Předvolební diskuse HN
Hlavním předvolebním tématem jsou letos ekonomická opatření, speciálně pak zdanění firem, živnostníků či zaměstnanců. Právě tomu se věnovala i první debata Hospodářských novin. Zúčastnili se jí stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek, exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09, úřadující šéf ODS Martin Kuba, ekonomický expert komunistů Jiří Dolejš a také majitel společnosti Best Tomáš Březina.
HN: Co uděláte do budoucna s rovnou daní z příjmu pro lidi?
KALOUSEK: Rád bych připomněl, že solidární přirážka je v platném právním řádu dočasná a byla kalibrována přesně tak, aby odstranila degresi, nikoliv zvýšila progresi. Není pravda, že s jednou sazbou nemáme progresivní daň. Tu progresi tam dělá sleva na dani na poplatníka a sleva na dani na dítě. Progrese končí v okamžiku stropu na sociální a zdravotní pojištění.
MARTIN KUBA, ÚŘADUJÍCÍ PŘEDSEDA ODS: Jsme přesvědčení, že rovná daň je v principu spravedlivá. A k solidární přirážce, kterou jsme jako vláda prosadili, je třeba říci, že jsme ji prosadili ve chvíli, kdy se měnilo valorizační schéma důchodů. Později by se měla odstranit. V té chvíli jsme považovali za rozumné, aby se na tom podílela i ta vysokopříjmová skupina.
DOLEJŠ: Jestli existuje solidární odvod, byť tedy dočasný, a druhá sazba, a kvantitativně se to od sebe zas tolik neliší, tak co si vlastně vyčítají? Solidárnější progresi asi navrhuje jen KSČM a to bych zdůraznil, že v míře, která je běžná v EU. Tam je progrese a daňová zátěž většinou těžší. My pouze říkáme, že daňový dumping má určité meze. První krok jsou tři pásma od roku 2015. U toho třetího, takzvaného milionářského, se nemusíme až tak lišit od sociální demokracie. Co je asi citlivá věc, je to střední pásmo, které by se týkalo, řekněme, horních středních vrstev, které vydělávají více než padesát tisíc korun měsíčně. Tito lidé by tedy odváděli 25 procent.
MLÁDEK: Ta úvaha je docela zvláštní, protože reaguje už na to, co má teprve platit a ještě dosud neplatí.
KALOUSEK: Jenom jestli dovolíte, já bych to panu Mládkovi rád řekl v ostrých číslech. Touto úpravou, oproti tomu, co má být účinné, vytáhnete lidem z kapsy zhruba o 15 až 16 miliard více a z toho přes polovinu bude od nízkých příjmových skupin. Aby tedy bylo úplně jasno, od koho to vyberete.
MLÁDEK: Jedna věc je sladké tajemství: rovná daň, kterou svého času zavedla vláda Mirka Topolánka, nikdy nebyla rovná. Debata často bývá zužována pouze na zaměstnance. Chtěl bych zdůraznit, že daň z příjmu platí také OSVČ a lidé, kteří mají kapitálové příjmy. A potíž je v tom, že kvůli konstrukci superhrubé mzdy fakticky ta mezní sazba pro zaměstnance byla 23 procent, pro OSVČ zhruba 19 a z těch ostatních příjmů se platilo 15.
MARTIN KUBA, ÚŘADUJÍCÍ PŘEDSEDA ODS: Socialisté často říkají: Sebereme peníze těm, kteří hodně vydělávají. Ale ono těch lidí z vysokopříjmových skupin je v České republice velice málo. Rozložení příjmů je poměrně rovnoměrné. Trestáte ty, kteří na sobě pracovali, učili se, snaží se, ale přínos do státního rozpočtu je v podstatě nula nula nic. Myslím, že se bude skutečně pohybovat v řádu jednotek miliard korun a není to jakýmkoliv řešením směrem k vyrovnanému státnímu rozpočtu.
BŘEZINA: Jako člověk, který dvaadvacet let žil nepřisátý na státní rozpočet, na rozdíl tady od kolegů, mám právo říct, že daně se tady vybírají v maximální možné míře. A teď je otázka, jakým způsobem je budeme rozdělovat. Naprosto souhlasím s tím, že progresivní daň je nesmysl. Už z podstaty platí, že kdo bere sto tisíc, platí patnáct tisíc, kdo bere deset tisíc, platí patnáct set. To je dostatečná progrese.
HN: Ale ČSSD chce zvýšit daň i pro zaměstnance s příjmem nad sto tisíc korun.
MLÁDEK: Solidární daň, která byla zavedena, fakticky není nic jiného než druhá sazba daně z příjmu fyzických osob. Chceme ponechat hranici pro druhou sazbu sto tisíc korun měsíčně a progresi o něco zvýšit. Samozřejmě chceme také odstranit koncept superhrubé mzdy. Z hrubé mzdy to budou sazby 20 a 30 procent.
MARTIN KUBA, ÚŘADUJÍCÍ PŘEDSEDA ODS: Paušály do podnikání patří nejen proto, že podnikatelé nemohou čerpat dovolenou a tak dále, ale především mají být nástrojem, aby drobný živnostník nemusel vést účetnictví, nemusel s rukama od malty nebo od barvy shánět účetní, vynakládat za ni peníze. To je směr, kterým chce ODS dál pokračovat.
MARTIN KUBA, ÚŘADUJÍCÍ PŘEDSEDA ODS: Myslím, že pan kolega Mládek už dal svůj pohled na živnostníky poměrně razantně najevo na ideovém setkání ČSSD, kde je označil za skupinu, která parazituje na ostatních.
HN: Co s výdajovými paušály pro živnostníky? Mají se zachovat, či změnit?
MLÁDEK: Naprosto nezbytné je zavést nějakou férovost, protože tak, jak je systém nastavený, nahrává otrlým. Každá politická strana dává do programu pouze věci, na kterých je vnitřní shoda. A když v něm nemáme nic o paušálech, tak se v dohledné době nebudou měnit.
DOLEJŠ: My se asi úplně v otázce živnostníků neshodneme, je ale zřejmé, že se na ně nechystá žádný velký hon.
KALOUSEK: Ve vší úctě, pane Březino, těžko spolu můžeme vést nějakou smysluplnou debatu o daních. Vy je sice poctivě platíte, ale jste odborníkem na něco úplně jiného.
MLÁDEK: Vedle vás je první místopředseda TOP 09 chodící zodpovědnost. Tohle by úplně rozvrátilo systém.
MLÁDEK: Odhaduje se, že zhruba polovina živnostníků používá paušály a druhá ne, protože mají vysoký obrat a nevychází jim to. Paušály jsou výhodné zejména pro ty, kteří mají minimální vstupy.
KALOUSEK: Paušály by měly být nástrojem, abych nemusel účtovat, nikoli abych platil výrazně nižší daň z příjmu než někdo jiný.
BŘEZINA: Zaměstnanci musí mít vyšší daně než živnostníci. Za rok 2012 byl výběr daně ze závislé činnosti necelých 120 miliard. Živnostníci odvedli tři miliardy. Když daň pro živnostníky úplně zrušíme, uděláme lépe, než když se tady o tom budeme bavit. Ti lidé pak vytvoří nová místa.
DOLEJŠ: Toto určitě není věc, kterou lze řešit sekerou. Určitě nejsou živnostníci ti, kteří by jako první měli zachránit státní rozpočet, byť tam nějaké rozdíly jsou.
HN: Takže ODS nebude paušály řešit?
MARTIN KUBA, ÚŘADUJÍCÍ PŘEDSEDA ODS: V této chvíli ne, do budoucna jsme spíše otevřeni diskusi o ještě větším zjednodušení systému, umíme si představit nějakou paušální daň, která je dopředu daná, známá.
HN: KSČM navrhuje, aby firmy se ziskem nad 10 milionů platily větší daně. To je dost přísné.
DOLEJŠ: Velké firmy přežijí jistou progresi snáz než malé. Vnímám, že práh zdanění máme nastaven nízko a že by se to týkalo širokého okruhu firem. Myslím, že je to ale lepší než sektorové zdanění. Těch 10 milionů není dogma.
MLÁDEK: Takové nastavení je problém. Jen to zvýší zisky různých poradenských a auditorských firem, zvýší to poptávku po off-shorech. Sektorové nastavení má hlubokou vnitřní logiku.
HN: A už víte, jak budete vybírat firmy, kterých se to bude týkat?
MLÁDEK: Jednoznačné to je ve finančním sektoru, kde by se to mělo týkat všech, kdo mají bankovní licenci nebo obdobnou licenci pro pojišťovnu či fond, nemělo by se to týkat zprostředkovatelů. Nejsložitější je to u telekomunikací, nechceme, aby se to týkalo i malých firem.
KALOUSEK: Ať už sektorové podle ČSSD nebo progresivní zdanění podle komunistů, pro nás je to nepřijatelné. Je to obrovské pokrytectví, protože tím říkáte, že peníze neseberete hodným občanům, ale zlým, bohatým firmám. A doufáte, že občanům nedojde, že ty velké si to promítnou do konečných cen zboží a služeb. Zaplatí to zase občan.
MARTIN KUBA, ÚŘADUJÍCÍ PŘEDSEDA ODS: Je to role státu, aby v oligopolních či monopolních sektorech reguloval. Tam se to děje, zvlášť v telekomunikacích. Když se dnes podíváte, jak se změnily účty za mobilní telefony, před rokem se platilo pomalu dvakrát tolik. Sektorové daně by nakonec odnesli občané a ještě by tlumily investice firem.
BŘEZINA: Já bych se vrátil k hranici deseti milionů a k tomu, jak pan Mládek řekl slovo zisk s podtextem, že je to sprosté slovo. My, kteří jsme vznikli před mnoha lety z nuly, jsme na tom sprostém slovu vyrostli.
MLÁDEK: Já jsem nikdy neřekl, že zisk je sprosté slovo. Naopak je prima, když mají firmy zisk, protože stát je pak může zdanit a něco z toho má i veřejný sektor.
HN: Chcete nějak podpořit firmy, třeba pobídkami?
MLÁDEK: O pobídkách je v Česku vášnivá debata, mnozí by rádi, aby žádné nebyly. Já bych byl také rád, aby žádné nebyly. Jenomže ony jsou cenou za špatně fungující stát. Budeme je dělat jen v nejnutnějších případech.
KALOUSEK: My jsme obecně proti jakýmkoli výjimkám. Protože když podpoříte jednu skupinu, logicky to musí zaplatit jiná skupina, což znamená diskriminaci.
DOLEJŠ: Já bych řekl, že potřeba jsou lépe cílené pobídky. To předpokládá politiku investičních pobídek lépe propojit s daňovou politikou a s hospodářskou strategií. Když je houšť pobídek, které jsou často i protimluvné, nevede to ke kýženému efektu.
MARTIN KUBA, ÚŘADUJÍCÍ PŘEDSEDA ODS: Stát by měl maximálně vytvářet podmínky. Jsme startující ekonomika, rostou zakázky. Firmy si ale potřebují narychlo sáhnout na trh práce, proto jim chceme nabídnout možnost úpravy smlouvy o provedení práce, její prodloužení. To jsou věci, které firmám mohou skutečně pomoci.
úřadující předseda strany
předseda regionálního sdružení
předseda místního sdružení
zastupitel statutárního města