiální informace Eurostat. Čtěte statistiky, pane kolego. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Pojďme k dalšímu dotazu, který přišel z facebooku či twitteru, Jiří Balík se ptá: "Prosím, aby politici nebo kandidáti na politiky vyjádřili svůj názor na levicovost Evropské unie. Berete Evropskou unii jako levicový projekt nebo vám připadá, že je koncept EU ideologií prost?" Marek Ženíšek, TOP 09 a ten tazatel požaduje velice jednoduchou, krátkou odpověď, pane Ženíšku. 

 

Marek ŽENÍŠEK, lídr kandidátky v Plzeňském kraji TOP 09:

Nemyslím si, že Evropská unie je levicový projekt. Důkazem je i to, že řadě zemí, které jsou motorem Evropské unie, tak vládne pravice, takže neumím si představit, že výsledkem toho by měl být levicový projekt. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Martin Kuba za ODS, ta stejná otázka. 

 

Martin KUBA, úřadující předseda a lídr kandidátky v Jihočeském kraji ODS:

 
Já tedy musím říct, že si myslím, že skutečně už není ideologií prost, že ideologie větší integrace v té Evropské unii čím dál tím víc nabývá a mám pocit, že je to víc spíše myšlenka bruselských úředníků a politiků, než přirozený pocit těch občanů a v tom to začíná být trochu problém. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

To byla odpověď Martina Kuby za ODS, ještě mě zajímá názor a bezesporu i pana Balíka Jana Hamáčka za ČSSD.

 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Je to projekt unikátní a použiju ten termín, který jste tady i vy použil, je to projekt mírový, protože to je projekt lidí, kterému je v Evropě, která dala světu dvě světové války, od roku 45 mír. Takže mimochodem a tím odpovídám i na tu druhou část té otázky, to znamená, jaké je největší pozitivum Evropské unie, a to je právě to, že státy, které po sobě byly schopny střílet a bombardovat s města, tak našly společnou cestu a budují něco společně a jestli dovolíte ještě. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Já tomu rozumím, zajímala mě spíš ta první část otázky, jestli je to projekt, který je ideologie prost či jestli je třeba levicový. 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Já si myslím, že je unikátní. On prostě, asi nemůžete velmi jednoduše zaškatulkovat, zda je levicový či pravicový. Každopádně podařilo se mu vybudovat velmi silnou střední třídu v Evropě a pokud se podíváme kolem sebe na světě, se v Evropě žije společně se Severní Amerikou asi nejlépe. Takže já bych řekl, že to je i projekt úspěšný. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

A je to vlastně jedno. 

 

Jan HAMÁČEK, lídr kandidátky ve Středočeském kraji ČSSD:

Není to jedno. Já si myslím, že prostě je to o lidském pokroku a Evropa zatím vždy byla schopná pokročit. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:

Co by odpověděl František Lukl z SPOZ Jiřímu Balíkovi? 

 

František LUKL, lídr kandidátky v Jihomoravském kraji SPOZ:

Pokud mám jedním slovem říct největší pozitivum. 

 

Martin VESELOVSKÝ, moder