Novinky Mediální výstupy

ROZHOVOR Místopředsedkyně Rady České televize Dana Eklová – Makrlíková se rozhodla v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat za ODS ve Středočeském kraji. Prý je naštvaná na to, co se v politice děje, a tak by ráda věci změnila k lepšímu. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz upřesnila, že by se ODS měla za svou minulost omluvit. „Já sama se omlouvám,“ řekla kromě jiného.

Jste již pět let členkou Rady České televize a v posledních době dokonce její místopředsedkyní. Není tak vaše kandidatura do sněmovny poněkud střetem zájmů?

Pokud bych byla zvolena do Parlamentu, tak samozřejmě okamžitě se té funkce musím vzdát. Byl to myslím třeba i Erazim Kohák, ale i členové Rady Českého rozhlasu či koneckonců i České televize a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, kteří také v minulosti kandidovali do Parlamentu. Takže já v tuto chvíli zůstávám v Radě, nevidím v tom problém, ale nechám si udělat právní expertízy a na základě toho uvidím, co bude dál. Ale rozhodně kdybych se dostala do Poslanecké sněmovny, tak to je s funkcí v Radě neslučitelné, takže bych okamžitě na post v Radě rezignovala.

Co se týče ODS, tak se o této straně v poslední době nemluví zrovna dobře: odcházejí z ní dlouholetí členové, někteří byli dokonce vyloučeni a strana se potápí jako legendární Titanik, i co se týče preferencí. To vám nevadí?

Osobně musím říci, že se za řadu věcí, které se staly v ODS v minulosti, stydím. Dokonce jsem i říkala, že by možná sama ODS měla zvážit, jak se ke své minulosti postaví. Můj názor je takový, že by se strana měla lidem omluvit. Já sama se za její chyby omlouvám. Proto jsem přesvědčena o tom, že by se v ODS měly objevit nové tváře, že strana potřebuje změnu, a to nejenom ona, i celá politická scéna. Mým mottem je, že politika je poslání, ne byznys. Politika by se měla dělat ne pro vlastní prospěch, ale pro lidi. Navíc je tady i dlouhotrvající recese a krize, takže by už bylo načase s tímto státem něco dělat a pořádně začít hospodařit. Víte, já jsem zahradní architekt a stát přirovnávám k zahradě. Stát je jako zahrada a potřebuje pořádnou a pravidelnou péči – prostě se o něj musíte starat. A když se o tu zahradu nebudete starat, tak se vám ani v ní dobře nebude žít.

Co by měla ODS nyní ve své politice podle vás preferovat? Jsou to třeba ekonomické věci, měla by navrhnout snížení, či zvýšení daní?

Jak už jsem řekla, ODS by se měla v první řadě postavit ke své minulosti a dát jednoznačné stanovisko pro lidi a udělat maximum pro to, aby se neopakovala minulost, kvůli níž má ODS zprofanovanou tvář, kdy politikům šlo jen o sebe a o své vlastní byznysy. Někdo by už měl říci: takto ne, my se chceme změnit a chceme, aby ODS byla jiná. Měla by se zaměřit na klasickou pravicovou politiku, na pravicové voliče. ODS by měla zpátky získat všechny své voliče, které ztratila. Když se podíváte do minulosti, tak všechny výsledky říkají, že pravicový volič v posledních letech nešel volit. A já se vůbec nedivím. Já sama jsem také nešla volit, neboť jsem neměla koho volit, a to je chyba.

Pokud je řeč o snížení daní, tady by měla fungovat hlavně efektivizace. Stát by měl v prvé řadě dbát na to, aby se snížily vládní výdaje, a udělat něco pro podporu podnikatelů, neboť to jsou ti, co zaměstnávají lidi.

Jak se vám v tomto kontextu líbí první část kampaně ODS, tedy heslo První byt, první práce?

Pokud jsem četla odborné články, tak je nyní na tom špatně ekonomika Španělska, Portugalska a Itálie a hlavně mladí tam nemají práci. My zatím na tom nejsme tak špatně, ale snížit vládní výdaje, bojovat proti korupci a podporovat mladé, tak s tím zcela souhlasím. Jsem tak ztotožněna s onou volební částí, která byla nedávno lidmi z ODS zveřejněna. Ať si říkáme, co chceme, tak mládí je naše budoucnost, oni budou jednou na nás starší vydělávat. Ale na druhou stranu říkám, že je nutné podporovat nejenom mladé. Jsem totiž za rovné podmínky pro všechny. Ale samozřejmě v okamžiku, kdy jsou znevýhodněni mladí, tak nemám nic proti tomu je podporovat. Ale všechno se musí dotáhnout do konce tak, aby to druhotně nezpůsobilo nějaké problémy, aby na úkor mladých neztráceli pak starší.

Co si myslíte o prezidentovi Miloši Zemanovi? Ptám se na to proto, že právě lídr ODS Miroslava Němcová často mluví o tom, že prezident Zeman ohrožuje demokracii v tomto státě. Díváte se na to z tohoto úhlu i vy?

Já to takto razantně specifikovat nechci, ale mohu říci jen to, že jsem zaskočená, bojím se a jsem překvapená, jak se vlastně pan prezident snaží pomáhat své vlastní straně SPOZ v tom, aby se dostala do vlády. Jde totiž o to, že by pak mohl ovládat přes svou vládu tuto zemi. Já jsem z tohoto trošku překvapená a bojím se toho. Zdá se mi to z jeho strany moc....

Kdo je podle vás v ODS schopným politikem?

Mne osobně se v tuto chvíli líbí právě Mirka Němcová. Fandím jí. Představuje pro mne záruku serióznosti a důvěryhodnosti. Serióznost a důvěryhodnost, to je to, co ODS ztratila a potřebuje je znovu získat. Mirka Němcová je slušná žena, seriózní a důvěryhodná. Já bych byla dokonce pro to, aby politici museli dělat psychotesty. Možná by se tak zabránilo spoustě problémů do budoucnosti. Já osobně bych se takovému testu klidně podrobila.

Nahrála jste mi touto odpovědí tak trochu na smeč: Je někdo v ODS, za koho se stydíte, kdo by ve vysoké politice být neměl a neměl by tak ODS ani prezentovat navenek?

Je, nechci však být konkrétní. Mne ovšem velice zajímá nejenom verbální, ale také nonverbální komunikace, která kolikrát řekne o člověku víc nežli slova. Nechci střílet, ale myslím si, že napříč politickým spektrem lze často vypozorovat, kdo v politice není na „pravém místě“. Jsou to navíc ti, o kterých ani lidé nejsou stoprocentně přesvědčeni. Ale nechtějte to konkrétně, možná by to byl dlouhý seznam.

Chci se zeptat na Janu Bobošíkovou, s níž jste kdysi spolupracovala...

Musím vás zastavit. Rada České televize zvolila v roce 2000 Jiřího Hodače jako generálního ředitele, a já jsem tehdy jako pětadvacetiletá holka pouze nechápala, proč bych měla stávkovat, když byl pan Hodač řádně zvolen. Byla jsem jenom přesvědčená o tom, že boj za tzv. krize České televize nebyl bojem o svobodu slova, ale že to byl boj o vliv a o moc, a jsem o tom přesvědčena doteď. Janu Bobošíkovou jsem za svůj život viděla třikrát nebo čtyřikrát. Z toho dvakrát za oné „krize“, kdy jsme prohodily spolu jen pár vět, takže slovo „spolupracovala“ je velice nadnesené. Paní Bobošíková byla kandidátkou na ředitelku České televize v době, kdy já už byla radní ČT, to ano, ale nikdy jsem s ní nespolupracovala. Není to tedy tak, že i když byla největší osobou tzv. Bobovize, že bychom si spolu denně telefonovaly. Jenom jsme se potkaly na pár akcích, toť vše.

Právě ona ale byla nedávno tím největším hybatelem „návratu“ Václava Klause do politiky. Proto mne zajímá, jaký máte na exprezidenta názor vy. Měl by se do politiky podle vás Klaus vrátit?

Já si pana exprezidenta za spoustu věcí vážím, i když s mnoha věcmi, co udělal, nesouhlasím. Myslím si, že to byl člověk, který odvedl uvnitř ODS kus práce, ale nejsem přesvědčená o tom, že je správné, aby se do politiky vrátil zrovna on.

Již jste pro média prohlásila, že jste tzv. nevolitelná, neboť jste na 13. místě kandidátky. Vždy je ale možnost, že kandidát poskočí díky preferenčním hlasům....

Tuto situaci nedokáži odhadnout. Já už se ale fakt nemůžu dívat na to, co se v politice děje, nemůžu si pomoci. Jeden hlas sice nic neznamená a asi nic nezmůžu a vím, že mne to možná i semele nebo na mne vymyslí někdo nějakou kauzu, že jsem o někom něco řekla nebo ho urazila, ale já to chci jen zkusit.